Obecná ustanovení

(1)

Promlčecí lhůta trvá tři roky.

(2)

Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 629

0
20/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.

(2)

Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 630

0

V reakci na názor JUDr. Kramaříka o možnosti sjednat si odlišnou objektivní promlčecí lhůtu, (viz. https://obczan.cz/…ii-promlceni#5 ) jsem názoru, že tato možnost je zapovězena.

Počátek promlčení se počítá podle § 619 NOZ, podle kterého se osoba musí dozvědět o rozhodných okolnostech (tj. o vzniku práva a osobě, proti které má být právo uplatněno) nebo se dozvědět měla a mohla (dáno kumulativně, s odkazem na § 199odst. 1 BGB:„// Unless another commencement of limitation of is determined, the standard limitation period commences at the end of the year in which: … 2. the obligee obtains knowledge of the circumstances giving rise to the claim and of the identity of the obligor, or would have obtained such knowledge if he had not shown gross negligence.//“) Hledisko je dle DZ objektivní, nicméně pořád zakládá počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, neboť se stále pohybujeme ve sféře vědomí či subjektivní kapacitě oprávněného (viz. Dvořák Švestka Zuklínová. OPH I. Obecná část, 2013, s. 409: " //Subjektivní promlčecí lhůta běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, ovšem s tím, že se o svém právu … oprávněný dozvěděl (nebo měl a mohl dozvědět). Objektivní promlčecí lhůta běží – také – ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (zákon říká, „kdy právo dospělo“), tentokrát ale nezávisle na vědomí oprávněného subjektu // .“ Pokud chceme, můžeme počátek podle kritéria „měl a mohl“ považovat za objektivizovaný, stále ale povahou subjektivní.

Z důvodu, že § 630 váže počátek promlčení k § 619 (lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé), který hovoří o počátku subjektivní promlčecí lhůty, nelze sjednat odlišnou objektivní lhůtu, neboť dovolující (nikoli dispozitivní!) norma se k ní nevztahuje. Z toho důvodu pak lze a contrario také usuzovat, že ostatní ujednání jsou zakázána.

Diskuze
[1] Roman Kramařík / 5. 1. 2014 / OK, souhlas, odlišně lze sjednat jen lhůtu subjektivní

Ale pozor, jediné, co lze dovodit z §619 a násl. NOZ je, že výslovně je upravený pouze počátek běhu subjektivní lhůty. Počátek běhu lhůty objektivní už musí být dovozován buď výkladem pojmu „kdy dospělo“ (§629 (2) NOZ) nebo analogicky (tak, že se z testu §619 odmyslí „dozvěděla“ a „dozvědět měla a mohla“). Jak ale z toho lze dovodit, že NOZ zapovídá dohodu o odlišné objektivní promlčecí lhůtě? No, z §619 NOZ nejspíš ne, ale… při opakovaném čtení §630 (1) NOZ mě napadlo, že závěr o tom, že se toto „dovolující“ ustanovení vztahuje jen na subjektivní lhůtu, lze nejspíš učinit z formulace „lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé“ (a contrario „kdy právo dospělo“). Takže tento omezující výklad nejspíš převládne.

[2] Jiří Remeš / 5. 1. 2014 / reakce na: [1] Roman Kramařík / RE: OK, souhlas, odlišně lze sjednat jen lhůtu subjektivní

Ano, dovolenost sjednání odlišné objektivní lhůty by platila při dikci „Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo DOSPĚLO, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.“ Souhlasím, že je potřeba rozlišovat pojmy „kdy právo dospělo“, a „kdy mohlo být uplatněno poprvé.“

[3] Pavel Mlíkovský / 5. 2. 2014 / reakce na: [2] Jiří Remeš / RE: OK, souhlas, odlišně lze sjednat jen lhůtu subjektivní

Rád bych zopakoval dotaz, který už zde (https://obczan.cz/…ii-promlceni#5) vznesla Petra Dolejšová: Pokud si ve smlouvě sjednáme prodloužení promlčecí lhůty na 15 let a současně by platilo, že 10 letá objektivní lhůta je nezměnitelná, pak by zákon v této části nedával smysl, resp. právo by se promlčelo stejně za 10 let uplynutím objektivní lhůty. Objektivní promlčecí lhůta se vztahuje na „majetková práva“, což nepochybně jsou práva na plnění např. ze smlouvy (část čtvrtá NOZ je označena „Relativní majetková práva“). Uvedenou absurdní situaci považuji za argument pro možnost úpravy (alespoň prodloužení) i objektivní promlčecí lhůty. Prosím o opravu, jestli mi něco uniká… děkuji

[4] Roman Kramařík / 6. 2. 2014 / reakce na: [3] / RE: OK, souhlas, odlišně lze sjednat jen lhůtu subjektivní

Dobrý pokus, ale obávám se, že marný. Teorie je – zdá se – jednotná ve výkladu, že odlišně lze sjednat jen lhůtu subjektivní. A těch 15 let jako horní maximum pro odchylku tam je proto, že to je nejdelší z variace různých typů objektivních lhůt (15 letá je u škody způsobené úmyslně a úplatkářstvím – § 636 (2) NOZ). Protože objektivní lhůtu prodloužit nelze, bude ujednání o prodloužení subjektivní lhůty na dobu delší, než je příslušná lhůta objektivní, přinejmenším NEÚČINNÉ (diskusi o tom, zda dokonce neplatné, nechávám na jiné vlákno), protože k promlčení dojde dříve uplynutím lhůty objektivní – jak správně poznamenala Petra Dolejšová. Ze shora popsaného důsledku nelze vyvozovat jiný výklad jenom proto, že v určitých situacích prostě objektivní lhůta uplyne – navzdory ujednání stran o lhůtě subjektivní – dříve.

03/12/2014 / Admin Tým

Čl. III. – 7:601 DCFR - zdroj…

0
03/12/2014 / Admin Tým

§ 88 zákoníku mezinárodního…

0

Zvláštní ustanovení

Bylo-li právo zapsáno do veřejného seznamu, promlčí se za deset let ode dne, kdy mohlo být vykonáno poprvé.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 631

0
11/02/2015 / Pavla Krejčí

Nepřesnost ve formulaci

2

Bylo-li do veřejného seznamu zapsáno právo, které může být vykonáváno nepřetržitě nebo opakovaně, promlčí se, pokud není vykonáváno po dobu deseti let. Bylo-li však do veřejného seznamu zapsáno právo, které se vykonává jen zřídka, vyžaduje se, aby osoba, které právo náleží, měla v průběhu deseti let alespoň třikrát příležitost je vykonat a nikdy je nevykonala; nevyskytne-li se v průběhu deseti let příležitost právo vykonat třikrát, prodlužuje se promlčecí lhůta, dokud nebude využita žádná ze tří příležitostí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 632

0
(1)

Brání-li osoba zavázaná z věcného břemene výkonu práva, promlčí se věcné břemeno, pokud oprávněná osoba neuplatní své právo do tří let.

(2)

Právo na jednotlivé plnění z reálného břemene se promlčuje jako pohledávka.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 633

0

Právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy o smlouvě budoucí obsah budoucí smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena. To platí i v případě, že bylo ujednáno, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 634

0
07/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
13/11/2017 / Admin Tým

§ 292 odst. 2 ObchZ - zdroj…

0
(1)

Jedná-li se o životní pojištění, promlčí se právo na pojistné plnění za deset let.

(2)

Právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 635

0
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
13/11/2017 / Admin Tým

§ 8 zákona č. 37/2004 Sb., o…

0
(1)

Právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

(2)

Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za patnáct let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. To platí i v případě vzniku škody nebo újmy porušením povinnosti v důsledku úplatkářství spočívajícího v nabídce, slibu nebo dání úplatku jiným než poškozeným nebo v přímém či nepřímém vyžádání úplatku od poškozeného.

(3)

Pro právo vzniklé z újmy na svobodě, životě nebo na zdraví se odstavce 1 a 2 nepoužijí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 636

0
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
13/11/2017 / Admin Tým

§ 106 odst. 2 SOZ - zdroj…

0

Právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § 2939 se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy výrobce uvedl vadný výrobek na trh.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 637

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 9a zákona č. 59/1998 Sb., o…

0
(1)

Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

(2)

Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 638

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 107 odst. 2 SOZ - zdroj…

0

Uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Určí-li však dlužník v uznání i dobu, do které splní, promlčí se právo za deset let od posledního dne určené doby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 639

0
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 110 odst. 1 SOZ - zdroj…

0

Právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci se promlčí za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 640

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 110 odst. 1 SOZ - zdroj…

0

Bylo-li v uznání dluhu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění, platí desetiletá promlčecí lhůta i pro tato dílčí plnění a počíná běžet ode dne dospělosti každého dílčího plnění. Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 641

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 110 odst. 2 - SOZ - zdroj…

0

Byl-li dluh uznán nebo bylo-li právo přiznáno rozhodnutím orgánu veřejné moci, neplatí desetiletá promlčecí lhůta pro úroky a pro ta opětující se plnění, které dospěly po uznání dluhu nebo po přiznání práva.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 642

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 110 odst. 3 - SOZ - zdroj…

0
(1)

Přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno.

(2)

Byla-li právnická osoba obnovena, skončí jejím věřitelům promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy byl zápis právnické osoby ve veřejném rejstříku obnoven.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 643

0

Splní-li věřiteli dluh za dlužníka zástavní dlužník, nepromlčí se jeho právo vůči dlužníku dříve než za šest měsíců po splnění dluhu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 644

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback