(1)

Korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob.

(2)

Na právnickou osobu tvořenou jediným členem se hledí jako na korporaci.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 210 až 212

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Korporace může mít jediného člena, připouští-li to zákon. V takovém případě jediný člen korporace v ní nemůže z vlastní vůle ukončit členství, ledaže v důsledku toho na jeho místo vstoupí nová osoba.

(2)

Klesne-li počet členů korporace pod počet stanovený zákonem, soud ji i bez návrhu zruší a rozhodne o její likvidaci. Nejprve jí však poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 210 až 212

0
11/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.

(2)

Zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 210 až 212

0

Pokud je územní samosprávný celek korporací ve smyslu NOZ, jakým způsobem se vykládá loajalita občana obce k obci? Příklad: Obec buduje liniovou stavbu (kanál, chodník, …) a potřebuje vykoupit části dotčených pozemků. Většina občanů přistoupí na navrženou cenu, ale jeden či dva zpravidla „dělají problémy“ a požadují nehoráznou cenu či jiné výhody, na které obec nemůže a nechce přistoupit. Nezřídka v takovém případě dojde k přepracování projektu a musí být zvoleno jiné, finančně náročnější řešení, nemluvě o časové ztrátě a ohrožení získání dotace. Dá se tento přístup občana označit za „nečestné“ jednání vůči korporaci nebo jde o legitimní výkon vlastnického práva? Má někdo představu, jakým způsobem by se dalo toto, na první pohled bezzubé, ustanovení vymáhat?

Diskuze
[1] Ondřej Obrtlík / 27. 1. 2014 / loajalita občana k obci

Především je třeba mít na zřeteli rozdělení na soukromé a veřejné právo. Jestliže je obec veřejnoprávní korporací (§ 2 odst. 1 zák. o obcích) a vztah mezi obcí a jejími občany se řídí veřejným právem, potom platí § 20 odst. 2 NOZ, že právnické osoby veřejného práva podléhají zákonům, podle nichž byly zřízeny a ustanovení NOZ se použijí jen tehdy, slučuje-li se to s povahou těchto osob. Občanem obce je především ten, kdo je občanem ČR a má v obci trvalý pobyt. Občanství obce není samozřejmě založeno na členském principu, tj. přijetím za člena. Neexistuje žádná vynutitelná loajalita občana k obci. Nejlepší možné vyjádření vztahu obce a občanů obce přinesl Ústavní soud – viz níže uvedený nález. Občané nežijí v područí obcí.

IV. ÚS 1167/11 Je vyloučeno, aby obec, jakožto územní společenství občanů majících právo na samosprávu (článek 100 odst. 1 Ústavy) a jsoucí veřejnoprávní korporací (článek 101 odst. 3 Ústavy) hospodařila s jí vlastněným majetkem prostřednictvím svých volených orgánů tak, že by na prvý pohled pochybným charakterem tohoto hospodaření podlamovala důvěru občanů, kteří obec tvoří, v to, že její správa je správou ve prospěch obce a nikoliv ve prospěch jiných subjektů. Samostatné spravování obce zastupitelstvem (článek 101 odst. 1 Ústavy) neznamená, že by zvolené zastupitelstvo a představitelé obce stáli nad společenstvím těch, kteří je k výkonu samosprávy zvolili. Ti, kdo obec spravují, neměli by ztratit ani na okamžik ze zřetele, že nejsou majiteli obce a že správa obce není poručníkováním těch, kteří obec tvoří. Vymkne-li se správa obce z těchto ústavních mantinelů, pak byť by i byla formálně ve shodě se zákonem, nelze jí přiznat soudní ochranu; je naopak úkolem soudů, aby takové ve své podstatě proti skutečné samosprávě namířené a tudíž protiústavní chování zastupitelstva neaprobovaly.

27/07/2014 / Zuzana Dendisová

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Poškodí-li korporaci její člen nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen korporace na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 213

0
23/09/2013 / Martin Sztefek

Křížový odkaz

0
06/03/2014 / Michaela Remešová

Reflexní (odvozená) škoda

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback