Postoupení pohledávky

Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1879 až 1887

0
30/09/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
(1)

Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

(2)

Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1879 až 1887

0
30/09/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
(1)

Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje.

(2)

Nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí nebo jejíž obsah by se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1879 až 1887

0

Na důsledky porušení zákazu pacta de non cedendo podle NOZ existují rozporné názory. V tomto komentáři shrnuji dosavadní názory a argumenty podporující závěr o jeho účinku erga omnes.

JUDr. Jiří Handlar v beckovském komentáři k § 580 NOZ (Handlar, J. in Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2083) říká, že postoupení pohledávky přes smluvený zákaz postoupení činí převod absolutně neplatným pro nemožnost plnění. Opírá to o specifickou kogentní povahu některých norem, které jsou v daném případě „přímo určeny k tomu, aby autonomní vůli účastníků konkrétním způsobem omezily a vyloučily ze soukromoprávní dispozice určitá práva či určité způsoby nakládání s nimi (srov. např. zakázaná ujednání u zástavního práva podle § 1315, zákazy jednostranného započtení podle § 1987 a 1988, omezení postupitelnosti pohledávky podle § 1881, zakázaná ujednání u smlouvy o obchodním zastoupení podle § 2519 odst. 1 apod.). Je-li provedeno právní jednání v rozporu se zákazem, který je přímo určen k omezení autonomní vůle jednajícího (jednajících), je třeba dospět k závěru, že neplatnost takového právního jednání, a to neplatnost absolutní, vyplývá vždy ze smyslu a účelu porušeného zákona (k tomu srov. názor Salače, že soukromoprávní normy, které omezují privátní autonomii, nepředstavují vůbec zákonné zákazy, ale meze možností vázat se právními úkony, proto „úkony překračující tyto meze jsou právně nemožné (sféra res extra commercium), takové úkony nejsou neplatné, ale nicotné ve vlastním slova smyslu, protože jako takové nemohou vzniknout [Salač, J. Rozpor s dobrými mravy a jeho následky v civilním právu. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2004, s. 209–210].“

Tento názor by konvenoval s dosavadní judikaturou k podobně znějícímu § 525 SOZ, zejména s rozsudkem NS 29 Odo 882/2005 (Rc 27/2007), byť z jiného důvodu. Nejvyšší soud u porušení zákazu postoupení příznačně dovozoval absolutní neplatnost pro porušení zákona: „Smlouva o postoupení pohledávky uzavřená v rozporu s ustanovením § 525 obč. zák. je absolutně neplatná podle § 39 obč. zák. … Postupník, jemuž věřitel postoupil svou pohledávku i přes zákaz dohodnutý s dlužníkem, není chráněn ani v případě, že jednal v dobré víře a o tomto zákazu nevěděl.“

I blízké právní řády však posuzují otázku podobně. Smluvní zákaz postoupení podle § 399 BGB a (podle názoru části rakouské jurisprudence) i podle § 1393 ABGB rovněž působí vůči třetím osobám, (von Bar, Clive, Schulte-Nölke zde, s. 1055, Rasche zde, s. 135 – 136). Tento argument vyznívá obzvláště silně při srovnání dikce § 1881 NOZ s § 399 BGB: „Pohledávku nelze postoupit, pokud nelze plnit jiné osobě než původnímu dlužníkovi bez toho, aniž by nastala změna v obsahu nebo pokud je postoupení vyloučeno dohodou s dlužníkem,“ (Eine Forderung kann nicht abgetreten werden, wenn die Leistung an einen anderen als den ursprünglichen Gläubiger nicht ohne Veränderung ihres Inhalts erfolgen kann oder wenn die Abtretung durch Vereinbarung mit dem Schuldner ausgeschlossen ist.). Z unifikačních snah lze jmenovat i čl. 121 odst. 1 CEC (zde).

Pro úplnost odkazuji na opačný názor JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Milana Hulmáka vyjádřeného v beckovském komentáři k § 1761 a § 1881 NOZ, který je podpořen i ekonomickými argumenty. Podle uvedených autorů smysl a účel § 1881 nevyžaduje neplatnost, a to ani relativní neplatnost, a takový zákaz působí jen mezi stranami.

Je to tedy otevřená a přitom tak důležitá otázka a rád bych k ní tímto otevřel diskusi.

Pokud (ne)souhlasíte s účinky zákazu postoupení i vůči třetím osobám, ať již s následky absolutní nebo relativní neplatnosti, prosím neváhejte (dis)likovat nebo ještě lépe komentovat tento příspěvek a příspěvek shrnující také protiargumenty zde.

Diskuze
[1] Jiří Remeš / 12. 11. 2014 / Nejspíše relativní neplatnost

Domnívám se, že názor o účinku zákazu postoupení erga omnes je správný. Sankcí by za to však neměla být absolutní neplatnost ale relativní.

Relativní neplatnost v případě smluveného zákazu postoupení dovodil Nejvyšší soud už v rozsudku 23 Cdo 1888/2007 ze září 2009. V něm soud dovodil, že postup phledávky přes smluvený zákaz je neplatný pro rozpor se zákonem podle § 39 SOZ. Tato neplatnost neplatnost byla nicméně dána na ochranu jen některého účastníka, tj. dlužníka. Proto soud dovodil jen relativní neplatnost podle § 267 ObchZ.

Uvedený judikát tedy omezil závěr „sbírkového“ rozsudku R 27/2007 o absolutní neplatnosti na občanskoprávní úpravu, v obchodním právu platila neplatnost relativní. Domnívám se, že tohoto závěru bychom se měli přidržet i v NOZ, který úpravu (relativní) neplatnosti převzal právě z obchodního zákoníku.

Závěr o relativní neplatnosti podporuje také prof. Eliáš v článku Některé otázky související s postoupením pohledávky, publikovaném ve sborníku z Karlovarských právních dní 2014. Absolutní neplatnost je podle něj možná jen v opravdu výjimečných případech, které v praxi nebudo časté.

Relativní neplatnost navazuje také na prvorepublikovou judikaturu, návrh o.z. z roku 1937 a domnívám se, že odpovídá také řešení, které se u podobných případů dovozuje v Německu (§ 399 BGB).

09/10/2014 / Jiří Remeš

Argumenty pro účinky zákazu…

2
30/09/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
13/11/2014 / Jiří Remeš

23 Cdo 1888/2007 - Relativní…

0
(1)

Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

(2)

Postoupil-li postupitel tutéž pohledávku několika osobám, je vůči dlužníkovi účinné to postoupení, o němž se dlužník dozvěděl nejdříve.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1879 až 1887

0
30/09/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
18/08/2017 / Admin Tým

§ 416 BGB – zdroj inspirace

0

Postoupení pohledávky nemá účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1879 až 1887

0

Návrh úpravy postoupení pohledávky vychází z dosavadní úpravy se zohledněním vývoje tohoto institutu v dalších právních řádech a s přihlédnutím k návrhu CEC. Nová úprava sleduje zúžení dosavadních zákazů postoupení pohledávky, upřesňuje podmínky a rozsah ručení postupitele za postoupenou pohledávku a výslovně upravuje možnost tzv. globálních cessí. Zvláštní ustanovení v tomto smyslu praxe postrádá a jeví se jako potřebné. Typický případ je hromadné postoupení pohledávek vznikajících z provozu určitého obchodního závodu.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl.

(2)

Jestliže však dlužník proti poctivému postupníkovi uznal pohledávku jako pravou, je povinen jej uspokojit jako svého věřitele.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1879 až 1887

0
30/09/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
19/08/2013 / EDT./ RED 10

Pohledávka

0
(1)

Byla-li pohledávka postoupena za úplatu, odpovídá postupitel postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala, a ručí za její dobytnost. To neplatí, pokud postupník věděl, že pohledávka je budoucí, nejistá nebo nedobytná.

(2)

Postupitel neodpovídá za dobytnost postoupené pohledávky, stala-li se nedobytnou až po postoupení buď náhodou, anebo nedopatřením postupníka. Nedopatření lze postupníku přičíst zejména tehdy, pokud nevymáhá pohledávku bez zbytečného odkladu poté, co se stala splatnou nebo odloží-li splatnost pohledávky.

(3)

Jinak platí o právech a povinnostech postupitele a postupníka přiměřeně ustanovení § 1914 až 1925; vadu pohledávky však musí postupník u postupitele vytknout bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl a měl zjistit.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1879 až 1887

0
02/02/2014 / Václav Vlk

Ručení postupitele za dobytnost…

3
30/09/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
(1)

Na žádost postupníka může postupitel vymáhat postoupenou pohledávku svým jménem na účet postupníka; bylo-li postoupení pohledávky dlužníkovi již oznámeno nebo prokázáno, může postupitel pohledávku vymáhat, pokud prokáže souhlas postupníka a pokud postupník pohledávku sám nevymáhá.

(2)

Vymáhá-li postupitel pohledávku, může dlužník namítat proti ní své vzájemné pohledávky, jež má vůči postupiteli, nikoliv však pohledávky, jež má vůči postupníkovi.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1879 až 1887

0

Postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1879 až 1887

0
30/09/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback