Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0

§ 1309 an. NOZ (Zástavní právo)

Zatím žádné diskuzní příspěvky
30/03/2015 / Martin Archalous

Virtuální věci a virtuální měny

0
20/02/2018 / Petr Bělovský

Věc v římském právu

0
31/07/2014 / Jiří Remeš

§ 285 ABGB (k 1. 1. 1925) –…

0
31/03/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0
05/09/2014 / Admin Tým

§ 287 ABGB (k 1. 1. 1925) –…

0
(1)

Plod je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něho.

(2)

Užitky jsou to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0

Vymezení plodů, tak, jak je nalezneme v tomto ustanovení, vychází ve své podstatě z chápání plodů v římském právu, ovšem pouze částečně, protože občanský zákoník zná vedle plodů také užitky, pod nimiž musíme rozumět výnosy (viz Důvodová zpráva, s. 488). Římské právo je sice znalo také, ale označovalo je jinak. Plody vymezené občanským zákoníkem jsou v římském právu plody přirozenými (fructi naturales). Jedná se nejen např. o mláďata zvířat, ovoce, plodiny (ve smyslu obilí), ale počítala se mezi ně také např. vlna či tuk domácích zvířat. Pod plody římské právo řadilo také plodiny, což bylo zejména obilí, zelenina, ale rovněž např. hlína nebo dřevo. Užitky jsou pak v římském právu označovány jako plody civilní (fructi civiles), přičemž podstata obou je stejná. Jako typický příklad lze uvést zejména úroky, nájemné nebo pachtovné. Aby takovéto výnosy byly za plody považovány a zejména, aby věc, která je přinášela, měla povahu věci plodonosné, vyžadovalo římské právo, aby byla k získávání výnosů (civilních plodů) používána opakovaně a pravidelně.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
05/09/2014 / Admin Tým

§ 404 ABGB – zdroj inspirace

0
05/09/2014 / Admin Tým

§ 110 část první, kniha druhá…

0

§. 220

Nutzungen einer Sache, die nach dem Laufeder Natur, mit odero hne inzukommende Bearbeitung, aus ihr selbst entstehen, werden Früchte genannt

Dostupné zde.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
05/03/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0
31/03/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0
(1)

Hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

(2)

Mimořádná cena věci se stanoví, má-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věci.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0
28/02/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Měřítko soudního odhadu

§ 304

Určitá hodnota věci slove její cena. Má-li býti nějaká věc soudem oceněna, musí se odklad státi podle určité sumy peněz.

Řádná a mimořádná cena

§ 305

Odhadne-li se věc podle užitku, který se zřetelem k době a místě obvykle a všeobecně skýtá, stanoví se řádná a obecná cena; hledí-li se však ku zvláštním poměrům a ku zvláštní oblibě, založené na náhodných vlastnostech věci, kterou má ten, jemuž hodnota se musí nahraditi, vzniká cena mimořádná.

Kterou jest vzíti při soudních odhadech za směrnici

§ 306

Ve všech případech, kdy není nic jiného vymíněno ani zákonem nařízeno, musí býti při odhadu věci vzata za směrnici obecná cena.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Lidské tělo ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny, nejsou věcí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0

§ 111 NOZ (Nakládání s částmi lidského těla), § 112 NOZ (Přenechání části těla jinému)

Zatím žádné diskuzní příspěvky
21/03/2018 / Petr Bělovský

Lidské tělo v římském právu

0
31/03/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 494

0
20/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/01/2014 / Gábina

zástavní právo ke stádu krav

2

Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 495

0

Česká klasická civilistická terminologie přisuzovala výrazům „majetek“ a „jmění“ opačný význam než dnešní právní nauka. Z toho stále vznikají určitá nedorozumění. Návrh občanského zákoníku pracuje s oběma pojmy poměrně často. Rovněž platný občanský zákoník používá pojmy majetek (např. v ustanoveních § 42a, 135b, 143 až 146, 149, 415, 485, 839 nebo 841) a stejně tak i jmění (např. v § 20a odst. 3, 20j odst. 1, 143 a násl.); obdobně i některé další právní předpisy soukromého práva (např. zákon o rodině v § 37a nebo § 80, obchodní zákoník v § 6 aj.). Obecné zákonné vymezení pojmů majetku a jmění však v dosavadním právním řádu chybí; z toho pak mohou vzniknout i některá nedorozumění vyplývající např. i z toho, že literatura někdy rozlišuje majetek ve smyslu širším a užším (např. Knapp, V. – Knappová, M. in Knappová, M. – Švestka, J. et al. Občanské právo hmotné. 3. vydání. Praha: ASPI, 2002, s. 226). Z těchto důvodů se považuje za vhodné tyto pojmy jasně vymezit.

Souhrn věcí, práv a jiných majetkových hodnot náležejících téže osobě vytváří její majetek. Majetkem se tedy rozumí souhrn aktivních hodnotových položek náležející určité osobě. Takové vymezení odpovídá především čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Také platný občanský zákoník dává slovním spojením „majetek a závazky“ (§ 144) a odlišením aktivní a pasivní sféry majetkových poměrů najevo, že toto pojetí odpovídá současnému právnímu stavu, který se nehodlá měnit. Obdobně i obchodní zákoník v § 6 odst. 1. Jměním se rozumí, rovněž ve shodě s dosavadní právní úpravou, komplex kladných a záporných majetkových hodnot (aktiv a pasiv) náležející určité osobě. Majetek i jmění mohou náležet společně i několika osobám, které tvoří společenství. Na to pamatují zvláštní ustanovení návrhu o spoluvlastnictví a o společenství jmění; tato úprava je dostatečná a obecné ustanovení ji nemusí odrážet.

V soukromoprávních předpisech byly zatím reflektovány jen zvláštní pojmy obchodního majetku, obchodního jmění a čistého obchodního jmění v § 6 obchodního zákoníku. Tato úprava byla do obchodního zákoníku zařazena při jeho původní redakci (zák. č. 513/1991 Sb.), když tento zákoník obsahoval i ustanovení o účetnictví podnikatelů v § 35 až 40. Dnes je účetnictví podnikatelů upraveno zákonem o účetnictví, tedy právem veřejným, a pro občanský zákoník uvedené zvláštní pojmy nejsou potřebné. O obchodním jmění je zmínka jen v ustanovení o obchodním závodu a pro jeho účely lze obsah pojmu obchodní jmění vymezit z obecných ustanovení.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
05/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
05/09/2014 / Admin Tým

§ 6 ObchZ – zdroj inspirace

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback