(1)

Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem.

(2)

Zástavní věřitel má vůči zástavci právo na náhradu nutných nákladů vynaložených při výkonu zástavního práva.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0
25/02/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Bylo-li ujednáno, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, zavazuje to i právního nástupce zástavního dlužníka. Zástavní dlužník upozorní při převodu zástavy nabyvatele na věřitelovo právo prodat zástavu takovým způsobem.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0
20/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Zásadní otázkou realizační funkce zástavního práva je, jakým způsobem naložit se zastavenou věcí tehdy, kdy nebyla zajištěná pohledávka zdárně uspokojena. V římském právu je tato otázka poměrně silně odvislá od historického vývoje zástavního práva a především jeho kořenů.

Velmi starým nástrojem zajištění pohledávky podle římského práva byla tzv. fiducia, což by se možná nejlépe dalo přirovnat k zajišťovacímu převodu vlastnického práva. Dlužník tedy formálním způsobem převedl na věřitele vlastnictví určité věci, a to s tím, že po splnění hlavní obligace mu bude patřičná věc formálně předána zpět či alespoň vrácena zpět tradicí a posléze vydržena jejím původním vlastníkem. Vedle tohoto způsobu zajištění existoval již v nejstarší době i pignus, tedy ruční zástava, která však v této době neposkytovala možnost věc zpeněžit, neboť se jednalo výhradně o předání faktické moci nad věcí, resp. předání věci jako takové. Až v pozdější době bylo dáno vzniknout na poli pachtovního práva hypotekárnímu prá­vu,

které zprvu zajišťovalo věřiteli splácení pachtovného a obdobných dávek zákonným zástavním právem na věci pachtýřovi vnesené na propachtovaný pozemek. Později se pak hypotekární právo oprostilo od svázanosti s pachtem a stalo se zvláštním zajišťovacím prostředkem. Pro funkci hypotekárního práva byly dány věřiteli do rukou nástroje, jimiž si mohl vymoci pachtýřovy movité věci, které zpravidla na nemovitosti zanechával, a z nich se následně mohl hojit. Výhodou tohoto základního kroku směrem k obecnému zástavnímu právu byla především možnost užívat zastavené věci ze strany zástavce i v době, kdy věc již je zastavena. Tato možnost byla časem poskytnuta i ostatním dlužníkům, jimiž byla zastavena věc pouhou smlouvou.

Je tedy patrné, že základním způsobem, jímž bylo realizováno zástavní právo, bylo samotným zmocněním se zástavy. V praetorském právu, které obecně bylo mnohem méně formální, bylo však možno, aby si strany dohodly, že zástava může být prodána. Od 2. století n. l. bylo již možno realizovat zástavu také prodejem, aniž by to bylo smluveno. V době Konstantinově byla naopak zakázána možnost realizovat zástavu zmocněním se přímo věci, a tedy nebylo možné, aby věc zastavená sama propadla zástavnímu věřiteli. Bylo však možné, aby i v tomto čase dlužník věřiteli prodal danou věc nebo jí danou obligaci splnil. Mohl dokonce prodat zastavovanou věc již v okamžiku zřízení zástavního práva, a to pod susepenzivní podmínkou nesplnění primární obligace.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
13/04/2018 / Petr Bělovský

Corpus Iuris Civilis

0

Je-li proti dlužníku zapotřebí zvláštních úkonů, aby pohledávka dospěla, musí být tyto úkony při rozdílnosti v osobě osobního a zástavního dlužníka namířeny i proti zástavnímu dlužníku, aby se zástavní věřitel mohl ze zástavy uspokojit.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0
20/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Započetí výkonu zástavního práva oznámí zástavní věřitel v písemné formě zástavnímu dlužníkovi; v oznámení uvede, jak se ze zástavy uspokojí.

(2)

Je-li zástavní právo zapsáno ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, zajistí zástavní věřitel zápis započetí výkonu zástavního práva také v tomto rejstříku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0
20/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
28/03/2018 / Petr Bělovský

Římské právo a zahájení výkonu…

0

Bylo-li započetí výkonu zástavního práva oznámeno zástavnímu dlužníku, nesmí bez souhlasu zástavního věřitele zástavu zcizit. Porušení zákazu se nedotýká práv nabyvatele, na něhož zástavce převedl vlastnické právo k věci v rámci běžného obchodního styku při svém podnikání, ledaže nabyvatel věděl nebo z okolností musel vědět, že s výkonem zástavního práva bylo započato.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0
20/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
28/03/2018 / Petr Bělovský

Zcizení věci při výkonu…

0
(1)

Zástavní věřitel může zástavu zpeněžit nejdříve po uplynutí třiceti dnů poté, co započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi oznámil.

(2)

Bylo-li započetí výkonu zástavního práva zapsáno do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav až poté, co zástavní věřitel započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníku oznámil, běží lhůta třiceti dnů až ode dne zápisu do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav.

(3)

Byla-li před oznámením ujednána lhůta kratší, nepřihlíží se k tomu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0
(1)

Ujedná-li se, že zástavní věřitel může zástavu prodat jiným způsobem než ve veřejné dražbě, je povinen postupovat při prodeji s odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka tak, aby zástavu prodal za cenu, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat za srovnatelných okolností na daném místě a v daném čase. Poruší-li zástavní věřitel tuto povinnost, nedotýká se to práv třetích osob nabytých v dobré víře.

(2)

Ujedná-li se, jak zástavní věřitel zástavu zpeněží, může věřitel kdykoli během výkonu zástavního práva jeho způsob změnit tak, že zástavu prodá ve veřejné dražbě nebo že ji zpeněží podle jiného zákona. Změnu způsobu výkonu zástavního práva věřitel zástavnímu dlužníkovi včas v písemné formě oznámí.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0
28/03/2018 / Petr Bělovský

Prodej zástavy v římském právu

0

Požádá-li o to zájemce o nabytí zastavené věci nebo dražebník, prokáže mu zástavní věřitel, že započetí výkonu zástavního práva oznámil zástavnímu dlužníku.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0
(1)

Zástavní dlužník strpí výkon zástavního práva, vydá zástavnímu věřiteli zástavu i s listinami potřebnými k převzetí, prodeji a užívání a poskytne mu další potřebnou součinnost. Má-li zástavu nebo listiny u sebe třetí osoba, má stejnou povinnost.

(2)

Kdo má zástavu u sebe, zdrží se všeho, čím by se hodnota zástavy zmenšila; k běžnému opotřebení se nepřihlíží.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0
20/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
28/03/2018 / Petr Bělovský

Hypotekární žaloba v římském…

0
(1)

Z výtěžku zpeněžení zástavy se hradí pohledávka včetně příslušenství a nákladů, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo. Byl-li zajištěn nepeněžitý dluh, má se za to, že věřiteli náleží peněžité plnění do výše obvyklé ceny pohledávky v době vzniku zástavního práva; to platí i tehdy, je-li příslušenství zajištěného dluhu nepeněžité.

(2)

Úhradou pohledávky ze zpeněžené zástavy vznikají zástavnímu dlužníku stejná práva, jako by dluh splnil sám.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0
07/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Zástavní věřitel podá zástavnímu dlužníkovi bez zbytečného odkladu po zpeněžení zástavy v písemné formě zprávu, ve které uvede údaje o prodeji zástavy a nákladech s ním spojených, jakož i o jiných nákladech, na jejichž náhradu má zástavní věřitel právo, o výtěžku z prodeje a jeho použití.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0

Osobní dlužník zaplatí, čeho se nedostává, neutrží-li se při zpeněžení zástavy tolik, co činí pohledávka. Zástavnímu dlužníku náleží, oč se utrží více.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1359 až 1370

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback