OBCZAN LIVE: Přechodná ustanovení a jejich aplikace v hraničních případech (dodatky, smlouvy o smlouvě budoucí, rámcové smlouvy)

0

Dalším tématem interpretační besedy byla aplikace přechodných ustanovení v hraničních případech, a to použití § 3028 odst. NOZ na rámcové smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí a dodatky ke smlouvám uzavřeným před účinností NOZ. Referent ve svém příspěvku vystihl důležitost přechodných ustanovení, poukázal na nejednotnost názorů ohledně jejich aplikace a nastínil možná řešení zmíněných problémů.

Kdy dochází ke vzniku právního poměru ve smyslu § 3028 odst. 3

Jistým východiskem pro řešení některých souvisejících otázek je posouzení, kdy dochází ke vzniku právního poměru, o němž hovoří ustanovení § 3028 odst. 3. Konkrétně jde pak o otázku, čím se bude řídit smlouva, jestliže návrh na její uzavření byl učiněn v roce 2013, avšak k akceptaci tohoto návrhu došlo až za účinnosti NOZ. Na tuto otázku byly doposud zaznamenány 2 názory. První názor zastávají R. Pelikán s I. Pelikánovou, podle nichž je rozhodujícím kritériem pro určení rozhodného práva uzavření smlouvy.[1] Je-li tedy návrh na uzavření smlouvy akceptován za účinnosti NOZ, není tu nic, co by bylo třeba chránit setrváním na starém právním režimu, a tedy smlouvou založený právní vztah (poměr) se bude řídit novým právem.

Opačné stanovisko zastávají mj. F. Melzer a M. Hulmák. Tito autoři uznávají, že právní poměr ze smlouvy vzniká jejím uzavřením. Důležité však je, že nabídku netvoří pouze výslovně uvedený obsah, ale i dispozitivní úprava jinak na závazek aplikovatelná. Již touto nabídkou dochází ke vzniku poměru mezi navrhovatelem a oblátem, který získává právo svým jednostranným jednáním smlouvu uzavřít. Z důvodu ochrany subjektů ve stabilitu právního řádu proto docházejí k závěru, že smlouva a právní poměr jí založený se řídí právem účinným k okamžiku perfekt návrhu na její uzavření.[2]

Z diskutujících vystoupil mj. prof. Fiala, který zdůraznil rozlišování mezi právním poměrem na straně jedné a smlouvu na straně druhé, což je důležité z pohledu ustanovení § 3028 odst. 3 NOZ. Dále jak F. Korbel a P. Tégl poukázali na skutečnost, že odpověď na otázku, jakým právním režimem se řídí konkrétní smlouva, je třeba hledat pomocí poměřování právních principů (ochrana důvěry v právo, legitimní očekávání, ochrana nabytých práv).

Smlouva o smlouvě budoucí a rámcové smlouvy

Referent poté přistoupil k jednotlivým případům aplikace výše uvedeného § 3028 odst. 3 NOZ. První z nich byly rámcové smlouvy a smlouvy o smlouvě budoucí. Klíčovou otázkou je, čím se bude řídit realizační smlouva uzavřená za účinnosti NOZ, jestli rámcová smlouva se řídí starou právní úpravou. Tatáž otázka se pak uplatní i v případě režimu budoucí smlouvy z roku 2014 uzavřené na základě smlouvy o smlouvě budoucí, jež se řídí starou právní úpravou. V této souvislosti se doposud publikovaná literatura shoduje v tom, že je třeba rozlišovat mezi závazkem z rámcové smlouvy a závazkem vyplývajícím z realizační smlouvy, resp. závazkem ze smlouvy o smlouvě budoucí a konkrétní budoucí smlouvou. Jestliže je budoucí, resp. realizační smlouva uzavřena za účinnosti NOZ, měla by se řídit novou právní úpravou.[3] Otázkou nicméně zůstává, zda se tento závěr uplatní i v případě, kdy smlouva o smlouvě budoucí, resp. rámcová smlouva obsahují úplné ujednání mezi stranami a při uzavření budoucí/realizační smlouvy již nedochází k žádnému vyjednávání.

Prof. Fiala souhlasil, že složitější situace může nastat tehdy, kdy je pactum de contrahendo uzavřeno v roce 2013, povinnost uzavřít konkrétní budoucí smlouvu rovněž vznikla v roce 2013, takže se bude právní poměr řídit starou právní úpravou.

Dodatky

Poněkud složitější situace je v případě dodatkování smluv, které se řídí starou právní úpravou. Na prvním místě je třeba říct, že uzavírání dodatku za účinnosti NOZ se bude řídit novou právní úpravou. Otázkou však zůstává, čímž se bude řídit závazek (smlouva) po uzavření dodatku, tedy zda se překlopí do obligace podléhající novému právu, či zda si podrží povahu staré obligace.

V debatě vystoupil mj. Prof. Fiala, podle něhož jde v případě dodatků o novaci, a v konkrétní situaci se posoudí, zda jde o novaci privativní či kumulativní. Půjde-li o privativní novaci, je situace jasná, naproti tomu kumulativní novace působí jisté potíže. F. Korbel připomněl, že při uzavírání dodatků ke smlouvám řídící se dosavadní právní úpravou se nicméně použije nová právní úprava týkající se kontraktačního procesu.

Výsledky hlasování

Debatu uzavřelo hlasování o aplikaci přechodných ustanovení na „NOZem rozťaté“ právní vztahy. Výsledky hlasování na besedě byly následující:

Hlasovani prechodka.png

A jaký je Váš názor? Vyjádřete jej prosím prostřednictvím online hlasování níže, popř. komentářem k tomuto článku. Pokud jste již hlasoval/a na besedě, Váš hlas je do výsledků započítán a prosíme, abyste se online hlasování zdržel/a.

  1. Pelikán, R., Pelikánová, I. Komentář § 3028 in Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek VI. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 1343 (dále jen „Pelikán, Pelikánová – Komentář“).
  2. Melzer, F. in Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek III. § 419 – 654. Praha: Leges, 2014, s. 1177 – 1178 (dále jen „Melzer – Komentář“); Hulmák, M. in Lavický P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2321 – 2322 (dále jen „Hulmák – Komentář“).
  3. Pelikán, Pelikánová – Komentář, s. 1344; Hulmák – Komentář, s. 2323.

Hlasování

"NOZem rozťaté" právní vztahy a aplikace přechodných ustanovení na ně Bude se řídit Nejsem přesvědčen(a) o žádné z uvedených možností / záleží na situaci a okolnostech Celkem hlasů
Starým právem Novým právem

Kontrakční proces

Oferta učiněná ze starého práva, akceptace učiněná za nového práva
Čím se bude řídit uzavřená smlouva...? 195
32.82 % 60 % 7.18 %

Smlouva o smlouvě budoucí

Smlouva o smlouvě budoucí uzavřená za starého práva, budoucí smlouva uzavřená za nového práva. Čím se bude řídit budoucí smlouva...?
Na začátku byla budoucí smlouva dohodnuta úplná. 191
68.06 % 28.27 % 3.66 %
Na začátku byla budoucí smlouva dohodnuta pouze neúpiná. 191
34.55 % 57.59 % 7.85 %

Rámcová smlouva

Rámcová smluva uzavřená za starého práva, realizační smlouva uzavřená za nového práva. Čím se řídí realizační smlouva...?
Na začátku byla realizační smlouva dohodnuta úpiná. 191
70.16 % 26.18 % 3.66 %
Na začátku byla realizační smlouva dohodnuta pouze neúpiná. 188
34.57 % 58.51 % 6.91 %

Dodatky

Smluva uzavřená za starého práva, ale dodatková za nového práva.
Čím se bude řídit výsledná, dodatkem upravená smlouva...? 196
63.27 % 15.31 % 21.43 %
Čím se bude řídit kontraktační proces, v němž vzniká dodatek...? 193
32.64 % 62.18 % 5.18 %

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback