Vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou
smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo
stanoveno zákonem.
(1)
Převede-li strana postupně uzavřenými smlouvami různým osobám
vlastnické právo k věci nezapsané ve veřejném seznamu, nabývá
vlastnické právo osoba, které převodce vydal věc nejdříve. Není-li nikdo
takový, nabývá vlastnické právo osoba, s níž byla uzavřena smlouva,
která nabyla účinnosti jako první.
(2)
Převede-li strana vlastnické právo k věci zapsané ve veřejném seznamu
postupně několika osobám, stane se vlastníkem osoba, která je v dobré
víře a jejíž vlastnické právo bylo do veřejného seznamu zapsáno jako
první, a to i v případě, že její právo vzniklo později.
Vlastnické právo k movité věci určené podle druhu se nabývá
nejdříve okamžikem, kdy lze věc určit dostatečným odlišením od jiných
věcí téhož druhu.
Převede-li se vlastnické právo k movité věci zapsané ve veřejném
seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu, ledaže
jiný právní předpis stanoví jinak.
(1)
Vlastnické právo k cennému papíru na doručitele se převádí smlouvou
k okamžiku jeho předání.
(2)
Vlastnické právo k cennému papíru na řad se převádí rubopisem a
smlouvou k okamžiku jeho předání. O náležitostech rubopisu a jeho
přijetí, jakož i o tom, kdo je z rubopisu oprávněn a jak toto
oprávnění prokazuje, platí ustanovení právního předpisu upravujícího
směnky; převodce cenného papíru však ručí za uspokojení práv
z cenného papíru, jen je-li k tomu zvlášť zavázán.
(3)
Vlastnické právo k cennému papíru na jméno se převádí už samotnou
smlouvou k okamžiku její účinnosti.
(1)
Vlastnické právo k zaknihovanému cennému papíru se nabývá zápisem
zaknihovaného cenného papíru na účet vlastníka.
(2)
Zapisuje-li se zaknihovaný cenný papír i na účet zákazníků, nabývá
se vlastnické právo k němu zápisem na účet zákazníků.
(3)
Na nabývání vlastnického práva k imobilizovanému cennému papíru
podle § 2413 odst. 1 se použijí obdobně ustanovení o nabývání
vlastnictví k zaknihovaným cenným papírům.
Převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném
seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.
Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí
spojená.
(1)
Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci,
které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a
mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li
tak zákon.
(2)
Závady, které nepřejdou, zanikají.
Ustanovení § 1106 a 1107 platí obdobně také při nabytí vlastnického
práva jinak než převodem.
Kde začíná problém, tam končí komentář; kde končí komentář, tam začíná Obczan.cz
Komentáře
Důvodová zpráva k § 1099
0 0 0Křížové odkazy
0 0 0Princip konsensuality - další změna paradigmatu
0 0 0Toto ustanovení vrací do českého práva princip konsenzuality při převodu vlastnictví, který krátce znal už tzv. střední kodex z roku 1950. Řešení je typické pro země románské právní kultury (viz. čl 1138 Code Civil). Opouští se tak princip tradice (§ 133 SOZ) a do značné míry tak odpadá učení o titulu a modu a úvahy o povaze modu, typické pro země germánské kultury včetně ČR (§ 425 ABGB, § 929 BGB). V kostce jde o to, k jakému okamžiku je vlastnické právo převedeno. Německy mluvící země to řeší až předáním (smlouva nestačí), latinské země už smlouvou. Vlastnické právo podle NOZ v zásadě přechází s účinností smlouvy, kterou řeší § 1725 a 1745. Pravidlo je ale dispozitivní, je na vůli stran, zda okamžik translace naváží na jinou skutečnost. Taky je nutné pamatovat, že u nemovitostí a zapsaných věcí je dvoufázovost zachována (§ 1101 – 1105). Především je ale nutné číst i následující § 1100 odst. 1, který dopad relativizuje, a 100% o nezpochybnitelnosti převodu se získá až skutečnou tradicí, titulus a modus tedy přežili.
Zatím žádné diskuzní příspěvky
Čl. 1138 francouzského CC (k 6.…
0 0 0