§ 1

11 10
(1)

Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

(2)

Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

10
21/08/2014 / Markéta Písaříková

k § 1/2 pracovní verze novely

0
10/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
16/12/2013 / Bára Bečvářová

§ 1 ABGB (Code civil art. 8 a 9…

0
03/09/2014 / Admin Tým

Čl. 19 švýcarského zákona o…

0
18/02/2015 / Jiří Remeš

NS 23 Cdo 2080/2013 - Platnost…

0
02/06/2015 / Martin Archalous

Nález Ústavního soudu z 11.…

0
28/11/2015 / Jiří Remeš

NS 22 Cdo 3277/2014, publikován…

0
28/11/2015 / Jiří Remeš

Vrchní soud v Praze ke…

0

§ 2

5 0
(1)

Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

(2)

Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

(3)

Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 2

0
28/05/2014 / Jiří Remeš

Konec formalismu v Čechách?

0
07/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
16/12/2013 / Bára Bečvářová

§ 6 ABGB – zdroj inspirace

0
06/10/2015 / Jiří Remeš

NS 22 Cdo 1450/2015 ze dne 17.…

0
22/01/2016 / Jiří Remeš

Vážný č. 1680 - zákaz krutosti…

0

§ 3

4 4
(1)

Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

(2)

Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že

  1. každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí,
  2. rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany,
  3. nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých,
  4. daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny,
  5. vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a
  6. nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.
(3)

Soukromé právo vyvěrá také z dalších obecně uznaných zásad spravedlnosti a práva.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 3

0
07/09/2013 / Martin Archalous

Štěstí?

4
07/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
30/10/2017 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Deklarace…

0
09/01/2016 / Jiří Remeš

Nález Ústavního soudu ze dne 8.…

0

§ 4

5 0
Editor: Petr Bříza
(1)

Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

(2)

Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 4 a 5

0
04/12/2013 / Petr Zima

Standard rozumné ženy

0
18/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
16/12/2013 / Bára Bečvářová

Čl. 4 quebeckého CC – zdroj…

0
17/10/2014 / Admin Tým

§ 1297 ABGB - zdroj inspirace

0
17/10/2014 / Admin Tým

§ 1122 návrhu občanského…

0

§ 5

2 0
(1)

Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

(2)

Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 4 a 5

0
10/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
17/10/2014 / Admin Tým

§ 1122 návrhu občanského…

0

§ 6

4 0
(1)

Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

(2)

Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 6

0
03/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Švýcarský…

0
18/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
03/12/2013 / Bára Bečvářová

Čl. 6 quebeckého CC – zdroj…

0
03/09/2014 / Admin Tým

§ 242 BGB (k 3. 9. 2014) –…

0

§ 7

4 2

Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 7

0

§ 7

Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá.

K § 7:

Navrhuje se nahradit obecnou presumpci dobré víry a poctivosti pravidlem, že dobrá víra se v pochybnostech předpokládá. Tato změna předně sleduje opuštění presumpce poctivosti, tj. dobré víry v objektivním smyslu, která je v mezinárodním kontextu výjimkou, jež postrádá přesvědčivé zdůvodnění a pro praktickou aplikaci působí problematicky. Poctivost má charakter pravidla chování, které v sobě zahrnuje požadavek chovat se k ostatním v právním styku čestně, odpovědně a ohleduplně, tj. zejména zohledňovat očekávání, jež v ostatních jednající vyvolává, a usilovat o naplnění účelu společného úsilí. Jde tedy o objektivní standard jednání, jímž je poměřováno chování osob v právním styku (typicky při realizaci smluv, ale též v předsmluvním stadiu). V § 6 přitom zákonodárce přiléhavě ukládá povinnost dodržovat tento standard jednání. Není zřejmé, proč by zároveň měl zakládat i domněnku, že byl tento standard dodržen, a tím paradoxně oslabovat možnost, aby se někdo porušení této povinnosti dovolal.

Vypuštěním vyvratitelné domněnky dobré víry a současným zakotvením navrhovaného pravidla se dále sleduje citlivější ztvárnění požadavku na ochranu dobré víry. Navrhované řešení vychází z předpokladu, že ochrana dobré víry se často dostává do střetu s dalšími principy a hodnotami, typicky s principem ochrany vlastnického práva. V tomto ohledu může vést stávající presumpce dobré víry k nepřípustnému rozšíření zákonných mezí vlastnického práva a popření jeho podstaty (Čl. 4 odst. 4 Listiny). Příkladem tohoto jevu je úprava nabytí vlastnického práva od neoprávněného ve smyslu ustanovení § 1109 a násl. NOZ (vyjma ovšem § 1111 NOZ), která ve spojení s uvedenou presumpcí přenáší důkazní břemeno stran nedostatku dobré víry nabyvatele na původního vlastníka věci. Takové řešení je však výrazným posunem oproti dosavadnímu přístupu raženému judikaturou (např. rozhodnutí ÚS ČR, sp. zn. I. ÚS 437/02). Ten se pokoušel najít rovnováhu mezi ochranou vlastnického práva a ochranou dobré víry, když prokazování dobré víry bylo v souladu s obecným pravidlem na tom, komu svědčila. Navrhovaná úprava na toto obecné pravidlo navazuje, zároveň však oproti stavu do 31. 12. 2013 zaručuje silnější (ale nikoliv nepřiměřenou) ochranu dobré víry. Toho má docílit současným zakotvením zásady, že se dobrá víra v pochybnostech předpokládá. Tento princip se v právním řádu dříve objevoval pouze v dílčích případech (§ 20 zákona o cenných papírech, § 179 odst. 1 ObchZ, reziduum též v § 35 odst. 1 ZOK). Jeho obecné uplatnění má za důsledek, že určité osobě svědčí předpoklad dobré víry i tehdy, je-li i po prokázání skutečností, které mají dobrou víru zakládat, o její existenci pochybnost. V takovém případě dochází naopak k přenosu důkazního břemene na druhou stranu sporu, jež musí prokazovat nedostatek dobré víry. Stávající řešení však po této straně od počátku požaduje, aby podala plný důkaz, že dobrá víra dána nebyla. Takový požadavek se však v porovnání s navrhovaným řešením jeví jako nepřiměřeně přísný, což zakládá nevyváženost mezi ochranou dobré víry a jiných hodnot.

Konečně je třeba upřesnit tvrzení důvodové zprávy k NOZ, že stávající ustanovení upravuje obecnou presumpci dobré víry ve shodě se všemi právními řády evropské kontinentální tradice. Tak francouzský Code civil presumuje dobrou víru až v ustanovení čl. 2274, které se týká pouze vydržení nemovité věci. Německý BGB pak podobnou domněnku neobsahuje vůbec. Stávající úpravě je zřejmě nejblíže švýcarský ZGB, jenž ve svém Čl. 3 odst. 1 dobrou víru presumuje, ovšem pouze v případech, kdy zákon s dobrou vírou spojuje vznik nebo účinek práv: „Wo das Gesetz eine Rechtswirkung an den guten Glauben einer Person geknüpft hat, ist dessen Dasein zu vermuten.“ Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se přitom dobré víry nemůže dovolávat ten, kdo zanedbal požadavek náležité pečlivosti a opatrnosti: „Wer bei der Aufmerksamkeit, wie sie nach den Umständen von ihmverlangt werden darf, nicht gutgläubig sein konnte, ist nicht berechtigt,sich auf den guten Glauben zu berufen.“ Krom Švýcarska obdobnou domněnku obsahuje ještě lichtenštejnský občanský zákoník. Z učiněného srovnání přesto vychází stávající verze domněnky dobré víry jako řešení nikoliv zcela standardní.

Diskuze
[1] Eleonóra Všetečná / 1. 9. 2014 / Nové znění § 7 je nejasnější

Soud ma rozhodovat, jak se rozloží důkazní břemeno?

[2] Jan Smutný / 2. 9. 2014 / reakce na: [1] / RE: Nové znění § 7 je nejasnější

Poslechl jsem si rozhovor náměstka Pelikána a bývalého náměstka Melzera. Kdyby si oba pánové odpustili pár invektiv, bylo by to lepší. Každopádně ve vztahu k problematice vyvratitelných domněnek má pravdu dr. Melzer. Pochybnost (Ungewissheit) je jejich základním znakem – je-li jistota, jak to je, vůbec se neuplatní. Stačí si pročíst díla Musielaka, Leipolda a dalších předních procesualistů. Tady to holt nevyšlo panu náměstkovi, jeho „doplnit si vzdělání“ se mu vrací jako bumerang.

18/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
17/12/2013 / Bára Bečvářová

§ 328 ABGB – zdroj inspirace

0
03/09/2014 / Admin Tým

Čl. 3 švýcarského občanského…

0

§ 8

5 2

Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 8

0
05/02/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

1
21/08/2014 / Markéta Písaříková

Zjevné zneužití práva

1
03/12/2013 / Bára Bečvářová

Čl. 7 quebeckého CC – zdroj…

0
03/09/2014 / Admin Tým

Čl. 2 švýcarského občanského…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback