Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0
07/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
30/03/2015 / Martin Archalous

Virtuální věci a virtuální měny

0
20/02/2018 / Petr Bělovský

Věc v římském právu

0

Pojem věci v právním smyslu

§ 285

Všechno, co od osoby je rozdílné a slouží k potřebě lidí, sluje věc v právním smyslu.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Ulpianus Dig. 50, 16, 23 (obsah pojmu věc)

Označení „věc“ zahrnuje také právní vztahy a práva.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0
05/09/2014 / Admin Tým

§ 287 ABGB (k 1. 1. 1925) –…

0
(1)

Plod je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něho.

(2)

Užitky jsou to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0
05/03/2018 / Petr Bělovský

plod v římském právu

0
05/09/2014 / Admin Tým

§ 404 ABGB – zdroj inspirace

0
05/09/2014 / Admin Tým

§ 110 část první, kniha druhá…

0

§. 220

Nutzungen einer Sache, die nach dem Laufeder Natur, mit odero hne inzukommende Bearbeitung, aus ihr selbst entstehen, werden Früchte genannt

Dostupné zde.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Paulus Dig. 50, 16, 77 (plodiny)
Iulianus napsal, že označení „plodiny“ není užíváno pouze pro obilí nebo zeleninu, ale také pro to, co je bráno z vinic, lesů určených ke kácení, z hlinišť a kamenolomů. Není pravda, že „plodinami“ je vše, co lidé jedí: neříká se proto, že je plodinou maso z ptáků a divokých zvířat nebo ovoce. Jak správně definuje Gallus, „obilím“ je to, co vyrůstá z klasů, ale hrách a boby jsou spíše plodinami, neboť se nacházejí nikoli v klasech, ale v luscích. Servius se u Alfena domnívá, že jsou zahrnuty mezi plodiny.
[„Frugem“ pro reditu appellari, non solum frumentis aut leguminibus, verum et ex vino, silvis caeduis, cretifodinis, lapidicinis capitur, iulianus scribit. „fruges“ omnes esse, quibus homo vescatur, falsum esse: non enim carnem aut aves ferasve aut poma fruges dici. „frumentum“ autem id esse, quod arista se teneat, recte gallum definisse: lupinum vero et fabam fruges potius dici, quia non arista, sed siliqua continentur. quae servius apud alfenum in frumento contineri putat.]

Zatím žádné diskuzní příspěvky
31/03/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0
(1)

Hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

(2)

Mimořádná cena věci se stanoví, má-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věci.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0

§ 1255 NOZ (Zánik práva stavby), § 2969 NOZ (Náhrada při poškození)

Zatím žádné diskuzní příspěvky
05/09/2014 / Admin Tým

§ 304 až 306 ABGB (k 1. 1. 1925…

0

Lidské tělo ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny, nejsou věcí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0
03/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

V tom, že člověk není považován za věc a nemůže být tedy objektem právních jednání, nýbrž pouze jejich subjektem, se římské právo i současná právní úprava shodují. Římské právo však šlo v tomto ohledu ještě dále a zcela z právních jednání vylučovalo také části lidského těla, i kdyby došlo k jejich oddělení jakýmkoli způsobem. Tento rigidní přístup je patrný také z dále citovaného textu Domitia Ulpiana, který vylučuje v případě zranění použít přímo žalobu (actio directa) podle Aquiliova zákona (ten se totiž týkal pouze věcí). Domáhat se náhrady škody bylo možné pouze tak, že soudní úředník (praetor) povolil projednat tzv. žalobu obdobnou (actio utilis), tedy od Aquiliova zákona odvozenou.

Kromě svobodných lidí, římských občanů i cizinců, však ve starověkém Římě žili také otroci, kteří byli pokládáni za věci, a to se všemi důsledky s tím spojenými. Mohli být tedy běžně předmětem všech právních jednání a volné nakládání jejich vlastníky s nimi bylo omezováno pouze postupně. Jednalo se například o doporučení, aby v případě prodeje otroků byly „rodiny“ otroků prodávány společně, a pokud to nebude možné, pak aby alespoň byly prodány jednomu novému vlastníkovi matka s dětmi. Později za císařství byla omezována možnost vlastníků zbavit je svévolně života (viz např. konstituce císaře Konstanina z roku 319, Cod. Theod. 9, 12, 1). Jakmile však otrok zemřel, měly jeho pozůstatky stejnou právní povahu jako svobodného člověka a také jeho hrob měl charakter zasvěceného místa (viz komentář k § 490).

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Ulpianus Dig. 9, 2, 13 pr. (části lidského těla)

Svobodný člověk má pro sebe žalobu obdobnou žalobě z Aquiliova zákona. Přímou totiž nemá, neboť nikdo není pokládán za vlastníka vlastních končetin. Pro uprchlého otroka ji však má.

[Liber homo suo nomine utilem aquiliae habet actionem: directam enim non habet, quoniam dominus membrorum suorum nemo videtur. fugitivi autem nomine dominus habet.]

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 494

0
20/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/01/2014 / Gábina

zástavní právo ke stádu krav

2

Jelikož nově není živé zvíře věcí a dle §1310 NOZ může být zástavou pouze věc, s níž lze obchodovat, bude možné zřídit zástavní právo např. ke stádu krav, jak to šlo doposud (věc hromadná/soubor věcí – zástavní smlouva sepsána formou NZ+zápis do rejstříku zástav), a to s odvoláním se třeba na druhou větu §494 NOZ, resp. obdobné použití ustanovení o věcech i na živé zvíře v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze (u stáda krav, nejde o domáci zvíře, ale o zvíře hospodářské; takže psa by zastavit nešlo, ale stádo krav dle mého ano)? Děkuji předem za názor.

Diskuze
[1] Daniel Hrbáč / 8. 1. 2014 / Když ne zástavu, co teprve na jatka.

Pocitově bych řekl, že zástavní smlouva bude možná, protože stádo krav má ryze hospodářskou funkci a jeho povahou je naopak jako věc hospodářsky využitelná sloužit. Jako věc zvláštní obliby by mohla být označena pouze Jitka. Opačný závěr by vedl k nemožnosti prodat krávu na jatka, protože by nebyla věci.

[2] Gordot / 14. 1. 2014 / Nevidím žádný důvod, aby to nešlo

Dáte-li krávu do zástavy (nebo celé stádo), žádným způsobem se to nedotýká její zvláštní povahy živého zvířete.

Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 495

0
05/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
05/09/2014 / Admin Tým

§ 6 ObchZ – zdroj inspirace

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback