(1)
Jestliže je dána pravomoc českých soudů pro zahájení insolvenčního
řízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6), vztahuje se
toto řízení i na dlužníkův majetek v jiném cizím státě než
členském státě Evropské unie, pokud cizí stát přiznává tomuto
řízení účinky na svém území, a to v rozsahu přiznání těchto
účinků. Insolvenční správce vykonává své pravomoci i na území
cizího státu, pokud mu to právní řád tohoto cizího státu umožňuje a
v mezích tohoto právního řádu.
(2)
České soudy mohou zahájit a vést insolvenční řízení, jestliže
dlužník má v České republice provozovnu, žádá-li o to věřitel
s obvyklým pobytem nebo sídlem v České republice nebo vznikla-li
pohledávka věřitele při činnosti této provozovny. Účinky řízení jsou
v tomto případě omezeny na majetek v České republice.
(3)
Mimo případy, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské
unie6), lze použít jeho kolizních ustanovení o používání právních
předpisů přiměřeně.
(4)
Jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku účastníka platebního
systému s neodvolatelností zúčtování, zahraničního platebního systému
s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání nebo zahraničního vypořádacího systému
s neodvolatelností vypořádání, nebo jestliže bylo vůči tomuto
účastníkovi vydáno jiné rozhodnutí, nebo proveden jiný zásah orgánu
veřejné moci s obdobnými účinky, řídí se práva a povinnosti tohoto
účastníka vyplývající z jeho účasti v systému týmž právem, kterým
se řídí právní vztahy mezi účastníky systému při provádění
zúčtování nebo vypořádání. Volba jiného práva je vyloučena.
(5)
Cizí rozhodnutí ve věcech úpadkového řízení se uznávají za
podmínky vzájemnosti, jestliže v cizím státě, ve které byla vydána,
jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka a pokud dlužníkův majetek
v České republice není předmětem již zahájeného řízení podle
odstavce 2. V těchto případech a i jinak, nebylo-li ohledně majetku,
který se stal předmětem úpadkového řízení v cizině, zahájeno
insolvenční řízení českým soudem, budou dlužníkovy movité věci,
které jsou v České republice, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li
o soud státu, který zachovává vzájemnost. Dlužníkův majetek může
však být vydán do ciziny teprve tehdy, když byla uspokojena práva na
vyloučení věci z majetkové podstaty a práva zajištěných věřitelů
nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného
orgánu.
Komentáře
Důvodová zpráva k § 111
0 0 0K řízení o úpadku obecně
0 0 0Nařízení o úpadku a jeho vztah…
0 0 0Rozšíření pravomoci českých…
0 0 0Přiměřená aplikace kolizních…
0 0 0Uznávání rozhodnutí a účinky…
0 1 0