Nepřihlášení uživatelé mohou číst všechny texty a účastnit se již zahájených diskusí, vkládat komentáře a zahajovat diskusní vlákna mohou jen uživatelé přihlášení.
Registrací a přihlášením získáte řadu výhod:
- Emailová avíza o novém obsahu.
- Za Vaši aktivitu budete získávat body, které Vám mohou zajistit volný vstup na tematická školení i konference.
- Ve Vašem profilu budete mít přehledně zobrazený souhrnný přehled Vašich příspěvků.
- Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat komentáře a zahajovat diskuse.
- Při vyhledávání budete získávat intuitivnější a přehlednější výsledky.
- Stále budete mít možnost vkládat příspěvky pod přezdívkou místo skutečného jména.
Registrovat se můžete ZDE nebo se přihlaste formulářem v pravém horním rohu.
Vaše osobní údaje nebudeme s nikým sdílet a ani nebudou požity pro žádný jiný účel.
Komentáře
Důvodová zpráva k § 1240 až 1249
0 6 0k odst.2
6 0 1Ustanovení odst. 2 je dle mého poměrně neurčité a důvodová zpráva v tomto směru nevnáší do věci příliš světla. Zajímalo by mne, co může být obsahem práva stavby k pozemku na němž stavba nemá stát, ale služí k jeho lepšímu využití. Může se např. jednat o přesah požárně nebezpečného prostoru v případě umístění stavby na hranici pozemku a vyústění oken na sousední pozemek? Dále by mne zajímalo, zda může být právo stavby zřízeno pouze v odst. 2 právě např. v souvislosti se stavbou na hranici pozemku (jakkoliv je to dle obecných požadavků na výstavbu zakázáno), tedy stavba na vlastním pozemku, ale právo stavby na sousedním pozemku (ať již pro výše uvedený přesah PNP nebo např. terasa přiléhající k domu). Děkuji za názory.
Diskuze
Dopředu lze jen těžko odhadnout, co vše budeme považovat za pozemek, který slouží lepšímu užívání stavby. Primárně mne napadá zahrada, parkoviště apod.
Komentář vystihuje přesně problém odstavce 2. Na těchto dalších pozemcích zřejmě nemá být žádná stavba, ale např. jen zahrada, příjezdová cesta nebo něco podobného, co umožní lepší využití stavby stojící na jednom z pozemků. To je ovšem trochu v rozporu s účelem práva stavby. Jak uvedl prof. Krčmář, „nelze arci zříditi právo stavební tak, že by stavby vůbec nebylo“ (Krčmář, J., Právo občanské, III. vydání, Wolters Kluwer, Praha 1946, s. 277, 288). A zahrady apod. stavbou nejsou. Tedy zřídit právo stavby k pozemkům, u nichž se o zřízení stavby vůbec neuvažuje, by nemělo být možné. Jedná se zde zřejmě o nekritické převzetí ustanovení zák. č. 88/1947 Sb., aniž by byly vzaty do úvahy jiné inspirační zdroje a to rakouský a německý zákon o právu stavby, podle nichž lze právo stavby rozšířit i na ty části pozemku, na nichž stavba přímo nestojí (tedy nikoliv na jiné pozemky, ale na části téhož pozemku).
Napadá mne, zda to není dáno tím, že u nás je třeba jiná stavební praxe – např. pozemek je rozdělen na dvě parcely – zastavěnou část a zahradu.
Myslím, že tomu tak není. Německá a rakouská judikatura k tomuto tématu nemluví o částech pozemku nepotřebných pro stavbu nikdy jako o samostatných parcelách, ale vždy jako o částech jednoho pozemku (jedné věci).
Ano, právě to myslím. U nás tyto části nejsou, proto se to řeší jinak. Nevím, může to tak být.
V Rakousku a Německu nejsou také nijak definovány části pozemku. Chtěl jsem ale hlavně říci to, že naše úprava se vůbec nezabývá právním režimem pozemku zatíženého právem stavby, přičemž je zřejmé, že různé části tohoto pozemku budou mít jiný režim. Část pozemku nacházející se v půdorysu stavby bude mít jiný režim, než část téhož pozemku, která není pro stavbu vůbec zapotřebí. Posledně uváděnou část bude moci užívat nadále vlastník pozemku a dokonce k tomu zřejmě nebude potřebovat ani žádný souhlas stavebníka. Tyto různé části pozemku si definují strany ve smlouvě (např. plánkem).
Křížové odkazy
0 0 0Související články
0 0 0Superficiární právo…
0 0 0§ 1 zákona č. 88/1947 Sb., o…
1 0 0§ 1 odst. 2 německého zákona o…
0 0 0§ 1 odst. 2 rakouského zákona o…
0 0 0Corpus Iuris Civilis
0 0 0