Admin Tým

Obczané, v pátek 7. 11. 2014 publikovalo Ministerstvo spravedlnosti návrh tzv. malé novely občanského zákoníku, která má adresovat nejpalčivější problémy spojené s rekodifikací. My Vám ji opět předkládáme k veřejné diskusi. Novela se dotýká patnácti ustanovení (nového) občanského zákoníku týkající se věku pro nástup do práce, omezení svéprávnosti, souhlasem s pitvou, dále také plných mocí, společného jmění manželů, zákonného předkupního práva, svěřenských fondů a náhrady škody. Novela mění také zákoník práce, zákon o obchodních korporacích, zákon o veřejných rejstřících a zákon o základních registrech. Na těchto stránkách Vám k diskusi nabízíme změny v občanském zákoníku a v zákoně o obchodních korporacích. Malá novela je koncipována jako zvláštní dokument, který není pokračováním tzv. velké novely, jejíž první část jsme na portálu publikovali dne 20. 8. 2014. Prosíme, neostýchejte se podělit se o své názory a připomínky v diskusní sekci k jednotlivým ustanovením. Malá novela mění, ruší nebo nově vkládá níže uvedená ustanovení. Po „rozkliknutí“ budete mít na jednom místě k dispozici i důvodovou zprávu a přechodná ustanovení k nim. § 35 NOZ (Závislá práce nezletilého) § 59 NOZ (Doba omezení svéprávnosti) § 113 NOZ (Ochrana lidského těla po smrti člověka) § 115 NOZ (Souhlas s pitvou) § 116 NOZ (Projev souhlasu s pitvou) § 117 NOZ (Odvolání souhlasu s pitvou) § 441 NOZ (Forma plné moci) § 709 NOZ (Zákonný režim společného jmění manželů) § 971 NOZ (Ústavní výchova dítěte) § 1124 NOZ (Předkupní právo spoluvlastníků) § 1125 NOZ (Předkupní právo spoluvlastníků k zemědělskému závodu) § 1451 NOZ (Vznik svěřenského fondu) § 1452 NOZ (Statut svěřenského fondu) § 1457 NOZ (Obmyšlený ve svěřenském fondu) § 1474 NOZ (Zánik svěřenského fondu) § 777 ZOK (Přechodné ustanovení)

Advokátní kancelář JŠK ve spolupráci s Právnickým akademickým spolkem Juristi vyhlásili za podpory portálu www.obczan.cz soutěž studentských prací určenou všem studentům magisterského studia na některé z právnických fakult v České republice. Tématem je náhrada duševních útrap v souvislosti s poškozením zdraví v rakouském a německém právu, a to se zaměřením na aktuální judikaturu. Podrobnosti k soutěži naleznete v PDF souboru, který je ke stažení níže.

Příští interpretační beseda se bude konat 14. dubna 2015 v aule PrF MU v Brně, tentokrát pod záštitou místopředsedy Nejvyššího soudu JUDr. Romana Fialy Stejný formát, jako měla první interpretační beseda v Praze na PFUK, chceme nyní zopakovat v Brně. Místo: Aula Právnické fakulta Masarykovy univerzity Datum: 14. dubna 2015 Čas: 14:00–17:30 Formát: Panelová diskuse s aktivní účastí publika. Každé téma bude na úvod krátce shrnuto odborným referentem, který popíše současnou právní úpravu a dosavadní publikované texty. Následně bude téma diskutováno pozvanými účastníky panelu i publikem. Do diskusního panelu zveme významné akademiky, praktiky a soudce. Program a referenti: Lze si sjednat režim jednostranné změny obchodních podmínek i u smluv, které nesplňují podmínky § 1752 NOZ? (Mgr. Petr Měšťánek; Kinstellar) Pokud společenská smlouva mlčí ve věci možnosti vlastnictví více podílů, může společník nabýt další podíl stejného druhu bez předchozí změny společenská smlouvy? (Mgr. Jan Juroška; Kinstellar) V jakém rozsahu odpovídá dodavatel za újmu způsobenou poddodavatelem a v jakém rozsahu naopak odpovídá přímo poddodavatel za újmy způsobené objednateli? (Mgr. Richard Baček; Siemens) Vztahují se pravidla o střetu zájmu podle ZOK také na společníka/ak­cionáře kapitálové obchodní korporace; a v jaké rozsahu? (Mgr. Jiří Remeš; JŠK) Kdy je nutný souhlas nejvyššího orgánu s převodem části závodu (JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D.; PF UK) Vztahuje se ochrana nabyvatele podle § 984 NOZ i na převody a zápisy práv provedených před 1. 1. 2015? (JUDr. Pavel Koukal, Ph.D.; PrF MU) Změna programu vyhrazena. Registrace: Účast je zdarma, avšak z kapacitních důvodů je třeba se registrovat ZDE. Živý přenos: Avizovaný streaming na PF UK a na internetu se bohužel z technických důvodů nepodařilo zajistit. Na příští interpretační besedy průběžně sbíráme návrhy na témata i referenty. Pokud nějaké máte, prosíme, dejte nám vědět na redakce@obczan.cz. Těšíme se na Vaši účast!

Na první interpretační besedě dne 10. února 2015 jsem referoval o tématu „Je možné zastavit soubor pohledávek?“ V rámci příspěvku jsem se zejména vymezil proti výkladovému stanovisku Prezidia Notářské komory ČR, přijatému dne 16. 7. 2014 pod č. VS 3/2014. V tomto stanovisku NK ČR zaujala následující závěry: „Soubor pohledávek nenaplňuje definici hromadné věci dle ustanovení § 501 občanského zákoníku a zástavní právo k němu tedy nemůže být zapsáno do Rejstříku zástav dle ustanovení § 1319 odst. 2 občanského zákoníku, ani k němu nemůže být zapsán zákaz zřízení zástavního práva podle § 1309 odst. 2 občanského zákoníku (§ 35f odst. 1 písm. e) notářského řádu) resp. zákaz zřízení dalšího zástavního práva (§ 35f odst. 3 písm. a) notářského řádu). Soubor pohledávek je v občanském zákoníku uveden v ustanovení § 1887 při možnosti postoupit celý soubor pohledávek, současných či budoucích oproti pohledávce jednotlivé jako úprava speciální. Dle ustanovení § 501 občanského zákoníku soubor jednotlivých věcí náležející téže osobě, považovaný za jeden předmět a jako takový nesoucí společné označení, pokládá se za celek a tvoří hromadnou věc. Z této definice je patrné, že se jedná o kritéria objektivní, nezávislá na vůli smluvních stran, a soubor pohledávek tato kritéria nesplňuje, když zejména není objektivně považován za jeden předmět. Ustanovení § 1335 a násl. občanského zákoníku upravuje zastavení jednotlivých pohledávek a neobsahuje úpravu speciální upravující zastavení souboru pohledávek, na rozdíl od § 1887 občanského zákoníku upravujícího postoupení souboru pohledávek. Jestliže by zákonodárce chtěl připustit zastavení souboru pohledávek jako hromadné věci, pak by tato možnost musela být výslovně v zákoně připuštěna. Obdobně, jako je tomu při připuštění postoupení souboru pohledávek v § 1887 občanského zákoníku ve vztahu k obecnému ustanovení § 1879 a násl. Občanského zákoníku. Ustanovení § 1887 občanského zákoníku však ani výslovně nestanoví, že lze postoupit soubor pohledávek, je-li hromadnou věcí“ [zvýraznil P. T.]. V prvé řadě je třeba uvést, že zastavení izolované pohledávky zákon výslovně umožňuje v § 1335 an. Není však podle mého názoru žádná pochybnost o tom, že takto může být zastaveno i více pohledávek (a to i současně), a to ať již tyto pohledávky náleží témuž věřiteli (tedy z pohledu zřízení a existence zástavního práva zástavci, resp. zástavnímu dlužníku), nebo více různým věřitelům. Je sice pravda, že zákon výslovně umožňuje ve vztahu k souboru pohledávek pouze jeho převod (postoupení), tj. globální cesi (§ 1887), zatímco o zástavě takového souboru mlčí; tím však nemá být řečeno, že zastavení souboru pohledávek nelze uskutečnit (za pomoci argumentu a contrario). Naopak, připouští-li zákon převod souboru pohledávek, pak tím spíše musí být možné jejich „prosté“ zastavení.[1] Ve prospěch tohoto závěru lze dále argumentovat i regulací vespolného zástavního práva (§ 1345). Je-li zastaveno více věcí-pohledávek vespolek, vzniká k takovým pohledávkám jakožto k souboru věcí vespolné zástavní právo. Nelze proto v žádném případě souhlasit s argumentací NK ČR, dle níž „Ustanovení § 1335 a násl. občanského zákoníku upravuje zastavení jednotlivých pohledávek a neobsahuje úpravu speciální upravující zastavení souboru pohledávek, na rozdíl od § 1887 občanského zákoníku upravujícího postoupení souboru pohledávek. Jestliže by zákonodárce chtěl připustit zastavení souboru pohledávek jako hromadné věci, pak by tato možnost musela být výslovně v zákoně připuštěna.“ Tvrzení o tom, že pokud by zákonodárce chtěl připustit zastavení souboru pohledávek, pak by tak učinil výslovně, je nekorektní. S ohledem na výše uvedenou argumentaci jsem toho názoru, že zástava souboru pohledávek je přípustná. NK ČR však v rámci uvedeného výkladového stanoviska směšuje dva okruhy otázek, resp. problémů: za prvé, zda je vůbec přípustné zastavit soubor pohledávek a za druhé, zda je přípustné zastavit soubor pohledávek, má-li tento soubor navíc kvalitu věci hromadné.[2] Odpověď na první otázku již byla dána. Pokud jde o problematiku možnosti zastavení souboru pohledávek jako věci hromadné (což může mít praktické důsledky dané zejm. § 1347 a 1348), pak stanovisko NK ČR říká, že „soubor pohledávek tato kritéria (sc. kritéria věci hromadné – pozn. P. T.) nesplňuje, když zejména není objektivně považován za jeden předmět“. S tímto názorem opět nelze souhlasit. Poměřujeme-li typové znaky pojmu věci hromadné se souborem pohledávek, je jisté, že soubor pohledávek zpravidla kvalitu věci hromadné splňovat nebude. Apriorně však nelze zcela vyloučit situace, kdy i více pohledávek bude možné pod pojem hromadné věci zařadit. Představitelný je případ, kdy jeden věřitel disponuje skupinou pohledávek za jedním dlužníkem, z jednoho právního titulu (ze smlouvy),[3] přičemž věřitel hodlá převést soubor pohledávek pouze jako určitou univerzalitu (mezi pohledávkami existuje určitá užší hospodářská souvislost – postupují se všechny pohledávky věřitele z konkrétní smlouvy). Pak ovšem nic nebrání tomu, aby byla zastavena i tato věc hromadná (jako celek). Lze dokonce říci, že identifikace jednotlivých prvků takové věci hromadné může být jednodušší než u „hmotné“ věci hromadné (např. knihovny). Výsledky hlasování Debatu uzavřelo hlasování ohledně otázky „Soubor pohledávek zastavit:“ Nikdy nelze. Pro: 0 hlasů (0 %) Lze pouze jako věc hromadnou. Pro: 6 hlasů (3 %) Lze postupem dle § 1345 NOZ. Pro: 40 hlasů (20 %) Lze i jako věc hromadnou, i postupem dle § 1345 NOZ. Pro: 128 hlasů (67 %) Záleží na okolnostech nebo nejsem přesvědčen/a o žádné ze shora uvedených možností. Pro: 20 hlasů (10 %) Celkový počet hlasujících: 194 A jaký je Váš názor? Vyjádřete jej prosím prostřednictvím online hlasování níže, popř. komentářem k tomuto článku. Pokud jste již hlasoval/a na besedě, Váš hlas je do výsledků započítán a prosíme, abyste se online hlasování zdržel/a. Je škoda, že zákonodárce nepřevzal do OZ obecné ustanovení známé některým zahraničním kodexům, dle něhož není-li stanoveno jinak, použijí se pro zastavení pohledávek (obecně práv) předpisy o zástavním právu na (hmotných) věcech. Srov. např. § 1273 odst. 2 německého BGB či čl. 328 polského KC. Je třeba zdůraznit, že kategorie „souboru věcí“ a „věci hromadné“ jsou dva odlišné instituty s odlišným obsahem. Zatímco soubor věcí (pluralita věcí) je prostou množinou více samostatných věcí – ať již je jejich povaha jakákoli (hmotné, nehmotné, movité, nemovité, evidované či neevidované ve veřejném seznamu) a ať již vlastnicky náleží jedné osobě či více osobám, pak věc hromadná je souborem věcí určité zvláštní kvality. I zákoník samotný oba pojmy důsledně rozlišuje (srov. např. § 2850 odst. 1 a 2). Občasné názory, které se snaží obě kategorie ztotožňovat, je třeba odmítnout. Takto nesprávně např. VYMAZAL, L. Zástavní právo v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). Praha: Linde Praha, a. s., 2014, s. 76. K odlišení souboru věcí od věci hromadné srov. např. Tégl in MELZER, F., TÉGL, P. a kolektiv. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek III. § 419–654. 1. vydání. Praha: Leges, 2014, komentář k § 501. Avšak není vyloučeno ani více pohledávek z více různých titulů, pokud mezi nimi bude existovat určitá – např. hospodářská souvislost.

Příští interpretační beseda se bude konat ve středu 24. června 2015 od 14:00 na PF UK v Praze, a to ve spolupráci s Právnickým akademickým spolkem Všehrd. Místo: Právnická fakulta UK v Praze, místnost č. 300 Datum: 24. června 2015 Čas: 14:00–17:20 Formát: Panelová diskuse s aktivní účastí publika. Každé téma bude na úvod krátce shrnuto odborným referentem, který popíše současnou právní úpravu a dosavadní publikované texty. Následně bude téma diskutováno pozvanými účastníky panelu i publikem. Do diskusního panelu zveme významné akademiky, praktiky a soudce. Program a referenti: Kdy je nutný souhlas nejvyššího orgánu s převodem části závodu? (JUDr. Kateřina Eichlerová, Ph.D.; PF UK) Zakládá obchodní podíl v SJM účast druhého manžela v obchodní korporaci? (Mgr. Jiří Remeš; Městský soud v Praze) Je smlouva věcí v právním smyslu? (JUDr. Roman Kramařík, Ph.D.; JŠK) Podle jakých kritérií by se měla posuzovat dočasnost stavby ve smyslu § 506 NOZ? (Mgr. Martin Sztefek; JŠK) Zavazuje společnost jednání statutárního orgánu učiněné v rozporu se způsobem stanoveným v zakladatelském dokumentu a zveřejněným v OR? Lze na takové jednání aplikovat některé z ustanovení NOZ o překročení zástupčího oprávnění? (Mgr. Petr Měšťánek; Kinstellar) Registrace: Účast je zdarma, avšak z kapacitních důvodů je třeba se registrovat ZDE. Na příští interpretační besedy průběžně sbíráme návrhy na témata i referenty. Pokud nějaké máte, prosíme, dejte nám vědět na redakce@obczan.cz. Těšíme se na Vaši účast!

Po rozpadu habsburské monarchie v roce 1918 přejalo Československo existující právní předpisy, mj. obecný obchodní zákoník č. 1/1863 ř.z. Na Slovensku v té době však platil uherský obchodní zákon z roku 1875. Jednotlivé novelizační a sjednocovací pokusy se ukázaly být neúspěšnými. Na konci roku 1929 došlo k ustavení Vědecké komise k přípravě a projednání nového obchodního zákona, jejímž předsedou byl Dr. Karel Hermann-Otavský a, jak název napovídá, jejímž smyslem bylo projednání návrhu první knihy obchodní zákona připraveného Ministerstvem spravedlnosti. V průběhu 30. let byla ještě vypracována druhá kniha včetně důvodové zprávy, kterou komise také projednala. Tento legislativní pokus však nikdy nedospěl do fáze přijetí nového obchodního zákona. V roce 1937 Ministerstvo spravedlnosti knižně vydalo první a druhou knihu osnovy obchodního zákona. Obě knihy Vám zde nabízíme naskenované zdarma ke stažení. Naleznete je v příloze níže ve formátu PDF.

Dne 16. září 2015 odevzdala Komise pro rekodifikaci Občanského zákoníku slovenskému ministerstvu spravedlnosti první ucelenou verzi návrhu nového slovenského občanského zákoníku, jehož hlavním autorem je doc. JUDr. Anton Dulak, Ph.D. Na začátku listopadu 2015 pak bylo toto paragrafované znění návrhu občanského zákoníku představeno veřejnosti. Slovenský občanský zákoník má být podle legislativního záměru „moderním národním kodexem soukromého práva s evropskou dimenzí, který na tomto základě dosáhne vysokého stupně konvergence s občanskými zákoníky států Evropské unie“. Inspirace českým občanským zákoníkem je už při prvním pohledu na některá ustanovení návrhu více než zřejmá. Proto věříme, že může být zajímavou četbou a srovnáním pro naše čtenáře. Návrh občanského zákoníku má 6 částí: 1. časť: Všeobecná časť 2. časť: Rodinné právo 3. čásť: Vecné právo 4. časť: Dedičské právo 5. časť: Záväzkové právo 6. časť: Prechodné, záverečné a zrušovacie ustanovenia Paragrafované znění prvních pěti částí pracovní verze slovenského občanského zákoníku lze nalézt ZDE.

Příští interpretační beseda se bude konat ve čtvrtek 8. listopadu 2016 od 14:00 na PF UK v Praze, a to ve spolupráci s Právnickým akademickým spolkem Všehrd. Místo: Právnická fakulta UK v Praze, místnost č. 220 Datum: 8. listopadu 2016 Čas: 14:00–17:50 Formát: Panelová diskuse s aktivní účastí publika. Každé téma bude na úvod krátce shrnuto odborným referentem, který popíše současnou právní úpravu a dosavadní publikované texty. Následně bude téma diskutováno pozvanými účastníky panelu i publikem. Do diskusního panelu zveme významné akademiky, praktiky a soudce. Program a referenti: Může na smluvní pokutu vzniknout nárok v souvislosti s výpovědí smlouvy? (JUDr. Roman Kramařík, Ph.D.; JŠK) Je úprava účinnosti koupě závodu dispozitivní? (Mgr. Petr Měšťánek; Kinstellar) Je § 513 NOZ dostatečným právním základem pro vznik nároku na paušální náhradu 1200 Kč podle nařízení vlády? (Mgr. Jiří Remeš; Městský soud v Praze) Zvláštní host na téma: Poctivá držba včera, dnes a zítra (Mgr. Marek Novák; PFUK) Má smluvní zákaz postoupení pohledávky účinky i při prodeji závodu? (Mgr. Michal Jašek, LL.M; Clifford Chance) Poskytuje §1044 NOZ absolutní ochranu závazkovým právům? (JUDr. Petr Tégl, Ph.D.; Havel, Holásek & Partners) Lze vydat akcii bez hlasovacích práv? (JUDr. Jan Lasák, Ph.D., LL.M.; KŠB) Registrace: Účast je zdarma, avšak z kapacitních důvodů je třeba se registrovat ZDE. Na příští interpretační besedy průběžně sbíráme návrhy na témata i referenty. Pokud nějaké máte, prosíme, dejte nám vědět na redakce@obczan.cz. Těšíme se na Vaši účast!

Změny v NOZ a ZOK a metodika aktualizací Dne 30. prosince 2016 vešly v platnost novely NOZ (novelou jako zákon č. 460/2016 Sb.) a ZOK (novelou jako zákon č. 458/2016 Sb.). Novela NOZ, účinná dnem vyhlášení, tj. 30. prosince 2016, se týkala prodloužení lhůty pro přezkum soudních rozhodnutí , kterými byly fyzické osoby před účinností NOZ zbaveny způsobilosti k právním úkonům, resp. byly v této způsobilosti omezeny, ze tří na pět let. Novela ZOK, účinná od 14. ledna 2017, zavedla pro obchodní společnosti s více než 500 zaměstnanci v pracovním poměru povinnou volbu alespoň třetiny dozorčí rady ze strany zaměstnanců (přechodné období pro společnosti, kterých se tato změna týká, je 2 roky). Tyto změny byly samozřejmě promítnuty e do znění příslušných paragrafů zde na webu. Změny byly aktualizovány (a v případě dalších změn bude postupováno obdobně) podle následujícího klí­če: Text příslušného paragrafu je měněn v okamžiku účinnosti novely. Důvodová zpráva novely (resp. její vybraná část) je přidána k původní důvodové zprávě k NOZ/ZOK k příslušnému paragrafu. Do komentáře k měněnému paragrafu je vloženo původní znění paragrafu před účinností novely pro možné porovnání změny.

Dne 30. prosince 2016 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony. V tomto příspěvku naleznete přehled těch nejdůležitějších změn, které nabyly účinnosti 28. února 2017, tedy šedesátým dnem po vyhlášení zákona. Změn, které nabyly účinnost 28. února 2017, je v rámci novely většina – ostatní buď účinnosti nabyly již dříve, anebo budou účinné až od 1. 1. 2018. Zaměstnávání mladistvých (§ 35) Nově je dána možnost uzavřít pracovní smlouvu ihned po dovršení věku 15 let, přičemž den nástupu do práce nesmí předcházet dni ukončení povinné školní docházky. Doposud se mladiství nemohli platně zavázat k výkonu závislé práce, pokud neměli ukončenou povinnou školní docházku. Řešení zvolené novelou se tak vrací ke stavu před 1. 1. 2014, kdy bylo shodné pravidlo obsaženo v § 6 ZP. Omezení svéprávnosti (§ 59) Omezit svéprávnost nově půjde až na 5 let, bude-li zjevné, že se stav člověka nezlepší. S tím souvisí i změna přechodného ustanovení v § 3033, která prodloužila lhůtu pro přezkum soudních rozhodnutí, kterými byly před 1. 1. 2014 fyzické osoby zbaveny/omezeny ve svéprávnosti, ze tří a pět let (tato změna je však účinná již od vyhlášení novely, tj. od 30. 12. 2016). Pitva (§ 113 an.) Otázky pitvy a jiného nakládání s tělem člověka po jeho smrti byly z NOZ vypuštěny a přenechány k úpravě ve zvláštním zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách. Jednání vůči zaměstnancům (§ 164) Z NOZ byl rovněž vypuštěn § 164 odst. 3, který upravoval jednání vůči zaměstnancům právnických osob s kolektivním statutárním orgánem a působil v praxi určité výkladové problémy, ke kterým se vyjádřil mj. i Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 880/2015. Forma plné moci (§ 441) Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny (např. založení společnosti nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti), postačí, bude-li plná moc k takovému právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem. Tato změna navazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, který toto dovodil již za původního znění NOZ. Uvedený judikát by však neměl novelou NOZ č. 460/2016 Sb. upadnout v zapomnění, neboť se z něj podává rovněž závěr s obecnou platností týkající se neplatnosti pro nedostatek formy podle § 582 odst. 1 NOZ. Nejvyšší soud totiž i na tento důvod neplatnosti vztáhl požadavek, aby neplatnost vyžadoval „smysl a účel zákona“, který je jinak v zákoně uveden pouze u neplatnosti pro rozpor se zákonem (§ 580 NOZ). Podíl v SJM a účast manžela (§ 709) Novela staví najisto, že nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Výslovně se tak upravuje výkladový problém, o kterém se vedla debata mj. na interpretační besedě OBCZAN LIVE v červenci 2015. Jistota u nájmu bytu a domu (§ 2254) Pronajímatelé budou moci požadovat složení jistoty v maximální výši trojnásobku měsíčního nájemného (do maximální výše jistoty se nadále nebudou počítat zálohy na služby). Tato změna se bude týkat pouze nájemních smluv uzavřených od 28. února 2017, resp. kaucí sjednaných po tomto datu. Znění celého zákona č. 460/2016 Sb. naleznete zde. Změny byly samozřejmě promítnuty i do znění příslušných paragrafů zde na webu. U každého změněného paragrafu naleznete v komentářích rovněž důvodovou zprávu a původní znění.

Příští interpretační beseda se bude konat v pátek 24. března 2017 od 9:00 v budově Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. Místo: Právnická fakulta MU v Brně, místnost č. 140 Datum: 24. března 2017 Čas: 9:00–12:20 Formát: Panelová diskuse s aktivní účastí publika. Každé téma bude na úvod krátce shrnuto odborným referentem, který popíše současnou právní úpravu a dosavadní publikované texty. Následně bude téma diskutováno pozvanými účastníky panelu i publikem. Do diskusního panelu zveme významné akademiky, praktiky a soudce. Program a referenti: Co je a co není stavbou podle §509 NOZ? (Mgr. Miroslav Pavlík; ČEZ) Je ukončení jednání o smlouvě z důvodu lepší nabídky důvodem pro vznik předsmluvní odpovědnosti podle § 1728 – § 1729 NOZ? (Mgr. Petr Měšťánek; Kinstellar) Která vedlejší ujednání s postoupenou pohledávkou přecházejí a která nikoliv? (JUDr. Roman Kramařík, Ph.D.; JŠK) Lze postoupit pohledávku na peněžité odčinění nemajetkové újmy? (JUDr. Lukáš Hadamčík; PFMU) Kdy se „expektance“ stává pohledávkou? (Mgr. Roman Šťastný, LL.M..; JŠK) Registrace: Účast je zdarma, avšak z kapacitních důvodů je třeba se registrovat ZDE. Na příští interpretační besedy průběžně sbíráme návrhy na témata i referenty. Pokud nějaké máte, prosíme, dejte nám vědět na redakce@obczan.cz. Těšíme se na Vaši účast!

Na interpretační besedě konané dne 24. března 2017 na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně vedoucí právního odboru společnosti ČEZ Distribuce, a. s. Miroslav Pavlík referoval o tématu „§ 509 občanského zákoníku po novele“, který se týká staveb a předmětů, které jsou (resp. nejsou) součástí pozemku. V souvislosti s tímto ustanovením totiž mohou v některých případech vznikat sporné situace, zda některé stavby nebo předměty jsou či nejsou součástí pozemku. Nová dikce NOZ Referent nejprve představil novelu předmětného paragrafu, která je účinná od 28. února 2017. Ustanovení § 509 NOZ od tohoto data zní takto: „Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.“ Průběh besedy M. Pavlík předně odkázal na K. Eliáše, který v Průvodci rekodifikací ospravedlňuje v těchto případech výjimku ze superficiální zásady z důvodu, že inženýrské sítě slouží jako určitý nosič média a neslouží tak pozemku, přes který inženýrská síť vede. Současně zmínil komentář C.H. Beck k § 509 NOZ, ve kterém P. Koukal definuje liniovou stavbu jako takovou, u níž převládá jeden rozměr, tj. délka nad šířkou a výškou. Otázkou je též druhá část první věty § 509 NOZ, který říká, že jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Vzniká tak otázka, zda tyto „předměty“ nejsou liniové stavby či stavby obecně, co znamená pravidelně a kolik pozemků lze podřadit pod spojení více pozemků. K tomu referent udává, že se domnívá, že tato formulace nerozšiřuje a neupřesňuje výčet liniových staveb, ale zakládá novou kategorii věcí, které jsou vyjmuty ze zásady superficies solo cedit podle § 509 NOZ a nejsou liniovými stavbami. Po odkazu na relevantní úpravu speciálních předpisů k NOZ (zákon o el. komunikacích, zákon o pozemních komunikacích a zákon o drahách) následovalo přiblížení vybrané judikatury týkající se posouzení tuto problematiku ještě podle starého občanského zákoníku, konkrétně k otázce parkoviště, dráhy letiště, sportovního areálu a rybníku. Relevantní judikatura V případě parkoviště Nejvyšší soud (NS 28 Cdo 3895/2013) vyslovil názor, že pouhé zpracování a ztvárnění povrchu pozemku směřující k jeho zpevnění, nezbytnému pro zamýšlené využití pozemku, není postačující pro to, aby taková stavba byla považována za samostatnou věc v právním smyslu. Ve věci letištní dráhy Nejvyšší soud (NS 22 Cdo 2417) shledal, že úprava povrchu nepostačuje ke vzniku samostatnosti předmětu. Následně však Ústavní soud (I. ÚS 3143/13) odkázal na právní názor Nejvyššího soudu, kdy za samostatnou stavbu považuje dálniční těleso, a s ohledem na argument a fortiori (tj., že na ranvej letitě lze klást přinejmenším stejné nároky, jako na povrch dálnice) toto rozhodnutí zrušil. Ústavní soud (II. ÚS 78/98) též za samostatnou stavbu považuje celý sportovní areál pro svoji vzájemnou provázanost funkcí jednotlivých objektů. Referent se domnívá, že toto rozhodnutí dává prostor ve spojení s § 501 NOZ (ve smyslu universitas rerum cohaerentum) pro podřazení některých obvyklých „funkčních celků“ pod § 509 NOZ („jiné předměty“), pokud jejich sounáležitost s tímto celkem převáží nad sounáležitostí s pozemky (tedy pokud to bude účelné, srov. rovněž § 505 NOZ). V posledním zmíněném případě byl Nejvyšším správním soudem (NSS 2 As 123/2016) potvrzen s odkazem na předešlá rozhodnutí Nejvyššího soudu právní názor, že rybník jako celek není z pohledu soukromého práva věcí a nelze s ním nakládat odděleně od pozemků tvořících jeho dno a břehy. Výsledky hlasování Příspěvek uzavřelo hlasování, ve kterém účastníci hlasovali o tom, zda je určitý objekt liniovou stavbou/předmětem podle § 509 NOZ, které skončilo s těmito výsledky (celkem 34 hlasujících): Lyžařský vlek. 26 hlasů Veřejné osvětlení. 31 hlasů Asfaltová veřejná účelová komunikace vedoucí přes několik pozemků různých vlastníků. 31 hlasů Asfaltová účelová komunikace v uzavřeném areálu na pozemcích jednoho vlastníka. 8 hlasů Místní štěrková komunikace vedoucí přes pozemky několika vlastníků. 15 hlasů Letiště jako celek. 24 hlasů Zpevněná přistávací a vzletová dráha. 31 hlasů Asfaltová soukromá parkoviště postavená za účinnosti NOZ . 9 hlasů Asfaltová soukromá parkoviště, postavená na pozemku jiného vlastníka před účinností NOZ. 14 hlasů Rybník/přehrada. 11 hlasů Terénně upravená, travnatá plocha letiště vybavená drenážním systémem a určená ke vzletům a přistáním letadel, přičemž hodnota úprav řádově přesahuje hodnotu prostého pozemku. 12 hlasů Názor referentův Referent k otázce („Je liniovou stavbou/předmětem podle § 509 NOZ?) uvádí tyto odpovědi: - Lyžařský vlek (Ano, délka podstatně převažuje nad šířkou a výškou) - Veřejné osvětlení (Ano, délka podstatně převažuje nad šířkou a výškou) - Asfaltová veřejná účelová komunikace vedoucí přes několik pozemků různých vlastníků (Ano, délka podstatně převažuje nad šířkou a výškou, jedná se o stavbu) - Asfaltová účelová komunikace v uzavřeném areálu na pozemcích jednoho vlastníka (Ne, není účelné tento objekt vyjímat ze zásady superficies solo cedit) - Místní štěrková komunikace vedoucí přes pozemky několika vlastníků (Ne, nejedná se o stavbu, tedy o samostatnou věc) - Letiště jako celek (Ano, ve spojení s § 501 NOZ) - Zpevněná přistávací a vzletová dráha (Ano, viz judikát „letiště“) - Umělá sjezdovka (Ano, jedná se o „jiný předmět“, umělá sjezdovka není nemovitou věcí ve smyslu § 498 odst. 1 NOZ) - Asfaltová soukromá parkoviště postavená za účinnosti NOZ (Ne, není účelné vyjímat ze zásady superficies solo cedit) - Asfaltová soukromá parkoviště postavená na pozemku jiného vlastníka před účinností NOZ (Ano, pokud se jedná o stavbu, srov. § 3054 NOZ a judikáty) - Rybník/Přehrada (Ano, ve spojení s § 501 NOZ) - Terénně upravená, travnatá plocha letiště vybavená drenážním systémem a určená ke vzletům a přistáním letadel, přičemž hodnota úprav řádově přesahuje hodnotu prostého pozemku (Ano, pokud bude na více pozemcích) A jaký je Váš názor? Vyjádřete jej prosím prostřednictvím online hlasování níže, popř. komentářem k tomuto článku. Pokud jste již hlasoval/a na besedě, Váš hlas je do výsledků započítán a prosíme, abyste se online hlasování zdržel/a.

Na interpretační besedě konané dne 24. března 2017 na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně JUDr. Lukáš Hadamčík referoval o tématu „Lze postoupit pohledávku na peněžité odčinění nemajetkové újmy?“. Toto téma již bylo publikováno jako článek v časopise Právní rozhledy. Z tohoto důvodu zveřejňujeme pouze varianty řešení, které byly nastíněny v průběhu interpretační besedy, a výsledky hlasování. Průběh besedy Navrhované varianty řešení byly celkem čtyři, a vztahovaly se k § 1475 odst. 2 NOZ, který stanoví, že: „Pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.“ Varianta 1 Pohledávka z titulu náhrady nemajetkové újmy je pohledávkou vázanou na osobu poškozeného, a proto smrtí (obecně) zaniká. Daná pohledávka nezanikne smrtí jen tehdy, jestliže je uznána nebo uplatněna podle § 1475 odst. 2 NOZ. Podmínkou aplikace daného ustanovení je však smrt poškozeného. Pohledávku může tedy postoupit jen právní nástupce (dědic), na kterého přešla z poškozeného jako zůstavitele. Varianta 2 Obecně jde o pohledávku nepostupitelnou (neboť smrtí zaniká), a to až do té doby, než byla jako dluh uznána, případně byla uplatněna u orgánu veřejné moci, neboť v tomto případě dle § 1457 odst. 2 NOZ nezaniká. Uznáním nebo uplatněním se tak daná pohledávka již stává postupitelnou, aniž by postupitelnost byla podmíněna smrtí poškozeného. Postoupit ji tudíž může již poškozený, pokud ji před tím uplatnil u orgánu veřejné moci, případně ji škůdce uznal. Varianta 3 Jde o právo majetkové povahy, tudíž nikoliv o právo vázané výlučně na osobu poškozeného. Toto právo smrtí poškozeného nezaniká. Pohledávka je postupitelná bez dalšího. Varianta 4 Pohledávka není postupitelná za žádných okolností. Výsledky hlasování V anketě následně hlasovalo celkem 35 hlasujících, s následujícími výsledky: Varianta 1. 4 hlasy Varianta 2. 8 hlasů Varianta 3. 22 hlasů Varianta 4. 1 hlas A jaký je Váš názor? Vyjádřete jej prosím prostřednictvím online hlasování níže, popř. komentářem k tomuto článku. Pokud jste již hlasoval/a na besedě, Váš hlas je do výsledků započítán a prosíme, abyste se online hlasování zdržel/a.