Nejnovější diskuze k článkům

Anketní otázka: Smlouva, jejímž předmětem je nabytí vlastnického práva k nespotřební věci, jež se má teprve vyrobit, se posoudí jako a) Kupní smlouva. b) Smlouva o dílo. c) Nepojmenovaná / smíšená smlouva. d) Nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností.

Anketní otázka: Upravuje NOZ tzv. zákonnou záruku v délce dvou let u koupě zboží v obchodě? a) Ano. b) Ne. c) Nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností

Anketní otázka: Je ustanovení § 2288 NOZ aplikovatelné i na nájem prostor sloužících k podnikání, pokud si strany neujednají nic jiného? a) Ano. b) Ne. c) Nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností.

Anketní otázka: Je zřízení zástavního práva jako protihodnota při převodu věci zapsané do veřejného seznamu úplatou podle § 984 NOZ? a) Ano bez ohledu na cenu zastavené věci. b) Ano, pokud cena zastavené věci dosahuje určité hodnoty. c) Ne. d) Nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností.

Anketní otázka: Jestliže člen kolektivního obchodní korporace nedodrží pravidla pro společné zastupování, pak takového jednání a) Nikoho nezavazuje (§ 551 NOZ). b) Zavazuje korporaci, ledaže korporace oznámí nesouhlas s jednání (§ 446 NOZ). c) Zavazuje jednajícího, ledaže korporace jednání schválí (§ 440). d) Zavazuje korporaci (§ 431 NOZ). e) Nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností.

Anketní otázka: Použijí se pravidla pro (absolutní) neplatnost také na zdánlivost právního jednání? a) Ano. b) Ne. c) Nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností.

Anketní otázka: Právní nemožnost plnění a) Nezpůsobuje neplatnost. b) Může způsobit neplatnost jako rozpor se zákonem. c) Způsobuje relativní (ne)platnost. d) Způsobuje absolutní neplatnost. e) Nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností.

Anketní otázka: Právní jednání uzavřená na základě generální plné moci udělené jinému členovi kolektivního statutárního orgánu je a) Platné, ledaže je stiženo jinou vadou. b) Zdánlivé. c) Relativně (ne)platné. d) Absolutně neplatné. e) Nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností.

Anketní otázka: Statutární orgán je a) Smluvní zástupce. b) Zákonný zástupce. c) Zvláštní druh zástupce (sui generis). d) Orgánem jednajícím přímo jménem právnické osoby. e) Nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností.

Anketní otázka: Námitka relativní neplatnosti je a) Hmotněprávním jednání. b) Procesním úkonem, který lze vznést jedině u soudu nebo v rozhodčím řízení. c) Nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností.

Anketní otázka: Lze si sjednat režim jednostranné změny obchodních podmínek sjednat i u smluv, které nenaplňují podmínky § 1752 NOZ? a) Ano. b) Ano, ale nikoliv se spotřebitelem. c) Ne. d) Nejsem přesvědčen o žádné ze shora uvedených možností.

Anketní otázky: Na základě jakého právního titulu mohu dle NOZ postavit stavbu na cizím pozemku, aniž by se stala součástí pozemku? a) Nájemní smlouva. b) Věcné břemeno. c) Právo stavby. d) Nejsem přesvědčen o žádné ze shora uvedených možností. Vlastníkem stavby postavené na cizím pozemku na základě práva nájmu je dle NOZ a) Nájemce. b) Pronajímatel (vlastník pozemku). c) Stavebník. d) Nejsem přesvědčen o žádné ze shora uvedených možností. Dle jakých kritérií posuzujete, zda se jedná o stavbu dočasnou dle NOZ: a) Podle stavebního zákona – stavbou dočasnou je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. b) Podle úmyslu stavebníka bez ohledu na veřejnoprávní souhlas, stavebně-technické provedení stavby a objektivní účel stavby. c) Podle faktického (účelového) určení stavby. d) Nejsem přesvědčen o žádné ze shora uvedených možností.

Ministerstvo spravedlnosti 11. července 2014 ve svém stanovisku k souběhu uvedlo, že „stav, kdy člen statutárního orgánu obchodní korporace vykonává svou funkci také z titulu pracovněprávního poměru, je nepřípustný s ohledem na ustanovení § 1791 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jelikož takový pracovněprávní poměr postrádá svoji kauzu (důvod). Jinými slovy, pro tutéž činnost nemohou být uzavřeny dvě různé smlouvy a dále, že „souběžný pracovněprávní poměr postrádá základní znak pracovního práva, a to že musí jít o závislou práci. V případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízeným, nejde o závislou práci, a tudíž nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru.“ Pokud tedy dokážeme oddělit náplň práce ředitele a obchodní vedení člena statutárního orgánu, pak nepůjde o souběh funkcí. Argument závislé práce je zavádějící, uvážíme-li, že je možné, aby mezi členem statutárního orgánu a společností byl uzavřen pracovní poměr, kde druhem práce bude jiná činnost než výkon funkce statutárního orgánu a zákaz souběhu funkcí z tohoto tedy neplyne. Navíc ustanovení § 61 odst. 3 ZOK hovoří o určení mzdy či jiného plnění zaměstnance, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti – tedy pracovní smlouvu vedle smlouvy o výkonu funkce výslovně umožňuje a předpokládá. Smlouva o výkonu funkce jistě může obsahovat obdobné nároky, jako z pracovního poměru a chová se i daňově stejně. To, co ale nezakládá, je právě vztah nadřízenosti člena statutárního orgánu k zaměstnancům – „podřízeným“. Právě pro systém organizace a řízení zejména menších firem je zákaz souběhu funkcí problémem. A proč na zákazu souběhu funkcí právní teorie tak trvá, když v případě modelu, kdy členem statutárního orgánu je právnická osoba, která pověří výkonem této funkce fyzickou osobu totožnou s ředitelem společnosti, jejíhož statutárního orgánu je právnická osoba členem, o souběh funkcí nepůjde?! Smlouvu o výkonu funkce má v takovém případě uzavřenou právnická osoba a jí pověřená fyzická osoba v takovém případě může mít se společnosti pracovní smlouvu na ředitele a vykonávat všechny činnosti člena statutárního orgánu společnosti bez smlouvy o výkonu funkce. Aneb když dva dělají totéž, není to totéž.

Beckovský komentář k tomuto ustanovení z pera JUDr. Blanky Vítové (Hulmák a kol., díl VI., 2014, s. 159 – 60), uznává, že § 2165 NOZ normuje zákonnou záruku. Argumentem je slovo VYSKYTNE, „chybějící“ čárka v souvětí (viz komentář č. 1–3), důvodová zprávou a kontinuita s dosavadní úpravou v SOZ, to, že směrnice zákonnou záruku nezakazuje a teleologický výklad, který vyžaduje zvýšenou ochranu spotřebitele. Myslím, že všechny tyto argumenty byly v diskusi již probrány. Oceňuji, že komentář je v tomto jednoznačný a skutečně argumenty uvádí, spolu s dostupnou literaturou k tématu.

Üž bylo řečeno, že směrnice zákonnou záruku výslovně neupravuje, ale připouští, aby ji členské státy zachovaly. V této souvislosti mají jednotlivé členské státy o národní úpravě ve vztahu k EK informační povinnost. Je třeba směrnici číst až do konce.