Návrh slovenského občanského zákoníku
Dne 16. září 2015 odevzdala Komise pro rekodifikaci Občanského zákoníku slovenskému ministerstvu spravedlnosti první ucelenou verzi návrhu nového slovenského občanského zákoníku, jehož hlavním autorem je doc. JUDr. Anton Dulak, Ph.D. Na začátku listopadu 2015 pak bylo toto paragrafované znění návrhu občanského zákoníku představeno veřejnosti.
Slovenský občanský zákoník má být podle legislativního záměru
„moderním národním kodexem soukromého práva s evropskou dimenzí,
který na tomto základě dosáhne vysokého stupně konvergence s občanskými
zákoníky států Evropské unie“. Inspirace českým občanským
zákoníkem...
Celý článek
Osnova obchodního zákona z r. 1937
Po rozpadu habsburské monarchie v roce 1918 přejalo Československo existující právní předpisy, mj. obecný obchodní zákoník č. 1/1863 ř.z. Na Slovensku v té době však platil uherský obchodní zákon z roku 1875. Jednotlivé novelizační a sjednocovací pokusy se ukázaly být neúspěšnými. Na konci roku 1929 došlo k ustavení Vědecké komise k přípravě a projednání nového obchodního zákona, jejímž předsedou byl Dr. Karel Hermann-Otavský a, jak název napovídá, jejímž smyslem bylo projednání návrhu první knihy obchodní zákona připraveného Ministerstvem spravedlnosti. V průběhu 30. let byla ještě vypracována druhá kniha včetně důvodové zprávy, kterou komise také projednala. Tento legislativní pokus však nikdy nedospěl do fáze přijetí nového obchodního zákona. V roce 1937 Ministerstvo spravedlnosti knižně vydalo první a druhou knihu osnovy obchodního zákona.
Obě knihy Vám zde nabízíme naskenované zdarma ke stažení.
Naleznete je v příloze níže ve formátu PDF.
Celý článek
Kogentní a dispozitivní normy v novém civilním právu / právu obchodních korporací aneb vystačíme s "výslovným" určením v zákoně?
Studentská vědecká a odborná činnost 2015
1. Úvod a cíl práce
Úprava rozlišení dispozitivnosti a kogentnosti jednotlivých ustanovení
jakéhokoliv zákona má mimořádný význam pro interpretaci jeho norem. Pro
nový občanský zákoník[1] jako obecný soukromoprávní předpis to platí
dvojnásob; na základě principu subsidiarity,...
Celý článek
OBCZAN LIVE: Zakládá obchodní podíl v SJM účast druhého manžela v obchodní korporaci?
Na červnové interpretační besedě jsem se zabýval tématem, zda obchodní podíl v SJM zakládá účast druhého manžela v obchodní korporaci či nikoli. Podstatou mého příspěvku bylo shrnutí doposud publikovaných názorů na otázku, zda podíl v obchodní korporaci, který jeden z manželů nabyl za trvání manželství, zakládá podle nového práva také účast druhého manžela v této korporaci, tedy zda se i druhý manžel stává (spolu)společníkem.
Dosavadní pojetí
Klíčovým ustanovením dosavadního SOZ v této otázce byl § 142 odst.
3, podle kterého platilo, že: "Stane-li se jeden z manželů za trvání
manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva,
nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí...
Celý článek
OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?
OBCZAN.cz, Praha, 7. 4. 2015
Mgr. František Korbel, Ph.D.[1]
Nový občanský zákoník bývá často označován za archaický kvůli
některým jeho v dnešní době zvláštně znějícím pojmům. Pomiňme
nyní debatu o tom, zda pro celé právní instituty, které jím byly
znovuzavedeny do právního řádu po nepřirozené...
Celý článek
Aplikace přechodných ustanovení NOZ na rámcové smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí a dodatky
Mgr. Martin Sztefek
Úvod
Při každé změně právního řádu vyvstává otázka, čím se budou
řídit právní poměry vzniklé před účinností takové změny. Dochází
tak ke střetu starého a nového práva, který je sice nežádoucí,
v mnohých případech však nevyhnutelný. Řešení této kolize je...
Celý článek
Výklad § 70 ZOK ve vztahu k nejvyššímu orgánu obchodních korporací. Aneb musí i společník hlásit konflikt zájmů a vnitřní obchodování?
Většina autorit českého obchodního práva se shodne na tom, že zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodníh korporacích (dále jen „ZOK“), obsahuje několik nejasností a nesrovnalostí, které bude třeba uvést na pravou míru. U některých z těchto nesrovnalostí či nejasností postačí interpretace soudy. V některých případech je však potřeba daný problém více rozvést a podrobit důkladnější analýze a kritice. Takové úpravy bude dost možná potřeba provést na úrovni zákonné, tedy prostřednictvím novely. Jedním z těchto nejasných ustanovení je dozajista § 70 ZOK. Ve které z uvedených skupin se nakonec objeví si však nedovolím odhadnout.
Cílem této stati je rozebrat ustanovení § 70 ZOK v souvislosti s ustanoveními § 54 – 57 ZOK, konkrétně tedy aplikovatelnost ustanovení § 54 – 57 na členy nejvyššího orgánu obchodní korporace. Autor předně porovnává tuzemskou úpravu s úpravou právních řádů jiných států, především států, ze kterých český zákonodárce při tvorbě rekodifikačních zákonů vycházel. Následně autor porovnal výklad předmětných ustanovení jednotlivých tuzemských právních autorit.
1. Úvod
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) řešil
problematiku střetu zájmů v ust. § 196a. Tato úprava však byla oproti té
současné mnohem užší. Zabývala se především vnitřním obchodováním
mezi obchodní korporací a jejím zástupcem (v dnešním...
Celý článek
OBCZAN LIVE – ČERVNOVÁ INTERPRETAČNÍ BESEDA
Příští interpretační beseda se bude konat ve středu 24. června 2015 od 14:00 na PF UK v Praze, a to ve spolupráci s Právnickým akademickým spolkem Všehrd.
Místo: Právnická fakulta UK v Praze,
místnost č. 300
Datum: 24. června 2015
Čas: 14:00–17:20
Formát:
Panelová diskuse s aktivní účastí publika. Každé téma bude na úvod
krátce shrnuto odborným referentem, který popíše současnou právní
úpravu a dosavadní publikované texty.
Celý článek
ZÁLOHA NA PODÍL NA ZISKU V KAPITÁLOVÝCH SPOLEČNOSTECH
Kapitálovým společnostem do 31. prosince 2013 bylo výslovně zakázáno vyplácet zálohy na podíl na zisku.
Tento zákaz byl pro akciové společnosti zakotven v § 178 odst. 1 in fine zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen „obch. zák.“) a pro společnosti s ručením omezeným v § 123 odst. 2 druhá věta ve spojení s § 178 odst. 1 in fine obch. zák. Výplata zálohy na podíl na zisku ostatním obchodním korporacím nebyla výslovně zakázána.[1]
Výslovný zákaz výplaty zálohy na podíl na zisku kapitálovými
společnostmi se dostal do obchodního zákoníku zákonem č. 370/2000 Sb.,
s účinností od 1. ledna 2001. Obchodní zákoník ve znění do
31. prosince 2000 tedy výslovný zákaz výplaty zálohy na podíl na zisku
neobsahoval,...
Celý článek
OBCZAN LIVE: V jakém rozsahu odpovídá dodavatel za újmu způsobenou poddodavatelem a v jakém rozsahu naopak odpovídá přímo poddodavatel za újmy způsobené objednateli?
Na druhé interpretační besedě dne 14. dubna 2015 jsem vystoupil s tématem „Rozsah odpovědnosti poddodavatele / pomocníka“. Cílem debaty měl být rozbor poměrně širokého tématu odpovědnosti vůči třetí osobě, tedy osobě, s níž není odpovědná osoba v přímém smluvním vztahu, ale je ve vztahu nepřímém skrze svého smluvního partnera. V rámci tohoto tématu nebylo možné shromáždit argumenty pro a proti, ale spíše provést mnohovrstevnou úvahu na téma vzájemných vztahů odpovědností těchto osob a jejich rozsahu, a to odpovědností vyplývající jak ze smluv mezi nimi uzavřených, tak i odpovědností mimosmluvní.
Rozhodujícími ustanoveními NOZ, kterých se debata týkala, byla
ustanovení § 1935, § 2913 odst. 1, § 2914, věta druhá, a § 2630 odst.
1, písm. a).
§ 1935 NOZ
Pokud se jedná o § 1935, byla položena otázka, zda u tohoto ustanovení
je nějaký prostor pro výklad, či zda je zjevné,...
Celý článek
OBCZAN LIVE: Vztahují se pravidla o střetu zájmu podle ZOK také na společníka/akcionáře kapitálové obchodní korporace; a v jakém rozsahu?
Na druhé interpretační besedě OBCZAN LIVE v Brně jsem přednesl příspěvek k otázce "Vztahují se pravidla o střetu zájmu podle ZOK také na společníka/akcionáře kapitálové obchodní korporace; a v jakém rozsahu?" Literatura zatím řeší otázku dvěma možnými způsoby a na besedě jsem představil argumenty a zastánce obou z nich.
Podstata problému
V příspěvku jsem se pokusil zpracovat názory na výklad § 70 ZOK.
Podle tohoto ustanovení se pravidla o střetu zájmu v § 54 až
56 použijí také na nejvyšší orgán kapitálové společnosti a družstva.
Z uvedeného ustanovení se však nepodává zda se tato...
Celý článek
Může prokurista překročit své zástupčí oprávnění?
Tento příspěvek byl zpracován v rámci projektu PF UK PRVOUK P05 Soukromé právo pro XXI. století.
I. Základní vymezení
Rozsah zástupčího oprávnění prokuristy je nově vymezen v § 450 odst.
1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „NOZ“) tak, že
prokurista je zmocněn zastupovat podnikatele v právních jednáních, ke
kterým dochází při provozu obchodního...
Celý článek
OBCZAN LIVE: Lze zastavit soubor pohledávek?
Na první interpretační besedě dne 10. února 2015 jsem referoval o tématu „Je možné zastavit soubor pohledávek?“
V rámci příspěvku jsem se zejména vymezil proti výkladovému
stanovisku Prezidia Notářské komory ČR, přijatému dne 16. 7. 2014 pod
č. VS 3/2014. V tomto stanovisku NK ČR zaujala následující závěry:
„Soubor pohledávek nenaplňuje definici hromadné věci
dle ustanovení § 501 občanského...
Celý článek
OBCZAN LIVE – DUBNOVÁ INTERPRETAČNÍ BESEDA
Příští interpretační beseda se bude konat 14. dubna 2015 v aule PrF MU v Brně, tentokrát pod záštitou místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy
Stejný formát, jako měla první interpretační beseda v Praze na PFUK,
chceme nyní zopakovat v Brně.
Místo: Aula Právnické fakulta Masarykovy
univerzity
Datum: 14. dubna 2015
Čas: 14:00–17:30
Formát:
Panelová diskuse s aktivní účastí publika. Každé téma bude na úvod
krátce...
Celý článek
Forma plné moci podle § 441 odst. 2 ObčZ ve vazbě na § 6 odst. 1 ZOK: opravdu vyřešený problém?
V usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 bylo mj. judikováno, že za korporátní právní jednání, pro která postačí ověřené podpisy podle § 6 ZOK, se považuje také plná moc udělená k jednání, ke kterému je podle ZOK potřeba veřejná listina. Podle NS se proto neuplatní obecné pravidlo v § 441 odst. 2 NOZ, podle kterého by jinak plná moc musela mít stejnou nebo přísnější formu jako jednání, ke kterému je plná moc udělena. Autoři článku s tímto závěrem nesouhlasí. Podle nich je smyslem § 6 ZOK zaprvé zajistit minimálně ověřené podpisy, přičemž přísnější požadavky na formu tím nejsou dotčeny. Z ustanovení také vyplývá, že nedodržení formy korporátních právních jednání je stíháno absolutní neplatostí. Požadavek § 441 odst. 2 NOZ by tedy měl dopadat i na plné moci ke korporátním jednáním v § 6 ZOK, a následkem nedodržení této formy by měla být absolutní neplatnost.
I. Úvod
Před koncem r. 2014 vyvolalo vlnu zájmu nejen právnické obce usnesení
Nejvyššího soudu z 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014
(„Rozhodnutí“), jež představovalo jedno z vůbec prvních rozhodnutí
týkajících se mj. vzájemné vazby dvou pilířů nové soukromoprávní...
Celý článek
352.42 kB
123.59 kB
NOZ § 3074: Re- NOZ § 3074: NOZ na staré nájemní smlouvy - změna poměrů
NOZ § 2254: RE: retroaktivita úročení?
NOZ § 561: RE: písemná forma jednání a e-mail