Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2390 až 2394

0
28/10/2017 / Admin Tým

§ 657 SOZ - zdroj inspirace

0
(1)

Má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa plnění.

(2)

Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2390 až 2394

0

§ 987

Vymíní-li si zapůjčitel placení ve zvláštním druhu mincí, který dal; musí se placení státi právě v tomto druhu mincí.

§ 988

Zákonné změny mince bez změny vnitřního obsahu jdou na účet zapůjčitelův. Týž obdrží placení v určitém daném druhu mincí, např. 1000 kusů císařských dukátů nebo 3000 kusů dvacetníků, nehledíc k tomu, zdali jejich vnější hodnota se v mezidobí zvýšila nebo zmenšila. Změní-li se však vnitřní hodnota; musí se placení státi v poměru k vnitřní hodnotě, kterou daný druh mincí měl v čase zapůjčení.

§ 989

Nejsou-li v době splacení v oběhu takové peníze ve státě, je dlužník povinen uspokojiti věřitele penězi nejvíce podobnými, takovým počtem a druhem, aby týž obdržel v době zápůjčky stávající vnitřní hodnotu toho, co dal.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
28/10/2017 / Admin Tým

§ 992 ABGB (účinný ke dni 1. 1.…

0
(1)

Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

(2)

Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2390 až 2394

0

§ 658

(1) Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
(2) Při půjčce nepeněžité lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, zpravidla téhož druhu.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

(2)

Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2390 až 2394

0

Dozvěděl jsem se, že § 2393 znamená mimo jiné odklon od dosavadní judikatury (například 33 Odo 245/2002 nebo 33 Odo 846/2006), která se týkala promlčení práva věřitele požadovat vrácení půjčky v případech, kdy splatnost nebyla dohodnuta. Podle § 563 SOZ věřitel v takovém případě určil splatnost tím, že dlužníka vyzval k plnění. Protože toto právo mohl uplatnit prakticky okamžitě po poskytnutí půjčky, bylo Nejvyšším soudem dovozeno, že pro počátek běhu promlčecí doby je rozhodný den vzniku právního vztahu (nikoliv den splatnosti), a věřiteli se tak po třech letech od poskytnutí půjčky jeho právo promlčelo. Po tento bod se jedná o známou věc, ale nejsem si zcela jist, jak do toho promítnout názor JUDr. Bezoušky (publikovaný například v knize Nový občanský zákoník – nejdůležitější změny, strana 320), že ustanovení § 2393 znamená odklon od této judikatury (čímž nechci říct, že tento názor není pravdivý). Chápu, že nově závisí splatnost zápůjčky na vypovězení smlouvy, a že promlčovat právo vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou by bylo poněkud zvláštní (dříve výslovně zapovězeno v § 387 odstavci 2 ObchZ, který byl považovaný za nadbytečný, protože nemožnost promlčení tohoto práva vyplývá z povahy věci – viz Promlčení a prekluze v obchodních závazkových vztazích, Weinhold D., strana 31)). Na druhou stranu se mi moc nezdá, že by věřitel nebyl v uplatnění svého práva jakkoliv časově omezen, a právo vypovědět smlouvu, tím vyvolat splatnost zápůjčky a tím spustit počátek promlčecí doby, by mělo existovat na věky věků. Pokud tomu tak není, nevím, v čem je spatřován onen odklon.

Diskuze
[1] Gordot / 27. 5. 2014 / Odklon

Právo vypovědět závazek se nepromlčuje. Jedná se o tzv. utvářecí (chcete-li konstitutivní) oprávnění, jemuž neodpovídá žádný dluh na druhé straně (logicky se tak nemůže uplatnit promlčení, chybí-li základní důsledek promlčení – ztráta nároku, protože toto právo nárokem vybaveno není). Stejně známe třeba tzv. měkké povinnosti, které na druhé straně nemají žádnou pohledávku (např. povinnost prohlédnout si kupovanou věc). Bohužel, u nás v tom máme docela bordel (viz judikatura k promlčení práva odstoupit od smlouvy, která též vede k absurdním závěrům).

Pokud jde konkrétně o ten § 2393, výslovně se stanoví, že „je splatnost závislá na vypovězení smlouvy“ (je to chybné vyjádření, správně by mělo jít o vypovězení závazku ze smlouvy). Tudíž opravdu platí, že dokud věřitel nevypoví, není dluh splatný a nezačne běžet promlčecí lhůta. Odklon od judikatury to tedy je, protože již nelze paušálně říci, že splatnost mohla nastat hned následující den po vzniku závazku. I když jsou naše soudy kreativní, těžko mohou ignorovat výpovědní dobu (i když by přišly s tím, že vnutí věřiteli, že přeci mohl dát výpověď hned následující den a je hloupý, že to neudělal) :D

[2] František Čech / 27. 5. 2014 / reakce na: [1] Gordot / RE: Odklon

Děkuji za reakci. Vaší argumentaci rozumím. Časem uvidíme, co na to ony soudy:).

[3] Jiří Remeš / 20. 11. 2014 / reakce na: [1] Gordot / RE: Odklon

Znamená to tedy, že se nepromlčuje ani právo vznést námitku relativní neplatnosti? To je pokud vím taky tzv. kreační oprávnění.

[4] František Čech / 2. 3. 2020 / reakce na: [1] Gordot / RE: Odklon

Problém vyřešen.
„Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který následuje po okamžiku, kdy nastalo actio nata, a nikoli den, kdy nastala splatnost dluhu v důsledku výpovědi. Přijetí opačného názoru by znamenalo nepřípustné posunutí počátku běhu promlčecí doby (ve zřejmém rozporu s účelem institutu promlčení) prakticky na neomezenou dobu v situaci, kdy právo podat výpověď smlouvy o zápůjčce sjednané bez dohody o okamžiku splatnosti se nepromlčuje.“

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3037/2019, ze dne 28. 11. 2019

28/10/2017 / Admin Tým

§ 844 až 846 návrhu občanského…

0

Bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2390 až 2394

0
27/05/2014 / František Čech

křížový odkaz k obecné úpravě…

0
20/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
28/10/2017 / Admin Tým

§ 504 ObchZ - zdroj inspirace

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback