MALÉ ZAMYŠLENÍ NAD OCHRANOU OSOBNOSTI DNES A V NOZ VE SVĚTLE TISKOVÉHO ZÁKONA
Ochrana osobnosti je institut, který je v občanském zákoníku (1964) od jeho počátku. Tato úprava upřesňuje čl. 10 Listiny základních práv a svobod, která u nás platí od roku 1993. Avšak do roku 1990 šlo o institut, který byl, alespoň co do četnosti rozhodování NS ČR, institutem velmi okrajovým. Krom roku 1969 nevydal NS ČR k ochraně osobnosti žádný judikát. V roce 1978 NS SR vydal jediné stanovisko k celé ochraně osobnosti. „Došlo-li k neoprávněnému zásahu do práva žalobce na ochranu osobnosti před 1. dubnem 1964, nevznikl mu nárok na ochranu osobnosti podle § 11 a násl. o. z.“
ÚVOD
Ochrana osobnosti je institut, který je v občanském zákoníku (1964) od
jeho počátku. Tato úprava upřesňuje čl. 10 Listiny základních práv a
svobod, která u nás platí od roku 1993.
Avšak do roku 1990 šlo o institut, který byl, alespoň co do četnosti
rozhodování NS...
Celý článek
KE SMLOUVĚ O PRODEJI PODNIKU ČI JEHO ČÁSTI V ČASE REKODIFIKACE
Nový občanský zákoník (NOZ) (I), který má nabýt účinnosti k 1. 1. 2014, je největším zásahem do soukromého práva v historii České republiky. V zásadě bude tento velekodex upravovat i veškeré závazkové vztahy. Tak i smlouva o prodeji podniku bude napříště zařazena do komplexu nového chrámu soukromého práva (II).
Na první pohled nejviditelnější změnou stran prodeje podniku je nové
názvosloví. Napříště bude podnik „obchodním závodem“,
v legislativní zkratce pouhým „závodem“. Změna názvosloví zde na
rozdíl od jiných oblastí soukromého práva není samoúčelná (III) pojem
závod...
Celý článek
Zákonná záruka podle NOZ opravdu KONČÍ!
V poslední době se objevují protichůdné názory na to, zda zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („NOZ“) poskytuje záruku za jakost v trvání 24 měsíců, jako je tomu dosud dle § 620 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoník, ve znění pozdějších změn („SOZ“).
Zpravodajské portály informovaly o stanovisku AK PRK Partners, podle
něhož se (zejména) spotřebitelé musí připravit na to, že zavedená
dvouletá záruka na spotřební zboží koncem roku 2013 končí.[1] Nedlouho na to
vydala ministerstva spravedlnosti a vnitra společné stanovisko, dle...
Celý článek
Změny smluv, na základě kterých byl proveden vklad práva do katastru nemovitostí
Cílem tohoto článku je zhodnotit možnosti provádění změn ve smlouvách, na jejichž základě bylo určité právo zapsáno do katastru nemovitostí České republiky („katastr nemovitostí“) formou vkladu, a to především změn v kupní smlouvě a smlouvě o nájmu.
Přípustnost zásahů do těchto smluv posoudíme z pohledu (a)
současného občanského zákoníku („OZ“)[1] a obchodního zákoníku
(„ObchZ“)[2]
, (b) platného katastrálního zákona („katastrální zákon“)[3] , (c) platného
zákona o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem...
Celý článek
Nová úprava koncernů v českém zákoně o obchodních korporacích
Nové české právo přináší v oblasti úpravy koncernů alespoň na první pohled značnou změnu, když opouští dosavadní zjednodušený německý model rozlišující koncerny faktické a smluvní. Toho není třeba litovat: ukázalo se, že bez doplnění o fiskální zvýhodnění je smluvní koncern natolik neatraktivní, že by se počet ovládacích smluv, které za více než deset let účinnosti úpravy vznikly, dal spočítat na prstech. Opustit tuto neživotnou koncepci je tedy zřejmě rozumné. Problémem ale je, že ve světě neexistuje jiný vyzkoušený model koncernového práva, který by bylo možno převzít. Tzv. „francouzské“ pojetí, na něž se důvodová zpráva odvolává (judikatura Rozenblum) ve skutečnosti není žádným propracovaným řešením, ale pouhým mlhavým naznačením základního principu. Naše nová úprava je tak do značné míry originální tvorbou autorů (zejména B. Havla). Podívejme se na toto jejich dílo detailněji.
Abychom pochopili nové české koncernové právo, musíme paradoxně
začít z druhé strany, totiž vysvětlením odpovědnostních vztahů
vznikajících při řízení korporace nekoncernové.
Nová úprava v tomto ohledu zavádí v § 71 ZOK odpovědnost „vlivné“ osoby za
újmu, která...
Celý článek
K novaci dle NOZ a jednomu (zdánlivému) rozporu
Úprava změn v závazkových právních vztazích je obsažena v části čtvrté, hlavě I, dílu 6 a pododdílu 2 NOZ. Tradičně rozlišujeme mezi privativní a kumulativní novací, kdy v prvém případě dochází k zániku původního závazku a jeho nahrazení novým (proto byla tato forma novace v SOZ upravena jako forma zániku závazku v § 570), zatímco v druhém případě vedle sebe původní i nový závazek obstojí. Vedle těchto tradičních institutů však existují ještě změny závazků, které nezpůsobují jejich zánik a nahrazení novými závazky, ale které dosavadní závazek pouze v méně významných či zevrubnějších aspektech modifikují. Tyto změny byly za časů OZO dokonce výslovně upraveny zákonem. Ve vztahu k SOZ se jim věnovala pouze teorie. Odlišování marginálních změn od novace má navýsost praktické dopady a umožňuje vysvětlit i vztah mezi § 564 a § 1906 NOZ, které jsou někdy pro jejich zdánlivý rozpor považovány za chybu autorů.
Privativní novaci upravuje § 1902 NOZ tak, že „dohodou o změně
obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým
závazkem“. Kumulativní novace je poté obsažena ve větě druhé §
1902 NOZ, podle které „Může-li však dosavadní závazek vedle nového
závazku obstát,...
Celý článek
K metodologickému dopadu § 10 odst. 2 NOZ
Tento článek se zaměří na takřka revoluční změnu způsobu nalézání práva skrytou v § 10 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., (nového) občanského zákoníku. Na první pohled nenápadné a pro laiky i mnohé právníky jistě líbivé ustanovení bude mít nejspíše silný dopad na roli soudců v ČR, celkové pojetí justice jak ji známe a její pravomoc konkurující až moci zákonodárné.
Celkově lze říct, že pro mnohé rutinéry musí NOZ a zejména jeho
„obecná“ obecná část, tj. § 1 až 14, působit, jako něco, co spadlo
z Marsu. Nejde jen o to, že NOZ má znova ambici být opravdovým celistvým
kodexem a obecným předpisem pro celé soukromé právo po vzoru slavných...
Celý článek
KONSTRUKTIVNÍ KRITIKA § 498 NOZ
Stále účinný občanský zákoník č.40/1964 Sb. (OZ) rozeznává jen dva druhy nemovitostí – a to pozemek a stavbu spojenou se zemí pevným základem (§ 119 odst. 2 OZ). Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) do českých zemí opětovně zavádí zásadu superficies solo cedit. Dlužno dodat na obhajobu tvůrců NOZ, že rozšířenou po celé západní Evropě. Jiné důvody však (tedy, že superficies non solo cedit je přežitek komunistického práva a že se tím, že jí dáváme sbohem, vracíme do civilizované Evropy) nejsou nikde k dohledání.
Shora zmíněná zásada projevuje se v NOZ především tím, že právě
stavby spojené se zemí pevným základem zanikají jako samostatné nemovité
věci a stávají se součástí pozemku. NOZ však dává vzniknout (zejména)
prostřednictvím § 498 NOZ mnoha jiným nemovitým věcem [1].
Celý článek
K NĚKTERÝM ASPEKTŮM ODPOVĚDNOSTI ČLENA STATUTÁRNÍHO ORGÁNU V NOZ A ZOK
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) a zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK) se od 1. ledna 2014 dotknou bez výjimky každé obchodní společnosti (resp. korporace v terminologii nové úpravy). Tato nová úprava přináší mimo jiné i změny v odpovědnosti členů statutárních orgánů. Jaké změny tedy nastávají v oblasti péče řádného hospodáře a co se rozumí pravidlem podnikatelského úsudku? A jak bude hrazena případná újma způsobená členem statutárního orgánu?
Povinnost péče řádného hospodáře
Podle NOZ má každý, kdo přijme funkci voleného orgánu, povinnost
vykonávat ji s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí
(I), jinými slovy s péčí řádného hospodáře. NOZ tak nabízí zákonnou
definici tohoto pojmu, jehož...
Celý článek
NÁHRADA ÚJMY ZA NARUŠENÍ DOVOLENÉ
Při pročítání novinových článků informujících o změnách, které přinese nový občanský zákoník, jsem narazila na zajímavý pojem, který autor jednoho z článků použil – „škoda za zážitky“.
Když jsem si chtěla rozšířit své obzory a poučit se, jaký že nový
pojem ještě budoucí úprava přináší, byla jsem trochu zklamaná, neboť
dotyčný autor „smíchal hrušky s jablky“ a jednak evidentně vymyslel
nový termín a jednak pod něj přiřadil zároveň náhradu újmy...
Celý článek
Právo stavby v NOZ
S účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) dojde v soukromém právu České republiky k návratu institutu práva stavby, který byl součástí právních předpisů do roku 1964 a k jehož zrušení došlo platným občanským zákoníkem (tj. zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).
S ohledem na aplikaci zásady superficies solo cedit představuje právo
stavby (upravené v ustanovení § 1240 až 1256 NOZ) možnost stavebníka
mít na, resp. pod cizím pozemkem stavbu, a to nejen právo stavbu nově
vybudovat, ale také již zřízenou stavbu převzít a „mít“ (I) . Toto...
Celý článek
NOZ § 2393: RE: Odklon
NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208
NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…