Obecná ustanovení

Ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1789 až 1791

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 494 SOZ – zdroj inspirace

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 218 středního kodexu – zdroj…

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 100 ZMO – zdroj inspirace

0

Závazek nelze změnit bez ujednání věřitele a dlužníka, ledaže zákon stanoví jinak.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1789 až 1791

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 493 SOZ – zdroj inspirace

0
(1)

Vzniku a trvání závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na jehož základě má dlužník povinnost plnit; věřitel je však povinen prokázat důvod závazku.

(2)

Jedná-li se o závazek z cenného papíru, věřitel důvod závazku neprokazuje, ledaže to zákon zvlášť stanoví.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1789 až 1791

0
03/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 495 SOZ – zdroj inspirace

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 219 středního kodexu – zdroj…

0
(1)

Plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem.

(2)

Byla-li úplata ujednána v rozporu s právními předpisy o cenách, platí za ujednanou ta, která je podle těchto předpisů přípustná.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1792

0
05/05/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
18/08/2017 / Admin Tým

Čl. II. – 9:104 DCFR – zdroj…

0
18/08/2017 / Admin Tým

Čl. 5.1.7 UNIDROIT – zdroj…

0

Neúměrné zkrácení

(1)

Zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.

(2)

Odstavec 1 se nepoužije pro případ nabytí na komoditní burze, při obchodu s investičním nástrojem podle jiného zákona, v dražbě či způsobem postaveným veřejné dražbě naroveň, ani pro případ sázky nebo hry, anebo při narovnání nebo novaci, pokud byly poctivě učiněny.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1793 až 1795

0
23/09/2013 / Patrik Müller

Dispozitivnost ustanovení

0
22/07/2014 / Daniel Pospíšil

Neúměrné zkrácení – do roka k…

0
01/12/2014 / Daniel Pospíšil

Není hrubý nepoměr jako hrubý…

0
01/12/2014 / Daniel Pospíšil

Odškodnění pro zkrácení přes…

0
18/08/2017 / Admin Tým

Čl. 21 švýcarského OR – zdroj…

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 934–935 ABGB – zdroj inspirace

0
(1)

Právo podle § 1793 nevzniká, pokud důvod nepoměru vzájemných plnění vyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami, zejména pokud zkrácená strana měla úmysl plnit zčásti za úplatu a zčásti bezúplatně, nebo jestliže již nelze výši zkrácení zjistit.

(2)

Právo podle § 1793 nevzniká ani tehdy, vzdala-li se jej zkrácená strana výslovně a prohlásila-li, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby, anebo souhlasila-li s neúměrnou cenou, ač jí skutečná cena plnění byla nebo musela být známa.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1793 až 1795

0
10/03/2014 / Petr Zima

cena zvláštní obliby

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 935 ABGB – zdroj inspirace

0

Právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1793 až 1795

0
18/08/2017 / Admin Tým

Čl. 21 švýcarského OR – zdroj…

0

Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1796

0
19/08/2013 / EDT./ RED 10

Neplatnost lichvy

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 218 TZ – zdroj inspirace

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 781 vládního návrhu…

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 879 ABGB – zdroj inspirace

0
18/08/2017 / Admin Tým

Čl. 21 švýcarského OR – zdroj…

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 138 BGB – zdroj inspirace

0
18/08/2017 / Admin Tým

Čl. II. – 7:207 DCFR – zdroj…

0

Podnikatel, který uzavřel smlouvu při svém podnikání, nemá právo požadovat zrušení smlouvy podle § 1793 odst. 1, ani se nemůže dovolat neplatnosti smlouvy podle § 1796.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1797

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 267 ObchZ – zdroj inspirace

0

Smlouvy uzavírané adhezním způsobem

(1)

Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.

(2)

Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1798 až 1801

0
01/10/2013 / Martin Chocholoušek

Co vše jsou "adhézní" smlouvy?

4
25/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
02/12/2014 / Admin Tým

Čl. II. – 1:109 a II. – 1:110…

0

Doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1798 až 1801

0
17/10/2013 / Josef Aujezdský

Interpretace § 1799 NOZ

2
25/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
02/12/2014 / Admin Tým

Čl. 1435 quebeckého CC - zdroj…

0
(1)

Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

(2)

Obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1798 až 1801

0
25/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
02/12/2014 / Admin Tým

Čl. 1436 a 1437 quebeckého CC -…

0

Odchýlí-li se strany od § 1799 nebo 1800 nebo vyloučí-li některé z těchto ustanovení, nepřihlíží se k tomu. To neplatí pro smlouvy uzavřené mezi podnikateli, ledaže strana prokáže, že doložka uvedená mimo vlastní text smlouvy a navržená druhou smluvní stranou hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1798 až 1801

0

Úroky

Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1802 až 1806

0
20/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 502 ObchZ – zdroj inspirace

0

Má se za to, že se ujednaná výše úroků týká ročního období.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1802 až 1806

0

Úroky se platí v téže měně jako hlavní dluh (jistina).

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1802 až 1806

0
(1)

Není-li doba placení úroků ujednána, platí se úroky s jistinou, a je-li jistina splatná později než za rok, platí se úroky ročně pozadu.

(2)

Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1802 až 1806

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 1335 ABGB – zdroj inspirace

0

Úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1802 až 1806

0
26/05/2014 / František Čech

Úroky z úroků při náhradě škody

1

Právní věta

Právní úprava úroků z úroků v § 1806 NOZ nemůže být a není důvodem ke změně výkladu podaného k SOZ.

Text rozhodnutí

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce České spořitelny, a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Týn 1049/3, PSČ 110 00, proti žalovanému Ing. L. L, jako insolvenčnímu správci dlužníka HÁJEK a. s., zastoupenému JUDr. Miroslavem Houškou, advokátem, se sídlem v Praze 1, V Jámě 1/699, PSČ 110 00, o určení pravosti pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 93 ICm 2624/2011, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka HÁJEK a. s., se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 42/1052, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25720074, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 93 INS 2456/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2012, č. j. 93 ICm 2624/2011, 101 VSPH 160/2012–60 (MSPH 93 INS 2456/2010), takto:

  1. Dovolání se odmítá.
  2. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.360,– Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalovaného advokáta JUDr. Miroslava Houšky.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 26. března 2012, č. j. 93 ICm 2624/2011–35, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce (Česká spořitelna, a. s.) domáhal vůči žalovanému (insolvenčnímu správci dlužníka HÁJEK a. s.) určení pravosti pohledávky přihlášené v insolvenčním řízení dlužníka ve výši 8.212.526,46 Kč (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, které může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), na něž dovolatel potud také odkazuje (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá v mezích jím uplatněného dovolacího důvodu (dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.) k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Napadené rozhodnutí spočívá na výkladu ustanovení § 121 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), ve spojení s ustanovením § 369 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku a výslovně vychází z rozsudku velkého senátu obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 24. března 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002, uveřejněného pod číslem 5/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 5/2006“) a z rozsudku (v napadeném rozhodnutí nesprávně označeného jako usnesení) Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 689/2006 (rozhodnutí jsou – stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže – veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu). Konkrétně napadené rozhodnutí spočívá na závěru (jenž se podává z označených rozhodnutí Nejvyššího soudu), že nelze požadovat úrok z prodlení ze sjednaného úroku.

Dovolatel připouští, že napadené rozhodnutí se shoduje se závěry Nejvyššího soudu obsaženými v označených rozhodnutích, důvod ke změně tohoto názoru však spatřuje v tom, že zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (jenž má nabýt účinnosti 1. ledna 2014) řeší uvedenou otázku jinak.

Tato dovolatelova argumentace je pro posouzení přípustnosti dovolání právně bezcenná, když je zjevné, že budoucí právní úprava úročení sjednaných úroků úroky z prodlení (v § 1806 nového občanského zákoníku) nemůže být (není) důvodem ke změně výkladu podaného ke stávajícímu znění občanského zákoníku.

Napadené rozhodnutí je se závěry obsaženými v R 5/2006 i v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 689/2006 v souladu, přičemž jde o závěry, z nichž rozhodovací praxe soudů po přijetí R 5/2006 konstantně vychází.

Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 2004, sp. zn. 32 Odo 21/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2004, sp. zn. 33 Odo 1170/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. září 2005, sp. zn. 20 Cdo 1258/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 919/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. 29 Cdo 1797/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2007, sp. zn. 32 Cdo 1946/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2007, sp. zn. 21 Cdo 3161/2006, uveřejněné pod číslem 58/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2008, sp. zn. 29 Cdo 286/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. června 2008, sp. zn. 29 Odo 1032/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. září 2008, sp. zn. 32 Cdo 2865/2007, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 18. prosince 2008, sp. zn. 15 Co 707/2008, uveřejněný pod číslem 83/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2009, sp. zn. 23 Cdo 1788/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2010, sp. zn. 29 Cdo 1610/2007, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročníku 2010, pod číslem 182, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2010, sp. zn. 33 Cdo 903/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. července 2010, sp. zn. 33 Cdo 2041/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 33 Cdo 3780/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 08. června 2011, sp. zn. 29 Cdo 601/2008, uveřejněné pod č. 148/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. srpna 2011, sp. zn. 31 Cdo 2036/2009, uveřejněný pod číslem 25/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sp. zn. 28 Cdo 685/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2012, sp. zn. 28 Cdo 3807/2011 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2012, sp. zn. 23 Cdo 747/2011.

O tom, že by výklad směřující k zákazu anatocismu podle platného práva byl neústavní, nemůže být řeči (srov. k tomu usnesení Ústavního soudu ze dne 13. listopadu 2008, sp. zn. I. ÚS 1893/08, dostupné na webových stránkách Ústavního soudu).

Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř., jako nepřípustné.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ty sestávají z odměny advokáta za řízení v jednom stupni (dovolací řízení) určené podle ustanovení § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů ve výši 2.500,– Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,– Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Náhrada nákladů za dovolací řízení tedy s připočtením náhrady za 20% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) ve výši 560,– Kč celkem činí 3.360,– Kč.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 29. listopadu 2012

JUDr. Zdeněk K r č m á ř
předseda senátu

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1807 až 1809

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 498 SOZ – zdroj inspirace

0

Závdavek

(1)

Byl-li ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní.

(2)

Nesplní-li se dluh z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat. Dala-li tato strana závdavek, má právo požadovat, aby jí buď bylo vydáno dvojnásobně tolik, anebo aby dlužník dluh splnil, nebo, není-li splnění dluhu již možné, náhradu škody.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1807 až 1809

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 908 ABGB – zdroj inspirace

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 336 BGB – zdroj inspirace

0
18/08/2017 / Admin Tým

Čl. 1454 španělského Código…

0

Dala-li strana závdavek a bylo-li zároveň ujednáno právo odstoupit od smlouvy, aniž se zvlášť ujednalo odstupné, považuje se závdavek za odstupné. Odstoupí-li od smlouvy strana, která závdavek dala, ztrácí právo na jeho vrácení; odstoupí-li strana, která závdavek přijala, vydá druhé dvojnásobně tolik.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1807 až 1809

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 910 ABGB – zdroj inspirace

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback