Ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet
nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.
Závazek nelze změnit bez ujednání věřitele a dlužníka, ledaže zákon
stanoví jinak.
(1)
Vzniku a trvání závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na jehož
základě má dlužník povinnost plnit; věřitel je však povinen prokázat
důvod závazku.
(2)
Jedná-li se o závazek z cenného papíru, věřitel důvod závazku
neprokazuje, ledaže to zákon zvlášť stanoví.
(1)
Plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za
úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše
určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a
v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit,
určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a
zvyklostem.
(2)
Byla-li úplata ujednána v rozporu s právními předpisy o cenách,
platí za ujednanou ta, která je podle těchto předpisů přípustná.
(1)
Zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze
stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená
strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu,
ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně
obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr
vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana
nevěděla ani vědět nemusela.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije pro případ nabytí na komoditní burze, při
obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či
způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázky nebo
hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny.
(1)
Právo podle § 1793 nevzniká, pokud důvod nepoměru vzájemných plnění
vyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami, zejména pokud zkrácená
strana měla úmysl plnit zčásti za úplatu a zčásti bezúplatně, nebo
jestliže již nelze výši zkrácení zjistit.
(2)
Právo podle § 1793 nevzniká ani tehdy, vzdala-li se jej zkrácená strana
výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze
zvláštní obliby, anebo souhlasila-li s neúměrnou cenou, ač jí skutečná
cena plnění byla nebo musela být známa.
Právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od
uzavření smlouvy.
Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně,
nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany
a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková
hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
Podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo
požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1, ani se nemůže dovolat
neplatnosti smlouvy podle § 1796.
(1)
Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro
každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních
stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou
příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.
(2)
Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář
užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to,
že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.
Doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na
podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší
strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že
význam doložky musela znát.
(1)
Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze
přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu
průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li
slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl
význam doložky dostatečně vysvětlen.
(2)
Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro
slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod,
zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od
obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka
neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností
stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.
Odchýlí-li se strany od § 1799 nebo 1800 nebo vyloučí-li některé
z těchto ustanovení, nepřihlíží se k tomu. To neplatí pro smlouvy
uzavřené mezi podnikateli, ledaže strana prokáže, že doložka uvedená
mimo vlastní text smlouvy a navržená druhou smluvní stranou hrubě odporuje
obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku.
Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí
dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky
takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry,
které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době
uzavření smlouvy.
Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.
Úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).
(1)
Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou, a
je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně
pozadu.
(2)
Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na
zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo
požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však
další úroky náleží.
Úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se
o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode
dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.
Má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je
záloha.
(1)
Byl-li ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při
uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která
jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní.
(2)
Nesplní-li se dluh z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může
si druhá strana závdavek ponechat. Dala-li tato strana závdavek, má právo
požadovat, aby jí buď bylo vydáno dvojnásobně tolik, anebo aby dlužník
dluh splnil, nebo, není-li splnění dluhu již možné, náhradu škody.
Dala-li strana závdavek a bylo-li zároveň ujednáno právo odstoupit od
smlouvy, aniž se zvlášť ujednalo odstupné, považuje se závdavek za
odstupné. Odstoupí-li od smlouvy strana, která závdavek dala, ztrácí
právo na jeho vrácení; odstoupí-li strana, která závdavek přijala, vydá
druhé dvojnásobně tolik.
Kde začíná problém, tam končí komentář; kde končí komentář, tam začíná Obczan.cz
Komentáře
Důvodová zpráva k § 1789 až 1791
0 0 0§ 494 SOZ – zdroj inspirace
0 0 0§ 218 středního kodexu – zdroj…
0 0 0§ 100 ZMO – zdroj inspirace
0 0 0