(1)

To, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“). To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona.

(2)

Společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 708

0
03/01/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Zákonný režim

(1)

Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co

  1. slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
  2. nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
  3. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
  4. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
  5. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
(2)

Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

(3)

Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví. Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.

Komentáře

24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
10/11/2014 / Admin Tým

Návrh tzv. malé novely…

0
17/12/2014 / Česká advokátní…

Stanovisko ČAK k tzv. malé…

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 709 až 711

0
13/03/2017 / Admin Tým

Původní znění před novelou č.…

0

Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže

  1. se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
  2. je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Komentáře

20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 709 až 711

0
(1)

O nabytí a pozbytí jednotlivých součástí společného jmění platí obecná ustanovení tohoto zákona.

(2)

Částky výdělku, platu, mzdy, zisku a jiných hodnot z pracovní a jiné výdělečné činnosti se stávají součástí společného jmění v okamžiku, kdy manžel, který se o jejich získání přičinil, nabyl možnost s nimi nakládat.

(3)

Pohledávky z výhradního majetku jen jednoho z manželů, které se mají stát součástí společného jmění, se součástí společného jmění stávají dnem splatnosti.

Komentáře

20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 709 až 711

0

Není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 712

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Správa v zákonném režimu

(1)

Součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody.

(2)

Povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně.

(3)

Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 713 a 714

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

V záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud.

(2)

Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 713 a 714

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
26/01/2015 / Jiří Buchvaldek

Dotaz k § 714 odst. 2

0
(1)

Má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání.

(2)

Má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, platí odstavec 1 obdobně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 715

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Smluvený režim

(1)

Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu. Ujednají-li si smluvený režim manželé, upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu.

(2)

Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 716

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Smluvený režim může spočívat v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství, jakož i v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu. Ustanovení o režimu oddělených jmění se použijí obdobně v režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

(2)

Smluvený režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu; taková změna vyžaduje dohodu manželů nebo rozhodnutí soudu o součástech společného jmění v dosavadním režimu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 717

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Právní věta:

Naproti tomu aplikace § 149 odst. 2 obč. zák. míří zejména případy, kdy jeden z manželů vynaloží část svého výlučného majetku na majetek již tvořící společné jmění manželů (např. stavební materiál ve výlučném vlastnictví použije na rekonstrukci objektu ve společném jmění manželů) nebo použije část výlučného majetku k nabytí věcí a hodnot, které budou součást společného jmění manželů tvořit (kupní cena za věc, která bude nabyta do společného jmění manželů, bude uhrazena zčásti z prostředků tvořících společné jmění a zčásti z výlučných prostředků některého z manželů), a zpravidla zvýší touto majetkovou investicí hodnotu majetku ve společném jmění nebo se touto investicí podílí na nabytí majetku do společného jmění manželů. Smyslem uvedeného ustanovení je vypořádat majetkovou investici (vnos) z výlučného majetku některého z manželů do majetku tvořícího součást společného jmění manželů nebo společné jmění zakládající a nikoliv samotnou transformaci majetku z výlučného vlastnictví na vlastnictví společné.

Ze stejných východisek ostatně vychází i úprava obsažená v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), jež umožňuje rozsáhlou úpravu manželského majetkového režimu odlišně od režimu zákonného mimo jiné i cestou rozšíření rozsahu společného jmění (§ 717 zákona č. 89/2012 Sb.) a zcela shodně s úpravou současnou řeší vypořádání investice z výlučného majetku jednoho z manželů na majetek společný (§ 742 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb.). Stejně jako současná právní úprava však oba instituty důsledně odlišuje.

Text Judikátu:

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobce Ing. P. L. , zastoupeného JUDr. Boleslavem Sedlatým, advokátem se sídlem v Nymburce, Boleslavská 137, proti žalované PhDr. L. L. , zastoupené Mgr. Ing. Michalem Burešem, advokátem se sídlem v Lenešicích, Nová 244, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 15 C 71/2008, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. března 2010, č. j. 27 Co 33/2010–709, takto:

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. března 2010, č. j. 27 Co 33/2010–709, a rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 18. listopadu 2010, č. j. 15 C 71/2008–672, se ruší a věc se vrací Okresnímu soudu v Nymburce k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se domáhal vypořádání společného jmění účastníků, jehož předmětem měly být nemovitosti budova č. p. 94 na pozemku parc. č. st. 1213/109, dále pozemek parc. č. st. 1213/109 a parc. č. 1213/13, to vše zapsáno u Katastrálního úřadu v Nymburce pro obec a katastrální území P. (dále jen ,,předmětné nemovitosti ).

Okresní soud v Nymburce (dále jen soud prvního stupně ) rozsudkem ze dne 18. listopadu 2009, č. j. 15 C 71/2008–672, vypořádal společné jmění účastníků tak, že žalované přikázal do výlučného vlastnictví ,,skříň v 1. patře v ložnici a předmětné nemovitosti (výrok I. rozsudku), dále zůstatek na účtu vedeném u ČSOB, a. s. a označeném ve výroku ve výši 22.998,63 Kč (výrok II. rozsudku). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu částku ve výši 3,140.334,– Kč (výrok III. rozsudku). Ve výrocích III. – VI. rozsudku pak rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Soud prvního stupně vzal za prokázané, že předmětné nemovitosti jsou ve společném jmění účastníků a mezi účastníky byla uzavřena smlouva o rozšíření společného jmění manželů formou notářského zápisu dne 7. října 2004, jejímž předmětem byl pozemek parc. č. 1213/13, orná půda, v katastrálním území P. Žalovaná v uvedené smlouvě prohlásila, že od žalobce nepožaduje žádné protiplnění s tím, že se vyrovnají jiným způsobem. Namítala však, že tato smlouva je neplatná, protože byla uzavřena v omylu, což se jí však v řízení nepodařilo prokázat. Soudní znalec stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí na 6,300.000,–Kč.

Soud prvního stupně přikázal předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalované proto, že má v péči nezletilého syna účastníků a nemá jinou možnost bydlení na rozdíl od žalobce, který vlastní další rodinný dům v Sadské. Přihlédl i k ochotě žalované uhradit žalobci částku na vypořádacím podílu do třiceti dnů. Požadavek žalobce na prodej předmětných nemovitostí a rozdělení jejich výtěžku mezi účastníky soud prvního stupně neseznal důvodným vzhledem k rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. února 2005, sp. zn. 22 Cdo 1399/2004. Soud prvního stupně zohlednil jako vnosy částku ve výši 1,945.240,65 Kč, kterou žalobce vložil do stavby rodinného domu ze svého výlučného vlastnictví, a částku ve výši 1,589.770,80 Kč ze strany žalované, představující hodnotu pozemku, o který žalovaná rozšířila společné jmění účastníků.

Soud prvního stupně uzavřel, že aktiva zaniklého společného jmění manželů představují celkem částku ve výši 6,810.799,40 Kč, pasiva ve společném jmění manželů nebyla. Žalobci soud prvního stupně přikázal hodnotu jeho podniku a zůstatek na účtu vedeném na jeho jméno u ČSOB, a.s. ve výši 13.409,84 Kč. Žalované byly přikázány nemovitosti v hodnotě 6,300.000,– Kč, skříně v rodinném domě v hodnotě 45.000,– Kč a zůstatek na jejím účtu vedeném u ČSOB, a. s., ve výši 22.998,63 Kč, dohromady tedy žalované připadl majetek v celkové hodnotě 6,357.998,60 Kč. Soud prvního stupně zohlednil i vnosy účastníků do společného jmění manželů, a žalované tak uložil povinnost zaplatit žalobci na vypořádacím podílu částku ve výši 3,140.334,–Kč.

Krajský soud v Praze (dále jen ,,odvolací soud ) k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 4. března 2010, č. j. 27 Co 33/2010–709, rozsudek soudu prvního stupně změnil co do výše vypořádacího podílu, který je žalovaná povinna uhradit žalobci, a to na částku 3.355.029,– Kč; v ostatním rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Žalovaná vzala zpět návrh na vypořádání podniku žalobce, proto se dále již odvolací soud nezabýval otázkou, zda žalobce je povinen nahradit do společného jmění rozdíl mezi aktivy a pasivy jeho podniku a o tuto hodnotu snížil celková aktiva společného jmění manželů. Ohledně pozemku vloženého do společného jmění manželů odvolací soud konstatoval, že žalobce neprokázal, že ohledně tohoto pozemku ve výlučném vlastnictví žalované bylo mezi účastníky provedeno vypořádání. Pokud žalobce dále namítal nesprávné ocenění předmětných nemovitostí znalcem, odvolací soud na postupu znalce neshledal pochybení, neboť tento srozumitelně vysvětlil, jakým způsobem k výsledné ceně dospěl.

Vzhledem ke skutečnosti, že cena žalobcova podniku již nadále nebyla předmětem vypořádání společného jmění manželů, představují aktiva společného jmění manželů částku ve výši 6.381.408,47 Kč a vypořádací podíl žalované 3.355.029,–Kč. Odvolací soud se ztotožnil s důvody, pro které soud prvního stupně přikázal předmětné nemovitosti do vlastnictví žalované.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které je podle jeho názoru přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a c) a důvodné dle § 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).

Dovolání směřuje proti právnímu posouzení nalézacích soudů, které při vypořádání společného jmění manželů zohlednily pozemek původně ve výlučném vlastnictví žalované jako vnos žalované do společného majetku.

Dovolatel má za to, že vnos do společného jmění manželů je neformálním úkonem a výlučný majetek, z něhož tento vnos pochází, nepřestává být výlučným majetkem manžela, který vnos přinesl. Naproti tomu smlouva o rozšíření společného jmění manželů má povahu formální a majetek, který je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, se transformuje z výlučného vlastnictví jednoho z manželů do vlastnictví obou, nemůže tedy být na něj pohlíženo jako na vnos. Pokud žalovaná ve smlouvě o rozšíření společného jmění manželů uvedla, že odmítá protiplnění od žalobce za předmětnou nemovitost, je třeba tuto dohodu respektovat. Dovolatel dále vytýká nalézacím soudům, že se nevypořádaly s tím, proč pojaly rozšíření společného jmění manželů o pozemek dříve ve výlučném vlastnictví žalované jako vnos do společného jmění manželů podle ustanovení § 149 odst. 2 obč. zák. Dovolatel se domnívá, že vnos do společného jmění manželů podle § 149 odst. 2 obč. zák. v žádném případě není totožný s rozšířením či zúžením společného jmění manželů podle § 143a odst. 1 obč. zák. Uvedl také, že žalovaná svobodně, vážně, určitě a srozumitelně s žalobcem ve smlouvě o rozšíření společného jmění manželů sepsané notářským zápisem ujednala, že nepožaduje žádné protiplnění, což nalézací soudy pominuly.

K dovolání se žalovaná vyjádřila s tím, že je pojmově vyloučena přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. Uvedla, že v té části rozsudku odvolacího soudu, kterou dovolatel napadl, je rozsudek odvolacího soudu potvrzujícím rozhodnutím, a je tak vyloučena přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. Dovolání však není podle jejího názoru přípustné ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní právní význam. Namítá, že žalobce ani otázku zásadního právního významu nevymezil. Žalovaná má za to, že se v případě pozemku, kterým bylo rozšířeno společné jmění účastníků, jednalo o vnos, jehož vypořádání mezi účastníky nebylo provedeno, ani to žalobce nikdy netvrdil. Žalovaná poukazuje na to, že neuhrazení jejího vnosu do společného jmění účastníků by znamenalo rozpor s dobrými mravy, pokud žalobce požaduje zohlednění všech finančních prostředků, které podle svého tvrzení použil ze svého výlučného majetku na výstavbu rodinného domu a na druhé straně se brání proti tomu, aby bylo stejně přistupováno k pozemku, který byl ve výlučném vlastnictví žalované.

Podle § 237 odst. 1, odst. 2 písm. a), 3 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,– Kč a v obchodních věcech 100.000,– Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží.

V řízení o vypořádání společného jmění manželů dovolací soud zkoumá přípustnost dovolání ohledně každé vypořádávané položky zvlášť. Skutečnost, že odvolací soud např. změní rozsudek soudu prvního stupně ohledně jedné či několika položek, neznamená, že dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. i proti těm částem rozsudku odvolacího soudu, které se týkají jiných položek, a že dovolací soud je již v důsledku částečné změny rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem oprávněn přezkoumat celé rozhodnutí (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 18. listopadu 2009, sp. zn. 22 Cdo 425/2008, uveřejněný na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky www.nsoud.cz , nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 14. prosince 2011, sp. zn. 22 Cdo 3674/2011, uveřejněné tamtéž).

Přípustnost dovolání proti měnícímu rozsudku odvolacího soudu je založena na rozdílnosti (nesouhlasnosti) rozsudku odvolacího soudu s rozsudkem soudu prvního stupně. O nesouhlasné rozsudky jde tehdy, jestliže okolnosti významné pro rozhodnutí věci byly posouzeny oběma soudy rozdílně, takže práva a povinnosti stanovená účastníkům jsou podle závěrů těchto rozsudků odlišná. Odlišností se myslí závěr, který rozdílně konstituuje nebo deklaruje práva a povinnosti v právních vztazích účastníků. Pro posouzení, zda jde o měnící rozsudek odvolacího soudu, není samo o sobě významné, jak odvolací soud formuloval výrok svého rozsudku, rozhodující je obsahový vztah rozsudků soudů obou stupňů v tom, zda a jak rozdílně posoudily práva a povinnosti v právních vztazích účastníků řízení (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. března 2011, sp. zn. 22 Cdo 2468/2009, uveřejněný na internetových stránkách Nejvyššího soudu České republiky www.nsoud.cz).

Dovolatel v dovolání napadá výhradně právní posouzení otázky, jakým způsobem nalézací soudy promítly do vypořádání společného jmění manželů skutečnost, že smluvním ujednáním účastníků došlo k rozšíření jejich společného jmění manželů o pozemek ve výlučném vlastnictví žalované. V daném směru bylo právní posouzení této otázky a její promítnutí do způsobu vypořádání provedeno nalézacími soudy shodně a potud je rozhodnutí nalézacích soudů potvrzující.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu v části, ve které byl dovolatelem napaden, by tak mohlo být přípustné jen podle § 237 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 237 odst. 3 o. s. ř. V tomto rozsahu se totiž jedná o potvrzující rozhodnutí soudu prvního stupně.

Podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. může být dovolání přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají), které zakládají zásadní právní význam napadeného rozhodnutí.

Z hlediska skutkového stavu bylo v posuzované věci – mimo jiné – zjištěno (správnost skutkových zjištění soudů přezkumu dovolacího soudu nepodléhá – srovnej § 241a odst. 2 a § 242 odst. 3 o. s. ř.), že účastníci dne 7. října 2004 uzavřeli formou notářského zápisu dohodu, na základě které bylo společné jmění manželů rozšířeno o pozemek parc. č. 1213/13 v katastrálním území P., jenž byl ve výlučném vlastnictví žalované.

Za tohoto skutkového stavu řešil odvolací soud jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku mimo jiné právní otázku, zda majetek ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů (v daném případě pozemek), o který byl rozšířen stanovený rozsah společného jmění manželů postupem podle § 143a obč. zák., představuje vynaložení na společný majetek z výlučného majetku manžela, které zakládá při vypořádání společného jmění manželů právo manžela požadovat uhrazení toho, co ze svého vynaložil na společný majetek (investici neboli vnos).

Vzhledem k tomu, že tato právní otázka dosud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, a protože posouzení uvedené otázky bylo pro rozhodnutí projednávané věci významné (určující), představuje napadený rozsudek odvolacího soudu z tohoto hlediska rozhodnutí, které má po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud proto dospěl k závěru, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné.

Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř., které provedl bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první o. s. ř.), Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.

Podle § 143a odst. 1 obč. zák. manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.

Podle § 149 odst. 1, 2 obč. zák. společné jmění manželů zaniká zánikem manželství. Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. Stejně tak se vychází z toho, že závazky obou manželů vzniklé za trvání manželství jsou povinni manželé splnit rovným dílem.

Rozšíření společného jmění manželů o majetek doposud se nacházející ve výlučném vlastnictví některého z manželů postupem podle § 143a odst. 1 obč. zák. představuje proces transformace výlučného vlastnického práva k tomuto majetku některého z manželů na bezpodílový spoluvlastnický vztah manželů k tomuto majetku. Jeho smyslem je umožnit manželům na základě jejich dohody rozšířit společné jmění manželů oproti rozsahu vyplývajícímu ze zákonné úpravy obsažené v § 143a odst. 1 obč. zák. za podmínek, na kterých se dohodnou. Důsledkem takového smluvního ujednání pak je, že věc doposud ve výlučném vlastnictví některého z manželů se stává součástí společného jmění a v případě jeho následného vypořádání též předmětem tohoto vypořádání. Smluvní volnost manželů se v daném směru projevuje nejenom v tom, že společné jmění lze rozšířit o majetek doposud se nacházející ve výlučném vlastnictví některého z nich, ale také v možnosti ujednání podmínek, za kterých tak učiní. Jestliže se věc stane součástí společného jmění manželů a následně některý z manželů do ní investuje ze svého výlučného majetku, jedná se o investici, která se zohlední při vypořádání společného jmění manželů (k tomu srovnej § 149 odst. 4 obč. zák.).

Naproti tomu aplikace § 149 odst. 2 obč. zák. míří zejména případy, kdy jeden z manželů vynaloží část svého výlučného majetku na majetek již tvořící společné jmění manželů (např. stavební materiál ve výlučném vlastnictví použije na rekonstrukci objektu ve společném jmění manželů) nebo použije část výlučného majetku k nabytí věcí a hodnot, které budou součást společného jmění manželů tvořit (kupní cena za věc, která bude nabyta do společného jmění manželů, bude uhrazena zčásti z prostředků tvořících společné jmění a zčásti z výlučných prostředků některého z manželů), a zpravidla zvýší touto majetkovou investicí hodnotu majetku ve společném jmění nebo se touto investicí podílí na nabytí majetku do společného jmění manželů. Smyslem uvedeného ustanovení je vypořádat majetkovou investici (vnos) z výlučného majetku některého z manželů do majetku tvořícího součást společného jmění manželů nebo společné jmění zakládající a nikoliv samotnou transformaci majetku z výlučného vlastnictví na vlastnictví společné.

Ze stejných východisek ostatně vychází i úprava obsažená v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), jež umožňuje rozsáhlou úpravu manželského majetkového režimu odlišně od režimu zákonného mimo jiné i cestou rozšíření rozsahu společného jmění (§ 717 zákona č. 89/2012 Sb.) a zcela shodně s úpravou současnou řeší vypořádání investice z výlučného majetku jednoho z manželů na majetek společný (§ 742 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb.). Stejně jako současná právní úprava však oba instituty důsledně odlišuje.

Lze v této souvislosti poukázat i na vývoj institutu bezpodílového spoluvlastnictví manželů předcházející institutu společného jmění manželů (k tomu srovnej zákon č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění dalších zákonů).

Občanský zákoník ve znění před novelou provedenou zákonem č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, obsahoval v § 150 větě druhé úpravu fakticky shodnou se současným § 149 odst. 2 obč. zák. podle které každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek; občanský zákoník však neumožňoval manželům, aby své vzájemné majetkové vztahy upravili smluvně odchylně od zákonné úpravy.

Potřeba zohlednění změn právních, ekonomických a společenských podmínek na konci 80. let 20. Století vyústila v přijetí zákona č. 509/1991 Sb. Přijatá právní úprava reagovala ve vztahu k institutu bezpodílového spoluvlastnictví mimo jiné na praxí zdůrazňovaný požadavek umožnit manželům odchýlit se od kogentní úpravy vymezující rozsah bezpodílového spoluvlastnictví ve prospěch smluvní dispozice s tímto rozsahem. Ustanovení § 143a občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. ledna 1992, proto umožnilo manželům mimo jiné dohodou rozšířit nebo zúžit zákonem stanovený rozsah bezpodílového spoluvlastnictví. Důvodová zpráva k návrhu zákona následně přijatého pod č. 509/1991 Sb. ze dne 23. května 1991 (Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, sněmovní tisk č. 685, rok 1991) ve vztahu k úpravě zakotvené v § 143a poukázala na skutečnost, že toto nové ustanovení odstraňuje rigoroznost dosavadní úpravy a umožňuje, aby si manželé svoje vzájemné majetkové vztahy upravili smluvně odchylně od zákonné úpravy, a zdůraznila, že smluvní volnost při úpravě vzájemných majetkových vztahů vyžaduje i skutečnost, že je třeba umožnit volbu jednotlivých způsobů zejména v případě, že jeden z manželů podniká.

Podle názoru dovolacího soudu je proto nutno odlišovat institut rozšíření společného jmění manželů na straně jedné a vypořádání investice (vnosu) z výlučného majetku do majetku společného, přičemž samotné rozšíření společného jmění manželů nepředstavuje tento vnos. V poměrech konkrétního případu podle přesvědčení dovolacího soudu není vyloučeno, aby obsah dohody o rozšíření společného jmění manželů a podmínky, za kterých k rozšíření došlo, promítl soud v řízení o vypořádání společného jmění manželů do úvahy o zachování rovnosti podílů obou manželů nebo odklonu od tohoto principu s ohledem na to, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí majetkových hodnot náležejících do společného jmění manželů (§ 149 odst. 3 věta první obč. zák., § 742 odst. 1 písm. f) zákona č. 89/2012 Sb.).

Jestliže nalézacího soudy vycházely z odlišného právního názoru, spočívá jejich rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. Rozhodnutí odvolacího soudu tudíž není správné. Dovolací soud proto napadený rozsudek odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 2, 3 o. s. ř. zrušil a protože důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž je soud prvního stupně vázán vysloveným právním názorem dovolacího soudu ve smyslu § 243d odst. 1 věta první o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. listopadu 2012

Mgr. Michal Králík, Ph.D., v. r. předseda senátu

Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Smlouva může obsahovat jakékoli ujednání a týkat se jakékoli věci, ledaže to zákon zakazuje; může se týkat zejména rozsahu, obsahu, doby vzniku zákonného nebo jiného režimu společného jmění, jednotlivých věcí i jejich souborů. Smlouvou lze změnit zařazení již existujících i upravit zařazení budoucích součástí jmění rozdílně od zákonného režimu.

(2)

Smlouvou lze rovněž uspořádat majetkové poměry pro případ zániku manželství; jedná-li se o uspořádání pro případ zániku manželství smrtí, považuje se v této části smlouva za smlouvu dědickou, má-li její náležitosti.

(3)

Smlouvou nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, ledaže jeden z manželů opustil trvale domácnost a odmítá se vrátit.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 718

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu.

(2)

Smlouva o manželském majetkovém režimu se nesmí svým obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by se smlouvou souhlasila; tato smlouva uzavřená bez souhlasu třetí osoby nemá vůči ní právní účinky.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 719

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství. Týká-li se smlouva již existující věci zapsané do veřejného seznamu, lze provést do tohoto seznamu zápis změny až po uzavření manželství.

(2)

Týká-li se smlouva manželů o manželském majetkovém režimu již existující věci zapsané do veřejného seznamu, nabývá smlouva v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu, ledaže tento zákon stanoví jinak.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 720

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Smlouva o manželském majetkovém režimu se zapíše do veřejného seznamu, je-li to v ní ujednáno; jinak na žádost obou manželů. Do seznamu se zapíše vše, co mění zákonný majetkový režim manželů.

(2)

Zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a není-li to možné, ten, kdo seznam vede.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 721

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Správa ve smluveném režimu

(1)

Snoubenci i manželé mohou uzavřít smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, která se odchyluje od ustanovení § 713 a 714; ustanovení § 719 a 720 platí i pro tuto smlouvu.

(2)

Smlouva podle odstavce 1 obsahuje ujednání o tom, který manžel bude spravovat společné jmění nebo jeho součást a jakým způsobem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 722

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Manžel, který spravuje společné jmění, právně jedná v záležitostech týkajících se společného jmění samostatně, a to i v soudním nebo jiném řízení, ledaže je dále stanoveno jinak.

(2)

Manžel, který spravuje všechno společné jmění, může právně jednat jen se souhlasem druhého manžela

  1. při nakládání se společným jměním jako celkem,
  2. při nakládání s obydlím, v němž je rodinná domácnost manželů, je-li toto obydlí součástí společného jmění, nebo které je obydlím jednoho z nich, anebo obydlím nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a o něž manželé pečují, jakož i při ujednání trvalého zatížení nemovité věci, která je součástí společného jmění.
(3)

Ustanovení § 714 odst. 2 platí obdobně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 723

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Režim založený rozhodnutím soudu

(1)

Je-li pro to závažný důvod, soud na návrh manžela společné jmění zruší nebo zúží jeho stávající rozsah.

(2)

Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Jako závažný důvod může být shledáno také to, že manžel začal podnikat nebo že se stal neomezeně ručícím společníkem právnické osoby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 724

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Režim založený rozhodnutím soudu lze změnit smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 725 až 727

0
18/08/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Soud může společné jmění poté, co je zrušil, obnovit; soud tak rozhodne zejména, když pominou důvody zrušení společného jmění. To platí i v případě, že manžel navrhne, aby společné jmění, jehož rozsah byl zúžen, bylo rozšířeno do zákonného rozsahu.

(2)

Zaniklo-li společné jmění na základě zákona, soud jej na návrh manžela obnoví, pokud je to v zájmu obou manželů.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 725 až 727

0
(1)

Rozhodnutím soudu nelze vyloučit ani změnit ustanovení upravující obvyklé vybavení rodinné domácnosti.

(2)

Rozhodnutí soudu o změně, zrušení nebo obnovení společného jmění nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu a nesmí se obsahem nebo účelem dotknout práv třetí osoby, ledaže by s rozhodnutím souhlasila.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 725 až 727

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění, může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 728

0

Režim oddělených jmění

V režimu oddělených jmění smí manžel nakládat se svým majetkem bez souhlasu druhého manžela.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 729

0
01/09/2014 / Lea Nováková

obvyklé vybavení domácnosti,…

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, rozdělí si příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 730

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Ochrana třetích osob

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů za trvání společného jmění, může se věřitel při výkonu rozhodnutí uspokojit i z toho, co je ve společném jmění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 731 a 732

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno podle § 742. To platí i v případě povinnosti manžela plnit výživné nebo jde-li o dluh z protiprávního činu jen jednoho z manželů nebo v případě, že dluh jen jednoho z manželů vznikl ještě před uzavřením manželství.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 731 a 732

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
23/06/2016 / Jiří Remeš

NS 20 Cdo 4368/2015

0

Zavázal-li se jeden z manželů v době, od které do změny nebo vyloučení zákonného majetkového režimu, ať smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, uplynulo méně než šest měsíců, může být pohledávka jeho věřitele uspokojena ze všeho, co by bylo součástí společného jmění, kdyby ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 733 a 734

0

Je-li smlouvou manželů nebo rozhodnutím soudu, kterými byl zákonný majetkový režim změněn nebo vyloučen, dotčeno právo třetí osoby, zejména věřitele, může tato osoba své právo uplatnit u příležitosti vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, stejně, jako by ke smlouvě manželů nebo k rozhodnutí soudu nedošlo; přitom se použije § 742.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 733 a 734

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Neuzavřou-li spolu manželé, kteří mají v úmyslu dosáhnout rozvodu manželství způsobem uvedeným v § 757, dohodu o uspořádání majetkových povinností a práv pro případ rozvodu, v níž pod podmínkou, že manželství bude rozvedeno, rovněž ujednají, jak budou v době odděleného hospodaření nabývat práva a zavazovat se, platí pro dobu odděleného hospodaření manželů ustanovení o společném jmění přiměřeně, ledaže tento zákon stanoví jinak.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 735

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Vypořádání společného jmění

Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 736 až 738

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Vypořádáním jmění nesmí být dotčeno právo třetí osoby. Bylo-li její právo vypořádáním dotčeno, může se třetí osoba domáhat, aby soud určil, že je vypořádání vůči ní neúčinné.

(2)

Vypořádání dluhů má účinky jen mezi manžely.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 736 až 738

0
16/02/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Dohoda o vypořádání má vždy účinky ke dni, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, bez ohledu na to, zda dohoda byla uzavřena před anebo po zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Je-li však předmětem vypořádání věc, která se zapisuje do veřejného seznamu, nabývá dohoda právních účinků v části týkající se této věci zápisem do veřejného seznamu.

(2)

Platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 736 až 738

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Dohoda o vypořádání vyžaduje písemnou formu, pokud byla uzavřena za trvání manželství nebo pokud je předmětem vypořádání věc, u které vyžaduje písemnou formu i smlouva o převodu vlastnického práva.

(2)

Nevyžaduje-li dohoda o vypořádání písemnou formu a požádá-li o to jeden z manželů, doručí mu druhý manžel potvrzení, jak se vypořádali.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 739

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 740

0

Nedojde-li do tří let od zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění k vypořádání toho, co bylo dříve součástí společného jmění, ani dohodou, ani nebyl podán návrh na vypořádání rozhodnutím soudu, platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že

  1. hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
  2. ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
  3. ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 741

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla:

  1. podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné,
  2. každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,
  3. každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek,
  4. přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí,
  5. přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost,
  6. přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.
(2)

Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 742

0

Některá ustanovení o bydlení manželů

(1)

Manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost.

(2)

Žádá-li manžel z vážných důvodů o přeložení rodinné domácnosti, má mu druhý manžel vyhovět, ledaže důvody pro setrvání převažují nad důvody pro tuto změnu.

(3)

Manželé se mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně. Dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 743

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení. Vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 744 a 745

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva.

(2)

Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, ujednají-li si manželé něco jiného.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 744 a 745

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Mají-li manželé k domu nebo bytu společné nájemní právo, jsou zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

(2)

Manžel, který má právo bydlení, má postavení ručitele svého manžela.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 746

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním.

(2)

Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 747 až 749

0
27/05/2015 / miluše skoupilová

prodej nemovitost v OV bez…

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Mají-li manželé společné nájemní právo k domu nebo bytu, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, platí § 747 odst. 1 věta první obdobně. Manžel nesmí bez souhlasu druhého manžela nájem ukončit, nebo jej omezit právem, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny.

(2)

Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 747 až 749

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Souhlas manžela podle § 747 a 748 vyžaduje písemnou formu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 747 až 749

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Dohodnou-li se manželé, popřípadě snoubenci, odchylně od ustanovení § 747 a 748, nesmí dohoda zhoršit postavení jejich společného nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, které žije s nimi v rodinné domácnosti a vůči kterému mají vyživovací povinnost, popřípadě nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti a bylo svěřeno do společné péče manželů nebo jednoho z nich; dohoda se dále nesmí dotknout práv třetích osob, ledaže s takovou dohodou souhlasily.

(2)

Dohoda i souhlas třetích osob podle odstavce 1 vyžadují písemnou formu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 750

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Zvláštní ustanovení proti domácímu násilí

(1)

Stane-li se další společné bydlení manželů v domě nebo bytě, v němž se nachází rodinná domácnost manželů, pro jednoho z nich nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči manželovi nebo jinému, kdo v rodinné domácnosti manželů žije, může soud na návrh dotčeného manžela omezit, popřípadě i vyloučit na určenou dobu právo druhého manžela v domě nebo bytě bydlet.

(2)

Stejně jako v odstavci 1 lze postupovat v případě, že se jedná o manžele rozvedené, jakož i v případě, kdy manželé nebo rozvedení manželé bydlí společně jinde než v rodinné domácnosti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 751 až 753

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Omezení, popřípadě vyloučení práva manžela v domě nebo bytě bydlet, určí soud nejdéle na dobu šesti měsíců. Soud na návrh rozhodne znovu, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 751 až 753

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Právo domáhat se ochrany proti domácímu násilí má také každá jiná osoba, která žije spolu s manžely nebo rozvedenými manžely v rodinné domácnosti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 751 až 753

0
20/07/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback