Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 118 a 119

0
23/04/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
12/07/2014 / Zuzana Dendisová

Čl. 298 quebeckého CC (k 12. 7.…

0

Právnické osoby vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech, i když nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 118 a 119

0

Veřejné rejstříky právnických osob

(1)

Do veřejného rejstříku se o právnické osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakož i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla každého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce.

(2)

Jiný právní předpis stanoví, jaké jsou veřejné rejstříky právnických osob, které právnické osoby se do nich zapisují a jak, nebo které další údaje se do nich o právnických osobách zapisují, a jak se z nich vymazávají, popřípadě zda je součástí veřejného rejstříku sbírka listin. Veřejné rejstříky právnických osob jsou přístupné každému; každý do nich může nahlížet a pořizovat si z nich výpisy, opisy nebo kopie.

(3)

Změní-li se zapsaná skutečnost, oznámí zapsaná osoba nebo ten, komu to ukládá zákon, změnu bez zbytečného odkladu tomu, kdo veřejný rejstřík vede, a ten tuto změnu do veřejného rejstříku bez zbytečného odkladu zapíše.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 120 a 121

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
(1)

Proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.

(2)

Byl-li údaj zapsaný ve veřejném rejstříku zveřejněn, nemůže se nikdo po uplynutí patnácti dnů od zveřejnění dovolat, že o zveřejněném údaji nemohl vědět. Neodpovídá-li zveřejněný údaj zapsanému údaji, nemůže se ten, jehož se údaj týká, vůči jiné osobě dovolat zveřejněného údaje; prokáže-li však, že jí byl zapsaný údaj znám, může proti ní namítnout, že zveřejněný údaj zapsanému neodpovídá.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 120 a 121

0

Ustavení a vznik právnické osoby

Právnickou osobu lze ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 122 až 131

0

Ustanovení zařazená pod marginální rubriku označenou „Ustavení a vznik právnické osoby“ jsou shrnuta obecná ustanovení týkající se vznikání právnické osoby. Termín „ustavení“ kryje založení právnické osoby projevem soukromé vůle, její zřízení působením veřejné moci (zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci), popřípadě jiným způsobem, jak tomu je – podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů – v případě společenství vlastníků jednotek.

Jako obecný model se zachovává osvědčená dvoufázovost ustavování právnických osob spočívající v jejich založení soukromoprávním jednáním nebo zřízení veřejnoprávním rozhodnutím a v jejich vzniku, včetně přihlédnutí k zvláštnostem zřízení právnické osoby zákonem a k některým dalším specifickým případům.

Pro zakladatelský úkon vzniklý ze soukromé iniciativy se volí název „zakladatelské právní jednání“, jímž může podle okolností být buď smlouva, nebo zřizovací (zakládací) listina. Osnova opouští dosavadní termín „zakladatelský dokument“ užívaný zejména stávajícím obchodním zákoníkem, protože slovo „dokument“ značí listinu (doklad) o úkonu, nikoli úkon samotný. Smlouva nebo jiné zakladatelské jednání nejsou dokumentem, dokument je jen dokladem, že se taková jednání udála.

Podrobnosti o zakladatelském právním jednání stanovuje § 123. Pro zakladatelské právní jednání se i nadále vyžaduje písemná forma. V odst. 1 se stanoví hlavní náležitosti zakladatelského právního jednání, při nichž se sleduje, není-li jiné (speciální) úpravy, požadavek zachytit v něm základní obecně uznané pojmové znaky právnické osoby, tj. její pojmenování, určení jejího sídla a účelu. Pokud se jedná o vnitřní organizaci, omezuje se tu osnova na minimální požadavek, jímž je určení statutárního orgánu, neboť požadavek na právnickou osobu jako organizovanou entitu byl vznesen již dříve.

Pro úpravu vzniku právnické osoby se přejímá i nadále osvědčená registrační zásada.

Pokud se jedná o úpravu založení a vzniku právnických osob, je pamatováno na zpřísňující výjimky, kdy je třeba k založení nebo vzniku určitých právnických osob zvláštní státní povolení, jak je tomu např. u burz, bank nebo u právnických osob zabývajících se kolektivním investováním. Je ovšem nutné odlišit povolení k založení nebo vzniku určité právnické osoby a povolení k výkonu určité činnosti. Výjimky zmírňující, upravené dosud vznikání odborových organizací a organizací zaměstnavatelů (popř. jejich svazů) v osnově zvláště upraveny nejsou, jednak proto, že se navrhuje zavést režim volného zakládání pro spolky obecně, především ale z toho důvodu, že pro zvláštní právní režim odborových organizací a organizací zaměstnavatelů představují dostatečný základ příslušné mezinárodní smlouvy. Se zřetelem k čl. 8 Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 169/1991 Sb.), k čl. 5 Evropské sociální charty, ale hlavně s ohledem na čl. 7 Úmluvy o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 489/1990 Sb.), vznik těchto organizací na registraci vázán být nemůže.

Ust. § 127 přejímá z dosavadního práva společností úpravu jednání za tzv. předběžnou společnost. Normativní úprava tvořící se právnické osoby není totiž omezena jen na obchodní společnosti a družstva, jak to činí naše stávající zákonodárství, nýbrž se jedná o problematiku obecnou, která vyžaduje také generálně použitelné normativní řešení. Zvláštní význam to má v případech právního jednání za právnickou osobu, která je teprve založena nebo dokonce jen projektována, ale již je jejím jménem jednáno s třetími osobami, protože pro takové případy je třeba garantovat jistotu těch, s nimiž bylo takto jednáno. Z toho důvodu se obecná úprava právnických osob inspiruje článkem 7 První směrnice ES o společnostech (68/151/CEE z 9. března 1968) s plným zachováním jeho smyslu a bez zbytečně rigorozujících nánosů stávajícího § 64 obch. z. Účelnost návrhu tohoto opatření je v tom, že se jedná o problematiku aktuální pro všechny právní formy vytvářejících se právnických osob. Je-li dnes jednáno za ještě nevzniklé právnické osoby, spojuje praxe takové právní jednání s jeho neplatností, což není účelné.

Smysl navržené úpravy je ten, že zakládá solidaritu osob, které jednaly jménem tvořící se právnické osoby, pro případ, že právnická osoba po svém vzniku účinky těchto jednání pro sebe ex tunc nepřevezme. Nad rámec směrnice se jen stanoví tříměsíční lhůta pro převzetí takto učiněných jednání vzniklou právnickou osobou, neboť nelze třetí osoby ponechávat po delší dobu v nejistotě, jaký je právní stav. Směrnice výslovně povoluje, aby se ti, kdo za předběžnou právnickou osobu jednali, s druhou stranou dohodli, že následek jejich solidarity při nepřevzetí účinků jednání vznikající se právnickou osobou nenastane, popř. že nastane jiný než právě tento právní následek. U směrnice je takové výslovně upravené povolení učiněné ad hoc nezbytné, v občanském zákoníku však není namístě, protože i v tomto ohledu platí obecná direktiva § 1 odst. 2, jež v naznačeném směru nevylučuje smluvní dispozici stran.

Návrh § 129 přejímá a generalizuje funkční pravidlo obchodního práva o neplatnosti společnosti (§ 68a). I toto pravidlo se jeví způsobilé pro generalizaci v zájmu praktické potřeby. Vznikne-li právnická osoba, tedy pravidelně registrací ve veřejném rejstříku, jeví se jako neúčelné a zpochybňující právní jistotou veřejnosti ponechat právní možnost prohlásit ji následně za neexistující. Vyvolalo by to otřesy existujících právních vztahů. Podle navržené úpravy vstoupí právnická osoba, která bude prohlášena za neplatnou, do likvidace a její majetkové poměry budou tudíž vypořádány řízeným postupem. Takové řešení poskytne dostatečnou ochranu jejím věřitelům i případným společníkům nebo členům neplatné právnické osoby, a tím se proti dosavadnímu stavu zvýší právní bezpečnost.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Zakladatelské právní jednání určí alespoň název, sídlo právnické osoby, předmět činnosti, jaký má právnická osoba statutární orgán a jak se vytváří, nestanoví-li to zákon přímo. Určí též, kdo jsou první členové statutárního orgánu.

(2)

Pro zakladatelské právní jednání se vyžaduje písemná forma.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 122 až 131

0
22/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Neuvede-li se, na jaký čas se právnická osoba ustavuje, platí, že je ustavena na dobu neurčitou.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 122 až 131

0
15/07/2014 / Zuzana Dendisová

§ 62 ObchZ – zdroj inspirace

0
(1)

Více zakladatelů zakládá právnickou osobu přijetím stanov nebo uzavřením jiné smlouvy.

(2)

Zákon stanoví, ve kterých případech lze právnickou osobu založit i právním jednáním jedné osoby obsaženým v zakladatelské listině.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 122 až 131

0
11/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

(2)

Je-li právnická osoba zřízena zákonem, vzniká dnem nabytí jeho účinnosti, nestanoví-li zákon den pozdější.

(3)

Zákon stanoví, ve kterých dalších případech není zápis do veřejného rejstříku potřebný ke vzniku právnické osoby. Zákon stanoví, ve kterých případech je k založení nebo ke vzniku právnické osoby potřebné rozhodnutí orgánu veřejné moci.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 122 až 131

0
15/07/2014 / Zuzana Dendisová

§ 19 SOZ – zdroj inspirace

0

Za právnickou osobu lze jednat jejím jménem již před jejím vznikem. Kdo takto jedná, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám; jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. Právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 122 až 131

0

§ 190 ZOK (Působnost valné hromady s.r.o.), § 421 ZOK (Působnost valné hromady a.s.)

Zatím žádné diskuzní příspěvky
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
15/07/2014 / Zuzana Dendisová

§ 64(1) ObchZ – zdroj inspirace

0

Článek 7

Jestliže byly provedeny úkony jménem společnosti předtím, než tato společnost nabyla právní subjektivity, a jestliže společnost nepřevezme závazky vyplývající z těchto úkonů, odpovídají za tyto závazky bez omezení společně a nerozdílně osoby, které jednaly, pokud není dohodnuto jinak.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Po vzniku právnické osoby se nelze domáhat určení, že nevznikla, a nelze z toho důvodu zrušit její zápis do veřejného rejstříku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 122 až 131

0
11/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Soud prohlásí právnickou osobu po jejím vzniku za neplatnou i bez návrhu, pokud

  1. zakladatelské právní jednání chybí,
  2. zakladatelské právní jednání nemá náležitost nezbytnou pro právní existenci právnické osoby,
  3. právní jednání zakladatelů odporuje § 145 nebo
  4. právnickou osobu založilo méně osob, než je k tomu podle zákona třeba.
(2)

Dnem, kdy je právnická osoba prohlášena za neplatnou, vstupuje do likvidace.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 122 až 131

0
15/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace k §129(2):…

0
22/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Před rozhodnutím podle § 129 poskytne soud právnické osobě přiměřenou lhůtu k zjednání nápravy, jedná-li se o závadu, kterou lze odstranit.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 122 až 131

0

Prohlášení právnické osoby za neplatnou nemá vliv na práva a povinnosti, jichž nabyla.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 122 až 131

0
15/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 512…

0

Název

(1)

Jménem právnické osoby je její název.

(2)

Název musí odlišit právnickou osobu od jiné osoby a obsahovat označení její právní formy. Název nesmí být klamavý.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 132 až 135

0

Osnova zamýšlí zavést obecná pravidla o názvech právnických osob.

Formulace v § 132 označující název právnické osoby jako její jméno je prakticky účelná a odpovídá zásadě legislativní ekonomie, neboť vzhledem k ní odpadne v textu právních předpisů dosud užívaná těžkopádná formule „jméno fyzické osoby nebo název právnické osoby“, již bude možné nahradit prostým „jméno osoby“, anebo jen slovem „jméno“.

V obecné soukromoprávní úpravě se navrhuje stanovit tři hlavní zásady. Prvním je požadavek na distinktivitu názvu právnické osoby, který obsahuje i zákaz zaměnitelnosti. Druhým zákaz klamavosti názvů právnických osob. Třetím pak připuštění použití jména člověka v názvu právnické osoby a stejně tak i použití části názvu právnické osoby v názvu právnické osoby jiné, ovšem jen za stanovených podmínek. Pokud se jedná o posledně uvedenou zásadu, opouští se meze dosavadního úzkého výměru v § 11 odst. 5 obch. z., kde se počítá jen s případným uvedením jména společníka nebo člena v názvu právnické osoby; nově se navrhuje umožnit i uvádění jmen dalších lidí v názvech právnické osoby; musí však jít o člověka, který má k právnické osobě zvláštní vztah – pokud by tato zvláštní podmínka nebyla splněna, jednalo by se o název klamavý a zákonné úpravě odporující.

Návrh § 134 zobecňuje dosavadní pravidlo § 11 odst. 6 obch. z. Není to totiž jen případ ekonomicky vzájemně propojených podnikatelských subjektů (koncernových spojení), kdy je namístě dát tomu eventuálně výraz i v názvech takto spojených osob, je-li to odůvodněno jejich vztahem. Mohou totiž být i četné případy další (např. bude-li se jednat o spolkové svazy, o spolek s pobočnými spolky, o různé nadace založené týmž zakladatelem atd.), jimž je vhodné dát obecný normativní rámec.

Osnova zamýšlí nadále chránit jméno (název) právnické osoby. Ve shodě s věcným záměrem se rozšiřuje ochrana dalších práv spojených s právní osobností právnické osoby, přičemž se opouští dosavadní termín „dobrá pověst“, neboť ten nutně navazuje otázku, která pověst je „dobrá“ a může-li mít např. vydavatel určitých tiskovin (např. bulvárního nebo erotického charakteru) vůbec „dobrou“ pověst. Jaká pověst právnické osoby si zaslouží ochranu, musí plynout z konkrétních okolností případu a z logického obsahu zákona.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
11/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
06/10/2014 / Admin Tým

8 Cmo 172/2014, VS v Olomouci …

0
(1)

Název může obsahovat jméno člověka, k němuž má právnická osoba zvláštní vztah. Je-li člověk živ, lze užít jeho jméno v názvu právnické osoby jen s jeho souhlasem; zemřel-li, aniž dal souhlas, vyžaduje se souhlas jeho manžela, a pokud není, souhlas zletilého potomka, a pokud není on, souhlas předka.

(2)

Bylo-li v názvu právnické osoby užito příjmení a je-li pro to důvod spočívající v důležitém zájmu na ochraně rodiny, použije se § 78 odst. 3 obdobně.

(3)

Kdo má právo udělit souhlas k užití jména člověka v názvu právnické osoby, má právo jej kdykoli odvolat, a to i když jej udělil na určitou dobu; bylo-li ujednáno něco jiného, nepřihlíží se k tomu, odůvodňuje-li odvolání souhlasu podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod. Byl-li souhlas udělený na určitou dobu odvolán, aniž to odůvodňuje podstatná změna okolností nebo jiný rozumný důvod, nahradí odvolávající právnické osobě škodu z toho vzniklou.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 132 až 135

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
(1)

Název právnické osoby může obsahovat některý příznačný prvek názvu jiné právnické osoby, je-li pro to důvod v jejich vzájemném vztahu. I v tom případě musí být veřejnost s to oba názvy dostatečně rozlišit.

(2)

Příznačný prvek názvu jiné právnické osoby nelze v názvu použít bez jejího souhlasu. Ustanovení § 133 odst. 3 se použije obdobně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 132 až 135

0
15/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 512…

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 512…

0
(1)

Právnická osoba, která byla dotčena zpochybněním svého práva k názvu nebo která utrpěla újmu pro neoprávněný zásah do tohoto práva, nebo které taková újma hrozí, zejména neoprávněným užitím názvu, se může domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

(2)

Stejná ochrana náleží právnické osobě proti tomu, kdo bez zákonného důvodu zasahuje do její pověsti nebo soukromí, ledaže se jedná o účely vědecké či umělecké nebo o tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství; ani takový zásah však nesmí být v rozporu s oprávněnými zájmy právnické osoby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 132 až 135

0
27/06/2014 / Filip Hajný

**Parazitování na pověsti**

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
(1)

Při ustavení právnické osoby se určí její sídlo. Nenaruší-li to klid a pořádek v domě, může být sídlo i v bytě.

(2)

Zapisuje-li se právnická osoba do veřejného rejstříku, postačí, pokud zakladatelské právní jednání uvede název obce, kde je sídlo právnické osoby; do veřejného rejstříku však právnická osoba navrhne zapsat plnou adresu sídla.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 136 až 143

0
11/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Občanský…

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Občanský…

0
(1)

Každý se může dovolat skutečného sídla právnické osoby.

(2)

Proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného ve veřejném rejstříku, nemůže právnická osoba namítat, že má skutečné sídlo v jiném místě.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 136 až 143

0
15/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Občanský…

0
04/02/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Přemístění sídla

(1)

Právnická osoba, která má sídlo v zahraničí, může přemístit sídlo na území České republiky. To neplatí, pokud to nepřipouští právní řád státu, ve kterém má právnická osoba sídlo, nebo pokud jde o právnickou osobu zakázanou podle § 145.

(2)

Právnická osoba, která hodlá přemístit své sídlo na území České republiky, přiloží k návrhu na zápis do příslušného veřejného rejstříku rozhodnutí o tom, jakou právní formu české právnické osoby zvolila, a zakladatelské právní jednání vyžadované českým právním řádem pro tuto formu právnické osoby.

(3)

Vnitřní právní poměry právnické osoby se po přemístění sídla do tuzemska řídí českým právním řádem. Českým právním řádem se řídí i ručení jejích členů nebo členů jejích orgánů za dluhy právnické osoby, pokud vznikly po dni účinnosti přemístění sídla do tuzemska.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 136 až 143

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Čl. 49 Smlouvy o fungování EU –…

0

Právnická osoba, která má sídlo v České republice, může přemístit své sídlo do zahraničí, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a pokud to připouští právní řád státu, do něhož má být sídlo právnické osoby přemístěno.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 136 až 143

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Čl. 49 Smlouvy o fungování EU –…

0
(1)

Právnická osoba, která hodlá přemístit sídlo do zahraničí, zveřejní tento záměr s uvedením adresy nového sídla a právní formy po přemístění sídla alespoň tři měsíce přede dnem předpokládaného přemístění sídla. Věřitelé mají právo požadovat dostatečné zajištění svých dosud nesplatných pohledávek do dvou měsíců od zveřejnění, dojde-li po přemístění sídla ke zhoršení dobytnosti jejich pohledávek v České republice.

(2)

Nedojde-li k dohodě o způsobu a rozsahu zajištění, rozhodne o dostatečném zajištění a o jeho rozsahu soud s ohledem na druh a výši pohledávky. Neposkytne-li právnická osoba zajištění podle rozhodnutí soudu, ručí za dluhy, které nebyly zajištěny, členové statutárního orgánu vyjma těch, kteří prokáží, že vyvinuli dostatečné úsilí, aby rozhodnutí bylo splněno.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 136 až 143

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 512…

0
(1)

Člen právnické osoby, který s přemístěním sídla do zahraničí nesouhlasil, má právo ukončit členství v právnické osobě s účinky ke dni přemístění sídla. Má-li člen právnické osoby při ukončení členství právo na vypořádání, poskytne mu právnická osoba plnění nejpozději ke dni účinnosti přemístění sídla. Za splnění tohoto závazku ručí členové statutárního orgánu.

(2)

Za dluhy, které vznikly přede dnem účinnosti přemístění sídla, ručí členové právnické osoby a jejího statutárního orgánu stejně jako před přemístěním sídla do zahraničí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 136 až 143

0

Přemístění sídla je účinné ode dne zápisu jeho adresy do příslušného veřejného rejstříku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 136 až 143

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 125…

0

Pro zřizování a přemísťování poboček právnických osob platí § 138 až 142 obdobně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 136 až 143

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0

Účel právnických osob

(1)

Právnickou osobu lze ustavit ve veřejném nebo v soukromém zájmu. Tato její povaha se posuzuje podle hlavní činnosti právnické osoby.

(2)

Zákon stanoví, ke kterým účelům lze ustavit právnickou osobu jen při splnění zvláštních podmínek.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 144 a 145

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inpirace: Civil Code of…

0
(1)

Zakazuje se založit právnickou osobu, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména je-li jejím účelem

  1. popření nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení,
  2. rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti,
  3. podpora násilí nebo
  4. řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění.
(2)

Zakazuje se založit právnickou osobu ozbrojenou nebo s ozbrojenými složkami, ledaže se jedná o právnickou osobu zřízenou zákonem, jíž zákon ozbrojení nebo vytvoření ozbrojené složky výslovně dovoluje nebo ukládá, nebo o právnickou osobu, která nakládá se zbraněmi v souvislosti se svým podnikáním podle jiného právního předpisu, anebo o právnickou osobu, jejíž členové drží nebo užívají zbraně pro sportovní nebo kulturní účely či k myslivosti nebo k plnění úkolů podle jiného právního předpisu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 144 a 145

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zák. č. 83…

0
22/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Veřejná prospěšnost

Veřejně prospěšná je právnická osoba, jejímž posláním je přispívat v souladu se zakladatelským právním jednáním vlastní činností k dosahování obecného blaha, pokud na rozhodování právnické osoby mají podstatný vliv jen bezúhonné osoby, pokud nabyla majetek z poctivých zdrojů a pokud hospodárně využívá své jmění k veřejně prospěšnému účelu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 146

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: BGB §21 …

0

Veřejně prospěšná právnická osoba má právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku, pokud splní podmínky stanovené jiným právním předpisem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 147

0

Je-li ve veřejném rejstříku zapsán status veřejné prospěšnosti, vymaže jej ten, kdo veřejný rejstřík vede, pokud se právnická osoba statusu veřejné prospěšnosti vzdá, nebo pokud o jeho odnětí rozhodne soud. Výmazem z veřejného rejstříku status veřejné prospěšnosti zaniká.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 148 a 149

0

Soud o odnětí statusu veřejné prospěšnosti rozhodne na návrh osoby, která na tom má právní zájem, nebo i bez návrhu v případě, že právnická osoba přestane splňovat podmínky pro jeho nabytí a nedostatek ani na výzvu soudu v přiměřené lhůtě neodstraní.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 148 a 149

0

Jen právnická osoba, jejíž status veřejné prospěšnosti je ve veřejném rejstříku zapsán, má právo uvést ve svém názvu, že je veřejně prospěšná.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 150

0

Orgány právnické osoby

(1)

Zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli.

(2)

Dobrá víra členů orgánu právnické osoby se přičítá právnické osobě.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 151 až 160

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: ZGB - Art. 55,…

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

3
22/04/2016 / Jiří Remeš

R 42/2016 - usnesení Vrchního…

0
(1)

Právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní).

(2)

Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (dále jen „člen voleného orgánu“), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby.

(3)

Týká-li se hlavní činnost právnické osoby nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností a není-li hlavním účelem právnické osoby podnikání, může zakladatelské právní jednání určit, že členem voleného kolektivního orgánu právnické osoby může být i osoba nezletilá nebo osoba s omezenou svéprávností.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 151 až 160

0

§ 152

(1) Právnická osoba si tvoří orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní).

(2) Fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána (dále jen „člen voleného orgánu“), musí být plně svéprávná. To platí i pro zástupce právnické osoby, která je sama členem voleného orgánu jiné právnické osoby.

(3) Týká-li se hlavní činnost právnické osoby nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností a není-li hlavním účelem právnické osoby podnikání, může zakladatelské právní jednání určit, že členem voleného kolektivního orgánu právnické osoby může být i osoba nezletilá nebo osoba s omezenou svéprávností.

K § 152:

Navrhuje se zrušit odstavec 3 ustanovení, tedy výjimku z obecného pravidla stanoveného v odstavci 2. Umožňuje, aby se za vymezených podmínek členem kolektivního voleného orgánu právnické osoby staly i osoby nezletilé či s omezenou svéprávností. To se ukazuje jako věcně nežádoucí. Výjimka předně vzbuzuje pochyby ohledně rozsahu své aplikovatelnosti. Je otázkou, na které právnické osoby ji vztáhnout. Dle stávající textace je zřejmé, že hlavním účelem takové právnické osoby nesmí být podnikání, nicméně výkladem lze dojít k závěru, že činností právnické osoby podnikání být může, není-li současně jejím hlavním účelem. Dopad výjimky je tedy ve svých důsledcích mnohem širší, než bylo původně zamýšleno.

Vyvstává rovněž otázka, jak může být nezletilá osoba či osoba s omezenou svéprávností schopna vykonávat funkci ve voleném orgánu právnické osoby, když sama není schopna se plně starat sama o sebe a potřebuje svého zástupce (přitom výkon funkce člena orgánu je osobní povahy – srov. § 159 odst. 2 NOZ). Co více, osoba nezletilá či osoba s omezenou svéprávností by jako člen voleného orgánu právnické osoby měla vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. V tomto ohledu si lze těžko představit, že by takové péči mohla dostát.

Ustanovení vyvolává rovněž otázky, mohou-li být všichni členové kolektivního voleného orgánu právnické osoby osobami nezletilými či s omezenou svéprávností, když text zákona takové řešení nevylučuje.

Ze shora uvedených důvodů a z důvodu zvýšení právní jistoty se navrhuje ustanovení zrušit a bez výjimky trvat na plné svéprávnosti všech členů volených orgánů všech právnických osob.

Přechodné ustanovení:

Stala-li se před nabytím účinnosti tohoto zákona nezletilá osoba nebo osoba s omezenou svéprávností členem kolektivního voleného orgánu právnické osoby, její funkce v tomto orgánu zanikne uplynutím jejího funkčního období, nejdéle však uplynutím tří let od účinnosti tohoto zákona.

Diskuze
[1] Ctibor Brančík / 26. 8. 2014 / Osoby nezletilé nebo s omezenou svéprávností jako členové kolektivních stat. orgánů

Uvedené pravidlo v § 152 odst. 3 mi připadá naprosto v pořádku pro různé (pobočné) spolky, kkteré mají členskou základnu složenou z dětí a dospívajících osob. Využíváme ho i v našem případě. Z praktického hlediska je to výborný institut k zajištění toho, aby se mohla organizace dále reprodukovat. Vždyť studenti sš (jichž se toto pravidlo nejvíce dotýká) mají zpravidla nejvíce volného času k tomu věnovat se spolkové činnosti a hlavně chuť se učit nové věci, mezi něž patří i řízení malé organizace.

„Vyvstává rovněž otázka, jak může být nezletilá osoba či osoba s omezenou svéprávností schopna vykonávat funkci ve voleném orgánu právnické osoby, když sama není schopna se plně starat sama o sebe a potřebuje svého zástupce (přitom výkon funkce člena orgánu je osobní povahy – srov. § 159 odst. 2 NOZ). Co více, osoba nezletilá či osoba s omezenou svéprávností by jako člen voleného orgánu právnické osoby měla vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře. V tomto ohledu si lze těžko představit, že by takové péči mohla dostát.“

Nesouhlasím s tímto pojetím. Je to tvorba jakési zlaté klece. Dosavadní znění usnadňuje mladým lidem získávat důležité životní zkušenosti a osobní kompetence, které posléze mohou vést k tomu „že se budou schopni postarat sami o sebe“. Dále bych poukázal na to, že nezletilý může uzavřít i pracovní poměr (§ 35), tzn. připouští se uzavření i poměrně složitého právního jednání s celou řadou implikací, o kterých často netuší ani dospělý člověk.

Dále bych poukázal na § 31 (tj. způsobilost k právním jendáním co do povahy přimeřené rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku). Speciálně u spolkové činnosti mám za to, že členům spolku by měla být dána možnost autoaplikace tohoto ustanovení při volbě členl koletktivních orgánů. Ostatně rozumný zakladatel spolku problémy v důvodové zprávě beztak sám ošetří např. určitým poměrem zletilých a nezletilých osob.

Mám pocit, že zrušení uvedeného ustanovení by bylo zbytečným paternalistickým zásahem státu a krokem zpět.

24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Čl. 152(2) quebeckého CC (k 17…

0
(1)

Osoba, jejíž úpadek byl osvědčen, se může stát členem voleného orgánu, oznámila-li to předem tomu, kdo ji do funkce povolává; to neplatí, pokud od skončení insolvenčního řízení uplynuly alespoň tři roky.

(2)

Byl-li osvědčen úpadek osoby, která je členem voleného orgánu, oznámí to tato osoba bez zbytečného odkladu tomu, kdo ji do funkce povolal.

(3)

Nedošlo-li k oznámení, může se domáhat každý, kdo na tom má právní zájem, aby člena voleného orgánu z funkce odvolal soud. To neplatí, rozhodl-li ten, kdo člena voleného orgánu povolal, poté, co se o osvědčení úpadku této osoby dozvěděl, že má ve funkci setrvat.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 151 až 160

0

Je-li členem voleného orgánu právnické osoby jiná právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje člen jejího statutárního orgánu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 151 až 160

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

3
(1)

Byl-li členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, hledí se na jeho povolání do funkce, jako by se nestalo. Ztratí-li člen voleného orgánu po svém povolání do funkce zákonnou způsobilost být členem voleného orgánu, jeho funkce zaniká; zánik funkce právnické osobě oznámí bez zbytečného odkladu.

(2)

Hledí-li se na povolání osoby do funkce člena voleného orgánu, jako by se nestalo, nebo je-li povolání neplatné, nedotýká se to práva nabytého v dobré víře.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 151 až 160

0
(1)

Je-li orgán kolektivní, rozhoduje o záležitostech právnické osoby ve sboru. Je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných členů.

(2)

Je-li působnost jednotlivých členů orgánu rozdělena podle určitých oborů, ustanovení odstavce 1 se nepoužije. Rozdělení působnosti nezbavuje další členy povinnosti dohlížet, jak jsou záležitosti právnické osoby spravovány.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 151 až 160

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
(1)

Je-li rozhodnutí přijato, zaznamená se na žádost člena voleného orgánu, který návrhu odporoval, jeho odchylný názor.

(2)

Byl-li návrh přijat za neúčasti některého z členů, je tento člen oprávněn dozvědět se obsah rozhodnutí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 151 až 160

0
(1)

Zakladatelské právní jednání může stanovit pro schopnost orgánu usnášet se vyšší počet zúčastněných, vyžádat pro přijetí rozhodnutí vyšší počet hlasů nebo stanovit postup, kterým lze způsob rozhodování orgánu měnit.

(2)

Zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků.

(3)

Zakladatelské právní jednání může určit, že v případě dosažení rovnosti hlasů při rozhodování voleného orgánu právnické osoby rozhoduje hlas předsedajícího.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 151 až 160

0
(1)

Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

(2)

Člen voleného orgánu vykonává funkci osobně; to však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena téhož orgánu, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.

(3)

Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě nemůže domoci.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 151 až 160

0
04/01/2014 / Ondřej Zmeškal

"Domněnka" nedbalého jednání

0
06/03/2014 / Michaela Remešová

Doplněk k pravidlu…

0
07/04/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0

Podle mého názoru je možné § 159 aplikovat i na členy zastupitelstev obcí, případě obecní rady (a konečně i starostu a další orgány). Usuzuji tak § 20 (na PO veřejného práva se ustanovení aplikují, pokud to není v rozporu s jejich povahou). Jelikož žádný zákon nestanoví jiný standard péče, a rovněž není v rozporu s povahou obce, aby se zastupitelé chovali jako řádní hospodáři, pak je toto ustanovení aplikovatelné.

Otázkou bude výklad. Jsem přesvědčen, že na obce nelze bez dalšího aplikovat judikaturu k obchodním společnostem. Existující judikatura k odpovědnosti zastupitelů je v naprosté většině případů trestní a zatím se kloní k tomu, že trestány budou pouze zjevné excesy – zastupitel, jakožto politický reprezentant občanů, by měl mít širší míru uvážení, než profesionální manažer v obchodní společnosti.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

§ 66 ObchZ – zdroj inspirace

0

Odstoupí-li člen voleného orgánu ze své funkce prohlášením došlým právnické osobě, zaniká funkce uplynutím dvou měsíců od dojití prohlášení.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 151 až 160

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 512…

0

Jednání za právnickou osobu

Kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 161 až 167

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 512…

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

1
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Zastupuje-li právnickou osobu člen jejího orgánu způsobem zapsaným do veřejného rejstříku, nelze namítat, že právnická osoba nepřijala potřebné usnesení, že usnesení bylo stiženo vadou, nebo že člen orgánu přijaté usnesení porušil.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 161 až 167

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0

Statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 161 až 167

0
17/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 512…

0
01/08/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

1
(1)

Člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.

(2)

Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání.

(3)

(zrušen)

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 161 až 167

0

Ustanovení o jednání za právnickou osobu uvozuje návrh pravidla, že každý kdo právnickou osobu zastupuje, má dát najevo, oč se jeho zastoupení opírá, a jedná-li za právnickou osobu v písemné formě, uvede k označení právnické osoby svůj podpis. Tato konstrukce navazuje na pravidlo § 66 odst. 7 obchodního zákoníku. Ustanovení má sice převážně pořádkovou povahu (neplatnost způsobí jen nedostatek podpisu v případech, kdy se pro právní jednání vyžaduje písemná forma), ale pro svůj návodný charakter se jeví jako funkční i do budoucna.

Významné posílení právní jistoty dalších osob sleduje návrh stanovit, že právnická osoba nemůže namítat, že člen jejího orgánu – jednal-li způsobem zapsaným do veřejného rejstříku – neměl mandát podstoupit určité právní jednání vzhledem k absenci nebo neplatnosti potřebného usnesení, anebo že jednal v rozporu s přijatým usnesením. Vychází se z pojetí, že opírá-li se důvěra druhé strany v zápis do veřejného rejstříku, nelze případné pochybení člena orgánu klást k tíži oné strany, ale naopak důsledky musí nést právnická osoba, která si člena orgánu jako zástupce zvolila, s tím, že vůči tomuto členu může popřípadě sankčně nastoupit.

Má-li právnická osoba zaměstnance, jsou ti jejími zákonnými zástupci, přičemž rozsah jejich zástupčího oprávnění je omezen tím, jak se obvykle pojí s jejich pracovním zařazením a funkcí. Navrhuje se převzít dosavadní pravidlo § 20 odst. 2 platného občanského zákoníku o excesu. Není vyloučeno, aby za právnickou osobu jednal i její člen nebo člen orgánu právnické osoby, který není statutární. Na tyto případy mají být aplikována táž ustanovení, jaká se týkají zastupování právnické osoby zaměstnanci. I v tomto směru se vychází z dosavadního stavu právní úpravy.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

1) ObchZ: Dle starších rozhodnutí NS je důsledkem porušení stanoveného způsobu jednání za společnost absolutní neplatnost takového jednání (např. 29 Cdo 695/2000).

Z posledních rozhodnutí NS vyplývá, že nedodržení způsobu jednání vede toliko k tomu, že takto učiněný právní úkon není právním úkonem společnosti (nelze jej společnosti přičítat a nezavazuje ji). Porušení zapsaného způsobu jednání dle NS tedy nezpůsobuje ani absolutní, ani relativní neplatnost (např. 29 Cdo 2636/2009).

Z toho bývá dovozováno, že takto učiněné právní jednání lze s účinky ex nunc zhojit připojením chybějícího podpisu (v případě přijetí návrhu na uzavření smlouvy je ale nutné aplikovat i test § 43c OZ – včasnost přijetí).

2) NOZ/ZOK Aplikuje se § 440 NOZ (překročení zástupčího oprávnění) i na jednání členů statutárního orgánu v rozporu s určeným způsobem jednání za společnost?

2.1) V komentáři Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2014, 2400 s. vyjádřil JUDr. Lasák následující názor (str. 845): „Jelikož člen statutárního orgánu právnické osoby je v kontextu teorie fikce, na které je nová právní úprava právnických osob vystavěna, zástupcem právnické osoby, pak z hlediska nedostatku jednatelského oprávnění je podle mého názoru nutné aplikovat § 440 NOZ (opačně T. Dvořák in: Švestka, Dvořák, Fiala, 2013, s. 538). Pokud za právnickou osobu jedná osoba, která k tomu není oprávněna, tedy i člen statutárního orgánu právnické osoby jednající za právnickou osobu samostatně, ač zakladatelské právní jednání vyžaduje společné jednání více členů statutárního orgánu, zavazuje takové právní jednání právnickou osobu, pokud příslušné jednání člena statutárního orgánu bez zbytečného odkladu schválí. Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu právnickou osobou schváleno, je člen statutárního orgánu, který právně jednal za právnickou osobu, zavázán sám. Osoba, se kterou člen statutárního orgánu jednal a která byla v dobré víře, může na jednajícím členovi statutárního orgánu požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.“

2.2) V komentáři Švestka, J.; Dvořák, J.; Fiala, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek I. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014, s. 1736, však doc. Dvořák vyjádřil názor (s. 538), že § 440 NOZ zřejmě na jednání člena statutárního orgánu není aplikovatelný.

"Velmi nejisté je, jaký je vztah § 162 k obecné úpravě zastoupení v § 436 až 440 (předpisy o smluvním zastoupení v § 441 až 456 tu z povahy věci užít nelze, neboť se zde o smluvní zastoupení nejedná). Podle všeho nic nebrání tomu, aby se i na orgán právnické osoby bez dalšího aplikoval § 436 odst. 1. Ostatní ustanovení (tj. § 436 odst. 2 a § 437 až 440) jsou podle všeho na orgán právnické osoby reálně neaplikovatelné, neboť tomu brání existence zvláštní zákonné úpravy (zejména § 151 odst. 2, § 159 a § 162 až 164), potřebné jistoty tu však bohužel není.”

Vidíte nějaký praktický rozdíl mezi důsledky porušení způsobu jednání za společnost dle ObchZ a NOZ/ZOK?

Zatím žádné diskuzní příspěvky
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
23/10/2015 / Petr Měštánek

Rozhodnutí 29 Cdo 880/2015…

0
19/10/2015 / Petr Měštánek

NS k zápisu pověření člena…

0
13/03/2017 / Admin Tým

Původní znění před novelou č.…

0
(1)

Nemá-li statutární orgán dostatečný počet členů potřebný k rozhodování, jmenuje na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, chybějící členy soud na dobu než budou noví členové povoláni postupem určeným v zakladatelském právním jednání; jinak soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, kdykoli se o tom při své činnosti dozví.

(2)

Soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 161 až 167

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
05/02/2017 / Tomáš Král

29 Cdo 396/2016 – jmenování…

0
(1)

Právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku.

(2)

Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí osobě, jen muselo-li jí být známo.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 161 až 167

0
14/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

§ 20(2) SOZ – zdroj inspirace

0

Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 161 až 167

0

Ustanovení o jednání za právnickou osobu uvozuje návrh pravidla, že každý kdo právnickou osobu zastupuje, má dát najevo, oč se jeho zastoupení opírá, a jedná-li za právnickou osobu v písemné formě, uvede k označení právnické osoby svůj podpis. Tato konstrukce navazuje na pravidlo § 66 odst. 7 obchodního zákoníku. Ustanovení má sice převážně pořádkovou povahu (neplatnost způsobí jen nedostatek podpisu v případech, kdy se pro právní jednání vyžaduje písemná forma), ale pro svůj návodný charakter se jeví jako funkční i do budoucna.

Významné posílení právní jistoty dalších osob sleduje návrh stanovit, že právnická osoba nemůže namítat, že člen jejího orgánu – jednal-li způsobem zapsaným do veřejného rejstříku – neměl mandát podstoupit určité právní jednání vzhledem k absenci nebo neplatnosti potřebného usnesení, anebo že jednal v rozporu s přijatým usnesením. Vychází se z pojetí, že opírá-li se důvěra druhé strany v zápis do veřejného rejstříku, nelze případné pochybení člena orgánu klást k tíži oné strany, ale naopak důsledky musí nést právnická osoba, která si člena orgánu jako zástupce zvolila, s tím, že vůči tomuto členu může popřípadě sankčně nastoupit.

Má-li právnická osoba zaměstnance, jsou ti jejími zákonnými zástupci, přičemž rozsah jejich zástupčího oprávnění je omezen tím, jak se obvykle pojí s jejich pracovním zařazením a funkcí. Navrhuje se převzít dosavadní pravidlo § 20 odst. 2 platného občanského zákoníku o excesu. Není vyloučeno, aby za právnickou osobu jednal i její člen nebo člen orgánu právnické osoby, který není statutární. Na tyto případy mají být aplikována táž ustanovení, jaká se týkají zastupování právnické osoby zaměstnanci. I v tomto směru se vychází z dosavadního stavu právní úpravy.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Zrušení právnické osoby

(1)

Právnická osoba se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosažením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem.

(2)

O dobrovolném zrušení právnické osoby rozhoduje její příslušný orgán.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 40…

0
(1)

Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo stanoví-li zákon jinak.

(2)

Neplyne-li z právního jednání o zrušení právnické osoby, zda je rušena s likvidací nebo bez likvidace, platí, že je zrušena s likvidací.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inpirace k §169(1): zákon…

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inpirace k §169(1): zákon…

0

§ 169

(1) Po zrušení právnické osoby se vyžaduje její likvidace, ledaže celé její jmění nabývá právní nástupce, nebo zákon stanoví li zákon jinak.

(2) Neplyne-li z právní skutečnosti, která má za následek ho jednání o zrušení právnické osoby, zda je rušena s likvidací nebo bez likvidace, platí, že je zrušena s likvidací.

K § 169:

Navrhuje se vypustit z prvního odstavce text, podle něhož se likvidace právnické osoby nevyžaduje v případě, kdy celé její jmění nabývá právní nástupce. Formulace je nadbytečná a vyvolává výkladové problémy. Ze samotného pojmu likvidace vyplývá, že právnická osoba nemůže mít právního nástupce. Totéž platí i obráceně, tedy zrušuje-li se právnická osoba s univerzálním právním nástupcem, její likvidace je z povahy věci vyloučena. Co více, situace univerzálního právního nástupnictví bude i po vypuštění explicitní zmínky pokryta tímtéž ustanovením, jelikož výjimka z likvidace je v těchto případech stanovena zákonem. Konkrétně pak ustanovením § 173 odst. 1, které stanoví, že „zrušuje-li se právnická osoba při přeměně, zrušuje se bez likvidace dnem účinnosti likvidace.“

V odstavci 2 se rozšiřuje formulace, aby pokryla všechny možné případy zrušení právnické osoby. Ke zrušení může dojít také soudním nebo správním rozhodnutím, nikoli jenom právním jednáním obsahujícím rozhodnutí samotné osoby.

Změna zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob:

§ 66

Sbírka listin obsahuje

a) zakladatelské právní jednání právnické osoby, statut nadace, statut nadačního fondu nebo ústavu, je-li vydán, veřejnou listinu o osvědčení průběhu ustavující schůze družstva a o rozhodnutí ustavující schůze družstva o přijetí stanov, stanovy družstva, stanovy spolku, usnesení ustavující schůze spolku, byl-li spolek založen usnesením ustavující schůze, rozhodnutí příslušného orgánu spolku o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku, stanovy odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizace zaměstnavatelů a oznámení o založení odborové organizace, mezinárodní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizace zaměstnavatelů nebo jejich pobočné organizace, a jejich pozdější změny; po každé změně musí být uloženo také jejich platné úplné znění,

b) rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání nebo doklad o jiném ukončení funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu, likvidátorem, insolvenčním správcem nebo vedoucím odštěpného závodu nebo které jako zákonem upravený orgán nebo jako jeho členové jsou oprávněny zavazovat právnickou osobu nebo ji zastupovat před soudem nebo se takto podílejí na řízení nebo kontrole právnické osoby, rozhodnutí soudu o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev6) a rozhodnutí o ručení člena orgánu při úpadku obchodní korporace podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev7),

c) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky,

d) rozhodnutí o zrušení nebo přeměně právnické osoby a , rozhodnutí, jímž se tato rozhodnutí ruší rozhodnutí o zrušení právnické osoby, rozhodnutí o přeměně právnické osoby, rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přeměně právnické osoby, nebo mění, rozhodnutí soudu o neplatnosti právnické osoby a konečnou zprávu o průběhu likvidace,

K § 66:

Stávající ustanovení § 175 NOZ počítá s tím, že orgán, který rozhodl o přeměně právnické osoby, může své rozhodnutí změnit, dokud se přeměna nestane účinnou. Stávající dikce § 66 písm. d) ZVR však ukládá založit do sbírky listin jen rozhodnutí, kterým se rozhodnutí o přeměně ruší. Přitom i tehdy, dojde-li k jeho změně, je žádoucí, aby rozhodnutí o tom bylo založeno do sbírky listin. Textace se proto navrhuje odpovídajícím způsobem doplnit.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Kdo rozhodl o zrušení právnické osoby s likvidací, může rozhodnutí změnit, dokud ještě nedošlo k naplnění účelu likvidace.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0

S likvidací se právnická osoba zrušuje

  1. uplynutím doby, na kterou byla založena,
  2. dosažením účelu, pro který byla založena,
  3. dnem určeným zákonem nebo právním jednáním o zrušení právnické osoby, jinak dnem jeho účinnosti, nebo
  4. dnem právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci, nestanoví-li se v rozhodnutí den pozdější.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0
(1)

Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestliže

  1. vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,
  2. již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
  3. nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebo
  4. tak stanoví zákon.
(2)

Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0
(1)

Zrušuje-li se právnická osoba při přeměně, zrušuje se bez likvidace dnem účinnosti přeměny.

(2)

Byl-li osvědčen úpadek právnické osoby, zrušuje se bez likvidace zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení, nebo zrušením konkursu proto, že majetek je zcela nepostačující; do likvidace však vstoupí, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký majetek.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace k §173(2) :…

0

Přeměna právnické osoby

(1)

Přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy.

(2)

Právnická osoba může změnit právní formu, jen stanoví-li to zákon.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 125…

0
(1)

Kdo rozhodl o přeměně právnické osoby, může rozhodnutí změnit, dokud se přeměna nestane účinnou.

(2)

Stane-li se přeměna právnické osoby účinnou, nelze rozhodnout, že nenastala, ani vyslovit neplatnost právního jednání, které k přeměně vedlo, a nelze zrušit zápis přeměny do veřejného rejstříku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0

Návrh většiny ustanovení pod marginální rubrikou „Zrušení právnické osoby“ vychází, stejně jako návrh dalších ustanovení věnovaných zrušení, zániku a likvidaci právnických osob, především z úpravy rušení obchodních společností v dosavadním obchodním zákoníku (zejména § 68, 69 a § 70 až 75a), která je v současném právu zatím nejpropracovanější a jejíž podstatná část platí subsidiárně pro právnické osoby již dnes. Zároveň se navrhuje tuto úpravu zobecnit, aby byla nově formulovaná řešení použitelná pro právnické osoby všech právních forem.

Osnova vychází z pravidla, že se právnická osoba obvykle zrušuje dobrovolně (většinou je právní důvod zrušení v rozhodnutí jejího příslušného orgánu) a že pravidelným důsledkem zrušení právnické osoby je její likvidace. Obecně se akceptuje zásada přijatá dříve obchodním právem, že rozhodnutí o vstupu společnosti do likvidace lze revokovat. Výjimečně přichází v úvahu i nucené zrušení právnické osoby s likvidací, o němž rozhoduje soud, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody (dlouhodobá nečinnost, ztráta předpokladů vyžadovaných pro vznik právnické osoby, nezákonné aktivity apod.)

Bez likvidace se právnická osoba ruší při přeměně, protože pak její jmění přechází jako celek na právního nástupce. Právnická osoba se bez likvidace ruší také v některých zvláštních případech, které souvisí s insolvenčním řízením. Byl-li zrušen konkurs po splnění rozvrhového usnesení, je jmění právnické osoby vypořádáno při rozvrhu; byl-li konkurs zrušen proto, že majetek právnické osoby je zcela nepostačující, není nic relevantního, co by mohlo být vypořádáno. Zůstane-li po zániku právnické osoby nějaký bagatelní majetek (např. věci vyloučené z konkursní podstaty), půjde o věci, které nikomu nepatří, a jejich právní osud se bude řídit ustanoveními o věcech opuštěných. Něco jiného musí nastat, objeví-li se po skončení insolvenčního řízení nějaký nový majetek právnické osoby – v takovém případě vstoupí právnická osoba do likvidace.

Navrhuje se připustit obecně možnost všech právnických osob přeměňovat se. Výjimka se navrhuje jen u změny právní formy (transformace), pro niž se vyžaduje zvláštní zákonné povolení. Není totiž možné připustit, aby se na základě obecné úpravy např. spolek přeměnil na veřejnou obchodní společnost nebo aby se společenství vlastníků jednotek přeměnilo na akciovou společnost nebo na nadaci apod.

Návrh obecné úpravy vystihuje společné znaky jednotlivých způsobů přeměn formulací právních pravidel, která jsou všem přeměnám společná.

Přeměna nabývá pravidelně účinnosti jiným dnem (v největším počtu případů zápisem do veřejného rejstříku) než dnem, kdy je o přeměně rozhodnuto. Vzhledem k tomu se jeví jako praktické stanovení rozhodného dne. To je účelné pro právnické osoby, které vedou účetnictví, a které tedy musí uskutečnění přeměny také účetně připravit; to vyžaduje stanovení pevného data, k němuž se změny v účetnictví provedou. Datum, k němuž nastanou právní účinky přeměny, určit za rozhodný den není v drtivé většině případů možné, protože není známo, ke kterému dni bude přeměna do rejstříku zapsána. Povinnost podle § 176 odst. 1 nedopadá na právnické osoby, které nejsou povinny vést účetnictví podle jiného právního předpisu a které pouze vedou spolehlivé záznamy o svých majetkových poměrech (§ 119).

Zejména ochrana třetích osob vyžaduje, aby se přeměny právnických osob uskutečnily podle dosti podrobných pravidel. Návrh ustanovení společných pro všechny právnické osoby obsahuje jen základní směrnice, protože přeměny právnických osoby korporativního a fundačního typu se co do způsobu provedení podstatně liší. Návrh detailnější úpravy přeměn je z toho důvodu také v dalších oddílech odlišně řešen pro spolky a pro nadace.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 125…

0
(1)

Při přeměně musí být stanoven rozhodný den, od něhož se jednání zanikající právnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické právnické osoby.

(2)

Ke dni předcházejícímu rozhodný den sestaví zanikající právnická osoba nebo právnická osoba rozdělovaná odštěpením konečnou účetní závěrku. K rozhodnému dni sestaví nástupnická právnická osoba nebo právnická osoba rozdělovaná odštěpením zahajovací rozvahu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 125…

0
(1)

Účinnost přeměny právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku nastává dnem zápisu do veřejného rejstříku. V takovém případě se rozhodný den stanoví tak, aby nepředcházel den podání návrhu na zápis přeměny do veřejného rejstříku o více než dvanáct měsíců.

(2)

Jsou-li zúčastněné osoby zapsány do veřejného rejstříku v různých obvodech, podá se návrh na zápis přeměny v kterémkoli z nich a orgán veřejné moci zapíše do veřejného rejstříku všechny zapisované skutečnosti k témuž dni.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
(1)

Fúze se děje sloučením nebo splynutím nejméně dvou zúčastněných právnických osob. Sloučení nebo splynutí se považuje za převod činnosti zaměstnavatele.

(2)

Při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných osob zaniká; práva a povinnosti zanikajících osob přecházejí na jedinou ze zúčastněných osob jako na nástupnickou právnickou osobu.

(3)

Při splynutí zanikají všechny zúčastněné osoby a na jejich místě vzniká nová právnická osoba jako osoba nástupnická; na ni přecházejí práva a povinnosti všech zanikajících osob.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 125…

0
(1)

Právnická osoba se rozštěpením rozděluje se založením nových právnických osob, nebo se rozděluje za současného sloučení s jinými právnickými osobami (dále jen „rozdělení sloučením“). Právnická osoba se může založit i odštěpením, nebo spojením více způsobů rozdělení. Rozdělení sloučením, odštěpení, jakož i jiné způsoby rozdělení, se považují za převod činnosti zaměstnavatele.

(2)

Pokud rozdělením rozdělovaná právnická osoba zaniká a její práva a povinnosti přecházejí na několik nástupnických právnických osob, pak

  1. jsou-li na rozdělení nástupnické právnické osoby zúčastněny jako osoby již existující, jedná se o rozštěpení sloučením,
  2. mají-li nástupnické právnické osoby rozdělením teprve vzniknout, jedná se o rozštěpení se založením nových právnických osob.
(3)

Při rozdělení právnické osoby odštěpením se rozdělovaná právnická osoba neruší, ani nezaniká, ale vyčleněná část jejích práv a povinností přechází na existující nebo nově založenou nástupnickou osobu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 125…

0

V případech uvedených v § 179 odst. 2 nebo 3 rozhodne příslušný orgán právnické osoby, kteří zaměstnanci zanikající právnické osoby se stanou zaměstnanci jednotlivých nástupnických právnických osob.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 125…

0

Fúzovat a rozdělovat se mohou právnické osoby o různé právní formě jen tehdy, stanoví-li tak zákon.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0

Přechází-li přeměnou právnické osoby její jmění na nástupnickou právnickou osobu a vyžaduje-li se podle jiného právního předpisu souhlas orgánu veřejné moci k převodu práv a povinností, vyžaduje se tento souhlas i k přeměně právnické osoby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
(1)

Při změně právní formy se neruší ani nezaniká právnická osoba, jejíž právní forma se mění, pouze se mění její právní poměry, a jde-li o korporaci, také právní postavení jejích členů.

(2)

Není-li den, k němuž byl vyhotoven návrh smlouvy nebo rozhodnutí o změně právní formy rozvahovým dnem podle jiného právního předpisu, sestaví právnická osoba k tomuto dni mezitímní účetní závěrku. Údaje, z nichž je sestavena účetní závěrka ke dni zpracování změny právní formy, nesmí předcházet den rozhodnutí právnické osoby o změně právní formy více než tři měsíce.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0
(1)

O přeměně právnické osoby zřízené zákonem lze rozhodnout, pokud to zákon výslovně stanoví.

(2)

O přeměně právnické osoby zřízené rozhodnutím orgánu veřejné moci rozhoduje tento orgán.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 168 až 184

0

Zánik právnické osoby

Právnická osoba zapsaná do veřejného rejstříku zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 185 a 186

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0

Právnická osoba, která nepodléhá zápisu do veřejného rejstříku, zaniká skončením likvidace.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 185 a 186

0

Likvidace

(1)

Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené právnické osoby (likvidační podstatu), vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace (s likvidačním zůstatkem), podle zákona.

(2)

Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem „v likvidaci“.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0

§ 20 NOZ (Právnické osoby), § 129 NOZ (Prohlášení právnické osoby za neplatnou), § 169 až 173 NOZ (Zrušení právnické osoby), § 211 NOZ (Pokles zákonného počtu členů korporace), § 247 NOZ (Možnost nejvyššího orgánu spolku zrušení s likvidaci), § 268 až 273 NOZ (Zrušení a likvidace spolku), § 306 NOZ (Zrušení nadace a nařízení její likvidace), § 376 an. NOZ (Zrušení nadace s likvidací), § 401 NOZ (Zrušení nadačního fondu), § 1216 NOZ (Zrušení společenství vlastníků), § 2817 NOZ (Spolupojištění), § 3041 NOZ (Přechodné ustanovení)

§ 37 an. ZOK (Podíl na likvidačním zústatku), § 93 an. ZOK (Zrušení a zánik obchodní korporace a ustanovení o likvidaci)

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Vstoupí-li právnická osoba do likvidace, nesmí za ni nikdo právně jednat mimo rozsah stanovený v § 196 od okamžiku, kdy se o jejím vstupu do likvidace dozvěděl nebo kdy se o něm dozvědět měl a mohl.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0
(1)

Při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán právnické osobě likvidátora; likvidátorem může být jen osoba způsobilá být členem statutárního orgánu. Zanikne-li funkce likvidátora ještě před zánikem právnické osoby, povolá příslušný orgán právnické osobě bez zbytečného odkladu nového likvidátora.

(2)

Je-li právnická osoba v likvidaci a nebyl-li likvidátor povolán, vykonávají jeho působnost všichni členové statutárního orgánu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0

Je-li k likvidaci právnické osoby povoláno několik likvidátorů, tvoří kolektivní orgán.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
(1)

Právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189, jmenuje likvidátora soud, a to i bez návrhu. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby.

(2)

Na návrh osoby, která na tom osvědčí právní zájem, soud odvolá likvidátora, který řádně neplní své povinnosti, a jmenuje nového likvidátora.

(3)

Nebyl-li podán jiný návrh či nelze-li návrhu vyhovět, může soud při postupu podle odstavce 1 nebo 2 likvidátorem jmenovat i bez jeho souhlasu člena statutárního orgánu. Takový likvidátor nemůže ze své funkce odstoupit. Může však navrhnout soudu, aby ho funkce zprostil, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby funkci vykonával.

(4)

Nelze-li likvidátora jmenovat ani podle odstavce 3, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0

Jmenoval-li likvidátora soud, poskytnou třetí osoby likvidátorovi součinnost ve stejném rozsahu, v jakém jsou povinny poskytnout ji insolvenčnímu správci.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0

Obecná úprava se věnuje jen bližší úpravě likvidace, protože zrušení právnické osoby bez likvidace (fúzí nebo rozdělením) musí vykázat různý právní režim pro právnické osoby korporativního a fondového typu. Úprava likvidace se s drobnými úpravami a upřesněními přejímá z dosavadního obchodního zákoníku, protože tamější úprava likvidace je zdařilá. Byla však koncipována jako generální, subsidiárně platná pro všechny právnické osoby, což je v rozporu s celkovým pojetím občanského zákoníku jako ústředního kodexu soukromého práva.

Významnější novinkou je zavedení obecného pojmu „likvidační podstata“ jako termínu párového k známému pojmu „konkursní podstata“, jehož použití zjednodušuje mluvu zákona, aniž to je na újmu její přesnosti. Nejedná se o terminologickou novinku; týž pojem použil již dříve zákon o bankách v § 36 odst. 5. Hlavní povinností likvidátora je likvidační podstatu zpeněžit. Proto se osnova věnuje i této problematice, neřeší však otázky vzniku vlastnictví k převáděným majetkovým kusům, ani otázky spojené se smluvním právem, protože v těch směrech se uplatní obecná úprava o nabytí vlastnického práva smlouvou.

Ve vztahu k osobě likvidátora a k výkonu jeho funkce osnova nezamýšlí stávající úpravu přejímanou z nynějšího obchodního zákoníku zásadně měnit a sleduje jen některá dílčí upřesnění. Především se navrhuje zavést zákonnou automatiku pro obsazení likvidátorské funkce v případě, že si právnická osoba při dobrovolném zrušení sama likvidátora neustaví. Pro ten případ se zamýšlí stanovit, že tehdy se stane likvidátorem z moci zákona každý člen statutárního orgánu právnické osoby. Nová zákonná konstrukce tím odlehčí justici, protože dosud v těchto případech musí rozhodovat soudy, a zrychlí a zefektivní celkový průběh likvidace. Není vyloučeno, že se členové statutárního orgánu, na něž dopadne výkon působnosti likvidátora podle § 189 odst. 2 ze zákona této působnosti zbaví rezignací na své členství ve statutárním orgánu. To však nevylučuje, aby tyto osoby (nebo některou z nich) jmenoval likvidátorem soud podle § 191 odst. 3. Dále se jedná o návrh pravidla přikazující analogickou aplikaci některých ustanovení o statutárních orgánech i na likvidátora.

Pokud se jedná o povinnosti likvidátora, nemění se oproti dosavadní úpravě jejich pojetí. Zachovává se povinnost likvidátora vyrozumět o likvidaci všechny známé věřitele, tedy i orgány státní správy, pokud má právnická osoba k nim závazky. Pouze návrh ustanovení § 205 sleduje vyjasnění otázky, komu likvidátor předkládá ke schválení dokumenty, jimiž se likvidační proces uzavírá (konečnou zprávu, návrh na použití likvidačního zůstatku a účetní závěrku). Jedná se o otázku, jejíž odpověď je v praxi nejasná a o správném řešení existují interpretační spory. Proto se navrhuje stanovit, že tyto dokumenty předkládá likvidátor ke schválení tomu, kdo jej ustavil do funkce; jmenuje-li jej tedy soud, bude soud rovněž schvalovat příslušné dokumenty. Toto pravidlo se uplatní jako obecné, nelze je však použít u obchodních společností nebo družstev, jejichž společníkům nebo členům musí být ponechána možnost rozhodnutí, neboť na zjištění likvidačního zůstatku váží jejich majetkové nároky. V tom směru se předpokládá speciální úprava v zákoně o obchodních korporacích.

Další významnější posun je v úpravě § 208 a 209, které sice koncepčně odpovídají stávajícímu § 75b obch. z., ale lépe a sociálně užitečněji odlišuje oproti této úpravě skutkové podstaty v prvém a druhém odstavci. Je-li totiž neznámý (nelikvidovaný) majetek právnické osoby zjištěn ještě před jejím výmazem z veřejného rejstříku, nemá opodstatnění, aby o obnovení likvidace rozhodoval soud: o to se právnická osoba v likvidaci musí postarat sama. Nezbytnost obnovy právnické osoby a její likvidace po jejím výmazu řeší nyní § 209. Není však omezena jen na dodatečné zjištění nelikvidovaného majetku, ale – a to ve shodě s pojetím švýcarské právní praxe (Forstmoser, P. – Meyer-Hayoz, A., Einführung in das schweizerische Aktienrecht, Verlag Stämpfli & Cie, Bern, 1980, str. 107) – se zamýšlí možnost obnovy právnické osoby otevřít i pro případ nějakého jiného zájmu hodného právní ochrany. Jaký zájem to má být, se nezamýšlí blíže vymezovat, to závisí na jednotlivostech konkrétního případu a na stanovisku soudní praxe.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0

Likvidátor nabývá působnosti statutárního orgánu okamžikem svého povolání. Za řádný výkon funkce likvidátor odpovídá stejně jako člen statutárního orgánu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0
16/02/2016 / Jiří Remeš

NS 29 Cdo 4747/2014 z 25.…

0

Jen soud může odvolat z funkce likvidátora, kterého do funkce jmenoval.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0

Odměnu a způsob její výplaty určuje likvidátorovi ten, kdo jej povolal.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0
(1)

Činnost likvidátora může sledovat jen účel, jaký odpovídá povaze a cíli likvidace.

(2)

Nabyla-li právnická osoba dědictví nebo odkaz s podmínkou, doložením času nebo s příkazem, tato omezení likvidátor dodrží. Jestliže však právnická osoba obdržela účelově vázané prostředky z veřejných rozpočtů, použije likvidátor tyto prostředky podle rozhodnutí orgánu, který je poskytl; obdobně likvidátor postupuje, jestliže právnická osoba obdržela prostředky účelově vázané k dosažení veřejně prospěšného účelu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0

Likvidátor uspokojí v průběhu likvidace přednostně pohledávky zaměstnanců; to neplatí, je-li právnická osoba v úpadku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0
(1)

Likvidátor oznámí vstup právnické osoby do likvidace všem známým věřitelům.

(2)

Likvidátor zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení podle odstavce 1 společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0
(1)

Likvidátor sestaví ke dni vstupu právnické osoby do likvidace zahajovací rozvahu a soupis jmění právnické osoby.

(2)

Likvidátor vydá proti úhradě nákladů soupis jmění každému věřiteli, který o to požádá.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0

Zjistí-li likvidátor v průběhu likvidace, že právnická osoba je v úpadku, podá bez zbytečného odkladu insolvenční návrh, ledaže se jedná o případ uvedený v § 201.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 187 až 209

0
(1)

Jedná-li se o případ podle § 173 odst. 2 a likvidační podstata nepostačuje k splnění všech dluhů, likvidátor z výtěžku uhradí v prvé skupině náklady likvidace, ve druhé skupině ze zůstatku uspokojí pohledávky zaměstnanců a poté hradí ve třetí skupině pohledávky ostatních věřitelů.

(2)

Není-li možné plně vyrovnat pohledávky v téže skupině, uspokojí se poměrně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR