HLAVA I [OBECNÁ USTANOVENÍ ]

Cizí rozhodnutí ve věcech úpadkového řízení se uznávají za podmínky vzájemnosti, jestliže v cizím státě, ve kterém byla vydána, jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka a pokud dlužníkův majetek v České republice není předmětem již zahájeného řízení podle odstavce 2. Jedná se o změnu oproti dosavadní úpravě. ZMPS 1963 totiž účinky cizích rozhodnutí ve věcech úpadkového řízení vůbec neřešil a neupravuje je ani InsZ. Konkursy s cizím prvkem upravoval § 69 KV. Podle něj se konkurs prohlášený českým soudem vztahoval i na úpadcovy movité věci, které byly v cizině. Nebyl-li na dlužníkův majetek, který se stal předmětem konkursu v cizině, prohlášen konkurs československým soudem, budou úpadcovy movité věci, které jsou na území České republiky, vydány cizímu soudu na jeho žádost, jde-li o soud státu, který zachovává vzájemnost. Judikatura jinak vycházela z toho, že teritoriální (co do územního rozsahu účinků prohlášení konkursu) a věcné (co do rozsahu úpadcova majetku postiženého konkursem) účinky prohlášení konkursu cizím soudem v žádném směru nezasahují (a při absenci jiné úpravy v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána, ani nemohou zasahovat) do výkonu pravomoci českých soudů (srov. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 734/2002 a sp. zn. 20 Cdo 1545/2003). Nejvyšší soud přesto připustil, aby po prohlášení konkursu v zahraničí jednal před českým soudem za účastníka správce konkursní podstaty ustanovený v zahraničí (sp. zn. 29 Odo 734/2002).[1]

Komentované ustanovení vychází z již zmiňovaného § 69 KV. Vztahuje se samozřejmě jen na rozhodnutí ze států mimo EU (k úpravě v rámci EU viz níže) a připouští za podmínky vzájemnosti i uznání rozhodnutí soudů těchto cizích států ve věcech insolvenčního řízení, jestliže byla vydána ve státě, v němž jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, tj. obvykle ve státě, v němž má dlužník obvyklý pobyt nebo sídlo (viz komentář výše), a jestliže dlužníkův majetek v České republice není předmětem již zahájeného insolvenčního řízení podle odstavce 2. Pokud jde o podmínku vzájemnosti, jež se k uznání vyžaduje, jedná se zde o vzájemnost materiální (podrobněji k tomuto pojmu srov. komentář k § 13 ZMPS). Cizímu insolvenčnímu soudu lze na jeho žádost vydat dlužníkovy movité věci nacházející se v České republice, ale opět jen za podmínky vzájemnosti, tj. jestliže i cizí soud by v obdobné (zrcadlové) situaci vydal dlužníkovy věci českému soudu. Bezvýjimečně však bude platit, že k vydání dlužníkova majetku do ciziny může dojít teprve tehdy, když byla uspokojena práva na vyloučení věci z majetkové podstaty a práva zajištěných věřitelů nabytá dříve, než došla žádost cizího soudu nebo jiného příslušného orgánu.

Spoluautorem tohoto textu je Pavel Horák.

1. Je otázkou, nakolik mohl tento závěr ovlivnit fakt, že se jednalo o slovenského správce konkursní podstaty a slovenská úprava byla obdobná jako úprava česká.

Toto je redakčně upravený výňatek z komentáře C. H. Beck k ZMPS (Bříza, P., Břicháček, T., Fišerová, Z., Horák, P., Ptáček, L., Svoboda, J. Zákon o mezinárodním právu soukromém. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2014, 767 s.).

Plná verze komentáře je dostupná v eShopu C. H. Beck. a rovněž v systému Beck-online.