(1)

Za nezvěstného může soud prohlásit svéprávného člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje. Soud uvede v rozhodnutí den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti.

(2)

Prohlášení za nezvěstného se může stát na návrh osoby, která na tom má právní zájem, zejména manžela nebo jiné blízké osoby, spoluvlastníka, zaměstnavatele nebo korporace, na níž má tento člověk účast.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 66 až 70

0
09/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inpirace: Civil Code of…

0
(1)

Při posuzování jednání, k nimž je jinak potřebné udělení souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu nebo jiného konání osoby prohlášené za nezvěstnou, se k této potřebnosti nepřihlíží; to však neplatí, jedná-li se o záležitost jeho osobního stavu. Kdo jedná, dotýkaje se záležitosti nezvěstného, musí tak činit i s přihlédnutím k jeho zájmům.

(2)

Na právní jednání, k němuž došlo bez souhlasu nebo jiného nezbytného projevu vůle nezvěstného poté, co opustil své bydliště, avšak dříve, než byl za nezvěstného prohlášen, přestože toto prohlášení bylo bez zbytečného odkladu navrženo, se hledí jako na jednání učiněné s odkládací podmínkou vydání rozhodnutí, jímž byl prohlášen za nezvěstného.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 66 až 70

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0

Navrátí-li se člověk prohlášený za nezvěstného nebo jmenuje-li správce svého jmění, pozbývá prohlášení za nezvěstného účinků. Prohlášení pozbývá účinků i dnem, který platí za den smrti nezvěstného.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 66 až 70

0
09/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inspirace: Civil Code of…

0
09/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inspirace: Civil Code …

0

Kdo byl prohlášen za nezvěstného, nemůže namítat neplatnost nebo neúčinnost právního jednání učiněného za jeho nepřítomnosti, k němuž došlo za účinků takového prohlášení, pro to, že se při nich projev jeho vůle nevyžadoval.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 66 až 70

0
09/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inspirace: Civil Code …

0

§ 69

Kdo byl prohlášen za nezvěstného, nemůže namítat neplatnost nebo neúčinnost právního jednání učiněného za jeho nepřítomnosti, k němuž došlo za účinků takového prohlášení, pro to, že se při nich projev jeho vůle nevyžadoval.

K § 69:

Ustanovení se navrhuje zrušit v souvislosti se zrušením ustanovení § 67, na něž navazuje.

§ 465

(1) Soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem nebo je-li to nezbytné k ochraně zájmů třetích osob. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil, nezvěstnému , tomu, o kom není známo, kde pobývá, neznámému člověku zúčastněnému při určitém právním jednání nebo tomu, jehož zdravotní stav mu působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv.

(2) Odůvodňují-li to okolnosti, může soud opatrovníku uložit, aby se v přiměřeném rozsahu pojistil pro případ, že při výkonu své funkce způsobí opatrovanci nebo jiné osobě škodu.

K § 465:

Navrhuje se rozšířit situace, kdy soud jmenuje člověku opatrovníka, o případ, kdy je to nezbytné k ochraně zájmů třetích osob, resp. jde-li o osobu nezvěstnou. Navrhovaná změna souvisí zejména s navrhovaným zrušením § 67 NOZ. Jejím účelem je zakotvit možnost, aby v případě, že se člověk stane nezvěstným, a je-li potřeba jeho participace v podobě souhlasu, přivolení, odevzdání hlasu nebo jiného konání k právnímu jednání třetí osoby, mohl tuto participaci zajistit jeho opatrovník. V situaci, kdy by nezvěstný opatrovníka neměl, nebylo by možné např. zrušit a vypořádat spoluvlastnictví (§ 1141 odst. 1 NOZ), neboť k tomu je potřeba dohoda všech spoluvlastníků, nezvěstného nevyjímaje. Pro takový případ je, v návaznosti na již stávající dikci § 66 odst. 2 NOZ, dle níž se může stát prohlášení za nezvěstného na návrh osoby, která na tom má právní zájem, možné soudu navrhnout jmenování opatrovníka, k čemuž právní zájem nepochybně osvědčí i ten, kdo souhlas, přivolení, odevzdání hlasu nebo jiné konání nezvěstné osoby potřebuje k tomu, aby mohl právně jednat. Tím je zajištěna ochrana nejen zájmů této třetí osoby, která by jinak právně jednat nemohla a byla by tak často blokována, ale i ochrana zájmů samotného nezvěstného, neboť opatrovník je povinen postupovat dle prohlášení a názorů opatrovance, a není-li to možné, resp. není-li jich, je povinen postupovat v jeho zájmu (§ 467 NOZ). Řízení o prohlášení za nezvěstného trvá určitou dobu, neboť soud musí nejprve vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzvat pohřešovaného, aby se do tří měsíců přihlásil, resp. každého, kdo o pohřešovaném ví, aby o něm podal v téže lhůtě zprávu, a teprve po marném uplynutí této lhůty rozhodne o prohlášení člověka za nezvěstného. Z tohoto důvodu bude ustanovení § 465 NOZ použitelné pro ustanovení opatrovníka osobám, které nebyly prohlášeny za nezvěstné, nicméně o nich není známo, kde pobývají. To umožní, v návaznosti na změnu ve větě první, ochranu zájmů třetích osob.

Právní úprava je inspirována zejména čl. 87 quebeckého občanského zákoníku, který dává možnost navrhnout jmenování opatrovníka jakékoli zainteresované osobě, včetně věřitele nezvěstné osoby. Obdobně francouzský Code civil ve svém § 113 stanoví, že soud může pověřit jednoho nebo více příbuzných, nebo tam, kde je to vhodné, kteroukoli jinou osobu k zastupování zájmů nezvěstné osoby při výkonu jejích práv nebo k jakémukoli jednání v jejím zájmu, stejně jako ke správě jejího majetku. I § 270 současného ABGB zná opatrovníka nepřítomného pro případ, že by jinak byla ohrožena práva třetích osob. Za první republiky byl opatrovník „pro nepřítomné“ upraven v § 276 OZO. Opatrovnictví bylo zřízeno tehdy, pokud nepřítomný nezanechal řádného zástupce, i pro případ, kdy byla „práva jiné osoby stavena v uskutečňování“. Dle dikce tohoto ustanovení i dobového komentáře k ní (Svoboda, E. in Rouček, F. Sedláček, J.: Komentář k čsl. Obecnému zákoníku občanskému. Sv. I. Praha: V. Linhart, 1935, str. 1106 a násl.) nebyla dokonce třeba nezvěstnost, postačila pouhá nepřítomnost. Zpravidla šlo o opatrovníka pro jediný úkon nebo omezený okruh úkonů. Tuto úpravu znala i vládní osnova občanského zákoníku z r. 1937 (§ 226).

Související změna zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních:

§ 52a

S řízením o nezvěstnosti je spojeno řízení o jmenování opatrovníka.

K § 52a:

Vzhledem k navrhovanému zrušení § 67 a 69 NOZ a na to navazující změně § 465 NOZ, se navrhuje zakotvit nové ustanovení ZŘS. Na jeho základě dojde k automatickému spojení každého řízení o nezvěstnosti s řízením o jmenování opatrovníka, neboť o předmětu těchto řízení by mělo být rozhodnuto v jeden okamžik. Na rozdíl od stávající dikce § 46 odst. 1 ZŘS volí návrh formulaci, která nebude vyžadovat, aby soud vydával o zahájení řízení o opatrovnictví usnesení a poté – opět zvláštním usnesením – obě řízení spojoval v jediné. Navrhovanou právní úpravou bude docíleno toho, že o ustanovování opatrovníka bude rozhodováno současně s prohlášením člověka za nezvěstného. Dojde tak ke zvýšení ochrany práv člověka, který bude prohlášen za nezvěstného, a současně třetích osob, které by jinak byly blokovány při právních jednáních, k nimž by za normálních okolností byla vyžadována participace nezvěstného. Vedle toho jde i o řešení procesně hospodárné.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Bude-li za nezvěstného prohlášen ten, kdo ustavil správce svého majetku, nejsou tím dotčena práva a povinnosti ustaveného správce. To neplatí, jestliže správce není znám, odmítne jednat v zájmu nezvěstného, svá jednání v zájmu nezvěstného zanedbává, nebo jednat vůbec nemůže.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 66 až 70

0
09/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inspirace: Civil Code of…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback