Řádné vydržení

(1)

Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

(2)

Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1089 až 1094

0
21/10/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Vydržení v římském právu

0
03/11/2017 / Admin Tým

§ 1322 vládního návrhu…

0
03/11/2017 / Admin Tým

§ 1325 vládního návrhu…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0
(1)

K vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

(2)

Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1089 až 1094

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Římské právo-tituly pro…

0
03/11/2017 / Admin Tým

§ 1323 vládního návrhu…

0
03/11/2017 / Admin Tým

§ 1326 vládního návrhu…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0
(1)

K vydržení vlastnického práva k movité věci je potřebná nepřerušená držba trvající tři roky.

(2)

K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1089 až 1094

0
03/11/2017 / Admin Tým

§ 134 SOZ(1) - zdroj inspirace

0

Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1089 až 1094

0

Toto ustanovení doznalo změn Ústavně právního výboru a nutno říct že k horšímu, dokonce až tak, že se stalo obsoletní.

Původní § 1085 dle vládního návrhu zněl: „Do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba oprávněné nebo poctivé držby jeho předchůdce.“ Úprava byla jednodušší, navazovala na původní vládní úpravu držby počítající pouze s oprávněnou a poctivou držbou (nikoli již pravou, srov. původní znění § 985 a 986), která byla také přehlednější a interpretačně jednoznačnější. K vydržení postačila tedy pouze jeden z podtypů držby.

Nesystémovost a zbytečnost se projeví zejména, když ustanovení čteme spolu s § 1089, 1090 a 1096 NOZ, které řádnou držbu dle 991 nevyžadují. Namísto toho se, vyjma ještě držby poctivé a pravé, v § 1090 vyžaduje ještě řekněme „držba jinak řádná,“ tedy držba opírající se o právní důvod (titul) nikoli nutně platný, který by však, pokud by platný byl, k převodu držby postačoval. Stejný „jinak platný“ titul při započtení vyžaduje také § 1096 NOZ (toto ustanovení ve vládním návrhu vůbec nebylo).

Ustanovení je tedy nutné interpretovat tak, že se započítává držba řádná (dle § 991 NOZ) a poctivá, tedy držba opírající se o skutečný platný právní důvod. Chybí-li však takový titul, postačí stejně titul „jinak platný“ podle § 1096 a 1090 odst. 1 NOZ. Pouze připomínám, že dle vládního návrhu stačila pouze buď oprávněná nebo jenom poctivá držba předchůdce, případně obě varianty držby, konečná podoba je přísnější. Při započtení odpadá pouze požadavek pravosti držby, nejde-li o případ dle § 1090 odst. 2 NOZ.

Dvojí úprava započtení je skutečně zbytečnost. Opravdu je to řešení zbytečně komplikované a matoucí, které však nemůžeme připsat na vrub původním autorům zákona, ale až „lidové tvořivosti“ ústavně-právního výboru.

Pokud bychom přeci jen chtěli hledat „dobrý úmysl“ Ústavně právního výboru, pak pro doplnění odkazuji na § 1493 ABGB, odkud se výbor, stejně jako obecně i vládní komise, inspirovaly asi nejvíce. Podle všeho se výbor při úpravě držby a vydržení chtěl více přiblížit rakouské úpravě, která (také) zná držbu pořádnou (§ 316 a 1461), poctivou (§ 326 a násl. a § 1463) a pravou (§ 345 a 1464 ABGB). Určitě by to však šlo udělat mnohem lépe.

§ 1493 ABGB zní: „Kdo poctivě převezmě věc oddržitele pořádného a poctivého, je jako nástupce oprávněn započísti si vydržecí dobu předchůdce (§ 1463). …

Diskuze
[1] Robert Pelikán / 26. 11. 2013 / Re: započítávání držby

Vymezení řádné držby nutno číst v kontextu § 1760: „Skutečnost, že strana nebyla při uzavření smlouvy oprávněna nakládat s tím, co má být podle smlouvy plněno, sama o sobě neplatnost smlouvy nevyvolává.“ Řádnou držbu má tedy i ten, kdo nabyl od nevlastníka a vlastníkem není, je-li titul JINAK bezvadný.

[2] Jiří Remeš / 26. 11. 2013 / reakce na: [1] Robert Pelikán / RE: započítávání držby

Pak se nepromyšlenost ještě prohlubuje. Pokud „platný právní titul“ dle § 991 nevyžaduje skutečné oprávnění nákládání s věcí, pak by mne zajímalo, nač je ještě zvláštní usanovení v § 1090 a 1096, které se spokojují s „právním důvodem, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.“ Které případy pokryje § 991 ve spojení s § 1760 a nepokryje § 1090? Řekl bych, že příklady budeme hledat těžko, a nejspíše půjde o „vadné“ tituly mimo závazek, např. dědictví. § 1760 nejspíše navazoval na § 985 vládního návrhu, kdy se oprávněná držba ještě zakládala na „pouhém“ právním důvodu („Kdo drží na základě právního důvodu, anebo kdo se ujme držby svou mocí, aniž tím ruší cizí držbu nebo jiné právo, je oprávněný držitel.“ Abych byl upřímný, tak si rozdílností řádné držby podle § 991 a „držby jinak řádné“ podle 1090 odst. 1 NOZ nejsem jistý. Dovolím si ještě upozornit, že § 1112 in fine ještě stále hovoří o neoprávněném, přičemž s (ne)oprávněností držitele již NOZ nepracuje.

[3] Robert Pelikán / 27. 11. 2013 / reakce na: [2] Jiří Remeš / RE: započítávání držby

Jsem přesvědčen, že se při formulaci § 1090 jenom zapomnělo, že je o kus výše vymezena řádná držba, jde ale o to samé. Nebylo by divu, s terminologií kolem držby se několikrát v průběhu přípravy kodexu hýbalo…

[4] Robert Pelikán / 27. 11. 2013 / reakce na: [2] Jiří Remeš / RE: započítávání držby

Ad § 1112: Zde se nemyslí neoprávněný držitel (byť se ten termín v některých verzích návrhu u držby vyskytoval), ale osoba neoprávněná převést na jiného vlastnictví.

03/11/2017 / Admin Tým

§ 134 SOZ(3) - zdroj inspirace

0

Držba se přeruší, nevykonával-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než jeden rok.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1089 až 1094

0

Vyžaduje-li se, aby osoba měla zákonného zástupce nebo opatrovníka, počne vydržecí doba běžet ohledně práva proti ní až ode dne, kdy zákonného zástupce nebo opatrovníka získá. Již započatá doba běží dále, avšak neskončí dříve, než uplyne jeden rok po odpadnutí překážky.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1089 až 1094

0
05/01/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Vydržecí doba v římském právu

0
03/11/2017 / Admin Tým

§ 1358 vládního návrhu…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1095 a 1096

0
12/02/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Mimořádné vydržení a promlčení…

0
03/11/2017 / Admin Tým

§ 1333 - 1334 vládního návrhu…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0
(1)

Nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce.

(2)

Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1095 a 1096

0
27/03/2018 / Petr Bělovský

Započtení vydržecí doby v…

0
03/11/2017 / Admin Tým

§ 1357 vládního návrhu…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Vydržet vlastnické právo nemůže zákonný zástupce proti zastoupenému, ani zastoupený proti svému zákonnému zástupci. To platí obdobně i pro opatrovníka a opatrovance a pro poručníka a poručence.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1097 a 1098

0
03/11/2017 / Admin Tým

§ 1360 vládního návrhu…

0

Mezi manžely nepočne vydržecí doba běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro osoby žijící ve společné domácnosti, zákonného zástupce a zastoupeného, opatrovníka a opatrovance i pro poručníka a poručence.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1097 a 1098

0
03/11/2017 / Admin Tým

§ 1360 vládního návrhu…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback