§ 3028

16 25
(1)

Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

(2)

Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(3)

Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3028

0
29/10/2013 / Rudolf Schichor

vznik smluv a oferta za…

3
30/10/2013 / Jiří Remeš

Pokud vůbec, tak nejspíše podle…

3
12/11/2013 / Veronika Šestáková

účinnost smlouvy od 1.1.2014

2
25/11/2013 / Růžičková

§3028 - zrušení podílového…

1
10/01/2014 / Martin Prokeš

Započtení

1
27/02/2014 / iva thern

Odporovatelnost dle SOZ či NOZ?

0
06/03/2014 / Tomáš Liškutín

Režim rámcových smluv a dílčích…

0
30/06/2014 / Anežka Petrová

delikt - neoprávněné užívání…

0
10/07/2014 / Josef Aujezdský

SOSB

0

Vzhledem k publikaci komentářové literatury k přechodným ustanovením si dovolím vypíchnout některé názory na výklad § 3028 NOZ. Taky tím musím korigovat některé názory, které jsem v diskusi k tomuto ustanovení zastával na přelomu roku.

I na § 3028, stejně jako na zbylá přechodná ustanovení, se vztahují obecná ustanovením NOZ, zejména výkladové § 2, 9 a 10 NOZ. I přechodná ustanovení zohledňují systematiku, úmysl zákonodárce a účel, mohou být dotvářena analogií nebo ekvitou, a platí u nich výhrada dobrých mravů a veřejného pořádku. Roli může hrát i princip proporcionality. Teoreticky může veřejný pořádek převážit nad dohodou stran, byť sám § 3028 odst. 3 o tom mlčí.

Zároveň se u těchto ustanovení lze inspirovat pravidly mezinárodního práva soukromého, jako to činí německá nauka. Pokud tedy „dosavadní předpisy“ odkazují na ještě starší „dosavadní předpisy“ (OZ 1964 odkazuje na OZ 1950), použijí se ty starší předpisy, podobně jako u tzv. dalšího odkazu.

§ 3028 odst. 1 normuje obecný zákaz retroaktivity, odst. 2 pak upravuje zásadu nepravé retroaktivity (okamžité účinnosti), což je pochopitelné a v případě kogentně upravených osobních, věcných a rodinných práv také žádoucí. Touto zásadou nicméně nelze zhojit „starou“ protiprávnost nebo neplatnost, pokud se posuzuje podle dosavadních předpisů – nelze bonifikovat porušování práva (srov. rozsudek velkého senátu NS 31 Cdo 1895/2002, publikován pod č. 7/2005; usnesení Ústavního soudu I.ÚS 438/04).

Výjimka ze zásady, zejména pro závazky, vyplývá z § 3028 odst. 3, který naopak stojí na principu plné neretroaktivity. Nepravá retroaktivita má opět přednost až u dlouhodobých a jiných společensky důležitých vztahů, u kterých strany nemohou očekávat, že do nich nebude zasaženo, např. u nájmů (§ 3074). Zvláštní pravidla jsou nastavena také u náhrady škody (§ 3079).

Dosavadní judikatura k inspirativnímu § 763 obchodního zákoníku vycházela z úplného podřízení starého závazku dosavadní úpravou. Závazek si tak přenášel svůj právní režim až do svého zániku. Podle starého práva se dokonce řešily otázky bezdůvodného obohacení při odstoupení od smlouvy, ke kterému došlo již za účinnosti nového práva (rozsudek NS sp. zn. 32 Odo 585/2005, Rc 50/2007).

Je otázka, zda u závazků mohou strany využít některých nových dispozitivních institutů, které starý zákon ani dohoda stran neobsahují, např. náhrada za převzetí zákaznické základny u nájmů prostor sloužících k podnikání podle § 2315 NOZ. Literatura tuto možnost spíše nepřipouští, neodpovídá to totiž očekávání stran a obsahu závazku.

Možnost stran uzavřít po novu závazek podle dosavadních předpisů je málo pravděpodobná. Byť by to strany chtěly, podkopává to efektivitu zákona a představu zákonodárce o spravedlivém řešení společenských vztahů. To nebrání odchylkám od dispozitivních norem NOZ, s limity v § 1 odst. 2 NOZ.

Prozatím oba komentáře ke komentovanému ustanovení (Lavický a kol., díl I., nakl. C.H.Beck, 2014; Melzer, Tégl a kol., svazek III., nakl. Leges, 2014) se shodují na tom, že právní poměr (myšleno právní vztah) podle odst. 3 vzniká k okamžiku učinění nabídky, k čemuž dochází i zahraniční německy psaná literatura. Závazek podle smlouvy o smlouvě budoucí se bude řídit novou úpravou, samotná smlouva o smlouvě budoucí úpravou starou. Stejný princip by mělo platit i u rámcových smluv. Obě publikace se také nepřiklání k možnosti tzv. částečného opt-in, tedy „vyzobávání“ z nového práva.

V detailech odkazuji na uvedené, dobře zpracované komentáře. Komentář od JUDr. Lavického a JUDr. Hulmáka (Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2316–2329) je praktičtější, vyjadřuje se přesvědčivě i k procesním aspektům, komentář od JUDr. Melzera (Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek III. § 419–654. Praha : Leges, 2014, s. 1097–1194) obsahuje také kvalitní pojednání o intertemporálních normách obecně.

Diskuze
[1] Josef Aujezdský / 6. 8. 2014 / SOSB

To je hezky napsané. Instinktivně bych se trochu bál toho názoru ohledně té smlouvy o smlouvě budoucí, konkrétně toho, že ta realizační smlouva se bude řídit novou úpravou. Vím, že se to jeví jako logické, ale takovýto princip (ohledně té realizační) by stál výrazně v opozici proti původní vůli smluvních stran. Pokud se jedná o nějaké komplexnější ujednání stran (které má nějakou vnitřní logiku podle staré úpravy), může být tímto zcela znehodnoceno. Kupříkladu pokud by takové ujednání obsahovalo podrobnější úpravu předkupního práva, nemusí taková dohoda v důsledku přijetí NOZ dávat již žádný smysl atp. Pokud by ten obsah realizační smlouvy byl minimalistický (zbytek řeší zákon), jeho obsah se může změnit velmi výrazně.

[2] Roman Kramařík / 11. 8. 2014 / reakce na: [1] / RE: SOSB

Já bych měl s uplatněním nového práva na smlouvu, která má základ ve staré smlouvě o smlouvě budoucí, také problém . Dosavadní judikatura k přechodným ustanovením byla celkem jednoznačná a v novém právu ani v jeho přechodných ustanoveních nenacházím žádný důvod, proč by toto již projudikované téma mělo být řešeno jinak. A předpokládám, že v pochybnostech – jako jsou tyto – převládne spíše „výklad setrvačností“ než obrat o 180 stupňů, který však nelze opřít ani o text rekodifikovaných předpisů, ani o jejich účel. Některé komentáře – obávám se – ignorují že vedle psaného práva (které jsme rekodifikovali) máme také více než 20 let ustálené judikatury. Pokud zákonodárce chtěl, aby se něco začalo soudit jinak, měl to výslovně napsat přímo do textu zákonů, případně alespoň do důvodové zprávy.

[3] Jiří Remeš / 12. 8. 2014 / reakce na: [1] / RE: SOSB

Velice děkuji za příspěvky. Osobně jsem v této otázce nevyhraněný. Konkrétní judikát k SOSB při změně úpravy mi není znám, ale lead case Nejvyššího soudu k principu neretroaktivity v obdobném § 763 ObchZ, sp zn. 32 Cdo 2016/98, zjednodušeně říká, že by se všechny smluvní záležitosti měly řídit starou úpravou. Důvody pro to jsou uvedeny až v rozsudku 32 Odo 585/2005, podle kterého „právní jistota v obchodních (hospodářských) vztazích totiž vyžaduje, aby právní následky, vycházející ze smlouvy, mohly strany předvídat již v době uzavření smlouvy. Tento princip právní jistoty by byl narušen, pokud by se novou právní úpravou měla řídit i práva odvíjející se z právního vztahu vzniklého před její účinností, byť by okamžik vzniku těchto práv již spadal do doby účinnosti nové právní úpravy.” Judikatuře by tedy spíše odpovídalo, kdyby se realizační smlouva řídila starou úpravou. Na druhou stranu zákonodárce nepřijímal rekodifikaci, aby vše zůstalo při starém. Tím by se nemohly uplatnit některé nové instituty a principy, které jsou k dobru věci, např. důsledně provedená zásada neformálnosti. Komentáře JUDr. Lavického a a JUDr. Hulmáka od nakl. C.H.Beck i JUDr. Melzera od nakl. Leges se staví pro to, že SOSB by se měla řídit starou úpravou, a realizační smlouva úpravou novou jako nová skutečnost, jak se to vykládá v literatuře k ABGB a BGB. Plnění by se také mělo řídit novým právem, analogie se nabízí. Asi to tedy bude o individuální proporcionalitě mezi očekáváním stran a veřejným pořádkem případ od případu.

[4] TP / 17. 9. 2014 / reakce na: [3] Jiří Remeš / RE: SOSB

Aby problematika nebyla tak jednoduchá, uvedu příklad z praxe. Smlouva o budoucí kupní smlouvě týkající se jednotky ve smyslu zákona o vlastnictví bytů byla uzavřena do 31. 12. 2013. Přílohou smlouvy byl závazný vzor kupní smlouvy, samozřejmě odpovídající úpravě SOZ. Jednotka však vznikla až v roce 2014 a do katastru nemovitostí byla zapsána jako jednotka dle NOZ. Vzor kupní smlouvy je tedy nepoužitelný z důvodu (i) změny náležitostí smlouvy a (ii) změny pojetí jednotky v NOZ a terminologie. Uzavření kupní smlouvy podle SOZ asi nepřipadá v úvahu, zřejmě jediným rozumným řešením je uzavření kupní smlouvy v režimu NOZ. Uvidíme, jak se k problému postaví soudy, až dojde na spor.

[5] Jiří Remeš / 5. 11. 2014 / reakce na: [4] TP / RE: SOSB

Zdá se, že Vámi navržené řešení bude nejschůdnější. JUDr. Pelikán a prof. Pelikánová v komentáři od nakl. Wolter Kluwer k § 3028 NOZ také zastávají názor, že realizační smlouvy uzavřené na základě „starých“ SOSB a rámcových smluv by se měly řídit novou úpravou. Vypadá to tedy, že tato otázka je na úrovni teorie vyřešena. Samozřejmě bude nejlepší, když strany v realizační smlouvě odkáží na NOZ, tím SOSB neporuší.

18/06/2015 / Petra Burešová

Vrácení daru

0
03/08/2014 / Admin Tým

§ 763 ObchZ – zdroj inspirace

0
07/08/2014 / Admin Tým

§ 868 SOZ – zdroj inspirace

0
22/02/2015 / Jiří Remeš

OS Jihlava 9 C 99/2013-83 -…

0
(1)

Dovolávají-li se právní předpisy ustanovení, která se tímto zákonem zrušují, vstupují na jejich místo jim odpovídající ustanovení tohoto zákona.

(2)

Nestanoví-li tento zákon něco jiného, nejsou dotčena ustanovení právních předpisů z oboru práva veřejného, jakož i ustanovení jiných právních předpisů upravujících zvláštní soukromá práva.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3029 a 3030

0
03/08/2014 / Admin Tým

Čl. IV uvozovacího zákona k čs.…

0
03/08/2014 / Admin Tým

Čl. VII uvozovacího zákona k čs…

0
04/08/2014 / Admin Tým

Čl. 4 EGBGB, právní stav ke dni…

0

I na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3029 a 3030

0
20/03/2014 / Jiří Remeš

NS 23 Cdo 405/2013 :…

2
18/08/2015 / Jiří Remeš

NS 21 Cdo 3612/2014 - nepravá…

2
29/02/2016 / Jiří Remeš

Velký senát NS 31 Cdo 2307/2013

0

Bylo-li zahájeno řízení podle § 5 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dokončí se podle dosavadních právních předpisů.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3031

0
(1)

Kdo byl podle dosavadních právních předpisů zbaven způsobilosti k právním úkonům, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za osobu omezenou ve svéprávnosti podle tohoto zákona.

(2)

Kdo byl podle dosavadních právních předpisů omezen ve způsobilosti k právním úkonům, považuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za osobu omezenou ve svéprávnosti podle tohoto zákona a je i napříště způsobilý právně jednat v rozsahu stanoveném dosavadními právními předpisy, nerozhodne-li soud podle tohoto zákona jinak.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3032 až 3035

0
04/01/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Osoby, které byly zbaveny způsobilosti k právním úkonům přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona omezena, nabudou svéprávnosti nejpozději uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže soud rozhodne jinak.

(2)

Dokud jiný právní předpis nestanoví něco jiného, přechází opatrovnictví podle § 468 na obec, na jejímž území má opatrovanec bydliště.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3032 až 3035

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

1
10/11/2014 / Admin Tým

Návrh tzv. malé novely…

1
05/12/2014 / Ctibor Brančík

Počátek a konec běhu lhůty v…

1
17/12/2014 / Česká advokátní…

Stanovisko ČAK k tzv. malé…

0

Projevil-li svéprávný v očekávání vlastní nezpůsobilosti právně jednat ještě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přání, aby jeho opatrovníkem byla určitá osoba, platí pro rozhodování o omezení svéprávnosti za účinnosti tohoto zákona § 59. Obdobně platí § 469 pro rozhodování o opatrovníku právnické osoby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3032 až 3035

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0

Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o osvojení, dokončí se podle dosavadních právních předpisů. Úkony, které byly provedeny v rámci přípravného řízení směřujícího k osvojení, se posoudí podle tohoto zákona; to neplatí, jedná-li se o udělení souhlasu rodičů k osvojení nebo o rozhodnutí soudu o tom, že tohoto souhlasu není třeba.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3032 až 3035

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback