Nepřihlášení uživatelé mohou číst všechny texty a účastnit se již zahájených diskusí, vkládat komentáře a zahajovat diskusní vlákna mohou jen uživatelé přihlášení.
Registrací a přihlášením získáte řadu výhod:
- Emailová avíza o novém obsahu.
- Za Vaši aktivitu budete získávat body, které Vám mohou zajistit volný vstup na tematická školení i konference.
- Ve Vašem profilu budete mít přehledně zobrazený souhrnný přehled Vašich příspěvků.
- Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat komentáře a zahajovat diskuse.
- Při vyhledávání budete získávat intuitivnější a přehlednější výsledky.
- Stále budete mít možnost vkládat příspěvky pod přezdívkou místo skutečného jména.
Registrovat se můžete ZDE nebo se přihlaste formulářem v pravém horním rohu.
Vaše osobní údaje nebudeme s nikým sdílet a ani nebudou požity pro žádný jiný účel.
Komentáře
Důvodová zpráva k § 1024 až 1028
0 0 0Rozhrady ukazují patrné hranice mezi pozemky, ať již jsou přirozené či umělé (zeď, živý plot, mez atp.); jsou-li takové, třeba stanovit základní pravidla. Stávající občanský zákoník stanovil jen možnost soudního uložení povinnosti pozemek oplotit (§ 127 odst. 2). Toto opatření, svým charakterem mimořádné, přejímá § 1028. Jemu předcházejí ustanovení § 1024 a 1025 vztahující se k běžným záležitostem soukromého života.
Předně se navrhuje stanovit vyvratitelnou domněnkou, že tam, kde není jasné, komu z vlastníků sousedních pozemků rozhrada náleží, náleží jim společně. Na společné rozhrady se použijí ustanovení o spoluvlastnictví. To však není z praktického hlediska možné u společných zdí v tom směru, že nelze pro tyto případy zvolit pravidlo, že každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci. Z toho důvodu se v § 1024 odst. 2 sleduje odchylná úprava, podle níž spoluvlastník užívá svou polovinu zdi a má možnost dělat v ní výklenky (také do ní vestavět skříně apod.), nesmí však ohrozit její stabilitu a funkce, ani omezit druhého spoluvlastníka v užívání jeho části. Pokud se jedná o jiné rozhrady, v tomto odstavci výslovně nezmiňované, lze si představit některé další případy, které se mohou raritně vyskytnout (např. v případě plotů, ohrad, živých plotů atd.). Ohledně nich však netřeba volit kazuistickou úpravu, nýbrž postačí analogická aplikace § 1024 odst. 2, případně využití úpravy sousedských práv či jiných odpovídajících ustanovení.
V protikladu k předchozímu ustanovení stanoví § 1025, že tam, kde je nepochybné, jaká rozhrada náleží jednomu či druhému z vlastníků sousedního pozemku, udržuje každý to, co mu patří. Povinnost k údržbě rozhrady však není absolutní; stanovit ji má význam jen pro případy odvrácení rizika vzniku škody sousedního pozemku.
Ustanovení § 1026 řeší případy jak postupovat v případě poškozených či rozpadlých rozhrad. Jedním z těchto pravidel je, že vlastník není povinen rozpadlou zeď postavit nebo obnovit jinou rozhradu, avšak je povinen ji udržovat v dobrém stavu, pokud hrozí sousedovi škoda. Toto ustanovení však nezasahuje do veřejnoprávních povinností, které stanoví zvláštní právní předpisy. Jedná se například o povinnosti vlastníků objektů, které jsou stanoveny právními předpisy na úseku státní památkové péče.
Zatím žádné diskuzní příspěvky
§ 233 vládního návrhu…
0 0 0§ 234 vládního návrhu…
0 0 022 Cdo 2005/2010
0 4 0