Držitelem je ten, kdo vykonává právo pro sebe.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 987 až 989

0
08/10/2014 / Admin Tým

Související články

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

§ 101 návrhu občanského…

0
(1)

Držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

(2)

Osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 987 až 989

0

Úpravu věcných práv otvírají ustanovení o držbě jako institutu, který má pro majetková práva zásadní význam. Při přípravě návrhu zákoníku bylo diskutováno, zda se má nová úprava při úpravě držby převzít koncept německého BGB (uplatnivší se v některých dalších státech), anebo zda zachovat koncept rakouský, z něhož vychází, byť ve značně zdeformované podobě, platný občanský zákoník. Převládly názory ve prospěch posledně uvedeného řešení. Zároveň se vzalo v úvahu, že stávající úprava držby je zcela nedostatečná a již v minulosti byla podrobena zásadní kritice (Knappová, M. Držba, Právo a zákonnost, 1992) s 579 a násl.). Proto návrh zvolil zásadní recepci příslušných ustanovení z návrhu československého občanského zákoníku z r. 1937.

Přejímaná úprava vychází z pojetí teoreticky zdůvodněného Janem Krčmářem (Právnické názvosloví a právní pojmy, Právník, 1933, s. 41 a násl.), podle něhož není správné rozlišovat mezi držbou věci a držbou práva, neboť i držba věci je držbou práva vlastnického.

Toto pojetí ozřejmuje již úvodní trojice ustanovení, z nichž § 987 vymezuje držitele jako toho, kdo drží právo pro sebe. Objekt držby je vymezen v § 988 jako právo převoditelné soukromou vůlí a připouštějící výkon trvalý nebo opakovaný. Mimo tento obecný výměr jsou způsobilým předmětem držby i osobní služebnosti, jakkoli ty na jiného podle zákonné dispozice převést nelze (§ 1265 odst. 2). Vzhledem k tomu, že veškeré služebnosti jsou podle speciální úpravy § 1260 způsobilým předmětem vydržení, je připuštěna silou speciální úpravy i jejich držba.

Držet lze majetková práva, nikoli práva osobní. Negativní vymezení v první větě § 988 odst. 2 se může zdát nadbytečné, neboť k tomu, co je zde výslovně vyjádřeno, by postačil systematický výklad. Formulace je však nezbytná v souvislosti s druhou větou zdejšího ustanovení sledující ochranu osoby, která vykonává osobní právo v dobré víře, ač jí ve skutečnosti nenáleží (příkladem může být výkon rodičovských práv k cizímu dítěti v důsledku záměny novorozeňat ve zdravotnickém zařízení).

Zatím žádné diskuzní příspěvky
08/09/2014 / ADMIN TÝM

Zdroj inspirace: Návrh…

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
(1)

Vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník.

(2)

Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 987 až 989

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Nabytí držby

(1)

Držbu lze nabýt bezprostředně tím, že se jí držitel ujme svou mocí. Bezprostředně se držba nabývá v rozsahu, v jakém se jí držitel skutečně ujal.

(2)

Držbu lze nabýt odvozeně tím, že dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele, nebo tím, že se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele. Odvozeně se nabývá držba v rozsahu, v jakém ji měl dosavadní držitel a v jakém ji na nového držitele převedl.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 990

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Výňatky z rozhodnutí

Pro vznik držby je nezbytné naplnění dvou předpokladů: vůle s věcí nakládat jako s vlastní (animus possidendi – prvek subjektivní) a faktické ovládání věci – panství nad věcí (corpus possesionis – prvek objektivní). Faktickým ovládáním se nerozumí jen fyzické ovládání věci. Fakticky věc ovládá ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí. Proto je držitelem pozemku i ten, kdo na něj fakticky dlouhou dobu nevstoupil, pokud se držby nechopí někdo jiný, a také ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby (tzv. detentora)

Držba se nabývá držitelskou vůlí, realizovanou nakládáním s věcí. Otázka, jak vzniká a v čem přesně spočívá stav nazvaný corpus possessionis (nakládání s věcí), je tradičním problémem právní vědy. Dříve se poukazovalo na způsoby, kterými se držba nabývá (tradice, uchopení věci, vstup na pozemek, převzetí klíčů nebo dokladů opravňujících s věcí nakládat apod.); těchto způsobů je však tolik, že je nelze vyjmenovat. Podstata nakládání s věcí není v jejím fyzickém ovládání. Corpus possessionis má ten, kdo vstupuje ohledně věci do takových společenských vztahů, které jsou obecně považovány za projev moci nad věcí, tedy za „nakládání s věcí“. To je samozřejmě především ten, kdo věc fyzicky ovládá a má ji u sebe. Fyzické ovládání věci je však jen jedním z možných způsobů nakládání s věcí, a to již proto, že některé věci (např. nemovitosti) fyzicky držet nelze. Záleží tedy na objektivním společenském posouzení, zda někdo – s ohledem na zvyklosti, zkušenosti a obecné názory – nakládá s věcí. To je zjevné zejména u pozemků; držitel na pozemek nemusí celá léta vstoupit, může jej nechat ležet ladem a přesto, pokud se jeho držby nechopí někdo jiný, zůstává držitelem. Fakticky věc ovládá ten, kdo podle obecných názorů a zkušeností vykonává tzv. právní panství nad věcí (jde spíše o vykonávání obsahu práva vlastnického, které bývá pojímáno jako právní panství nad věcí). Držitelem je i ten, kdo vykonává držbu prostřednictvím jiné osoby (tzv. detentora). Držbu věci nevylučuje ani užívání věci jinou osobou než držitelem na základě věcného nebo závazkového práva (popř. i bez právního důvodu), pokud se tato osoba sama nechopí držby, a to ani v případě, že vlastník má k věci jen holé vlastnictví.

Poznámka: výklad se týká SOZ

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 991 až 994

0

Úprava držby a vydržení doznala značných změn návrhy Ústavně právního výboru, které značně narušily jednotu a koncepčnost této pasáže zákona a velmi ztížily interpretaci. Vládní návrh operoval pouze s držbou oprávněnou a poctivou. Oproti tomu přijaly pozměňovací návrhy Ústavně právního výboru koncepci ABGB upravující držbu pořádnou, poctivou a pravou. Snaha změnit celou koncepci po rakouském vzoru byla však provedena nedůsledně, což se projevuje např. ve dvojí úpravě započtení držby předchůdce či v tom, že § 1112 in fine stále operuje s oprávněným (držitelem), byť ten již upraven není. Původní znění vládního návrhu § 985, nyní § 991, upravovalo držbu oprávněnou. Ustanovení znělo následovně: // § 985
Kdo drží na základě právního důvodu, anebo kdo se ujme držby svou mocí, aniž tím ruší cizí držbu nebo jiné právo, je oprávněný držitel.// Oproti tomu Ústavně právní výbor se očividně inspiroval rakouskou úpravou, která pořádnou držbu definuje takto: // Pořádné; nepořádné držení § 316 Držení věci sluje pořádné, když se zakládá na platném právním důvodu, to jest na právním důvodu způsobilém k nabytí. V opačném případě sluje nepořádné.// [pozn. citováno ve znění ke dni 1. 1. 1925, dostupném ze systému ASPI, stejně jako všechny citace ABGB od tohoto autora]. Ve světle tohoto přiblížení je potřeba také interpretovat pojem „platný právní důvod“ neboli platný titul. Je patrné, a je další nedůslednost Ústavně právního výboru že ve věci učinil zmatek, že platný právní důvod není totožný s ujmutím držby bezprostředně a násl. dle věty druhé. Namísto toho musí jít typicky o platnou smlouvu (srov. však § 1760, dle kterého neplatnost nevyvolává nedostatek převodce k nakládání s předmětem plnění), nebo na jiném titulu způsobilém k nabytí. Pro bližší detaily ohledně platného právního důvodu viz Komentář k ABGB od Roučka a Sedláčka. Řádnou držbu tedy zakládá jak platný právní důvod podle věty první, tak bezprostřední ujmutí se držby za dalších podmínek věty druhé. Pro zajímavost uvádím další ustanovení týkající se právního důvodu jako předpokladu pořádné držby dle ABGB „Hlavní právní důvod pořádného držení § 317 Právní důvod při věcech ničích zakládá se ve vrozené svobodě činiti to, čím se právům jiných neubližuje; při jiných věcech ve vůli dřívějšího držitele nebo v soudcovském výroku nebo konečně v zákoně, kterým se někomu uděluje právo k držbě. Majitel nemá ještě právního důvodu § 318 Majitel, jenž chová věc nikoli ve svém, nýbrž v cizím jméně, nemá ještě právního důvodu, aby tuto věc vzal v držbu. a nemůže ho svémocně nabýti § 319 Majitel věci není oprávněn důvod jejího opatrování o své moci měniti a tím si osvojovati právní důvod; avšak ten, kdo až dosud věc vlastním jménem pořádně držel, může držitelské právo jinému přenechati a budoucně jeho jménem ji chovati. Účinek pouhého právního důvodu § 320 Platným právním titulem nabývá se netoliko práva k držbě věci, nýbrž i držba sama. Kdo má jen právo k držbě, nesmí se svémocně v držbu uvázati, je-li mu to odpíráno; musí ji na řádném soudci s udáním svého právního důvodu pořadem práva žádati. Požadavek ke skutečnému právu držby § 321 Kde jsou zavedeny tak zvané zemské desky, městské nebo pozemkové knihy nebo jiné podobné veřejné rejstříky, nabývá se pořádná držba věcného práva k nemovitým věcem jen řádným zápisem v tyto veřejné knihy. § 322 Byla-li movitá věc postupně odevzdána několika osobám, náleží právo držby té, která ji má ve své moci. Je-li však věc nemovitou a jsou-li veřejné knihy zavedeny; přísluší právo držby výlučně tomu, kdo je zapsán jako její držitel. Držitel nemůže býti vyzván k udání právního důvodu § 323 O držiteli věci platí právní domněnka, že má platný právní důvod; nemůže tedy býti vyzván, aby jej uvedl. § 324 Toto vyzvání nemá ani tehdy místa, když někdo tvrdí, že držení jeho odpůrce nedá se srovnati s jinými právními domněnkami, např. se svobodou vlastnictví. V takových případech musí odpůrce, který to tvrdí, žalovati před řádným soudcem a své domnělé silnější právo prokázati. V pochybnosti náleží držiteli přednost. Výjimka § 325 Pokud držitel věci, se kterou jest obchod zakázán nebo která zdá se býti odcizena, je povinen oznámiti právní důvod své držby, o tom rozhodují zákony trestní a politické.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
21/03/2018 / Petr Bělovský

Římskoprávní pojetí držby a…

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
31/03/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Poctivá držba

(1)

Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

(2)

Nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával.

(3)

Poctivému držiteli náleží stejná práva jako držiteli řádnému.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 991 až 994

0
05/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Římské právo a držba bonae fidei

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 991 až 994

0

Držba je právní institut spojený s faktickým ovládnutím objektu právního obchodu a s vlastnickou vůlí držitele. Tato situace může nastat a pravidelně nastává u vlastníka. Může ale nastat i u osoby, která je v dobré víře, že nabyla vlastnické právo k předmětu, který drží, ač ve skutečnosti vlastnické právo nezískala (např. proto, že jí převedl vlastnické právo k věci ten, kdo nebyl oprávněn je převést). Konečně může držba vzniknout i tomu, kdo věc odcizil nebo od skutečného vlastníka lstivě vylákal apod. Každý z těchto tří držitelů má odlišné právní postavení a různá práva a různé povinnosti. Platná úprava rozlišující držitele oprávněného a neoprávněného.pro toto rozlišení nepostačuje. Proto se nová úprava vrací k pojetí tří figur držby – řádné, poctivé a pravé (a jejich opozit). Zároveň stanoví vyvratitelnou právní domněnku držby řádné poctivé a pravé.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
27/11/2013 / Jiří Remeš

Význam pravé držby

0
05/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Koncepce tzv. pravé držby v občanském zákoníku téměř kopíruje její pojetí v římském právu. Zatímco občanský zákoník stanoví, že pravá držba nesmí být získána potajmu, lstí nebo výprosou, římské právo vyžadovalo negativní naplnění ještě jedné podmínky. Římskoprávní vadná držba byla totiž taková, která byla získána vi clam precario, tedy násilím, tajně nebo výprosou. Jednalo se tedy o dva způsoby nabytí držby a jeden případ, kterým se držba nenabývala, ale byla mu ve své podstatě velmi podobná. Fyzické zmocnění se věci pomocí násilí (vis) ani není třeba zvlášť rozvádět. Clam znamená tajně, tedy takovým způsobem, kdy se dosavadní držitel nemůže proti ztrátě držby bránit, neboť o tom neví. V případě výprosy (precarium) se pak o držbu v pravém slova smyslu, jak již bylo řečeno, nejedná, neboť prekaristovi chybí jeden ze základních znaků držby, a to vůle být vlastníkem (animus possidendi). Ti, kteří takto vadně získali držbu věci, vydržet nemohou. Prekaristé tedy v žádném případě nejsou držiteli. Jejich vztah k předmětu výprosy se považuje za tzv. odvozenou držbu, což je detence chráněná držebními interdikty. Stejné postavení mají také zástavní věřitelé a sekvestoři.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 991 až 994

0

Držba je právní institut spojený s faktickým ovládnutím objektu právního obchodu a s vlastnickou vůlí držitele. Tato situace může nastat a pravidelně nastává u vlastníka. Může ale nastat i u osoby, která je v dobré víře, že nabyla vlastnické právo k předmětu, který drží, ač ve skutečnosti vlastnické právo nezískala (např. proto, že jí převedl vlastnické právo k věci ten, kdo nebyl oprávněn je převést). Konečně může držba vzniknout i tomu, kdo věc odcizil nebo od skutečného vlastníka lstivě vylákal apod. Každý z těchto tří držitelů má odlišné právní postavení a různá práva a různé povinnosti. Platná úprava rozlišující držitele oprávněného a neoprávněného.pro toto rozlišení nepostačuje. Proto se nová úprava vrací k pojetí tří figur držby – řádné, poctivé a pravé (a jejich opozit). Zároveň stanoví vyvratitelnou právní domněnku držby řádné poctivé a pravé.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Bylo-li vyhověno žalobě napadající držbu nebo její poctivost, považuje se poctivý držitel za nepoctivého nejpozději od okamžiku, kdy mu byla doručena žaloba. Náhoda, která by věc u vlastníka nebyla stihla, však jde k tíži držitele, jen když spor svévolně zdržel.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 995

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Držba vlastnického práva

(1)

Poctivý držitel smí v mezích právního řádu věc držet a užívat ji, ba ji i zničit nebo s ní i jinak nakládat, a není z toho nikomu odpovědný.

(2)

Poctivému držiteli náležejí všechny plody věci, jakmile se oddělí. Jeho jsou také všechny již vybrané užitky, které za držby dospěly.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
(1)

Poctivému držiteli se hradí nutné náklady, jichž bylo pro trvající zachování podstaty věci potřeba, jakož i náklady vynaložené účelně a zvyšující užitečnost věci nebo její hodnotu. Náhrada náleží do výše přítomné hodnoty, pokud ta nepřevyšuje náklady skutečné.

(2)

Obvyklé udržovací náklady se nehradí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Z nákladů učiněných poctivým držitelem ze záliby nebo pro okrasu se hradí jen tolik, o kolik se zvýšila obvyklá cena věci; dřívější držitel však může k svému prospěchu odstranit vše, co lze od věci oddělit bez zhoršení její podstaty.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Ani poctivý držitel se nemůže domáhat, aby mu byla nahrazena cena, za kterou na sebe věc převedl.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0

Ustanovení o držbě vlastnického práva sledují stanovení práv a povinností poctivého i nepoctivého držitele. Úvodní ustanovení § 996 stanovuje obecně práva poctivého držitele pojmovým vymezením nakládání s věcí (nejde o ius disponendi v tom smyslu, jak to je vykládáno dnes, ale shrnující označení všech dílčích vlastnických práv). Toto vymezení reflektuje i ius abutendi – právo poctivého držitele věc zničit, které je uvedeno zde, nikoli až v § 1012 vymezujícím obsah vlastnického práva, protože možnost zničit věc předpokládá její držbu, tj. faktickou moc nad věcí.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

§ 118.

Ani poctivý držitel se nemůže domáhati, aby mu byla nahrazena cena, za kterou věc na sebe převedl. Kdo však cizí věc, kterou by vlastník těžce mohl získati, poctivým způsobem na sebe převede a tím vlastníkovi patrný užitek zjedná, může se domáhati přiměřené náhrady.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Nepoctivý držitel vydá veškerý užitek, kterého držbou nabyl, a nahradí ten, který by získala zkrácená osoba, jakož i všechnu škodu, která vzešla z jeho držby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Povinnosti nepoctivého držitele práva vlastnického.

§ 119.

Nepoctivý držitel je povinen, aby nejen vydal všechen užitek, kterého držbou nabyl, nýbrž aby také nahradil ten, kterého by byla došla osoba zkrácená, jakož i všechnu škodu, která vzešla z jeho držby.

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Vynaloží-li nepoctivý držitel nutné náklady, jichž bylo potřeba pro zachování podstaty věci, náleží mu jejich náhrada. Pokud jde o ostatní náklady, použijí se obdobně ustanovení o nepřikázaném jednateli.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0

Ustanovení o držbě vlastnického práva sledují stanovení práv a povinností poctivého i nepoctivého držitele. Úvodní ustanovení § 996 stanovuje obecně práva poctivého držitele pojmovým vymezením nakládání s věcí (nejde o ius disponendi v tom smyslu, jak to je vykládáno dnes, ale shrnující označení všech dílčích vlastnických práv). Toto vymezení reflektuje i ius abutendi – právo poctivého držitele věc zničit, které je uvedeno zde, nikoli až v § 1012 vymezujícím obsah vlastnického práva, protože možnost zničit věc předpokládá její držbu, tj. faktickou moc nad věcí.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
15/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Pro držitele jiných práv platí § 996 až 1001 přiměřeně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 996 až 1002

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Oprávnění vlastníka a držitele…

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Ochrana držby

Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
05/03/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/10/2014 / Admin Tým

Související články

0
08/09/2014 / Admin Tým

§ 123 návrhu občanského…

0
(1)

Je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.

(2)

Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Úpravu obsaženou v tomto ustanovení občanského zákoníku lze jednoznačně identifikovat s institutem římského práva zvaného operis novi nuntiatio (doslova zákaz nové stavby). V římském právu se však jednalo o širší pojetí, protože kromě případů stavebních prací bylo tento nástroj možné použít také v případě hrozící škody z jakékoli jiné činnosti probíhající na sousedním pozemku. Tohoto mimosoudního prostředku majícího povahu předběžného opatření byl oprávněn použít vlastník (a zároveň také držitel) pozemku, jemuž ze sousedního pozemku hrozila škoda v důsledku činnosti jejího vlastníka (jestliže hrozba škody vycházela z pozemku, který patřil římskému státu, byl k takovémuto zásahu aktivně legitimován kterýkoli občan). Toto jednání bylo velmi formální, a jeho vznik proto můžeme klást do období archaického práva. Zákaz se prováděl symbolickým vhozením kamínku (iactus lapilli) na sousedův pozemek a zároveň musela být označena nová činnost hrozící škodou, stejně jako proklamováno oprávnění k takovémuto zásahu (ius prohibendi). Po vyslovení zákazu musel stavebník činnost okamžitě přerušit, jinak se vystavoval nebezpečí, že na jeho náklady bude nové dílo na základě příkazu praetora odstraněno (interdictum demolitorium). Vlastník pozemku, z něhož hrozila škoda, však mohl požádat praetora o tzv. remissio, na jehož základě mohl v započaté činnosti pokračovat, musel tak však učinit bez jakýchkoli průtahů.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
08/09/2014 / Admin Tým

§ 124 až 126 návrhu občanského…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Pro případ odstraňování stavby platí § 1004 obdobně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

§ 127 návrhu občanského…

0

Uchování držby

Držitel se smí svémocnému rušení vzepřít a věci, jež mu byla odňata, při rušebním činu znovu zmocnit, nepřekročí-li přitom meze nutné obrany.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
08/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Jak se držba uchová:

§ 128.

  1. svémocí;

Držitel se smí svémocnému rušení vzepříti, movitou věc svémocně odňatou zase odníti pachateli při samém činu nebo na útěku, nemovitosti, z níž byl vypuzen, ihned po vypuzení znovu se zmocniti. Právo toto mají z rozkazu držitelova nebo v jeho nepřítomnosti i domácí lidé. Třeba se však při tom zdržeti všeho, čím by se překročily meze obrany.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
(1)

Byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil.

(2)

Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
10/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
(1)

Soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

(2)

K námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1003 až 1008

0
23/10/2017 / Admin tým

Křížové odkazy

0

Ustanovení občanského zákoníku v § 1003, 1007 a 1008 se týkají problematiky ochrany proti rušení držby. V římském právu se v takové situaci používala interdicta recuperandae possessionis sloužící k navrácení odňaté držby nemovitostí. Jednalo se o dva takovéto praetorské příkazy směřující proti tomu, kdo někomu odňal držbu násilím. V současné právní úpravě by se tedy nejednalo o násilné zbavení fyzického ovládání věci, ale o zabránění výkonu práva.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Římské právo a držba bonae fidei

0
(1)

Držba zaniká, vzdá-li se jí držitel, nebo ztratí-li trvale možnost vykonávat obsah práva, které dosud vykonával. Držba rovněž zaniká, je-li z ní držitel vypuzen a neuchová si ji svépomocí nebo žalobou.

(2)

Nevykonává-li držitel držbu, držba tím nezaniká. Ani smrt držitele nebo jeho zánik nepůsobí zánik držby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1009

0

Zánik držby.

§ 133.

Držba zaniká, když se jí držitel vzdá, když pozbude nadobro možnosti vykonati obsah práva, které dosud vykonával, nebo když je z držby vypuzen, jestliže si svémocí nebo žalobou držbu neuchová.

§ 134

Ani tím, že držitel držby nevykonává, ani jeho smrtí držba nezaniká.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
27/03/2018 / Petr Bělovský

Udržení držby v římském právu

0

Gaius 4, 153 (držba prostřednictvím třetích osob; držbu nelze nabýt vůlí)

Má se pak za to, že držíme nejen (tehdy), když držíme sami, ale i tehdy, když naším jménem ovládá věc někdo jiný, a to i kdyby ten (člověk) nebyl podřízen našemu právu, jako (například) kolón a inkvilín. Také skrze ty, kterým bychom dali věc do úschovy, anebo věc půjčili, anebo kterým bychom poskytli bezplatné užívání bytu, držíme – jak se uznává – my sami. Proto se také běžně říká, že držbu je možno uchovat prostřednictvím každého, kdo ovládá věc naším jménem. Většina (právníků) se dokonce domnívá, že držbu lze uchovat i (pouhou vlastnickou) vůlí, to znamená, že v případě, kdy ani sami věc neovládáme, aniž ji naším jménem ovládá někdo jiný, má se přece jen za to, že držbu uchováváme, pokud jsme věc neopustili s úmyslem držby se zbavit, ale později se k ní vrátit. Skrze které (osoby) můžeme však držbu nabýt, vyložili jsme ve druhém komentáři. A není nejmenší pochybnosti, že (pouhou vlastnickou) vůlí držbu nabýt nemůžeme.

[Possidere autem videmur non solum si ipsi possideamus, sed etiam si nostro nomine aliquis in possessione sit, licet is nostro iuri subiectus non sit, qualis est colonus et inquilinus; per eos quoque, apud quos deposuerimus, aut quibus commodaverimus, aut quibus gratuitam habitationem praestiterimus, ipsi possidere videmur. Et hoc est, quod volgo dicitur retineri possessionem posse per quemlibet, qui nostro nomine sit in possessione. Quin etiam plerique putant animo quoque retineri possessionem, id est ut quamvis neque ipsi simus in possessione neque nostro nomine alius, tamen si non relinquendae possessionis animo, sed postea reversuri inde discesserimus, retinere possessionem videamur. Apisci vero possessionem per quos possimus, secundo commentario rettulimus. Nec ulla dubitatio est, quin animo possessionem apisci non possimus.]

Zatím žádné diskuzní příspěvky

Spoludržba se řídí přiměřeně ustanoveními o držbě a o společných právech.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1010

0

Ustanovení o spoludržbě nesleduje stanovit podrobná právní pravidla pro případ, kdy držbu vykovává společně několik osob a ponechává praxi, aby nalezla vhodná pravidla. Tomu má sloužit rámcový poukaz na analogicky použitelná ustanovení zákoníku o držbě a o společných právech (včetně spoluvlastnictví).

Zatím žádné diskuzní příspěvky

§ 987 až 1089 NOZ

Zatím žádné diskuzní příspěvky
08/09/2014 / Admin Tým

Zdroj inspirace: Návrh…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback