(1)

Správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky a co je v zájmu všech spoluvlastníků nutné nebo účelné pro řádnou péči o dům a pozemek jako funkční celek a zachování nebo zlepšení společných částí. Správa domu zahrnuje i činnosti spojené s přípravou a prováděním změn společných částí domu nástavbou, přístavbou, stavební úpravou nebo změnou v užívání, jakož i se zřízením, udržováním nebo zlepšením zařízení v domě nebo na pozemku sloužících všem spoluvlastníkům do­mu.

(2)

Má se za to, že se správa vztahuje i na společné části, které slouží výlučně k užívání jen některému spoluvlastníku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1189

0
03/09/2014 / František Ollé

Podnět k novelizaci

0

Osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1190

0

Správa bez vzniku společenství vlastníků

Nevzniklo-li společenství vlastníků, použijí se na správu pravidla určená v prohlášení a pro rozhodování ve věcech správy se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění; k rozhodnutí svolá vlastníky jednotek správce.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1191

0
19/08/2013 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Má-li některý vlastník jednotky na společných částech podíl větší než poloviční, stává se správcem. Není-li takový vlastník jednotky, zvolí vlastníci jednotek správce většinou hlasů. Na návrh některého vlastníka jednotky soud správce odvolá a jmenuje nového správce, pokud je pro to důležitý důvod.

(2)

Správce může samostatně činit, co je nutné k zachování spravovaného majetku; pokud je určeno něco jiného, nepřihlíží se k tomu. To neplatí pro rozhodování o záležitostech, které podle tohoto zákona náleží do působnosti shromáždění.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1192

0

Jedná-li se o dům, kde je méně než pět jednotek, nepřihlíží se při rozhodování vlastníků jednotek k hlasům správce převyšujícím součet hlasů všech ostatních vlastníků jednotek.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1193

0

Společenství vlastníků

(1)

Společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

(2)

Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1194

0
(1)

Společenství vlastníků může nabývat majetek a nakládat s ním pouze pro účely správy domu a pozemku.

(2)

K právnímu jednání, kterým společenství vlastníků zajistí dluh jiné osoby, se nepřihlíží.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1195

0
04/06/2015 / Lake Lake

Ustanovení v rozporu s § 1180

0
(1)

Společenství vlastníků právně jedná v mezích svého účelu s vlastníky jednotek i s třetími osobami.

(2)

Vzniknou-li vlastníkům jednotek práva vadou jednotky, zastupuje společenství vlastníků vlastníky jednotek při uplatňování těchto práv.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1196

0

Sdruží-li se společenství vlastníků s jiným společenstvím vlastníků ke spolupráci při naplňování svého účelu nebo stane-li se členem právnické osoby sdružující společenství vlastníků nebo vlastníky jednotek nebo jinak působící v oblasti bydlení, nesmí se zavázat k jiné majetkové účasti, než je poskytnutí členského vkladu nebo poskytování členských příspěvků. Zaváže-li se společenství vlastníků podílet se na ztrátě jiné osoby, hradit její dluhy nebo je zajistit, nepřihlíží se k tomu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1197

0
(1)

Nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.

(2)

Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků. To neplatí při nabytí jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1198 a 1199

0
17/10/2013 / Petr Jansa

... nejpozději po .... je to…

0
26/04/2015 / Lake Lake

§ 1198: Povinný vznik…

0

Je-li v domě méně než pět jednotek, může být společenství vlastníků založeno, pokud s tím souhlasí všichni vlastníci jednotek.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1198 a 1199

0
(1)

Společenství vlastníků se založí schválením stanov. Nebylo-li společenství vlastníků založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě, vyžaduje se ke schválení stanov souhlas vlastníků všech jednotek.

(2)

Stanovy obsahují alespoň

  1. název obsahující slovo „společenství vlastníků“ a označení domu, pro který společenství vlastníků vzniklo,
  2. sídlo určené v domě, pro který společenství vlastníků vzniklo; není-li to možné, na jiném vhodném místě,
  3. členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, jakož i způsob jejich uplatňování,
  4. určení orgánů, jejich působnosti, počtu členů volených orgánů a jejich funkčního období, jakož i způsobu svolávání, jednání a usnášení,
  5. určení prvních členů statutárního orgánu,
  6. pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí,
  7. pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství, pro příspěvky na správu domu a úhradu cen služeb a pro způsob určení jejich výše placené jednotlivými vlastníky jednotek.
(3)

Stanovy vyžadují formu veřejné listiny. To neplatí, zakládá-li se společenství prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám ujednáním ve smlouvě o výstavbě.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1200

0
31/03/2015 / Tomáš Průša

prohlášení .. ve smlouvě o…

0

Bylo-li společenství vlastníků založeno prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě, nepřihlíží se k změnám stanov provedeným před vznikem společenství vlastníků.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1201

0
(1)

Dokud má některý zakladatel společenství vlastníků většinu hlasů, je správcem domu a pozemku. Pro tento účel se na strany smlouvy o výstavbě hledí jako na jednu osobu.

(2)

Na správu se použijí pravidla určená v prohlášení a pro rozhodování ve věcech správy se obdobně použijí ustanovení o shromáždění. K rozhodnutí svolá vlastníky jednotek správce; při rozhodování se nepřihlíží k hlasům správce převyšujícím součet hlasů všech ostatních vlastníků jednotek.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1202 a 1203

0
25/10/2013 / Kolemjdoucí

Kolize § 1202 s § 1198

5

Ztratí-li správce většinu hlasů, podá nejpozději do šedesáti dnů jako statutární orgán společenství vlastníků návrh na zápis společenství vlastníků do veřejného rejstříku a nejpozději do devadesáti dnů svolá shromáždění. Neučiní-li to, může tak učinit kterýkoli vlastník jednotky.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1202 a 1203

0

Společenství vlastníků vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1204

0
(1)

Nejvyšší orgán společenství vlastníků je shromáždění. Statutární orgán je výbor, ledaže stanovy určí, že je statutárním orgánem předseda společenství vlastníků. Zřídí-li stanovy další orgány, nelze jim založit působnost vyhrazenou shromáždění nebo statutárnímu orgánu.

(2)

Způsobilý být členem voleného orgánu nebo zástupcem právnické osoby jako člena takového orgánu je ten, kdo je plně svéprávný a je bezúhonný ve smyslu jiného právního předpisu upravujícího živnostenské podnikání.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1205

0

Shromáždění

(1)

Shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží.

(2)

Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1206

0
14/04/2016 / Jiří Buchvaldek

k odst. 2: Kogentní nebo ne?

1
(1)

Statutární orgán svolá shromáždění k zasedání tak, aby se konalo nejméně jedenkrát do roka. Statutární orgán svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.

(2)

Nejsou-li k pozvánce připojeny podklady týkající se pořadu zasedání, umožní svolavatel každému vlastníku jednotky včas se s nimi seznámit.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1207

0

Do působnosti shromáždění patří

  1. změna stanov,
  2. změna prohlášení o rozdělení práva k domu a pozemku na vlastnické právo k jednotkám,
  3. volba a odvolávání členů volených orgánů a rozhodování o výši jejich odměn,
  4. schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků,
  5. schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky,
  6. rozhodování
    1. o členství společenství vlastníků v právnické osobě působící v oblasti bydlení,
    2. o změně účelu užívání domu nebo bytu,
    3. o změně podlahové plochy bytu,
    4. o úplném nebo částečném sloučení nebo rozdělení jednotek,
    5. o změně podílu na společných částech,
    6. o změně v určení společné části sloužící k výlučnému užívání vlastníka jednotky,
    7. o opravě nebo stavební úpravě společné části, převyšují-li náklady částku stanovenou prováděcím právním předpisem; to neplatí, pokud stanovy určí něco jiného,
  7. udělování předchozího souhlasu
    1. k nabytí, zcizení nebo zatížení nemovitých věcí nebo k jinému nakládání s nimi,
    2. k nabytí, zcizení nebo zatížení movitých věcí, jejichž hodnota převyšuje částku stanovenou prováděcím právním předpisem, nebo k jinému nakládání s nimi; to neplatí, pokud stanovy určí něco jiného,
    3. k uzavření smlouvy o úvěru společenstvím vlastníků včetně schválení výše a podmínek úvěru,
    4. k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k jednotce, pokud dotčený vlastník jednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil,
  8. určení osoby, která má zajišťovat některé činnosti správy domu a pozemku, i rozhodnutí o její změně, jakož i schválení smlouvy s touto osobou a schválení změny smlouvy v ujednání o ceně nebo o rozsahu činnosti,
  9. rozhodování v dalších záležitostech určených stanovami nebo v záležitostech, které si shromáždění k rozhodnutí vyhradí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1208 a 1209

0
(1)

Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

(2)

Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1208 a 1209

0
10/04/2015 / Lake Lake

Možnost obrátit se na soud

21

Mezi právníky převládá (kdoví proč) kuriózní názor, že hlasování shromáždění vlastníků jednotek podle NOZ probíhá „nadpoloviční většinou přítomných“. Taková interpretace zákona je ovšem mylná. Většina hlasování o nakládání se společným majetkem bude totiž probíhat podle hlasovacích kvor, uvedených v obecné části NOZ o spoluvlastnictví.

Je třeba vyjít ze skutečnosti, že bytové spoluvlastnictví není nic jiného než speciální případ spoluvlastnictví nemovité věci; NOZ to stanoví výslovně v § 1158/1. Ustanovení NOZ o rozhodování spoluvlastníků (§ 1128 – 1133) jsou v postavení lex generalis. Ustanovení § 1206/2 o hlasování na shromáždění vlastníků jednotek je lex specialis pouze pro bytové spoluvlastnictví. Aplikací běžného výkladového postupu bychom měli dospět k závěru, že lex specialis derogat legi generali; že tedy ustanovení § 1206 má přednost před jakýmikoliv obecnými ustanoveními o rozhodování mezi spoluvlastníky vě­ci.

Věc se ovšem má zcela jinak. Podle ustanovení § 1206 platí, že „k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů. Z uvedeného plyne, že se v první řadě použije hlasovací kvorum uvedené ve stanovách, je-li vyšší. Jestliže stanovy o hlasovacím kvoru mlčí, uplatní se kvorum, které vyžaduje „zákon“. A teprve pokud by ani stanovy, ani zákon toto neřešily, uplatnilo by se (jako poslední možnost) hlasování nadpoloviční většinou přítomných. V tomto případě má sice přednost lex specialis, ten ale odkazuje na stanovy a na zákon – tedy na lex generalis.

Kdyby úmyslem racionálního zákonodárce bylo používat u bytových spoluvlastníků pouze hlasovací kvora, uvedená pouze v oddílu o bytovém spoluvlastnictví, byl by zákonodárce v textu § 1206 nepochybně odkázal na „tento oddíl“. To však neučinil a odkázal obecně na „zákon“. Hlasovací kvora je tedy třeba hledat i mimo část NOZ o bytovém spoluvlastnictví, nejspíše v těch ustanoveních, která jsou svým obsahem a účelem nejbližší. A těmito ustanoveními jsou § 1128 až § 1133 NOZ o rozhodování spoluvlastníků.

Výkladem jsme tedy dospěli k jednoznačnému závěru. Zákon stanoví výslovně kvora pro hlasování v těchto konkrétních případech:

Podle § 1128/1 platí, že o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Podle § 1129/1 platí, že k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Podle § 1132 platí, že k rozhodnutí, na jehož základě má být společná věc zatížena nebo její zatížení zrušeno, a k rozhodnutí, na jehož základě mají být práva spoluvlastníků omezena na dobu delší než deset let, je třeba souhlasu všech spoluvlastníků. A konečně podle § 1133 platí, že ke zřízení zástavního práva nebo jiné obdobné jistoty sloužící k zajištění peněžité pohledávky vzniklé při zlepšení společné věci nebo při její obnově postačí rozhodnutí alespoň dvoutřetinové většiny spoluvlastníků. Zákon také stanoví jak je třeba hlasovat o změně prohlášení (§ 1166), případně jak hlasovat ve speciálním případě mimo zasedání.

Při tom je bezvýznamné, zda jde o hlasování spoluvlastníků o společné věci, nebo o hlasování vlastníků jednotek o společných částech. Zákonná ustanovení o hlasování je třeba chápat jako dispozitivní právní normy, jejichž účinnost může být v rámci SVJ(2012) překonána pouze stanovami právnické osoby.

Nadpoloviční většinou přítomných by se na shromáždění vlastníků jednotek podle NOZ hlasovalo pouze o zbylých záležitostech, které nejsou upraveny ani zákonem, ani stanovami. Je s podivem, že žádný z publikujících právníků si tuto skutečnost zatím neuvědomil. A to od účinnosti NOZ uplynul už více než rok …

Diskuze
[1] TP / 12. 4. 2015 / hlasování vlastníků jednotek

Spíš bych řekl, že „kuriózní“ jsou ty vaše názory a „s podivem“ sebedůvěra (či lépe arogance), s jakou je prezentujete. Jak jste přišel na to, že ony zákony, na které pamatuje ustanovení § 1206 odst. 2 věty druhé o. z., jsou vůči citovanému ustanovení lex genaralis? Hodil jste si korunou? A proč by se na hlasování „vlastníků jednotek“, upravené zmíněným ustanovením, mělo aplikovat hlasovací kvórum předepsané pro účastníky jiného spoluvlastnického vztahu („spoluvlastníky“)? A mimochodem – jaký má smysl uvažovat o vztahu speciality mezi dotčeným ustanovením a zákonnou právní úpravou, která předpokládá kvalifikovanější rozhodování shromáždění vlastníků jednotek, jestliže dotčené ustanovení přímo vylučuje svoji působnost na případy, na něž dopadá ona „kvalifikovaná“ zákonná úprava? Neřeší snad interpretační zásada lex specialis derogat legi generali situace, kdy dvě normy s odlišným dosahem působnosti řeší tutéž otázku rozdílně, a kdy tedy vzniká přímý logický rozpor mezi obecným a zvláštním pravidlem chování? Kde je tedy konflikt mezi pravidlem, že k přijetí rozhodnutí shromáždění se vyžaduje většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, a zákonem požadujícím k přijetí určitého rozhodnutí shromáždění vyšší počet hlasů vlastníků jednotek, pokud přímo ustanovení § 1206 odst. 2 věty druhé o. z. říká, že prvně zmíněné pravidlo není bezvýjimečné, nýbrž se použije právě a jen tehdy, jestliže tu není ona jiná úprava v zákoně (či stanovách)? Není to snad jen projev legislativní techniky, jejíž smysl záleží v tom, aby zákonodárce nemusel zvlášť vypočítávat veškerá (myslitelná) rozhodnutí, která má shromáždění přijímat „prostou“ (absolutní) většinou přítomných vlastníků jednotek, nicméně jejíž výsledek má být týž, jakoby je skutečně zvlášť vypočetl? Opravdu jde i v těchto případech o poměr speciality souvisejících právních norem? Zkuste se nad tím zamyslet…

[2] Kolemjdoucí / 23. 4. 2015 / Hlasování podle § 1206

§ 1206
„(2) Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.“

Podle Lakeho výkladu se odkazem na zákon v odst.2 § 1206 v případě významné záležitosti rozumí odkaz na § 1129 NOZ.
„(1) K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.“

Podle mého názoru se odkazem na zákon v odst.2 § 1206 rozumí ustanovení § 1214 vztahující se k rozhodnutí mimo shromáždění, podle kterého, „… mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.“

Lakeho výklad je v rozporu s ustanovením § 1214 NOZ vztahující se k rozhodnutí mimo zasedání. Všimněte si, že v tomto ustanovení chybí (na rozdíl od ustanovení § 1206) slova ledaže zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

Co to znamená? Pokud bychom přijali Lakeho názor, tak se při hlasování na shromáždění o významné záležitosti podle ustanovení § 1206 řídíme odkazem na zákon, což je podle něho § 1129 (souhlas dvoutřetinové většiny). Ale při rozhodnutí téhož mimo zasedání se řídíme samotným § 1214 (většinou hlasů všech vlastníků jednotek) protože odkaz na zákon, který by umožnil uplatnit § 1129, uveden není. Snížení kvóra pro schválení usnesení pro hlasování mimo zasedání oproti hlasování na shromáždění považuji za nesmyslné.

Dle mého výkladu (že odkazem na zákon v odst.2 § 1206 se rozumí ustanovení § 1214) je naopak logické, že § 1214 neobsahuje odkaz na zákon. Sám totiž už obsahuje výjimku, kdy se použije vyšší počet hlasů – souhlas všech vlastníků (mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu).

[3] Lake Lake / 24. 4. 2015 / reakce na: [2] Kolemjdoucí / RE: Hlasování podle § 1206

Pan Kolemjdoucí npíše: „Podle Lakeho výkladu se odkazem na zákon v odst.2 § 1206 v případě významné záležitosti rozumí odkaz na § 1129 NOZ.“

Toto není pravda. Nenapsal jsem nic v tomto smyslu. Naopak tvrdím v souladu s obecnými výkladovými pravidly, že použil-li zákonodárce odkaz na „zákon“ bez uvedení konkrétního právního předpisu, mínil tím nespecifikovaný odkaz na kterýkoliv účinný zákon a kteroukoliv část kteréhokoliv zákona.

Pan Kolemjdoucí dále píše: „Podle mého názoru se odkazem na zákon v odst.2 § 1206 rozumí ustanovení § 1214 vztahující se k rozhodnutí mimo shromáždění“.

Takový názor není ovšem ničím podložen a je v rozporu s obecnými výkladovými pravidly, jak už jsem upozornil. Pokud by snad zákonodárce měl v úmyslu v § 1206 odkázat pouze na obsah oddílu č. 5 „Bytové spoluvlastnictví“, odkázal by v textu nepochybně pouze do oddílu č. 5 o bytovém spoluvlastnictví. V takovém případě by ovšem příslušná věta v NOZ musela být formulována takto: „K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo USTANOVENÍ TOHOTO ODDÍLU vyžadují vyšší počet hlasů.“ Takto však ona věta nezní. Obsah právní normy je tedy jiný, než se domnívá pan Kolemjdoucí.

Podotýkám, že zákonodárce v NOZ umí naprosto přesně rozlišit (na více místech) kdy odkazuje na zákon obecně a kdy má na mysli odkaz na konkrétní část konkrétního zákona. Namátkou připomínám: odkaz na „ustanovení této části“ v § 978, § 2872 i jinde, odkaz na „ustanovení této hlavy“ v § 979 a § 2973, odkaz na „ustanovení tohoto oddílu“ v § 1852 a na dalších šesti místech NOZ, odkaz na „ustanovení tohoto pododdílu“ v § 2158, § 2235 a jinde.

Z uvedeného můžeme učinit závěr, že racionální zákonodárce by použil v textu zákona zužující (méně obecný) odkaz, kdyby byl měl úmysl tak učinit. Neučinil tak, a odkázal na „zákon“. Proto platí, že na speciální rozhodování bytových spoluvlastníků podle § 1206 dopadají v první řadě obecná ustanovení o rozhodování spoluvlastníků o společné věci (§ 1128 až § 1133 NOZ) jako lex generalis.

Samotné ustanovení § 2014 je pouze další výjimka (výimka z výjimky) pro speciální případ- není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se (§ 1210). Jde tedy o lex specialis k § 1206 a ten je v postavení lex specialis k §1128 až § 1133.

[4] Roman Kramařík / 24. 4. 2015 / reakce na: [3] Lake Lake / RE: Hlasování podle § 1206

Vážení diskutující – na právu je krásné, že na rozdíl od exaktních věd je více než přijatelné, když máte jiný názor. A máte-li pro něj argumenty, můžete si užít docela zábavnou a přínosnou diskusi. Je také pěkné, že nemusíte nakonec „mít pravdu“ a přitom neselháváte ani Vy, ani Vaše argumenty. Nepleťte si prosím argumenty a závěry, které z nich Vy či ostatní vyvozujete, s „pravdou“. Všichni určitě máte v tomto diskusním vláknu co říct a Vaše argumenty jsou zajímavé. Osobní narážky či urážky ale zajímavé nejsou a budou mazány. Jsem si jist, že i když je vynecháte, budete mít stále co říct. Výkladovým diskusím nad rekodifikací občas chybí pokora a vzájemný respekt. Tady na OBCZANu se snažíme, aby tomu bylo jinak.

[5] Kolemjdoucí / 28. 5. 2015 / reakce na: [3] Lake Lake / RE: Hlasování podle § 1206

Pane lake napsal jste:

Samotné ustanovení § 2014 je pouze další výjimka (výjimka z výjimky) pro speciální případ- není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se (§ 1210). Jde tedy o lex specialis k § 1206 a ten je v postavení lex specialis k §1128 až § 1133.

Není to pravda, samotné ustanovení § 1214 se nevztahuje jen na speciální případ- není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se (§ 1210) odst.1. Ustanovení § 1214 se vztahuje také na rozhodování mimo zasedání v jiných případech určených stanovami podle § 1210 odst.2 , kterému nemusí předcházet „neusnášeníschopné shromáždění“.

Ve vašich tvrzeních uvádíte (i ve vašich příspěvcích uvedených na jiném místě), že lze při rozhodování mimo shromáždění polde § 1210 odst.1 roz­hodovat o „významné záležitosti“ kvórem nadpoloviční většiny všech dle § 1214, ale při rozhodování mimo shromáždění podle § 1210 odst.2 (upravené stanovami) se rozhoduje o"významné záležitosti" kvórem dvoutřetinové většiny podle § 1129. Toto tvrzení je v přímém rozporu se zněním ustanovení § 1214, ve kterém není žádná zmínka, že by se mělo uplatnit jen v případě rozhodování mimo zasedaní podle odst.1 § 1210, a nemělo se uplatnit pro rozhodování mimo zasedání podle odst.2 § 1210. Ustanovení § 1214 neobsahuje ani odkaz „na zákon“ (na rozdíl od § 1206) , který by vás teoreticky opravňoval odkázat na § 1129.

§ 1214 jasně upravuje kvórum nadpoloviční většiny všech pro rozhodování mimo zasedání vztahující se jak na případy uvedené v odst.1 tak v odst.2 § 1210. To nemůžete překonat a změnit žádným vašim výkladem.

[6] Lake Lake / 29. 5. 2015 / reakce na: [5] Kolemjdoucí / RE: Hlasování podle § 1206

Pane Kolemjoducí, snažíte se položit rovnítko mezi dva velmi odlišné důvody pro hlasování per rollam: hlasování podle § 1210/1 a hlasování uvedené v § 1210/2 NOZ. Že Váš názor není správný, je jednoznačně zjevné z úmyslu zákonodárce, na který je možnousuzovat zeznění důvodové zprávy k § 1210 NOZ. Cituji:

Z praktických důvodů se navrhuje umožnit přijmout rozhodnutí také mimo zasedání. Případy, kdy tak lze učinit, návrh dělí na dvě skupiny. Za prvé jde o případ, kdy se na zasedání svolaného shromáždění nesejde dostatečný počet vlastníků jednotek, takže nebudou schopni usnášet se. V takové situaci se zamýšlí umožnit, aby se o záležitostech, o nichž mělo být na zasedání rozhodnuto, rozhodlo náhradním způsobem bez zasedání per rollam.
Výslovné ustanovení o možnosti stanov připustit tento způsob rozhodování se může jevit jako nadbytečné, protože jen opakuje právní pravidlo obsažené již v obecných ustanoveních o právnických osobách. Zařazeno je však z toho důvodu, aby se z prvého odstavce nedovozovalo opakem, že v jiných případech rozhodovat mimo zasedání není možné.

Z uvedeného je zřejmé, že hlasování per rollam na základě stanov je hlasováním ze zcela jiného důvodu a na základě jiného ustanovení zákona, než se domníváte. Podle §158 odst. 2 NOZ platí, že zakladatelské právní jednání může připustit rozhodování orgánu i mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků. To je právě případ, zmíněný v § 1210/2.

Je tedy zcela zjevné i z podrobného objasnění v důvodové zprávě k NOZ, že hlasování podle § 1210/2 není podřazeno pod § 1214, nýbrýž je zde zmíněno pouze k odstranění možných pochybností. Ve skutečnosti nejde vůbec o hlasování podle § 1210/2, jak mylně uvádíte, nýbrž právním důvodem pro takové hlasování je § 158 NOZ a příslušná část stanov SVJ. V nich je třeba hledat hlasovací kvora, která mohou (v souladu s § 1206 NOZ) být jedině vyšší než uvádí zákon.

[7] Kolemjdoucí / 29. 5. 2015 / reakce na: [6] Lake Lake / RE: Hlasování podle § 1206

Pane Lake,

není podstatné z jakého důvodu bylo ustanovení odst. 2 ((2) V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.) zařazeno do § 1210 upravující Rozhodnutí mimo zasedání . Schvalovací kvórum pro Rozhodnutí mimo zasedání stanovuje § 1214. To je nezpochybnitelný fakt vyplývající ze znění § 1210 a § 1214. Vaše tvrzení, že hlasování podle § 1210/2 není podřazeno pod § 1214, popírá jednoznačně znění uvedených ustanovení.

I vaše přesvědčení, že by se rozhodování orgánu právnické osoby mimo zasedání podle § 158 mělo řídit v případě rozhodování o významné záležitosti § 1129 ( alespoň dvoutřetinová většina) je mylné. I v tomto případě stačí nadpoloviční většina dle § 156. I § 246 pro spolky odkazuje na § 156.

Kvóra pro rozhodování orgánů právnický osbob upravuje obecně § 156,spolků § 246, společenstí vlastníků § 1206 a § 1214. U všech postačuje nadpoloviční většina. Není důvod řídit se § 1129 až 1133, jejichž ustanovení se na orgány právnické osoby nevztahují.

[8] Lake Lake / 30. 5. 2015 / reakce na: [7] Kolemjdoucí / RE: Hlasování podle § 1206

Pane Kolemjdoucí, seznamte se laskavě se základními výkladovými pravidly. Je zřejmé, že tato pravidla nerespektujete. Snažíte se o výklad právní normy v rozporu s jejím obsahem a smyslem. Při tom se nijak nevyjadřujete k argumentům, které byly v diskusi již vzneseny. Pouhé opakování stanoviska bez argumentace není pro zdejší diskusi žádným přínosem.

Připomínám základní výkladové pravidlo, uvedené v NOZ jako základní zásada pro výklad soukromého práva. Jeví se mi, že od této zásady se bez důvodu odchylujete:
//89/2012 Sb. § 2 (2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

Jasný úmysl zákonodárce jsem zde už ozřejmil na citaci z důvodové zprávy k NOZ. Zákonodárci schvalovali § 1210/2 NOZ s přihlédnutím k smyslu, který je v důvodové zprávě jednoznačně vyjádřen. Z textu důvodové zprávy plyne, že tvůrce zákona nemínil jakkoliv spojovat řádné hlasování per rollam na základě stanov (§ 1210/2) s náhradním hlasováním per rollam po neusnášeníschopném hromáždění (§ 1210/1). Takže za použití výkladové metody historické lze dojít k závěru, že má interpretace je správná a Vaše interpretace je nesprávná.

K témuž výkladu ostatně lze dospět i za použití výkladové metody systematické.
Ustanovení § 1210 až 1214 jsou systematicky podřazena pod část, vyznačenou nadpisem „Rozhodnutí mimo zasedání“. Je tedy zjevné (samozřejmě i z obsahu) čeho se tato část NOZ týká. Z takto vymezeného důvodu hlasování se však vymyká zmínka o řádném hlasování podle § 158 NOZ. Tuto zmínku zákonodárce (nesystematicky a nedůsledně) vložil do § 1210/2, namísto správného umístění v § 1206. Nevhodné umístění samo o sobě ovšem není důvodem, abyste obsah této právní normy vykládal proti smyslu právního předpisu (§ 2 NOZ).
--------------------------------------------------------------------------------------------
Na závěr se vyjádřím k Vaší větě, cituji:
„I vaše přesvědčení, že by se rozhodování orgánu právnické osoby mimo zasedání podle § 158 mělo řídit v případě rozhodování o významné záležitosti § 1129 ( alespoň dvoutřetinová většina) je mylné. I v tomto případě stačí nadpoloviční většina dle § 156. (…) “

Z uvedeného citátu je zjevné, že Vám zůstává zcela skryto základní výkladové pravidlo: lex specialis derogat legi generali. Zaměňujete hlasování o záležitostech právnické osoby s hlasováním spoluvlastníků o společné věci (§ 1126 až § 1133 NOZ). Jde o dva odlišné druhy hlasování, o odlišných záležitostech, a podle odlišných ustanovení NOZ. Ve věcech spoluvlastnického rozhodování o společné věci se vždy použijí speciální ustanovení o spoluvlastnickém rozhodování (§ 1128 až § 1133). Nepoužije se tedy pravidlo lex generalis § 156 a o hlasování orgánu právnické osoby. Ostatně ani pro hlasování o záležitostech právnické osoby SVJ by se nepoužil § 156, jak se mylně domníváte. Použije se § 1206 NOZ. Důvod je opět tentýž: Ustanovení § 1206 je lex specialis vůči obecnému § 156. Proto má u právnické osoby SVJ přednost tato speciální právní úprava.

Doporučuji Vám vřele prostudovat některou učebnici základů práva, například GERLOCH, Aleš. Teorie práva. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978–80–7380–233–2. Výkladové metody jsou probírány od str. 136.

[9] Kolemjdoucí / 30. 5. 2015 / reakce na: [8] Lake Lake / RE: Hlasování podle § 1206

Pane lake,

každá teoretická výkladová metoda se dá demagogicky zneužít.

K zmíněnému § 2 (2) NOZ musím bohužel konstatovat, že jste to vy, kdo přikládá zákonnému ustanovení jiný význam, než plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti. § 1214 stanovuje potřebné kvórum pro přijetí rozhodnutí mimo zasedání. Rozhodnutí mimo zasedání definuje § 1210 v odst. 1 a 2. V rozporu se zněním obou ustanovení tvrdíte, že se § 1214 nevztahuje na § 1210 odst. 2. Rovněž nesouhlasím s vašim výkladem úmyslu zákonodárce v důvodé zprávě. I kdyby § 1210 neobsahoval odst. 2 (o této možnosti se zmiňuje důvodová zpráva) a uplatnil se § 158 (2), tak lze rozhodovat dle § 156 nadpoloviční většinou nebo § 1214 opět nadpoloviční většinou, niko-li podle § 1128 až 1133. Jde totiž o rozhodování orgánu právnické osoby o všech záležitostech v působnosti shromáždění podle § 1208, na které se § 1128 až 1133 nevztahuje. Hlasování spoluvlastníků o společné věci lze uplatnit, pokud by se nejednalo o rozhodování orgánu právnické osoby v našem případě shromáždění, v případě SVJ by se moho jednat o záležitostech, které nepatří do působnosti shromáždění.

[10] Lake Lake / 4. 6. 2015 / reakce na: [9] Kolemjdoucí / RE: Hlasování podle § 1206

Pan Kolemjdoucí píše: každá teoretická výkladová metoda se dá demagogicky zneužít. S tím souhlasím. Podívejme se tedy kdo je tím demagogem.

Vlastníci jednotek mají plné právo rozhodovat o svém společném majetku. Toto právo je chráněno Ústavou a článkem 11 Listiny základních práv a svobod. Při svém rozhodování mohou hlasovat na shromáždění, nebo podepisovat listinu, nebo použít technických prostředků (elektronická forma hlasování). Všechny tyto způsoby hlasování jsou naprosto rovnocenné a slouží vlastníkům k realizaci jejich práva rozhodovat o jejich majetku.

Stát má do soukromoprávních vztahů zasahovat co nejméně. Ingerence státní moci do soukromoprávní sféry by musela být odůvodněna naléhavým celospolečenským zájmem (k tomu viz konstamtní judikatura Ústavního soudu o možnosti státu zasahovat do soukromoprávních vztahů). Proto v tomto případě NOZ pouze rámcově zmiňuje možnost rozhodovat mimo zasedání právnické osoby, je-li to uvedeno v zakladatelském dokumentu (§ 158 NOZ). Ve speciální části o bytovém spoluvlastnictví je tato možnost zmíněna rovněž, opět s důrazem na smluvní volnost a úpravu podrobností takového postupu ve stanovách společenství vlastníků (§ 1210/2 NOZ).

Zcela jiný smysl a důvod má právní úprava rozhodování mimo zasedání, jak je popsáno v § 1210/1 NOZ a dalších ustanoveních až po § 1214. V tomto případě jde o naléhavý celospolečenský zájem a stát zasahuje do soukromoprávní sféry poměrně razantně: V případě, že svolané shromáždění nebylo schopné usnášení, je možno hlasovat o téže věci náhradním způsobem se sníženým hlasovacím kvorem podle § 1214. Důvod je zřejmý: jednotlivému spoluvlastníkovi neumožňuje článek 11 LZPS, aby zneužil své vlastnické právo na újmu druhých. Odmítne-li se vlastník podílet na rozhodování o společném majetku, blokuje tím přijímání rozhodnutí o společné věci. Proto zákonodárce zavedl náhradní způsob rozhodování pro ty případy, kdy vlastníci jsou lhostejní či záměrně odmítají podílet se na rozhodování o společné věci. V tomto případě existuje celospolečenský důvod k zásahu státní moci pomocí legislativních prostředků: zájem na ochraně práv většiny spoluvlastníků převažuje nad zájmem na ochranu individuálního práva jednotlivého spoluvlastníka. Proto se v § 1214 stanoví výslovně snížená hlasovací kvora při náhradním hlasování per rollam. Hlasovací kvorum se pro tytopřípady razantně snižuje ve srovnání se standardním spoluvlastnickým hlasováním podle § 1128 až § 1133 NOZ.

Nelze tedy směšovat běžné hlasování upravené stanovami (§ 158, § 1210/2 NOZ) se speciálním případem náhradního (druhého) hlasování za podmínek stanovených v § 1210/1 NOZ.

Pan Kolemjdoucí se snaží (v rozporu se zjevným úmyslem zákonodárce) rozšířit speciální hlasovací postup (snížená kvora) i na běžné hlasování podle stanov, přestože k takové rozšiřující interpretaci zákona není žádný rozumný ani spravedlivý důvod; ostatně samotný zákonodárce takovou interpretaci v důvodové zprávě výslovně vyloučil.

Pan Kolemjdoucí tedy svým výkladem ukazuje, jak je možno znásilnit právo výkladem ad absurdum a obrátit naruby jednoznačný úmysl zákonodárce. K tomu cituji ta ustanovení NOZ, která při svém postupu zcela opomenul:

89/2012 Sb. § 1 (2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona.

89/2012 Sb. § 2 (1) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

89/2012 Sb. § 2 (2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.

[11] Kolemjdoucí / 6. 6. 2015 / reakce na: [10] Lake Lake / RE: Hlasování podle § 1206

Pane Lake napsal jste:

Pan Kolemjdoucí se snaží (v rozporu se zjevným úmyslem zákonodárce) rozšířit speciální hlasovací postup (snížená kvora) i na běžné hlasování podle stanov, přestože k takové rozšiřující interpretaci zákona není žádný rozumný ani spravedlivý důvod; ostatně samotný zákonodárce takovou interpretaci v důvodové zprávě výslovně vyloučil.

Není to pan Kolemjdoucí, nýbrž ustanovení § 1206, které stanovuje schvalovací kvorum nadpoloviční většiny pro rozhodování záležitostí patřící do působnosti orgánu shromáždění dle § 1208. A potvrzuje to ustanovení § 1214 NOZ o schvalovacím kvoru nadpoloviční většiny, vztahující se jasně i na odst.2 § 1210 o rozhodnutí mimo zasedání „podle stanov“.

Váš výklad „o zjevném úmyslu zákonodárce“ je pouze vaší domněnkou", rovněž tak údajné vyloučení mé iterperetace. Ostatně, autoři NOZ , na svých školeních váše domněnky nepotvrzují.

[12] Lake Lake / 7. 6. 2015 / reakce na: [11] Kolemjdoucí / RE: Hlasování podle § 1206

Pane Kolemjdoucí, Vaše předchozí příspěvky bylo možno vysvětlit vaší naprostou neznalostí proncipů práva, neznalostí výkladových metod, a neznalostí obsahu zákona,o němž jste diskutoval.

Co píšete teď je již vyloženě lživé tvrzení. Není pravdivá Vaše věta: „Není to pan Kolemjdoucí, nýbrž ustanovení § 1206, které stanovuje schvalovací kvorum nadpoloviční většiny pro rozhodování záležitostí patřící do působnosti orgánu shromáždění dle § 1208“

Ustanovení § 1206 má zcela jiný text a obsah, než tvrdíte. Příslušná část § 1206 zní: „K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.“

Jak jsem zde již upozornil, zákon vyžaduje vyšší počet hlasů ve více případech, například při rozhodování o společném majetku podle § 1128, § 1129, § 1132, § 1133, § 1169 NOZ, dále při rozhodování o službách podle § 6 zákona č. 67/2013 Sb. , i v jiných případech. A to nehovořím o tom, že stanovy SVJ mohu překonat platnost kterékoliv z těchto právních norem, vyžadují-li k rozhodování kvorum ještě vyšší.

V korektně vedené diskusi nemají místo nepravdivá tvrzení v rozporu se zněním zákona. Taková tvrzení nepředstavují validní argument pro diskusi, nýbrž jsou „faulem“, který do korektně vedené diskuse nepatří. Mějte se pěkně.

[13] Kolemjdoucí / 7. 6. 2015 / reakce na: [12] Lake Lake / RE: Hlasování podle § 1206

Pane Lake,

bohužel si vaše argumenty a závěry, které z nich vyvozujete, pletete s „pravdou“. V příspěvku výše o tom mimo jiné píše předseda redakční rady komunitního portálu o rekodifikaci www.obczan.cz Roman Kramařík. Předpokládám, že tento jeho příspěvek byl reakcí i na vaše příspěvky, které byly smazány kvůli porušování pravidel fóra. Dovolím si použít jeho slova jako odpověď na váš předchozí příspěvek. Sám bych to výztižněji nanapsal.

Roman Kramařík
Vážení diskutující – na právu je krásné, že na rozdíl od exaktních věd je více než přijatelné, když máte jiný názor. A máte-li pro něj argumenty, můžete si užít docela zábavnou a přínosnou diskusi. Je také pěkné, že nemusíte nakonec „mít pravdu“ a přitom neselháváte ani Vy, ani Vaše argumenty. Nepleťte si prosím argumenty a závěry, které z nich Vy či ostatní vyvozujete, s „pravdou“. Všichni určitě máte v tomto diskusním vláknu co říct a Vaše argumenty jsou zajímavé. Osobní narážky či urážky ale zajímavé nejsou a budou mazány. Jsem si jist, že i když je vynecháte, budete mít stále co říct. Výkladovým diskusím nad rekodifikací občas chybí pokora a vzájemný respekt. Tady na OBCZANu se snažíme, aby tomu bylo jinak.

[14] Lake Lake / 8. 6. 2015 / reakce na: [13] Kolemjdoucí / RE: Hlasování podle § 1206

Pane Kolemjdoucí,

Ze samotného znění zákona č. 89/2012 Sb. se podává, že je nepravdivý Váš výrok: „Není to pan Kolemjdoucí, nýbrž ustanovení § 1206, které stanovuje schvalovací kvorum nadpoloviční většiny pro rozhodování záležitostí patřící do působnosti orgánu shromáždění dle § 1208.“.

Objektivní právní skutečnost, vyjádřená textem celostátně platného právního předpisu, je jiná. Znění § 1206 NOZ je odlišné od toho, co tvrdíte: zákonodárce taxativně vyjmenoval, že přednost má vyšší kvorum obsažené ve stanovách, případně kvorum obsažené v (kterémkoliv) zákoně. Teprve neobsahují-li ani stanovy, ani zákon žádnou úpravu, uplatnilo by se hlasování „nadpoloviční většinou přítomných“. Tedy jste o obsahu právní normy napsal nepravdu. Buď neznáte znění § 1206 NOZ, nebo jde o záměrnou manipulaci s textem zákona z Vaší strany. Toto konstatování je objektivní, bez ohledu na to, že se Vám to nelíbí.

Znovu Vás tedy žádám: diskutujte laskavě férově, bez vynechávání podstatných čáístí textu, bez překrucování obsahu právní normy, kterou se snažíte vyložit.

Stanovisko pléna Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 1/96 ze dne 21. 5. 1996:
V případě aplikace právního ustanovení nutno prvotně vycházet z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. více interpretací), jakož i rozporu doslovného znění daného ustanovení s jeho smyslem a účelem, o jejichž jednoznačnosti a výlučnosti není jakákoli pochybnost, lze upřednostnit výklad e ratione legis před výkladem jazykovým.

Toto stanovisko bylo přijato v plénu za účasti následujících soudců Ústavního soudu: JUDr. Iva Brožová, JUDr. Vojtěch Cepl, JUDr. Vladimír Čermák, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Miloš Holeček, JUDr. Vladimír Jurka, JUDr. Zdeněk Kessler, JUDr. Vladimír Klokočka, JUDr. Vladimír Paul, JUDr. Vlastimil Ševčík, JUDr. Pavel Varvařovský.

Jestliže překrucujete již samotný text zákona, diskvalifikujete tím jakékoliv Vaše argumenty v následné diskusi. Závěrem tedy žádám: Vyjděte z textu § 1206 v jeho doslovném znění. Pouze k tomuto znění byste pak mohl ve zdejší diskusi uplatňovat argumenty, najdete-li nějaké.

[15] Kolemjdoucí / 8. 6. 2015 / reakce na: [14] Lake Lake / RE: Hlasování podle § 1206

Pane Lake uvádíte:

Stanovisko pléna Ústavního soudu Pl. ÚS-st. 1/96 ze dne 21. 5. 1996://
//V případě aplikace právního ustanovení nutno prvotně vycházet z jeho doslovného znění. Pouze za podmínky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umožňující např. více interpretací), jakož i rozporu doslovného znění daného ustanovení s jeho smyslem a účelem, o jejichž jednoznačnosti a výlučnosti není jakákoli pochybnost, lze upřednostnit výklad e ratione legis před výkladem jazykovým.

Podle mého názoru, jste to vy, kdo překrucuje doslovné znění právního ustanovení (§ 1214) a zdůvodňujete to vyfabulovaným rozporem se smyslem ustanovení . Přitom se odvoláváte na DZ, přestože z ní nic takového nevyplývá. Už jsem vám to jednou napsal, že § 1214 stanovuje potřebné kvórum pro přijetí rozhodnutí mimo zasedání. Rozhodnutí mimo zasedání definuje § 1210 v odst. 1 a 2. V rozporu se zněním obou ustanovení tvrdíte, že se § 1214 nevztahuje na § 1210 odst. 2.

Cituji z důvodové zprávy to, co má podle vašeho názoru dokazovat rozpor doslovného znění ustanovení s jeho smyslem:
//Výslovné ustanovení o možnosti stanov připustit tento způsob rozhodování se může jevit jako nadbytečné, protože jen opakuje právní pravidlo obsažené již v obecných ustanoveních § 321 o právnických osobách. Zařazeno je však z toho důvodu, aby se z prvého odstavce nedovozovalo opakem, že v jiných případech rozhodovat mimo zasedání není možné.

Pane Lake, v minulém příspěvku jsem vám zopakoval příspěvek Romana Kramaříka, ukazuje se však, že to ve vašem případě bylo zbytečné. Vy prostě nejste schopen jeho vyjádření akceptovat a respektovat.

[16] Lake Lake / 8. 6. 2015 / reakce na: [15] Kolemjdoucí / RE: Hlasování podle § 1206

Činím tedy následující závěry: Necitoval jste prve znění zákona, nýbrž Vámi účelově upravený vlastní text, který je od znění § 1206 odlišný. To byl – jak jsem vás již upozornil – účelový postup, diskusní faul, který v korektně vedené diskusi nemá místo.

  1. Předestřel jsem argument racionálního zákonodárce ohledně dvojího druhu hlasování mimo shromáždění: řádné hlasování podle § 158 NOZ v souladu se stanovami (§ 1210/2, s kvorem podle § 1206) a vedle toho stojící zcela odlišný, speciální případ náhradního hlasování po neusnášeníschopném shromáždění (§ 1210/1, se sníženým kvorem podle § 1214). Konstatuji, že argument nebyl v této diskusi vyvrácen, ani Vy jste se nepokusil nalézt racionální důvod, proč by zákonodárce měl běžné hlasování podle § 158, § 1206 a stanov jakkoliv omezovat, pokud jde o kvorum. Chybí-li v diskusi jakýkoliv argument proti, není tedy již o čem diskutovat.
  2. Předestřel jsem argument historického výkladu § 1210 NOZ (s pomocí autentického textu důvodové zprávy, která zachycuje úmysl tvůrce zákona a z níž lze usuzovat i na úmysl zákoénodárce). Konstatuji, že argument nebyl v této diskusi vyvrácen. Ani Vy jste se nepokusil podat odlišný výklad jednoznačně formulovaného textu důvodové zprávy. Chybí-li v diskusi jakýkoliv argument proti, není tedy již o čem diskutovat.

Předestřel jsem argument ohledně ústavní nepřípustnosti bezdůvodné ingerence státní moci do soukromoprávních vztahů. Bez zřetelně vyjádřené vůle zákonodárce, bez jakéhokoliv důvodu a smyslu, nelze připisovat právní normě jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce (§ 2 NOZ). Ani Vy se tedy nemůžete dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu. Konstatuji, že můj argument nebyl v této diskusi vyvrácen. Ani Vy jste se nepokusil odůvodnit, proč by zákonodárce měl svévolně odlišovat hlasování zvedáním ruky od hlasování podepisováním listiny, či od hlasování s pomocí elektronických prostředků. Chybí-li v diskusi jakýkoliv argument proti, není tedy již o čem diskutovat.

[17] Kolemjdoucí / 24. 7. 2015 / reakce na: [16] Lake Lake / RE: Hlasování podle § 1206

Tak už tu máme první judikát po účinnosti NOZ, ve kterém je soud jiného názoru než lake s jeho tvrzením, že většina hlasování na shromáždění vlastníků o nakládání se společným majetkem bude probíhat podle hlasovacích kvor, uvedených v obecné části NOZ o spoluvlastnictví (§ 1126 až § 1130).

Podle judikátu zde https://gofile.me/2aNfm/vazftSgS je ustanovení § 1206 o hlasování na shromáždění SVJ ustanovením speciálním pro SVJ a nelze na něj použít obecná ustanovení týkající se hlasování spoluvlastníků nemovitostí (§ 1128 a následující).

[18] Lake Lake / 25. 7. 2015 / reakce na: [17] Kolemjdoucí / RE: Hlasování podle § 1206

Tvrzení pana Kolemjdoucího je velmi odvážné. V první řadě chybí funkční odkaz na jím zmiňovaný rozsudek; pan Kolemjdoucí zde odkazuje na údajný obsah rozsudku, který je již na webu nepřístupný a bez uvedení čísla jednacího je i nedohledatelný.

O rozsudku pod totožným webovým odkazem se psalo (bohužel také bez uvedení č.j.) na portálu www.portalsvj.cz. Uvádím alespoň odkaz na diskusní příspěvek, který obsahuje klíčovou citaci odůvodnění z onoho rozsudku:
http://www.portalsvj.cz/…-z-vlastniku#…

Čtenáři jistě neunikne, že soud se v odůvodnění opřel o znění stanov právnické osoby SVJ(2000) a odkázal výslovně na dvě ustanovení stanov, ze kterých vyšel při svém rozhodování. Jde o stanovy podle zákona č.72/1994 Sb., přijaté před účinností NOZ.

[19] Kolemjdoucí / 27. 7. 2015 / reakce na: [18] Lake Lake / RE: Hlasování podle § 1206

Není pravda, že odkaz na obsah rozsudku je již nepřístupný, odkaz je stále přístupný. V souboru staženém z odkazu je uvedeno i číslo jednací (25Cm42/2014).

Lake uvedl:
Čtenáři jistě neunikne, že soud se v odůvodnění opřel o znění stanov právnické osoby SVJ(2000) a odkázal výslovně na dvě ustanovení stanov, ze kterých vyšel při svém rozhodování. Jde o stanovy podle zákona č.72/1994 Sb., přijaté před účinností NOZ.

Je v souladu s NOZ, že se soud opřel o znění stanov přijatých před účinností NOZ. Dokud je SVJ nezmění, platí podle NOZ, že se SVJ nadále řídí podle všech ustanovení stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními NOZ. A na taková se soud odkázal.

Ale co by čtenáři němělo uniknout je to, že se v usnesení soudu také uvádí: // „Soud zde odkazuje na ust. § 1206 odst. 2 z.o., dle něho bylo shromáždění žalovaného usnášeníschopné.“ // Tzn., že se soud odvolává u „starého“ SVJ se stanovami z r. 2012 na NOZ část „bytové spoluvlastnictví“ (§ 1206). To je další tvrzení soudu, které je v rozporu s lakeho názorem, podle kterého se na SVJ vzniklá podle ZoVB část „bytové spoluvlastnictví“ NOZ nevztahuje (prezentovaným Lakem v Komentáři zde https://www.obczan.cz/…5/pododdil-5?…)

[20] Lake Lake / 28. 7. 2015 / reakce na: [19] Kolemjdoucí / RE: Hlasování podle § 1206

Pane Kolemjdoucí,

vždyť právě z rozsudku je vidět, že soudce se v odůvodnění rozsudku zachoval zmatečně. Samotnou věc rozsoudil podle konkrétních ustanovení stanov SVJ, které jsou bez pochyby stanovami přijatými za účinnosti zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů a mají přednost před jakoukoliv pozdější právní úpravou. Podle stanov měl tedy soudce také posuzovat usnášeníschopnost shromáždění. Jinak vzniká argumentační kočkopes.

Odkaz na ustanovení § 1206 tedy nebyl v rozsudku vůbec na místě. Tato věta v rozsudku je nadbytečná (o usnášeníschop­nost totiž vůbec ve sporu nešlo). Jde o větu vnitřně rozpornou. Soud si měl jasně stanovit podle čeho věc rozsoudí. Rozhodl se rozsoudit ji podle stanov, které jsou platnou a účinnou smlouvou sui generis mezi vlastníky jednotek a právnickou osobou SVJ. Toho se soudce měl striktně držet i při posuzování usnášeníschopnosti.

Je vyloučeno, aby si soudce podle své libovůle vybíral různé právní úpravy a podle nich posuzoval jednotlivé dílčí skutečnosti. To pak není rozsudek, ale paskvil. Nelze si podle libovůle soudce vybírat, že částečně se soud bude řídit stanovami právnické osoby podle zákona č. 72/1994 Sb., a částečně – bez právního důvodu – novým Občanským zákoníkem.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá.

Tak tomu zjevně bylo i v tomto případě. Nejde však o případ, který by nastoloval možnost odvolání, neboť nenastal stav, kdy by soud vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků. Usnášeníschopnost shromáždění podle zákona č. 72/1994 Sb. i podle zákona č. 89/2012 Sb. je totiž shodná: nadpoloviční většina přítomných. Takže chybná argumentace soudce neměla – a ani nemohla mít – naprosto žádný dopad na výsledek sporu.

Tak o co jde? Jeden překlep soudce (navíc v otázce, která nebyla předmětem sporu), neměl na rozsudek naprosto žádný vliv. Prosím, nevydávejte to za nějaký objev a právní milník. Jde prostě o jeden z mnoha mírně vadných rozsudků českých soudů.

[21] Lake Lake / 1. 12. 2015 / Odpověď pro TP

Pan „TP“ zde napsal v reakci na můj příspěvek: „Jak jste přišel na to, že ony zákony, na které pamatuje ustanovení § 1206 odst. 2 věty druhé o. z., jsou vůči citovanému ustanovení lex genaralis? Hodil jste si korunou?“

Posměšný tón není na místě. Kdo četl NOZ, ten jistě ví, že obecná ustanovení o spoluvlastnictví věci jsou vůči oddílu o bytovém spoluvlastnictví v postavení lex generalis. Stanoví to výslovně hned první ustanovení oddílu „Bytové spoluvlastnictví“:

§ 1158 (1) Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek.

Rozhodnutí mimo zasedání

(1)

Není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě do jednoho měsíce ode dne, na který bylo zasedání svoláno, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání.

(2)

V jiných případech lze mimo zasedání rozhodnout, pokud to připustí stanovy.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1210

0

Návrh musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě, ve které se má vlastník jednotky vyjádřit. Neurčí-li stanovy delší lhůtu, platí, že lhůta činí patnáct dní.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1211 až 1213

0

K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne, měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1211 až 1213

0

Statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování, a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1211 až 1213

0

Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1214

0

Zrušení společenství vlastníků

(1)

Společenství vlastníků se zrušuje dnem zániku vlastnického práva ke všem jednotkám v domě.

(2)

Rozhodnutím vlastníků jednotek lze společenství vlastníků zrušit, pokud bylo založeno dobrovolně nebo pokud počet jednotek v domě klesl na méně než pět. V takovém případě vlastníci jednotek přijmou pravidla pro správu domu a pozemku a pro příspěvky na ni.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1215

0
16/03/2015 / Pavla Krejčí

Dobrovolné zrušení SVJ -…

0

Při zrušení společenství vlastníků se neprovádí likvidace. Práva a povinnosti společenství vlastníků přecházejí dnem jeho zániku na vlastníky jednotek v poměru stanoveném podle podílu každého vlastníka jednotky na společných částech.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1216

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback