(1)

Věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

(2)

Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1257 až 1259

4
25/04/2014 / JÁN Štřúber

Nový občanský zákoník u věcného…

0
28/03/2018 / Petr Bělovský

Služebnosti v římském právu

0
29/10/2017 / Admin Tým

§ 260 vládního návrhu…

0
29/10/2017 / Admin Tým

§ 271 vládního návrhu…

0
29/10/2017 / Admin Tým

§ 261 vládního návrhu…

0

Služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1257 až 1259

4

Ustanovení o věcných břemenech respektují klasické roztřídění věcných břemen na služebnosti a reálná břemena. Návrh úpravy služebností zahrnuje ustanovení § 1248 až 1302, reálných břemen pak § 1303 až 1308.

Návrh úpravy služebností je v podstatě recipován z vládního návrhu občanského zákoníku z r. 1937 s nepatrnými doplňky nebo upřesněními.

Při vymezení služebností bylo ve shodě s předválečnou osnovou (a jejím rakouským vzorem) ponecháno široké vymezení, nevázané jen na nemovitou věc. Návrh tak setrvává na odchylce od některých jiných zákoníků, které spojují služebnost jen s nemovitými věcmi (CC čl. 637, C.c. čl. 1027, CCQ čl. 1177, ZGB čl. 730, lichtenštejnský zákon o věcných právech, čl. 198), anebo které vycházejí z jiného pojetí služebností (BGB). Záměrně se tedy setrvává na původní myšlence předválečné osnovy občanského zákoníku, že pojem služebnosti má být stanoven „co nejšíře, aby mohl krýti jich rozmanitý obsah.“

Navrhuje se stanovit, že věc může být zatížena ve prospěch jiného služebností jako právem věcným. Slovem „zatížena“ se naznačuje preference zřídit služebnost soukromoprávním jednáním. Podstata služebnosti je v tom, že vlastník určité věci má povinnost ve prospěch jiného něco strpět (např. při právu stezky vlastník trpí chůzi dalších osob přes služebný pozemek) nebo něčeho se zdržet (např. při zákazu zvýšení stavby nemůže vlastník pozemku vykonávat v rozsahu omezení vlastnické právo, jak by mu jinak náleželo). Charakterizujícím znakem služebnosti je fakt, že vlastník služebné věci zůstává pasivní (buď trpí výkon práva jinou osobou, anebo opomíjí výkon práva vlastního). Nicméně se stává, že jsou se zřízením služebnosti spojena i určitá vedlejší plnění vlastníka služebné věci (např., jde-li o služebnost cesty, povinnost přispět za určitých okolností na údržbu cesty, anebo při osobní služebnosti spočívající v právu užívání, povinnost udržovat služebnou věc v dobrém stavu apod.). Z těchto důvodů se uvádí v § 1258 doplnění učiněné po vzoru čl. 730 ZGB a čl. 1177 CCQ, že služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu.

Akceptována je recepce čl. 733 ZGB (§ 1257 odst. 2), že vlastník sám může zřídit na svém pozemku služebnost pro jiný svůj pozemek. Konstrukce tzv. vlastníkovy služebnosti má značný praktický význam pro předběžnou úpravu poměrů mezi jednotlivými pozemky, než některé z nich přejdou do cizích rukou. Odpadnou tak obtíže jednání mezi stranami sledující následnou úpravu těchto poměrů poté, co se zcizení již uskutečnilo. Tato úprava se může týkat cest, vodovodů, kanalizace, zákazu zastavění nebo podniků souseda obtěžujících apod.

Pokud se jedná o dělení služebností, setrvává se na tradičním dělení služebnosti na pozemkové a osobní. Služebností může být široká škála. Návrh se odklání od abstrakce současného občanského zákoníku (§ 151n a násl.) a ve shodě s klasickým pojetím uvádí demonstrativním výčtem typické pozemkové a osobní služebnosti.

U domovních služebností se – formulačně rozdílně od předválečné osnovy, ale obsahově ve shodě s ní – návrh udržuje v obecnější rovině převzetím systematiky E. Svobody (Svoboda, E., Osnova přednášek o věcných právech k věci cizí, Praha – Bratislava: Všehrd – Právník, 1925, s. 138 an.). V návrhu je pominuta výslovná úprava služebností, jejichž praktický význam byl vývojem doby minimalizován (např. právo vést kouř cizím komínem, právo zřídit okno v cizí zdi, právo na košár, právo spásat žaludy a bukvice). Pominuty jsou také služebností spočívajících v právu honby, rybolovu apod., neboť tato posledně uvedená práva upravují speciální právní předpisy. Leč opuštění kazuistiky v naznačeném směru nevylučuje tyto nebo jiné služebnosti zřídit: ovšem za podmínky, že tomu nebrání zákazy obsažené případně ve zvláštních zákonech.

Diskuze
[1] Eva Burdová / 16. 1. 2014 / Služebnost a trvalé stavby

Je možné služebností zřízenou na dobu neurčitou založit právo provést stavbu na cizím pozemku – např. postavit dům, tak aby mi tato stavba v budoucnu nikdy nesplynula s pozemkem? (Na rozdíl od práva stavby podle § 1240 a násl. NOZ) Osobně se domnívám, že ano, ale komentářová literatura, do které jsem měla možnost nahlédnout, to takhle výslovně neuvádí.

[2] Eva Burdová / 16. 1. 2014 / Služebnosti a zákon o obcích

Dnes jsem se setkala s dotazem, zda je povinností obce jako oprávněného ze služebností, které jsou nemovitými věcmi, dávat do zastupitelstva obce smlouvy, jimiž se ve prospěch obce zřizuje služebnost? (ve vazbě na § 84 písm. a) zákona o obcích) Osobně by mne to nenapadlo, navíc větší smysl by to mělo, pokud by byly smlouvy projednávány zastupitelstvem obce v případě, kdy obec svůj majetek služebnostmi zatěžuje, ale při pozorném čtení § 84 z.o. jsem na vážkách. Úmysl zákonodárce asi v tomto případě nesměřoval k tomu, aby smlouvy o služebnostech schvalovalo zastupitelstvo, nebo se pletu? A bude tedy rozdíl, zda je obec na straně oprávněného nebo povinného? Dle mého názoru, zatěžuje-li se obecní majetek služebností ve prospěch třetí osoby nejde o převod nemovité věci. Děkuji.

[3] Petra Pšenicová / 17. 1. 2014 / reakce na: [2] / RE: Služebnosti a zákon o obcích

V případě, kdy se služebnost zřizuje ve prospěch obce (obec nabývá věcné právo) bude smlouvy o zřízení služebnosti jednoznačně schvalovat zastupitelstvo. NOZ totiž věcná práva k pozemkům označuje spoučasně za nemovité věci a tím se nabytí věcného práva dostává do působnosti § 85 a) obecního zřízení. Obdobnou diskusi jsem zde založila u § 1260 NOZ. V opačném případě řeším stejný problém a jsem na vážkách, zda v případech, kdy obec zatěžuje služebností svůj pozemek, je rozhodování svěřeno radě nebo zastupitelstvu. Například Adam Furek v Moderní obci publikoval názor, že v takových případech může rozhodovat rada jako doposud. Osobně mi toto rozdělení připadá nelogické ve vztahu k účelu rozdělení pravomocí mezi radu a zastupitelstvo a přikláním se k názoru dávat zastupitelstvu ke schválení z opatrnosti smlouvy o služebnostech v obou případech.

[4] Ct0102 / 3. 2. 2014 / reakce na: [2] / RE: Služebnosti a zákon o obcích

Nemyslím si, že by tvůrci NOZ nějak zásadně řešili dopady NOZ na úkony obcí vůči obecnímu majetku a celkově dopady vůči veřejnému právu. My se zatím řídíme názorem p. Furka z MV zmíněným p. Pšenicovou. Zdá se mi relativně logický. A vzhledem k četnosti těcho smluv doufám, že vydrží aspoň výklad, že v případě, že je obec povinnou z věcného břemene, schvaluje smlouvy rada obce podle § 102/3 ObZř (jako zbytkovou pravomoc).

28/03/2018 / Petr Bělovský

Rozsah výkonu služebnosti v…

0
29/10/2017 / Admin Tým

čl. 1177 quebeckého CC - zdroj…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Kdo je oprávněn ze služebnosti, může se domáhat ochrany svého práva; § 1040 až 1043 se použijí obdobně.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1257 až 1259

4

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností – na jedné straně s vindikací služebnosti (vindicatio servitutis), dále s usufructus petitio, konečně pak s konfesorní žalobou (confessoria in rem actio). Zatímco první dva pojmy spadají spíše do období práva klasického, konfesorní žaloba je žalobou vycházející z justinianských kompilací, kde oba výše uvedené termíny zastřešila.

Formulace věcných žalob na ochranu služebností vždy v římském právu vycházela z negatorní žaloby, kdy obsah žaloby na ochranu služebnosti byl vždy v opačném smyslu proti žalobě negatorní. Pakliže se tedy jednalo o služebnost, kde vlastník služebného pozemku je povinen strpět působení jiné osoby na svoji věc (afirmativní služebnost), negatorní žaloba vlastníka služebného pozemku proti oprávněnému ze služebnosti by zněla negativně, tedy by popírala, že žalovanému nějaké právo náleží. V takovém případě by konfesorní žaloba zněla pozitivně, tedy žalobce by v ní tvrdil, že mu nějaké právo náleží.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
29/10/2017 / Admin Tým

§ 319 vládního návrhu…

0
07/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback