(1)

Za nezvěstného může soud prohlásit svéprávného člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje. Soud uvede v rozhodnutí den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti.

(2)

Prohlášení za nezvěstného se může stát na návrh osoby, která na tom má právní zájem, zejména manžela nebo jiné blízké osoby, spoluvlastníka, zaměstnavatele nebo korporace, na níž má tento člověk účast.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 66 až 70

0
09/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inpirace: Civil Code of…

0
(1)

Při posuzování jednání, k nimž je jinak potřebné udělení souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu nebo jiného konání osoby prohlášené za nezvěstnou, se k této potřebnosti nepřihlíží; to však neplatí, jedná-li se o záležitost jeho osobního stavu. Kdo jedná, dotýkaje se záležitosti nezvěstného, musí tak činit i s přihlédnutím k jeho zájmům.

(2)

Na právní jednání, k němuž došlo bez souhlasu nebo jiného nezbytného projevu vůle nezvěstného poté, co opustil své bydliště, avšak dříve, než byl za nezvěstného prohlášen, přestože toto prohlášení bylo bez zbytečného odkladu navrženo, se hledí jako na jednání učiněné s odkládací podmínkou vydání rozhodnutí, jímž byl prohlášen za nezvěstného.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 66 až 70

0

§ 67

(1) Při posuzování jednání, k nimž je jinak potřebné udělení souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu nebo jiného konání osoby prohlášené za nezvěstnou, se k této potřebnosti nepřihlíží; to však neplatí, jedná-li se o záležitost jeho osobního stavu. Kdo jedná, dotýkaje se záležitosti nezvěstného, musí tak činit i s přihlédnutím k jeho zájmům.

(2) Na právní jednání, k němuž došlo bez souhlasu nebo jiného nezbytného projevu vůle nezvěstného poté, co opustil své bydliště, avšak dříve, než byl za nezvěstného prohlášen, přestože toto prohlášení bylo bez zbytečného odkladu navrženo, se hledí jako na jednání učiněné s odkládací podmínkou vydání rozhodnutí, jímž byl prohlášen za nezvěstného.

K § 67:

Stávající právní úprava nepřímo rozlišuje mezi dvěma typy právních jednání. První skupinu tvoří právní jednání, která by činil sám nezvěstný; v tomto případě je na místě jmenovat opatrovníka, resp. jde-li o správu jmění, může nezvěstného zastupovat ustanovený správce majetku. Druhou skupinu tvoří právní jednání třetích osob vyžadující participaci nezvěstného. Stávající právní úprava stanoví, že k potřebnosti souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu nebo jiného konání nezvěstné osoby, se nepřihlíží, neboli že v těchto případech takového souhlasu nezvěstného, jeho přivolení či odevzdání hlasu atd. není vůbec třeba. V praxi to konkrétně znamená, že je-li nezvěstný například většinovým společníkem v kapitálové obchodní společnosti (kupříkladu SRO), jeho hlasy jako by ve společnosti ani nebyly; na valné hromadě se plně prosadí menšinový společník a může se usnést i na rozhodnutích, jež by jinak podle společenské smlouvy bylo třeba přijmout jednomyslně hlasy všech společníků (tedy například změnit společenskou smlouvu, rozhodnout o přeměně společnosti, prodeji jejího závodu apod.).

Stávající § 67 má usnadnit situaci třetích osob (například zmíněné společnosti, v níž má nezvěstný podíl, či ostatních jejích společníků). Činí tak ovšem na úkor ochrany práv a zájmů nezvěstného. Podle § 67 má ten, kdo jedná v záležitosti dotýkající se nezvěstné osoby, povinnost tolik přihlédnout k jejím zájmům, nemá tedy dokonce ani povinnost jednat v jejím zájmu. Zejména ovšem porušení zákonného příkazu není nijak sankcionováno a ustanovení § 69 naopak výslovně zapovídá možnost namítat neplatnost takového jednání. Jakmile se tedy nezvěstný objeví, nemá již možnost dovolat se například neplatnosti usnesení o zmíněných zásadních změnách ve společnosti, i kdyby lhůty pro jejich napadení u soudu jinak dosud neuplynuly. V úvahu tak přichází pouze často problematické právo na náhradu škody. Takové řešení odporuje čl. 11 LZPS, navrhuje se tudíž jeho zrušení.

Prohlášení za nezvěstného se přitom může stát na návrh kterékoliv osoby, která na tom má právní zájem, včetně například spoluvlastníka, zaměstnavatele nebo korporace, na níž má tento člověk účast, případně ostatních jejích společníků či členů. Soud dle § 53 odst. 1 ZŘS vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve pohřešovaného, aby se do tří měsíců přihlásil, ostatní osoby o něm mají podat v téže lhůtě zprávu. Pokud se pohřešovaný nepřihlásí, resp. nedostane-li soud zprávu, kde se zdržuje, rozhodne o prohlášení za nezvěstného (odst. 2). To je, vzhledem k následkům, se kterými počítá stávající § 67, značně nebezpečné. Představit si lze situaci, kdy někdo na delší dobu odcestuje do zahraničí, nezdržuje se na adrese trvalého pobytu a nepřebírá poštu, atp. Toho mohou snadno zneužít například zlovolní společníci, kteří s využitím tohoto nástroje prosadí ve společnosti „nezvěstného“ opatření, která nevratně poškodí jeho zájmy.

Důvodová zpráva k NOZ uvádí, že se prohlášení za nezvěstného zavádí po vzoru čl. 112 a násl. francouzského Code civil a čl. 84 an. quebeckého občanského zákoníku (CCQ). Ani jeden předpis však úpravu srovnatelnou se stávajícím § 67 neobsahuje. Naopak – např. CCQ v čl. 86 a 87 umožňuje jmenovat nezvěstnému opatrovníka, a to i na návrh zainteresované osoby, vč. věřitele. Obdobně francouzský Code civil ve svém § 113 stanoví, že soud může pověřit jednoho nebo více příbuzných, nebo tam, kde je to vhodné, kteroukoli jinou osobu k zastupování zájmů nezvěstné osoby při výkonu jejích práv nebo k jakémukoli jednání v jejím zájmu, stejně jako ke správě jejího majetku. Rakouská právní úprava (§ 270 ABGB) zná opatrovníka nepřítomného pro případ, že by jinak byla ohrožena práva třetích osob. Za první republiky byl opatrovník „pro nepřítomné“ upraven v § 276 ABGB.

Spolu s navrhovaným zrušením § 67 se proto v plném souladu s uváděnými vzory, k nimž se hlásí důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, navrhuje také změna § 465 NOZ a vložení nového ustanovení § 52a do ZŘS, které umožní nahradit souhlas, přivolení, odevzdání hlasu nebo jiné konání nezvěstné osoby konáním opatrovníka, stejně jako je tomu v případě zbylého právního jednání nezvěstného. K návrhu soudu na jmenování opatrovníka bude mimo jiné, v návaznosti na změnu § 465 OZ, oprávněna osoba, jejíž práva budou ohrožena. Po vzoru citovaných zahraničních úprav se tak dosáhne stavu, kdy bude zajištěna ochrana práv a zájmů nezvěstného, při současné flexibilní možnosti uplatnění práv třetích osob.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Navrátí-li se člověk prohlášený za nezvěstného nebo jmenuje-li správce svého jmění, pozbývá prohlášení za nezvěstného účinků. Prohlášení pozbývá účinků i dnem, který platí za den smrti nezvěstného.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 66 až 70

0
09/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inspirace: Civil Code of…

0
09/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inspirace: Civil Code …

0

Kdo byl prohlášen za nezvěstného, nemůže namítat neplatnost nebo neúčinnost právního jednání učiněného za jeho nepřítomnosti, k němuž došlo za účinků takového prohlášení, pro to, že se při nich projev jeho vůle nevyžadoval.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 66 až 70

0
09/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inspirace: Civil Code …

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0

Bude-li za nezvěstného prohlášen ten, kdo ustavil správce svého majetku, nejsou tím dotčena práva a povinnosti ustaveného správce. To neplatí, jestliže správce není znám, odmítne jednat v zájmu nezvěstného, svá jednání v zájmu nezvěstného zanedbává, nebo jednat vůbec nemůže.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 66 až 70

0
09/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inspirace: Civil Code of…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback