Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0
07/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Otázkou je, jestli věc musí existovat jen v „reálném světě,“ nebo jestli věcí může být i věc virtuální, např. určitý předmět či postavu v počítačové hře. Zvláště když je dnes možná zakoupit je za reálné peníze. Aktuální judikatura v USA je taková, že zakoupením nezískáváme vlastnické právo, ale pouze licenci k určitému duševnímu vlastnictví.

Rovněž tak bude třeba řešit právní povahu různých virtuálních měn, např. bitcoinu. ČNB nedávno vydala stanovisko, co bitcoin není (a že nepodléhá její regulaci), neřekla nám však, co bitcoin je:

Data evidovaná v protokolu bitcoin („bitcoin“) nemají charakter pohledávky držitele bitcoinů za jinou osobou, nejsou to tedy bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze (§ 4 ZPS), resp. peněžní prostředky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) ZPS.)
Nákup či prodej bitcoinů na vlastní účet nepředstavuje žádnou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 ZPS ani bezhotovostní obchod s cizí měnou [§ 2 odst. 1 písm. e) ZPS]. Stejně tak nepředstavuje žádnou platební službu ve smyslu ZPS provedení transakce v rámci protokolu bitcoin (např. zaslání určitého množství bitcoinů jinému uživateli protokolu) ani „vedení účtu v bitcoinech“ (kdy za vlastníka bitcoinů spravuje jeho bitcoiny, typicky v rámci „virtuální peněženky“ na internetové stránce, jiná osoba).
V případě směny (resp. nákupu) bitcoinů za české koruny nebo jinou měnu také nejsou splněny znaky směnárenského obchodu, který je definován jako „směna bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu“ (§ 2 odst. 1 ZSČ), tj. není splněn znak hmotné podoby předmětu směny ani znak „znějící na určitou měnu“.
Bitcoiny nevykazují ani znaky investičního nástroje podle § 3 ZPKT, protože nemají povahu cenného papíru (ani zaknihovaného, mj. v nich není vtěleno žádné právo) ani derivátu.
Obchodování s bitcoiny proto nevyžaduje povolení ČNB (takové povolení ČNB ani nemůže udělit) a nepodléhá dohledu ČNB. Z tohoto hlediska se neuplatní ani informační povinnosti vůči ČNB.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
20/02/2018 / Petr Bělovský

Věc v římském právu

0
31/07/2014 / Jiří Remeš

§ 285 ABGB (k 1. 1. 1925) –…

0

Ulpianus Dig. 50, 16, 23 (obsah pojmu věc)

Označení „věc“ zahrnuje také právní vztahy a práva.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Věc určená k obecnému užívání je veřejný statek.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0

Freystehende Sachen; öffentliches Gut und Staatsvermögen.

§ 287.

Sachen, welche allen Mitgliedern des Staates zur Zueignung überlassen sind, heißen freystehende Sachen. Jenen, die ihnen nur zum Gebrauche verstattet werden, als: Landstraßen, Ströme, Flüsse, Seehäfen und Meeresufer, heißen ein allgemeines oder öffentliches Gut. Was zur Bedeckung der Staatsbedürfnisse bestimmt ist, als: das Münz- oder Post- und andere Regalien, Kammergüter-, Berg- und Salzwerke, Steuern und Zölle, wird das Staatsvermögen genannt.

Věci ničí, veřejný statek a státní jmění

§ 287

Věci, které jsou všem členům státu ponechány ku přivlastňování, slovou věci ničí. Ony, kterých se jim dovoluje jen upotřebiti, jako: silnice, veletoky, řeky, přístavy a břehy mořské, slují obecný čili veřejný statek. Co je určeno ke krytí státních potřeb, jako: mincovní nebo poštovní a jiné regály, komorní statky, horní a solné doly, daně a cla, nazývá se státní jmění.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Plod je to, co věc pravidelně poskytuje ze své přirozené povahy, jak je dáno jejím obvyklým účelovým určením a přiměřeně k němu, ať s přičiněním člověka nebo bez něho.

(2)

Užitky jsou to, co věc pravidelně poskytuje ze své právní povahy.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0

Vymezení plodů, tak, jak je nalezneme v tomto ustanovení, vychází ve své podstatě z chápání plodů v římském právu, ovšem pouze částečně, protože občanský zákoník zná vedle plodů také užitky, pod nimiž musíme rozumět výnosy (viz Důvodová zpráva, s. 488). Římské právo je sice znalo také, ale označovalo je jinak. Plody vymezené občanským zákoníkem jsou v římském právu plody přirozenými (fructi naturales). Jedná se nejen např. o mláďata zvířat, ovoce, plodiny (ve smyslu obilí), ale počítala se mezi ně také např. vlna či tuk domácích zvířat. Pod plody římské právo řadilo také plodiny, což bylo zejména obilí, zelenina, ale rovněž např. hlína nebo dřevo. Užitky jsou pak v římském právu označovány jako plody civilní (fructi civiles), přičemž podstata obou je stejná. Jako typický příklad lze uvést zejména úroky, nájemné nebo pachtovné. Aby takovéto výnosy byly za plody považovány a zejména, aby věc, která je přinášela, měla povahu věci plodonosné, vyžadovalo římské právo, aby byla k získávání výnosů (civilních plodů) používána opakovaně a pravidelně.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
05/09/2014 / Admin Tým

§ 404 ABGB – zdroj inspirace

0
05/09/2014 / Admin Tým

§ 110 část první, kniha druhá…

0
05/03/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Paulus Dig. 50, 16, 77 (plodiny)

Iulianus napsal, že označení „plodiny“ není užíváno pouze pro obilí nebo zeleninu, ale také pro to, co je bráno z vinic, lesů určených ke kácení, z hlinišť a kamenolomů. Není pravda, že „plodinami“ je vše, co lidé jedí: neříká se proto, že je plodinou maso z ptáků a divokých zvířat nebo ovoce. Jak správně definuje Gallus, „obilím“ je to, co vyrůstá z klasů, ale hrách a boby jsou spíše plodinami, neboť se nacházejí nikoli v klasech, ale v luscích. Servius se u Alfena domnívá, že jsou zahrnuty mezi plodiny.

[„Frugem“ pro reditu appellari, non solum frumentis aut leguminibus, verum et ex vino, silvis caeduis, cretifodinis, lapidicinis capitur, iulianus scribit. „fruges“ omnes esse, quibus homo vescatur, falsum esse: non enim carnem aut aves ferasve aut poma fruges dici. „frumentum“ autem id esse, quod arista se teneat, recte gallum definisse: lupinum vero et fabam fruges potius dici, quia non arista, sed siliqua continentur. quae servius apud alfenum in frumento contineri putat.]

Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Hodnota věci, lze-li ji vyjádřit v penězích, je její cena. Cena věci se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem.

(2)

Mimořádná cena věci se stanoví, má-li se její hodnota nahradit, s přihlédnutím ke zvláštním poměrům nebo ke zvláštní oblibě vyvolané náhodnými vlastnostmi věci.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0
28/02/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
05/09/2014 / Admin Tým

§ 304 až 306 ABGB (k 1. 1. 1925…

0

Lidské tělo ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny, nejsou věcí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 489 až 493

0
03/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
21/03/2018 / Petr Bělovský

Lidské tělo v římském právu

0
31/03/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 494

0

§ 1073 NOZ (Plody zvířete), § 1046 až 1049 NOZ (Přivlastnění a nález zvířete)

Zatím žádné diskuzní příspěvky
08/01/2014 / Gábina

zástavní právo ke stádu krav

2

Souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 495

0
05/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
05/09/2014 / Admin Tým

§ 6 ObchZ – zdroj inspirace

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback