(1)

Korporaci vytváří jako právnickou osobu společenství osob.

(2)

Na právnickou osobu tvořenou jediným členem se hledí jako na korporaci.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 210 až 212

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Korporace může mít jediného člena, připouští-li to zákon. V takovém případě jediný člen korporace v ní nemůže z vlastní vůle ukončit členství, ledaže v důsledku toho na jeho místo vstoupí nová osoba.

(2)

Klesne-li počet členů korporace pod počet stanovený zákonem, soud ji i bez návrhu zruší a rozhodne o její likvidaci. Nejprve jí však poskytne přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 210 až 212

0
11/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Přijetím členství v korporaci se člen vůči ní zavazuje chovat se čestně a zachovávat její vnitřní řád. Korporace nesmí svého člena bezdůvodně zvýhodňovat ani znevýhodňovat a musí šetřit jeho členská práva i oprávněné zájmy.

(2)

Zneužije-li člen soukromé korporace hlasovací právo k újmě celku, rozhodne soud na návrh toho, kdo prokáže právní zájem, že k hlasu tohoto člena nelze pro určitý případ přihlížet. Toto právo zaniká, pokud návrh není podán do tří měsíců ode dne, kdy k zneužití hlasu došlo.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 210 až 212

0
10/01/2014 / Petra Pšenicová

loajalita k obci

1
27/07/2014 / Zuzana Sonrisa

Zdroj inspirace: Zákon č. 513…

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Poškodí-li korporaci její člen nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen korporace na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 213

0
23/09/2013 / Martin Sztefek

Křížový odkaz

0
06/03/2014 / Michaela Remešová

Reflexní (odvozená) škoda

0

§ 213

Poškodí-li korporaci její člen nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen korporace na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti.

K § 213:

Navrhuje se zrušit ustanovení o tzv. reflexní škodě v obecné úpravě korporací. Přestože cílem § 213 NOZ bylo vymezit reflexní škodu, je toto označení nepřesné, neboť je tento institut definován odlišně. Pro zjednodušení se však dále pojem reflexní škoda používá.

Zařazení reflexní škody v této široké podobě do obecné úpravy korporací je problematické. Institut reflexní škody je tradičně spojován s úpravou obchodních korporací. Má sloužit v případech, kdy společník či člen voleného orgánu způsobí obchodní korporaci škodu, a tím nepřímo sníží hodnotu podílů (ostatních) společníků. Je otázkou, nakolik se tito společníci poté mohou domáhat náhrady škody na svých podílech bez ohledu na to, zda byla uhrazena škoda primární, vzniklá obchodní korporaci. Institut není vnímán zahraničními úpravami jednotně a obecně se taková náhrada spíše nepřipouští (odmítá jej např. anglická nebo americká judikatura). Také dosavadní postoj Nejvyššího soudu k náhradě reflexní škody byl odmítavý (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 3180/2008). Reflexní škodu naopak upravuje německý akciový zákon (§ 117 odst. 1 AktG), činí tak ovšem odlišně od § 213 NOZ a pouze pro akciové společnosti. Dosavadní právní úprava obchodního zákoníku s reflexní škodou nepočítala a vystačila si s institutem společnické žaloby, který plní obdobnou funkci. Ani zákon o obchodních korporacích s tímto institutem nepočítá, namísto toho v něm zůstává zachována společnická žaloba jako dříve v obchodním zákoníku. Vztah obou úprav je nejasný a problematický. Pro účely domáhání se náhrady škody členy obchodní korporace je přitom osvědčený nástroj společnické žaloby dostatečný. Není tudíž třeba zavádět další úpravu v NOZ sloužící obdobným účelům a navíc spojenou s řadou výkladových nejasností (zvláště procesního rázu; viz například otázku, zda má být korporace dalším účastníkem řízení předvídaného v § 213, zda v něm může činit procesní úkony, jako kupříkladu podat odvolání proti rozhodnutí, kterým se jí náhrada přiznává apod.). Teorie dokonce dovozuje, že pro obchodní korporace se § 213 NOZ nepoužije, neboť společnická žaloba je institut speciální mající aplikační přednost.

Pokud jde o úpravu reflexní škody pro další soukromoprávní korporace, zejména spolky a společenství vlastníků, jeví se otázka zachování § 213 NOZ i pro ně bezpředmětná. Úprava reflexní škody tak, jak ji vymezuje § 213 NOZ, i v jejich případě naráží na popsaná praktická úskalí, jež plynou především z nevyjasněných otázek, které se týkají hmotněprávních a zvláště procesních vazeb této úpravy. Proto se navrhuje namísto ní vložit přímo do úpravy spolků a společenství vlastníků osvědčená pravidla o členské (společné) žalobě (ut singuli), jež by kopírovala základní rysy úpravy společnické žaloby z práva obchodních korporací a tím lépe zapadla do existujících a v praxi zaběhnutých struktur hmotněprávních i procesních.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback