(1)

Kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

(2)

Je-li zástupce v dobré víře nebo musel-li vědět o určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zastoupeného; to neplatí, jedná-li se o okolnost, o které se zástupce dozvěděl před vznikem zastoupení. Není-li zastoupený v dobré víře, nemůže se dovolat dobré víry zástupce.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 436 až 439

0
(1)

Zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět.

(2)

Jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 436 až 439

0

Zástupce jedná osobně. Dalšího zástupce může pověřit, je-li to se zastoupeným ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba, odpovídá však za řádný výběr jeho osoby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 436 až 439

0
31/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0

Má-li zastoupený pro tutéž záležitost více zástupců, má se za to, že každý z nich může jednat samostatně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 436 až 439

0
(1)

Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.

(2)

Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 440

0
12/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
14/08/2014 / Petr Měšťánek

Liší se praktické důsledky…

0

V tomto krátkém komentáři bych se rád pozastavil nad slovním spojením z druhého odstavce § 440 NOZ, podle kterého je v případě excesu jednající osoba zavázána sama, není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno zastoupeným. Narazili jsme totiž v kanceláři na případ toho, kdy toto slovní spojení tak úplně nevyhovuje tomu, jaké všechny podoby může mít právní jednání. Konkrétně slovní spojení „být sám zavázán“ lidově řečeno dře v případech, kdy se zástupce např. odstupuje jménem zastoupeného od smlouvy (lze si však určitě představit i jiné situace). K čemu má v takovém případě zástupce být „sám zavázán“, dojde-li k excesu? Těžko bude totiž zástupce zavázán z odstoupení od smlouvy, jejíž není stranou. Obecně lze říci, že „[P]rávní jednání učiněné ve jménu zastoupeného bez zástupčího oprávnění je pro zastoupeného v zásadě neúčinné. Z takového právního jednání mu nevznikají práva ani povinnosti.“ [1] Odstoupení od smlouvy učiněné zástupcem jménem zastoupeného by tak nemělo mít jakýkoliv vliv na trvání takové smlouvy. Jakým způsobem má ale zástupce být v případě odstoupení od smlouvy (jakožto jednostranného právního jednání) být „zavázán sám“?

Toto slovní spojení je podle mého názoru třeba chápat tak, že zahrnuje oba způsoby řešení excesu popsané ve druhé větě § 440 odst. 2. Podle této věty „Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu.“ První uvedené řešení (splnění) pak v případě odstoupení nepřipadá v úvahu. Praktickým důsledkem těchto situací, kdy není (právně) možné, aby zastoupený sám plnil, tedy bude, že osoba, se kterou bylo jednáno, nebude mít možnost výběru mezi oběma variantami (mezi splněním a náhradou škody), neboť jí zbude pouze jediná – náhrada (případné) škody.

Setkali jste se někdo s podobnou problematikou?

  1. Tichý, L.: Obecná část občanského práva. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 328.
Zatím žádné diskuzní příspěvky

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback