Editor: Petr Zima
(1)

Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou.

(2)

Právo stavby může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1240 až 1249

0

Ustanovení odst. 2 je dle mého poměrně neurčité a důvodová zpráva v tomto směru nevnáší do věci příliš světla. Zajímalo by mne, co může být obsahem práva stavby k pozemku na němž stavba nemá stát, ale služí k jeho lepšímu využití. Může se např. jednat o přesah požárně nebezpečného prostoru v případě umístění stavby na hranici pozemku a vyústění oken na sousední pozemek? Dále by mne zajímalo, zda může být právo stavby zřízeno pouze v odst. 2 právě např. v souvislosti se stavbou na hranici pozemku (jakkoliv je to dle obecných požadavků na výstavbu zakázáno), tedy stavba na vlastním pozemku, ale právo stavby na sousedním pozemku (ať již pro výše uvedený přesah PNP nebo např. terasa přiléhající k domu). Děkuji za názory.

Diskuze
[1] Gordot / 17. 12. 2013 / Nemyslím si, že by bylo to ustanovení neurčité.

Dopředu lze jen těžko odhadnout, co vše budeme považovat za pozemek, který slouží lepšímu užívání stavby. Primárně mne napadá zahrada, parkoviště apod.

[2] Petr Zima / 12. 2. 2015 / K odst. 2

Komentář vystihuje přesně problém odstavce 2. Na těchto dalších pozemcích zřejmě nemá být žádná stavba, ale např. jen zahrada, příjezdová cesta nebo něco podobného, co umožní lepší využití stavby stojící na jednom z pozemků. To je ovšem trochu v rozporu s účelem práva stavby. Jak uvedl prof. Krčmář, „nelze arci zříditi právo stavební tak, že by stavby vůbec nebylo“ (Krčmář, J., Právo občanské, III. vydání, Wolters Kluwer, Praha 1946, s. 277, 288). A zahrady apod. stavbou nejsou. Tedy zřídit právo stavby k pozemkům, u nichž se o zřízení stavby vůbec neuvažuje, by nemělo být možné. Jedná se zde zřejmě o nekritické převzetí ustanovení zák. č. 88/1947 Sb., aniž by byly vzaty do úvahy jiné inspirační zdroje a to rakouský a německý zákon o právu stavby, podle nichž lze právo stavby rozšířit i na ty části pozemku, na nichž stavba přímo nestojí (tedy nikoliv na jiné pozemky, ale na části téhož pozemku).

[3] Jan Smutný / 15. 2. 2015 / reakce na: [2] / RE: K odst. 2

Napadá mne, zda to není dáno tím, že u nás je třeba jiná stavební praxe – např. pozemek je rozdělen na dvě parcely – zastavěnou část a zahradu.

[4] Petr Zima / 16. 2. 2015 / reakce na: [3] / RE: K odst. 2

Myslím, že tomu tak není. Německá a rakouská judikatura k tomuto tématu nemluví o částech pozemku nepotřebných pro stavbu nikdy jako o samostatných parcelách, ale vždy jako o částech jednoho pozemku (jedné věci).

[5] Jan Smutný / 18. 2. 2015 / reakce na: [4] / RE: K odst. 2

Ano, právě to myslím. U nás tyto části nejsou, proto se to řeší jinak. Nevím, může to tak být.

[6] Petr Zima / 23. 2. 2015 / reakce na: [5] / RE: K odst. 2

V Rakousku a Německu nejsou také nijak definovány části pozemku. Chtěl jsem ale hlavně říci to, že naše úprava se vůbec nezabývá právním režimem pozemku zatíženého právem stavby, přičemž je zřejmé, že různé části tohoto pozemku budou mít jiný režim. Část pozemku nacházející se v půdorysu stavby bude mít jiný režim, než část téhož pozemku, která není pro stavbu vůbec zapotřebí. Posledně uváděnou část bude moci užívat nadále vlastník pozemku a dokonce k tomu zřejmě nebude potřebovat ani žádný souhlas stavebníka. Tyto různé části pozemku si definují strany ve smlouvě (např. plánkem).

22/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
08/10/2014 / Admin Tým

Související články

0
28/03/2018 / Petr Bělovský

Superficiární právo…

0
22/09/2014 / Admin Tým

§ 1 zákona č. 88/1947 Sb., o…

1
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0
Editor: Petr Zima

Právo stavby nelze zřídit k pozemku, na kterém vázne právo příčící se účelu stavby. Je-li pozemek zatížen zástavním právem, lze jej zatížit právem stavby jen se souhlasem zástavního věřitele.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1240 až 1249

0
22/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
Editor: Petr Zima

Právo stavby je věc nemovitá. Stavba vyhovující právu stavby je jeho součástí, ale také podléhá ustanovením o nemovitých věcech.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1240 až 1249

0
22/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
22/09/2014 / Admin Tým

§ 3 zákona č. 88/1947 Sb., o…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 2393: RE: Odklon

Problém vyřešen. „Proto pro počátek běhu obecné promlčecí doby je tedy rozhodným den, který…
02/03/2020 / František Čech

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

Poslední komentáře

NOZ § 2374: Dodatečná odměna

Právo na dodatečnou odměnu vzniká nejen poskytovateli licence, ale i zaměstnanci, který vytvořil autorské dílo ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního nebo služebního vztahu a…
08/10/2019 / Hana Císlerová 0

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

OBCZAN LIVE: Je prostý email písemným právním jednáním?: RE: This is the…

Internet se sice neměří v gramech, ale v množství dat, takže ano, z tohoto hlediska si můžete…
01/02/2020 / Miroslav Valta

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback