Rozhodnutí soudů cizího státu a rozhodnutí úřadů cizího státu
o právech a povinnostech, o kterých by podle jejich soukromoprávní povahy
rozhodovaly v České republice soudy, stejně jako cizí soudní smíry a
cizí notářské a jiné veřejné listiny v těchto věcech (dále jen
„cizí rozhodnutí“) mají v České republice účinnost, jestliže nabyla
podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a byla-li uznána
českými orgány veřejné moci.
(1)
Pokud v dalších ustanoveních tohoto zákona není stanoveno něco
jiného, nelze pravomocná cizí rozhodnutí uznat, jestliže
- věc náleží do výlučné pravomoci českých soudů, nebo jestliže by
řízení nemohlo být provedeno u žádného orgánu cizího státu, kdyby se
ustanovení o příslušnosti českých soudů použilo na posouzení pravomoci
cizího orgánu, ledaže se účastník řízení, proti němuž cizí
rozhodnutí směřuje, pravomoci cizího orgánu dobrovolně podrobil,
- o témže právním poměru se vede řízení u českého soudu a toto
řízení bylo zahájeno dříve, než bylo zahájeno řízení v cizině,
v němž bylo vydáno rozhodnutí, jehož uznání se navrhuje,
- o témže právním poměru bylo českým soudem vydáno pravomocné
rozhodnutí nebo bylo-li v České republice již uznáno pravomocné
rozhodnutí orgánu třetího státu,
- účastníku řízení, vůči němuž má být rozhodnutí uznáno, byla
odňata postupem cizího orgánu možnost řádně se účastnit řízení,
zejména nebylo- li mu doručeno předvolání nebo návrh na zahájení
řízení,
- uznání by se zjevně příčilo veřejnému pořádku, nebo
- není zaručena vzájemnost; vzájemnost se nevyžaduje, nesměřuje-li
cizí rozhodnutí proti státnímu občanu České republiky nebo české
právnické osobě.
(2)
K překážce uvedené v odstavci 1 písm. d) se přihlédne, jen
jestliže se jí dovolá účastník řízení, vůči němuž má být cizí
rozhodnutí uznáno. To platí i o překážkách uvedených v odstavci
1 písm. b) a c), ledaže je jejich existence orgánu rozhodujícímu
o uznání jinak známa.
(1)
Uznání cizího rozhodnutí v majetkových věcech se nevyslovuje
zvláštním výrokem. Cizí rozhodnutí je uznáno tím, že český orgán
veřejné moci k němu přihlédne, jako by šlo o rozhodnutí českého
orgánu veřejné moci. Je-li proti tomu namítána výhrada veřejného
pořádku nebo i jiný důvod pro odepření uznání, ke kterým nemohlo být
bez dalšího přihlédnuto, přeruší se řízení a je určena lhůta
k zahájení řízení, pro které se odstavec 2 použije obdobně. Po jeho
pravomocném ukončení nebo po marném uplynutí uvedené lhůty se
v přerušeném řízení pokračuje.
(2)
Cizí rozhodnutí v ostatních věcech se uznávají na základě
zvláštního rozhodnutí, jestliže tento zákon nestanoví, že se cizí
rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení. I v případě, že se cizí
rozhodnutí uznávají bez dalšího řízení, lze je na návrh uznat
zvláštním rozhodnutím. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní
soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní
soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má
uznání význam, jestliže zákon nestanoví něco jiného. Soud o uznání
rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat.
(3)
Na základě cizího rozhodnutí o majetkových věcech, které splňuje
podmínky pro uznání podle tohoto zákona, lze nařídit výkon tohoto
rozhodnutí rozhodnutím českého soudu, které je třeba odůvodnit.
Kde začíná problém, tam končí komentář; kde končí komentář, tam začíná Obczan.cz
Komentáře
Důvodová zpráva k § 14
0 0 0