(1)

Kdo má povinnost vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji ze své vůle zadržet k zajištění splatného dluhu osoby, jíž by jinak měl věc vydat.

(2)

Zajistit zadržovacím právem lze i nesplatný dluh,

  1. nezajistí-li dlužník dluh jinak, ač jej podle smlouvy nebo podle zákona zajistit měl,
  2. prohlásí-li dlužník, že dluh nesplní, nebo
  3. stane-li se jinak zřejmým, že dlužník dluh nesplní následkem okolnosti, která u něho nastala a která věřiteli nebyla ani nemohla být známa při vzniku dluhu.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1395 až 1399

0
25/02/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
30/10/2017 / Admin Tým

§ 175 SOZ - zdroj inspirace

0
(1)

Zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí.

(2)

Zadržet cizí věc nesmí ani ten, komu bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem neslučitelným s výkonem zadržovacího práva; to neplatí, měl-li věc u sebe v době zahájení insolvenčního řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1395 až 1399

0
30/10/2017 / Admin Tým

§ 176 SOZ - zdroj inspirace

0
(1)

Kdo zadržel cizí věc, vyrozumí dlužníka o jejím zadržení a jeho důvodu. Má-li věřitel věc u sebe na základě smlouvy uzavřené v písemné formě, vyžaduje i vyrozumění písemnou formu.

(2)

Věřitel je povinen pečovat o zadrženou věc jako řádný hospodář a má proti dlužníku právo na náhradu nákladů jako řádný držitel. Užívat zadrženou věc může věřitel jen se souhlasem dlužníka a způsobem pro dlužníka neškodným. Není-li jiného ujednání, započte se prospěch z věci na náhradu nákladů podle odstavce 1.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1395 až 1399

0
30/10/2017 / Admin Tým

§ 177 až 178 SOZ - zdroj…

0

Věřiteli, který zajistil svou pohledávku zadržovacím právem, náleží z výtěžku zpeněžení zadržené věci přednostní uspokojení před jiným věřitelem, a to i věřitelem zástavním. Pro zpeněžení zadržené věci věřitelem platí obdobně § 1359.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1395 až 1399

0
08/07/2014 / Petr Dvořák

Prodej zadržené věci

0
20/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
30/10/2017 / Admin Tým

§ 179 SOZ - zdroj inspirace

0

Zadržovací právo zaniká

  1. zánikem zajištěného dluhu nebo zadržené věci,
  2. vzdá-li se věřitel zadržovacího práva jednostranně či ujednáním s vlastníkem zadržené věci,
  3. dostane-li se věc trvale z moci věřitele, nebo
  4. dá-li se věřiteli dostatečná jistota.

Komentáře

11/06/2013 / ADMINISTRÁTOR

Důvodová zpráva k § 1395 až 1399

0

Zadržovací právo od dob římských až dodnes je jedním z posledních reliktů nejstaršího způsobu výkonu rozhodnutí či spíše obecněji vymožení si práv, které někdo má proti druhé osobě, tedy svémoci. Svémoc mohl člověk podle nejstaršího římského práva použít tehdy, když se nedostávalo uspokojení jeho právním nárokům, a sám si jí tedy zajistil, aby jeho práva byla respektována a případně si vymohl, co mu z jeho práv plynulo. S postupem vývoje však svémoc byla v římském právu omezována a nahrazována obecným či veřejnou mocí garantovaným postupem pro vymáhání práv. Konečně bylo stanoveno, i že svémoc nelze pro vymáhání práva použít, ledaže by člověk takovéto právo následkem toho ztratil nadobro.

V římském právu neobsahuje komplexněji zpracovanou úpravou zadržovacího práva, avšak přesto se lze s jeho výskytem setkat, avšak v mnoha různých situacích nezávisle na sobě. Kupříkladu dle konstituce císaře Gordiana III. bylo možno vyhnout se vrácení zástavy (tedy tuto zadržet), pokud měl věřitel za zástavcem ještě další pohledávky, jejich splnění však zajištěné nebylo. Dále je možno se setkat se zadržovacím právem kupříkladu v oblasti výpůjčky, kdy vypůjčitel může pro zajištění splnění svých případných pohledávek za věřitelem, ať třeba z důvodu způsobené škody nebo z důvodu mimořádných nákladů na věci, zadržet u sebe vypůjčenou věc a v tom smyslu i bránit úspěchu případné věřitelovy actio commodati directa. V klasickém právu bylo tomu podobně i v případě depozita, avšak v době justiniánské již nebylo retenční právo pro depositáře připuštěno. V případě zástavního práva ručního bylo zadržovací právo z podobných důvodů, jako u výpůjčky připuštěno. K tomu se sluší uvést, že z podobné povahy bylo zadržovací právo vyloučeno u zápůjčky, neboť tato je obligací jednostrannou. Dále v případě nájmu připouštělo římské právo možnost, aby nájemník u sebe zadržel věc v případě předčasného ukončení nájmu, a to pro zajištění své pohledávky na úhradu škody za tu část nájmu, kterou nemohl čerpat, ač na ni měl právo. Naopak, jak bylo uvedeno při výkladu o vzniku práva hypotekárního, mohl si propachtovatel již za republiky podržetvěci, které měl na pozemku pachtýř, a to tehdy, když byl pachtýř v prodlení s placením nájemného. Pro případ, že by se pachtýř tomuto zadržovacímu kroku bránil, mohl propachtovatel požádat praetora o udělení Salviánského interdiktu, jímž propachtovateli praetor udělil držbu k uvedeným věcem.

Zatím žádné diskuzní příspěvky
30/10/2017 / Admin Tým

§ 180 SOZ - zdroj inspirace

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback