Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 987 až 989

0
08/10/2014 / Admin Tým

Související články

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

§ 101 návrhu občanského…

0
(1)

Držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

(2)

Osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 987 až 989

0
08/09/2014 / ADMIN TÝM

Zdroj inspirace: Návrh…

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
(1)

Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

(2)

Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 987 až 989

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Nabytí držby

(1)

Držbu lze nabýt bezprostředně tím, že se jí držitel ujme svou mocí. Bezprostředně se držba nabývá v rozsahu, v jakém se jí držitel skutečně ujal.

(2)

Držbu lze nabýt odvozeně tím, že dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele, nebo tím, že se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele. Odvozeně se nabývá držba v rozsahu, v jakém ji měl dosavadní držitel a v jakém ji na nového držitele převedl.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 990

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
06/10/2015 / Jiří Remeš

NS 22 Cdo 204/2013 ze dne 25.…

0

Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 991 až 994

0

Úprava držby a vydržení doznala značných změn návrhy Ústavně právního výboru, které značně narušily jednotu a koncepčnost této pasáže zákona a velmi ztížily interpretaci. Vládní návrh operoval pouze s držbou oprávněnou a poctivou. Oproti tomu přijaly pozměňovací návrhy Ústavně právního výboru koncepci ABGB upravující držbu pořádnou, poctivou a pravou. Snaha změnit celou koncepci po rakouském vzoru byla však provedena nedůsledně, což se projevuje např. ve dvojí úpravě započtení držby předchůdce či v tom, že § 1112 in fine stále operuje s oprávněným (držitelem), byť ten již upraven není. Původní znění vládního návrhu § 985, nyní § 991, upravovalo držbu oprávněnou. Ustanovení znělo následovně: // § 985
Kdo drží na základě právního důvodu, anebo kdo se ujme držby svou mocí, aniž tím ruší cizí držbu nebo jiné právo, je oprávněný držitel.// Oproti tomu Ústavně právní výbor se očividně inspiroval rakouskou úpravou, která pořádnou držbu definuje takto: // Pořádné; nepořádné držení § 316 Držení věci sluje pořádné, když se zakládá na platném právním důvodu, to jest na právním důvodu způsobilém k nabytí. V opačném případě sluje nepořádné.// [pozn. citováno ve znění ke dni 1. 1. 1925, dostupném ze systému ASPI, stejně jako všechny citace ABGB od tohoto autora]. Ve světle tohoto přiblížení je potřeba také interpretovat pojem „platný právní důvod“ neboli platný titul. Je patrné, a je další nedůslednost Ústavně právního výboru že ve věci učinil zmatek, že platný právní důvod není totožný s ujmutím držby bezprostředně a násl. dle věty druhé. Namísto toho musí jít typicky o platnou smlouvu (srov. však § 1760, dle kterého neplatnost nevyvolává nedostatek převodce k nakládání s předmětem plnění), nebo na jiném titulu způsobilém k nabytí. Pro bližší detaily ohledně platného právního důvodu viz Komentář k ABGB od Roučka a Sedláčka. Řádnou držbu tedy zakládá jak platný právní důvod podle věty první, tak bezprostřední ujmutí se držby za dalších podmínek věty druhé. Pro zajímavost uvádím další ustanovení týkající se právního důvodu jako předpokladu pořádné držby dle ABGB „Hlavní právní důvod pořádného držení § 317 Právní důvod při věcech ničích zakládá se ve vrozené svobodě činiti to, čím se právům jiných neubližuje; při jiných věcech ve vůli dřívějšího držitele nebo v soudcovském výroku nebo konečně v zákoně, kterým se někomu uděluje právo k držbě. Majitel nemá ještě právního důvodu § 318 Majitel, jenž chová věc nikoli ve svém, nýbrž v cizím jméně, nemá ještě právního důvodu, aby tuto věc vzal v držbu. a nemůže ho svémocně nabýti § 319 Majitel věci není oprávněn důvod jejího opatrování o své moci měniti a tím si osvojovati právní důvod; avšak ten, kdo až dosud věc vlastním jménem pořádně držel, může držitelské právo jinému přenechati a budoucně jeho jménem ji chovati. Účinek pouhého právního důvodu § 320 Platným právním titulem nabývá se netoliko práva k držbě věci, nýbrž i držba sama. Kdo má jen právo k držbě, nesmí se svémocně v držbu uvázati, je-li mu to odpíráno; musí ji na řádném soudci s udáním svého právního důvodu pořadem práva žádati. Požadavek ke skutečnému právu držby § 321 Kde jsou zavedeny tak zvané zemské desky, městské nebo pozemkové knihy nebo jiné podobné veřejné rejstříky, nabývá se pořádná držba věcného práva k nemovitým věcem jen řádným zápisem v tyto veřejné knihy. § 322 Byla-li movitá věc postupně odevzdána několika osobám, náleží právo držby té, která ji má ve své moci. Je-li však věc nemovitou a jsou-li veřejné knihy zavedeny; přísluší právo držby výlučně tomu, kdo je zapsán jako její držitel. Držitel nemůže býti vyzván k udání právního důvodu § 323 O držiteli věci platí právní domněnka, že má platný právní důvod; nemůže tedy býti vyzván, aby jej uvedl. § 324 Toto vyzvání nemá ani tehdy místa, když někdo tvrdí, že držení jeho odpůrce nedá se srovnati s jinými právními domněnkami, např. se svobodou vlastnictví. V takových případech musí odpůrce, který to tvrdí, žalovati před řádným soudcem a své domnělé silnější právo prokázati. V pochybnosti náleží držiteli přednost. Výjimka § 325 Pokud držitel věci, se kterou jest obchod zakázán nebo která zdá se býti odcizena, je povinen oznámiti právní důvod své držby, o tom rozhodují zákony trestní a politické.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
21/03/2018 / Petr Bělovský

Římskoprávní pojetí držby a…

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
31/03/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Poctivá držba

(1)

Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

(2)

Nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával.

(3)

Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 991 až 994

0
05/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Římské právo a držba bonae fidei

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 991 až 994

0
27/11/2013 / Jiří Remeš

Význam pravé držby

0
05/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Římské právo a pravá držba

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 991 až 994

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba. Náhoda, která by věc u vlastníka nebyla stihla, však jde k tíži držitele, jen když spor svévolně zdržel.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 995

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Držba vlastnického práva

(1)

Poctivý držitel smí v mezích právního řádu věc držet a užívat ji, ba ji i zničit nebo s ní i jinak nakládat, a není z toho nikomu odpovědný.

(2)

Poctivému držiteli náležejí všechny plody věci, jakmile se oddělí. Jeho jsou také všechny již vybrané užitky, které za držby dospěly.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
(1)

Poctivému držiteli se hradí nutné náklady, jichž bylo pro trvající zachování podstaty věci potřeba, jakož i náklady vynaložené účelně a zvyšující užitečnost věci nebo její hodnotu. Náhrada náleží do výše přítomné hodnoty, pokud ta nepřevyšuje náklady skutečné.

(2)

Obvyklé udržovací náklady se nehradí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Z nákladů učiněných poctivým držitelem ze záliby nebo pro okrasu se hradí jen tolik, o kolik se zvýšila obvyklá cena věci; dřívější držitel však může k svému prospěchu odstranit vše, co lze od věci oddělit bez zhoršení její podstaty.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Ani poctivý držitel se nemůže domáhat, aby mu byla nahrazena cena, za kterou na sebe věc převedl.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Nepoctivý držitel vydá veškerý užitek, kterého držbou nabyl, a nahradí ten, který by získala zkrácená osoba, jakož i všechnu škodu, která vzešla z jeho držby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Vynaloží-li nepoctivý držitel nutné náklady, jichž bylo potřeba pro zachování podstaty věci, náleží mu jejich náhrada. Pokud jde o ostatní náklady, použijí se obdobně ustanovení o nepřikázaném jednateli.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Pro držitele jiných práv platí § 996 až 1001 přiměřeně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Oprávnění vlastníka a držitele…

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Ochrana držby

Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
05/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/10/2014 / Admin Tým

Související články

0
08/09/2014 / Admin Tým

§ 123 návrhu občanského…

0
(1)

Je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.

(2)

Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Zákaz stavby v římském právu

0
08/09/2014 / Admin Tým

§ 124 až 126 návrhu občanského…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Pro případ odstraňování stavby platí § 1004 obdobně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

§ 127 návrhu občanského…

0

Uchování držby

Držitel se smí svémocnému rušení vzepřít a věci, jež mu byla odňata, při rušebním činu znovu zmocnit, nepřekročí-li přitom meze nutné obrany.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
08/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
(1)

Byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.

(2)

Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
10/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
(1)

Soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

(2)

K námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Římskoprávní ochrana proti…

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Římské právo a držba bonae fidei

0
(1)

Držba zaniká, vzdá-li se jí držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo žalobou.

(2)

Nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká. Ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1009

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Udržení držby v římském právu

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Spoludržba se řídí přiměřeně ustanoveními o držbě a o společných právech.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1010

0
19/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback