(1)
Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a
vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes
něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení,
provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede
k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno,
umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném
rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.
(2)
Je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a
udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož
i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její
modernizace nebo zlepšení její výkonnosti.
(3)
Oprávněná osoba zpřístupní vlastníku pozemku dokumentaci inženýrské
sítě v ujednaném rozsahu, a není-li ujednán, v rozsahu nutném
k ochraně jeho oprávněných zájmů.
Nesnese-li záležitost při náhlém poškození inženýrské sítě
odkladu, obstará její opravu oprávněná osoba i bez předchozího
projednání; dotčeným osobám však neprodleně oznámí provádění opravy,
její místo označí a zabezpečí. Po skončení prací uvede služebný
pozemek na vlastní náklad do předešlého stavu a nahradí škodu způsobenou
provedením prací.
Kdo je povinen nést tíži cizí stavby, přispěje také poměrně na
udržování zdí nebo podpěr, není však povinen k podpěře panujícího
pozemku.
(1)
Kdo má služebnost okapu, má právo svádět dešťovou vodu ze své
střechy na cizí nemovitou věc buď volně nebo ve žlabu; svou střechu smí
zvýšit jen tehdy, neztíží-li tím služebnost.
(2)
Kdo má služebnost okapu, musí svodní žlab, byl-li zřízen, udržovat
v dobrém stavu. Také musí, napadne-li mnoho sněhu, sníh včas
odklidit.
(1)
Kdo má právo na svod dešťové vody ze sousední střechy na svůj
pozemek, hradí sám náklady na zařízení k tomu potřebná.
(2)
Je-li k svodu potřebná strouha nebo podobné zařízení, nese náklady na
jejich zřízení a údržbu vlastník panujícího pozemku.
(1)
Kdo má právo na vodu na cizím pozemku, má k ní také přístup.
(2)
Kdo má právo svádět vodu z cizího pozemku na svůj nebo ze svého
pozemku na cizí, může na svůj náklad zřídit a udržovat zařízení
k tomu potřebná; jejich rozsah se řídí potřebou panujícího pozemku.
(1)
Služebnost rozlivu zakládá vlastníku vodního díla, které umožňuje
řízený rozliv povodně, právo rozlévat na služebném pozemku vodu.
Služebnost zahrnuje i právo vlastníka vodního díla mít a udržovat na
služebném pozemku obslužná zařízení, a je-li to výslovně ujednáno,
provádět na nich i na vodním díle úpravy za účelem jejich modernizace
nebo zlepšení jejich výkonnosti.
(2)
Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení vodního díla a
obslužných zařízení, a je-li to s ním předem projednáno, umožní
oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu.
(3)
Ustanovení § 1267 odst. 3 a § 1268 se použijí obdobně.
(1)
Služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat
lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě
a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali.
(2)
Služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na
zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.
(1)
Služebnost průhonu zakládá právo hnát zvířata přes služebný
pozemek. Se služebností průhonu je spojeno i právo jezdit jinými než
motorovými vozidly.
(2)
Je-li služebným pozemkem pozemek určený k plnění funkcí lesa,
zakazuje se zřídit služebnost průhonu dobytka. Rozhodne-li orgán veřejné
moci, že je služebný pozemek určen k plnění funkcí lesa až po
zřízení takové služebnosti, služebnost zaniká.
(1)
Služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek
jakýmikoli vozidly.
(2)
Ve služebnosti cesty není obsaženo právo průhonu.
(3)
Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně
k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku
přispívá, jen když tato zařízení užívá.
Plocha pro výkon služebnosti stezky, cesty nebo průhonu musí být
přiměřená potřebě a místu. Stanou-li se stezka, cesta nebo průhon
působením náhody neschůdnými, lze se domáhat, aby byla vykázána
náhradní plocha, než budou uvedeny v předešlý stav.
Není-li určen druh, počet dobytka nebo rozsah a čas pastvy, když se
právo pastvy zřídilo, chrání se pokojná desetiletá držba. Jsou-li
pochybnosti, použijí se ustanovení § 1279 až 1282.
(1)
Právo pastvy se vztahuje na každý druh hospodářských zvířat, nikoli
však na prasata a drůbež. Zvířata nadměrně znečištěná, nemocná nebo
cizí jsou z pastvy vyloučena.
(2)
Je-li služebným pozemkem pozemek s lesními porosty, zakazuje se zřídit
služebnost pastvy dobytka.
(1)
Mění-li se počet paseného dobytka v posledních deseti letech, je
rozhodný průměr za první tři léta pastvy. Není-li ani tento počet
zřejmý, stanoví se podle zásad slušnosti přiměřeně k rozsahu a jakosti
pastvy; oprávněná osoba však nemůže na služebném pozemku pást více
dobytka, než kolik ho může přezimovat s pící dodanou panujícím
pozemkem.
(2)
Do počtu podle odstavce 1 se nevčítají sající mláďata.
Doba pastvy se řídí místní zvyklostí; řádné hospodaření na pozemku
se však pasením nesmí omezit nebo ztížit.
(1)
Právo pastvy nezahrnuje jiné užívání. Nevylučuje zpravidla ani
vlastníka služebného pozemku z práva spolupastvy.
(2)
Hrozí-li škoda, musí být dobytek hlídán.
Kde začíná problém, tam končí komentář; kde končí komentář, tam začíná Obczan.cz
Komentáře
Důvodová zpráva k § 1267 až 1298
0 0 0Křížové odkazy
0 0 0Obslužné zařízení
2 0 0Narazili jsme na „problém“ výkladu pojmu „obslužné zařízení“. Co se tímto v souvislosti s inženýrskou sítí myslí? Především ve vztahu k § 509, který uvádí, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Jak tedy rozlišit, která věc je „obslužným zařízením“ a její umístění na pozemku musí být zvlášť ujednáno a která věc s inženýrskou sítí provozně souvisí a je tak její součástí (a její umístění nemusí být zvlášť ujednáno). Preferuji ve smlouvě uvést konkrétně, jaké obslužné zařízení může být na pozemku umístěno. Použití pouze obecné formulace staví vlastníka pozemku do nejistoty, co se na jeho pozemku může objevit. Například „sloup veřejného osvětlení“ je obslužným zařízením nebo zařízením, které s IS provozně souvisí? Děkuji za jakékoliv názory.
Diskuze
A je veřejné osvětlení vůbec inženýrskou sítí? Veřejné osvětlení je samo o sobě odběrné zařízení odběratele.
V iASPI se píše následující, myslím, že je to celkem rozumné: Zákoník stanoví vyvratitelnou domněnku, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí. Provozní souvislost vykládáme tak, že jde o stavby a ta technická zařízení, která umožňují či podporují přenos příslušného média. Vyvratitelná domněnka se neuplatní u těch staveb, v nichž se média vytvářejí nebo podstatně mění. Z uvedeného vyplývá, že součástí inženýrských sítí mohou být čerpadla, stožáry, opěrné a vytyčovací body, izolátory apod., ne však elektrárny, výtopny nebo čističky odpadních vod.
Související články
0 3 0