Vyžaduje-li se, aby osoba měla zákonného zástupce nebo opatrovníka, počne promlčecí lhůta běžet ohledně práva takové osoby nebo ohledně práva proti ní až ode dne, kdy zákonného zástupce nebo opatrovníka získá. Již započatá lhůta běží dále, avšak neskončí dříve, než uplyne jeden rok po odpadnutí překážky.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 645

0
05/01/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 113 SOZ - zdroj inspirace

0

Mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 646

0
05/01/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 114 SOZ - zdroj inspirace

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 207 BGB - zdroj inspirace

0

V případě uzavření dohody o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka o právu nebo o okolnosti, která právo zakládá, počne promlčecí lhůta běžet poté, co věřitel nebo dlužník výslovně odmítne v takovém jednání pokračovat; počala-li promlčecí lhůta běžet již dříve, po dobu jednání neběží.

Komentáře

14/11/2017 / Admin Tým

§ 202 BGB - zdroj inspirace

0
14/11/2017 / Admin Tým

čl. III.-7:304 DCFR - zdroj…

0

Výňatky z rozhodnutí

Dobrým mravům … zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení se pak příčí dobrým mravům v těch výjimečných případech, kdy je výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby představuje nepřiměřeně tvrdý postih ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti musí být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2010, sp. zn. 21 Cdo 740/2009, publikované pod C 8265 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, dále též jen „Soubor“).

Z obsahu spisu přitom skutečně vyplývá, že výjimečné důvody pro aplikaci § 3 odst. 1 SOZ mohly v posuzované věci nastat. Nelze sice dovodit, že uplatnění námitky promlčení žalovaným městem by bylo přímo výrazem zneužití práva na úkor žalobců, avšak okolnosti případu a zejména průběh celé záležitosti včetně řešení situace, do níž se žalobci dostali v důsledku prvotního porušení právní povinnosti žalovaným, nevylučují závěr, že žalobci sice k marnému uplynutí promlčecí doby zčásti přispěli, avšak mohli tak učinit i pod vlivem přístupu žalovaného; zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby by pak vůči nim byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnili. I když sice v obecné rovině platí, že pokud žalobci nic nebránilo, aby uplatnil včas nárok na náhradu škody u soudu, pak okolnost, že příliš dlouho spoléhal na příslib plnění ze strany žalovaného, není vznesení námitky promlčení výkonem práva v rozporu s dobrými mravy (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 25 Cdo 4221/2009, Soubor C 10750), v dané věci jde o situaci poněkud odlišnou. Bylo totiž doloženo, že ještě před uplynutím promlčecí doby žalovaný uznal své pochybení a přislíbil právním předchůdcům žalobců řešení jejich nároků cestou soudního sporu proti třetí osobě a skutečně k tomu přistoupil. Jestliže by výsledky dokazování byly podkladem pro závěr, že žalobci důvodně očekávali ze strany žalovaného města smírné řešení a spolehli se na jeho ujištění, že jejich nároky uspokojí po nezbytných právních krocích, pak logicky volili nejprve jiné prostředky (žaloba vůči třetí osobě či vůči státu) místo toho, aby rovnou přistoupili k ochraně svých práv žalobou na náhradu škody vůči nyní žalovanému městu. Jejich postup, který byl od počátku vůči žalovanému vstřícný a mohl vést i k úspoře nákladů za nyní probíhající řízení, nelze proto bez dalšího označit za liknavý či nedbalý.

Nelze přitom přehlédnout, že žalované město je veřejnoprávní korporací, která má mj. ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, pečovat o potřeby svých občanů. Je zároveň vybaveno odborným aparátem, povolaným k orientaci ve složitých právních věcech, takže nelze vytýkat žalobcům, pokud se spolehli na ujištění o tom, že budou přijata opatření vedoucí k nápravě stavu prodeje domku, v němž bydleli, třetí osobě. Za situace, kdy žalovaný nedostál svému slibu napravit pochybení a namísto toho v soudním sporu, k jehož odkladu významně přispěl nesplněným příslibem mimosoudního vyrovnání, vznesl námitku promlčení nároku, který byl uplatněn opožděně spíše pro zdrženlivost žalobců (nikoliv liknavost či nedbalost) vůči žalovanému, je možno hodnotit uplatnění námitky promlčení jako právní úkon, který je ve smyslu § 3 odst. 1 SOZ v rozporu s dobrými mravy a kterému se nepřiznává právní ochrana.

I když na tento případ nelze aplikovat právní úpravu účinnou od 1. 1. 2014, je vhodné poukázat i na to, že ustanovení § 647 NOZ pro běh promlčecích lhůt započatých po tomto datu nově výslovně počítá se stavením běhu promlčecí lhůty či s odložením počátku jejího běhu od okamžiku dohody účastníků o mimosoudním jednání do výslovného odmítnutí v takovém jednání pokračovat. Je tedy zřejmé, že i nová úprava považuje případy důvěry poškozeného v postup škůdce, který nepovede k soudnímu sporu, za okolnost mající význam pro běh promlčecí lhůty, a za určitých podmínek mu přičítá dokonce právní důsledek stavení či odložení počátku běhu promlčecí lhůty. Podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 je ovšem nutno tyto okolnosti posoudit z hlediska korektivu dobrých mravů (§ 3 odst. 1 SOZ), jak ostatně učinil i odvolací soud. Jeho úvaha však dosud není podložena konkrétními skutkovými zjištěními k průběhu mimosoudního řešení záležitosti mezi účastníky ani dostatečně zdůvodněným posouzením, zda a nakolik sami žalobci přispěli k marnému uplynutí promlčecí doby, a zda a nakolik se tak stalo právě z popudu žalovaného i z důvodu jisté vstřícnosti žalobců vůči němu.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 648

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 112 SOZ - zdroj inspirace

0

Uplatní-li věřitel u orgánu veřejné moci vzájemné právo a vztahují-li se obě práva k téže smlouvě nebo k několika smlouvám uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě, přestává běžet promlčecí lhůta dnem, kdy bylo zahájeno řízení ohledně toho práva, proti němuž vzájemné právo směřuje. V ostatních případech přestává promlčecí lhůta běžet dnem, kdy bylo vzájemné právo uplatněno.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 649

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 404 odst. 1 ObchZ - zdroj…

0

Promlčecí lhůta neběží po dobu, kdy se věřiteli hrozbou brání právo uplatnit. To platí i v případě, když věřitel právo neuplatnil, jsa dlužníkem nebo osobou dlužníku blízkou lstivě uveden v omyl.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 650

0

Promlčecí lhůta neběží po dobu, dokud trvá vyšší moc, která věřiteli v posledních šesti měsících promlčecí lhůty znemožnila právo uplatnit.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 651

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 206 BGB - zdroj inspirace

0
14/11/2017 / Admin Tým

III. – 7:303 DCFR - zdroj…

0

Pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až 651, neskončí promlčecí lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.

Komentáře

14/11/2017 / Admin Tým

§ 405 odst. 2 ObchZ - zdroj…

0
14/11/2017 / Admin Tým

§ 408 odst. 2 ObchZ - zdroj…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback