(1)

Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její společníci, v kapitálové společnosti valná hromada a v družstvu členská schůze.

(2)

Kontrolním orgánem obchodní korporace se pro potřeby tohoto zákona rozumí dozorčí rada, kontrolní komise nebo jiný obdobný orgán.

(3)

Kolektivní orgán zvolí předsedu, jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující, ledaže společenská smlouva pro tento případ určí jinak; to neplatí pro osobní společnosti.

(4)

Statutárním orgánem osobní společnosti je každý její společník.

(5)

Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

V jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům.

(2)

Na rozhodnutí orgánu obchodní korporace se hledí, jako by nebylo přijato, také tehdy, je-li jeho obsah neurčitý nebo nesrozumitelný anebo zavazuje-li k nemožnému plnění.

(3)

Ustanovení občanského zákoníku o zdánlivém právním jednání, o neplatnosti právních jednání, omylu a následcích neplatnosti právního jednání se na rozhodnutí orgánu obchodní korporace s výjimkou povinnosti nahradit újmu způsobenou neplatným právním jednáním nepoužijí.

(4)

Rozhodnutí orgánu obchodní korporace působí vůči obchodní korporaci okamžikem přijetí. Rozhodnutí jediného společníka v působnosti orgánu obchodní korporace je vůči ní účinné, jakmile jí dojde. Vůči třetím osobám působí rozhodnutí orgánu obchodní korporace od okamžiku, kdy se o něm dozvěděly nebo dozvědět mohly.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
05/05/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
(1)

Členem orgánu obchodní korporace nemůže být také ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.

(2)

Kdo se má stát členem orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 až 65 tohoto zákona anebo zda u něho není dána jiná překážka funkce.

(3)

Zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena orgánu a újmu jím způsobenou obchodní korporaci nahradí společně a nerozdílně s právnickou osobou, kterou zastupuje; ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti pro výkon funkce a její ztráty se použijí na zástupce obdobně.

(4)

Na zástupce právnické osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení právního předpisu o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
11/07/2014 / Jiří Buchvaldek

Vyloučení z výkonu práva…

1

Omezení jednatelského oprávnění orgánu obchodní korporace společenskou smlouvou nebo jiným ujednáním nebo rozhodnutím orgánu obchodní korporace nejsou vůči třetím osobám účinná, i když byla zveřejněna.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
07/08/2013 / Robert Pelikán

Omezení jednatelského oprávnění

0
08/10/2014 / Admin Tým

Související články

0

Právní jednání, k němuž nedal souhlas nejvyšší orgán obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem, je neplatné; této neplatnosti se lze dovolat do šesti měsíců ode dne, kdy se o neplatnosti oprávněná osoba dozvěděla nebo dozvědět měla a mohla, nejdéle však do deseti let od dne, kdy k takovému jednání došlo.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
(1)

V případě, že kontrolní orgán nedá souhlas k jednáním statutárního orgánu, u kterých tento zákon nebo společenská smlouva vyžadují jeho předchozí souhlas, nebo jestliže tento orgán zakáže statutárnímu orgánu určité jednání, odpovídají namísto členů statutárního orgánu za případnou újmu způsobenou společnosti ti členové kontrolního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře.

(2)

Jestliže kontrolní orgán souhlas k jednáním podle odstavce 1 dá, odpovídají za případnou újmu členové kontrolního orgánu a statutárního orgánu, kteří nejednali s péčí řádného hospodáře, společně a nerozdílně.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0

Byla-li uzavřena smlouva bez zákonem požadovaného doložení znaleckého posudku, nebo v rozporu s takovým posudkem, může se ten, k jehož ochraně doložení znaleckého posudku slouží, dovolávat po druhé smluvní straně vypořádání, a to do 3 měsíců ode dne, kdy se strana, které vznikla takovým uzavřením smlouvy újma, dozví, že dohodnuté protiplnění je nižší, než jaké by vyplývalo ze znaleckého posudku, nejpozději však do 10 let od uzavření smlouvy. Vypořádání se provede v penězích tak, jako by bylo dohodnuto protiplnění podle znaleckého posudku. Po marném uplynutí této lhůty může znevýhodněná smluvní strana od smlouvy odstoupit.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
02/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Pravidla jednání členů orgánu

(1)

Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

(2)

Člen statutárního orgánu kapitálové společnosti může požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
07/03/2014 / Michaela Remešová

K odstavci 2 (Pokyny týkající…

0
20/08/2014 / Admin Tým

Pracovní verze návrhu zákona,…

0
21/08/2014 / Martin Archalous

Britská úprava

0
24/09/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Při posouzení, zda člen orgánu jednal s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace.

(2)

Je-li v řízení před soudem posuzováno, zda člen orgánu obchodní korporace jednal s péčí řádného hospodáře, nese důkazní břemeno tento člen, ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
07/08/2013 / Robert Pelikán

Péče řádného hospodáře

1
02/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým svým jednáním získala. Není-li vydání prospěchu možné, nahradí ho povinná osoba obchodní korporaci v penězích.

(2)

K právním jednáním obchodní korporace omezujícím odpovědnost člena jejích orgánů se nepřihlíží.

(3)

Vznikla-li porušením péče řádného hospodáře obchodní korporaci újma, může ji obchodní korporace vypořádat podle smlouvy uzavřené s povinnou osobou; pro účinnost smlouvy se vyžaduje souhlas nejvyššího orgánu obchodní korporace přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků.

(4)

Prohlásí-li soud za neplatné usnesení nejvyššího orgánu obchodní korporace schvalující smlouvu o vypořádání újmy podle odstavce 3, hledí se na ni jako na neplatnou; ode dne právní moci rozhodnutí o neplatnosti usnesení běží pro uplatnění práva domáhat se újmy podle odstavce 1 nová promlčecí lhůta.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
07/03/2014 / Michaela Remešová

K odstavci 3 a 4 - připuštění…

0
08/10/2014 / Admin Tým

Související články

0
02/11/2014 / Admin Tým

Křížové odkazy

0

Pravidla o střetu zájmů

(1)

Dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných.

(2)

Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost.

(3)

Tímto ustanovením není dotčena povinnost člena orgánu obchodní korporace jednat v zájmu obchodní korporace.

(4)

Kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu pozastavit členu orgánu, který oznámí střet zájmu podle odstavce 1, výkon jeho funkce.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
03/01/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými.

(2)

Člen orgánu splní povinnosti podle odstavce 1 i tím, že informuje nejvyšší orgán, ledaže sám jako jediný společník vykonává jeho působnost.

(3)

Kontrolní orgán podá nejvyššímu orgánu zprávu o informacích, které obdržel podle odstavce 1, případně o jím vydaném zákazu podle § 56 odst. 2.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
03/01/2015 / Admin Tým

Křížové odkazy

0
(1)

Ustanovení § 55 se použije také tehdy, má-li obchodní korporace zajistit nebo utvrdit dluhy osob uvedených v § 55 nebo se stát jejich spoludlužníkem.

(2)

Uzavření smlouvy podle odstavce 1 nebo § 55, které není v zájmu obchodní korporace, může její nejvyšší nebo kontrolní orgán zakázat.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0

Ustanovení § 55 a 56 se nepoužijí pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
07/08/2013 / Robert Pelikán

Běžný obchodní styk

0
(1)

Ustanovení § 51 až 57 a pravidla tohoto zákona o nepřípustnosti konkurenčního jednání se použijí také na prokuristu; to platí přiměřeně pro prokuristu zmocněného podnikatelem, který není obchodní korporací.

(2)

Povinnosti podle § 54 až 57 splní prokurista oznámením požadovaných skutečností orgánu, který jej jmenoval.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0

Smlouva o výkonu funkce

(1)

Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí.

(2)

Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti.

(3)

Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný.

(4)

Budou-li sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace nebo nebude-li smlouva o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní korporace uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace, odstavec 3 se nepoužije a odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával.

(5)

Člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Neurčuje-li společenská smlouva nebo smlouva o výkonu funkce jinak, oznámí odstupující člen své odstoupení orgánu, který jej zvolil, a jeho funkce končí uplynutím jednoho měsíce od doručení tohoto oznámení, neschválí-li příslušný orgán obchodní korporace na žádost odstupujícího jiný okamžik zániku funkce. Je-li tímto orgánem jediný společník, skončí funkce uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o odstoupení z funkce jedinému společníkovi, neujednají-li jiný okamžik zániku funkce.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
02/05/2014 / Daniel Pospíšil

Souběh funkcí

0
17/09/2014 / Petr Měštánek

Stačí k odstoupení z funkce…

0
08/10/2014 / Admin Tým

Související články

0
23/09/2016 / Petr Měštánek

Důležitý nález ÚS k souběhům (I…

0
13/03/2016 / Pavla Krejčí

Relevantní neplatnost…

0

Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování

  1. vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
  2. určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
  3. určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a
  4. údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
(1)

Jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen.

(2)

Plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo podle odstavce 1 se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak.

(3)

Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně na určení mzdy i na jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0

Formulace tohoto ustanovení pravděpodobně podporuje domněnku, že souběh funkcí je i podle nové právní úpravy možný.

Diskuze
[1] Luděk Lisse / 14. 9. 2014 / Souběh možný je, avšak jen při "nestejném" obsahu vykonávaných činností

Jsem názoru, že souběh možný je, znění ust. § 61 odst. 3 ZOK je zřejmé a srozumitelné, souběh umožňuje. Současně jsem vak názoru, že je možný pouze za předpokladu, že výkon činností, které bude osoba X vykonávat na základě SVF a činností, které bude vykonávat v pracovním poměru, bude jasně odlišitelný. Příklad: Osoba je SO s.r.o. (jednatel), jehož předmětem podnikání je oprava aut atd. Vedle SVF má uzavřenu i pracovní smlouvu na pracovní pozici „automechanik“. Zde si myslím – a příkladů by se našlo více – nedělá souběh podle § 61 odst. 3 ZOK problém. Ale souběh, jak se má obecně zpravidla na mysli, tj. výkon prakticky jedné jediné činnosti (tj. funkce exekutivní) ve dvou různých právních režimech – (i) obchodněprávním a (ii) pracovněprávním, možný není a plně na něj – podle mého soudu – dopadá předchozí judikatura. Jiná věc je, že se toto v praxi členům statutárních orgánů těžko vysvětluje, neboť Ti chtějí často „stůj co stůj“ pokračovat v tomto „dvojím právním režimu“, čerpajíce vždy pozitivní výhody každého z těchto dvou smluvních vztahů. V této souvislosti by se již podle mého názoru dále nemělo hovořit o souběhu „funkcí“, ale pouze o souběhu bez dalšího, popř. o souběhu smluv, popř. souběhu výkonu činností atp.

[2] Lukáš Maryško / 23. 9. 2014 / reakce na: [1] / RE: Souběh možný je, avšak jen při "nestejném" obsahu vykonávaných činností

Je na místě si položit otázku, co je vlastně „smlouva o výkonu funkce“. Vzhledem k tomu, že se nejedná o samostatný a zákonem zvlášť upravený smluvní typ, nemohla by i pracovní smlouva být považována za smlouvu o výkonu funkce? Tj. nemohl by člen SO mít na předmět své funkce (vedení/správa společnosti) uzavřenou pracovní smlouvu? Samozřejmě s tím, že by se na takový vztah zároveň uplatnila zvláštní úprava povinností členů SO v ZOK/NOZ (lex specialis), například odpovědnost.

[3] Ondřej Obrtlík / 25. 9. 2014 / reakce na: [1] / RE: Souběh možný je, avšak jen při "nestejném" obsahu vykonávaných činností

Souhlasím. Laická praxe se ubírala proti právu a bývalý populární ministr spravedlnosti se jí snažil nadbíhat vulgarizací práva, když se snažil srovnat právní stav s laickou praxí. Většinou se tak dělo pokaždé, když překvapivé zjištění laiků a jejich zděšení bylo probíráno v médiích. Nejhorší bylo, když souběh funkcí byl vyjádřen přímo v zakladatelských dokumentech, např. že předseda představenstva je zároveň ředitel. Mít za to, že na stejnou činnost, lze uzavřít jak smlouvu o výkonu funkce, tak pracovní smlouvu, nebo že smlouvu o výkonu funkce lze považovat za pracovní smlouvu, je podle mě nesprávné. Smlouva o výkonu funkce se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu ( § 59 odst. 1 ZOK). Výkon funkce může být bezplatný ( § 59 odst. 3 ZOK). I když mzda není podstatná náležitost pracovní smlouvy, výkon práce v pracovním poměru není bezplatný. Při nepříznivém hospodářském výsledku, o který se přičinila osoba vykonávající funkci, se plnění podle smlouvy o výkonu funkce neposkytne, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak ( § 61 odst. 2 ZOK). Srážky ze mzdy lze provádět jen z důvodů uvedených v zákoně nebo po dohodě se zaměstnancem. Po srážkách ze mzdy má zbýt zaměstnanci minimum, které nelze postihnout.

[4] Lukáš Maryško / 26. 9. 2014 / reakce na: [3] / RE: Souběh možný je, avšak jen při "nestejném" obsahu vykonávaných činností

§ 59 odst. 1 ZOK neříká, že se smlouva o výkonu funkce řídí přiměřeně ustanoveními o příkazu. Naopak z něj vyplývá, že smlouva o výkonu funkce má před těmito ustanoveními přednost.

Výkon funkce může být i bezplatný, což nevylučuje, aby byl úplatný – třeba na základě pracovní smlouvy.

§ 61 odst. 2 ZOK je jedno z těch ustanovení, které by samozřejmě mělo přednost před ustanoveními zákoníku práce (lex specialis). Případně lze výkladem dojít ke konkludentní dohodě o srážkách ze mzdy (přijetím funkce člena statutárního orgánu, a tedy i podmínek ZOK.

Podle mě tedy žádný z uvedených argumentů není důvodem, proč by pracovní smlouva nemohla být smlouvou o výkonu funkce.

(1)

Bylo-li v insolvenčním řízení zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka podle jiného právního předpisu soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů, vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné.

(2)

Není-li vydání podle odstavce 1 možné, nahradí členové orgánů získaný prospěch v penězích.

(3)

Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně na bývalé členy orgánu obchodní korporace.

Komentáře

03/04/2014 / Administrátor

Důvodová zpráva K § 44 až 71

0
14/09/2014 / Luděk Lisse

k § 62 odst. 1 ZOK - dlužnický…

0

Poslední diskuze ke komentářům

NOZ § 1169: RE: Kolize s § 1208

Dobrý den, souhlas osob oprávněných z věcného práva (tedy typicky banky jako zástavního věřitele)…
28/03/2018 / Martin Volejnik

NOZ § 1180: Náklady na opravu terasy jako výlučně užívané společné části…

Podle mého názoru je to otázka skloubení povinnosti vlastníka jednotky udržovat výlučně užívanou…
15/05/2017 / Ondřej Obrtlík

NOZ § 1138: Týká se 1126 a násl

Dobrý den Lenko, domnívám se, že v tomto případě se jedná o souvislost s §1126 a násl. tudíž celé…
07/02/2017 / Pavel Kosař

Poslední komentáře

NOZ § 1259: Konfesorní a negatorní žaloba-římské právo

V rámci ochrany služebnosti římské právo umožňovalo využít několik nástrojů, především pak právě věcné žaloby. V pramenech se lze setkat především se třemi základními žalobami na ochranu služebností…
07/04/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1012: Římskoprávní pojetí vlastnictví

Římské právo chápe vlastnictví jako neomezené právní panství nad věcí, které však ve skutečnosti bylo právem běžně omezováno, a to již od nejstarších dob. Podobně, jako je tomu i dnes. Výkon…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

NOZ § 1123: Omezení spoluvlastníka-římské právo

Římské právo reflektuje omezení spoluvlastníka, které vyplývá logicky z chápání spoluvlastnického podílu jako specifického objektu práv. Spoluvlastník tedy nemůže svým jednáním zasáhnout do práv…
28/03/2018 / Petr Bělovský 0

Poslední diskuze k článkům

Právo stavby v NOZ: Zánik (zrušení) práva stavby

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co přesně je třeba učinit ke zrušení práva stavby v této situaci:…
12/07/2018 / Petr Barák

Právo stavby v NOZ: RE: obsah práva stavby

Dobrý den, můj názor je takový, že jestliže podstata práva stavby spočívá v oprávnění, mít na…
20/04/2016 / Ondřej Obrtlík

Právo stavby v NOZ: obsah práva stavby

Dobrý den. chtěla bych se zeptat, zda jsou některé nemovité věci vyloučené z práva stavby. Příklad…
06/04/2016 / Helena Bystřická

Nejnovější judikatura

NOZ § 1987: Rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích 6 C 150/2015

6C 150/2015 **POHLEDÁVKA NEJISTÁ ČI NEURČITÁ NENÍ ZPŮSOBILÁ K ZAPOČTENÍ Pokud žalovaná na pohledávku žalobkyně z titulu neplacení pojistného ze smlouvy o sdruženém pojištění vozidla, kterou…
11/08/2017 / Martin Sztefek 0

NOZ § 165: 29 Cdo 396/2016 – jmenování opatrovníka

U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele JUDr. Ing.…
05/02/2017 / Tomáš Král 0

NOZ § 501: NS 32 Cdo 3051/2014 - K pojmu hromadná věc

Výňatky z rozhodnutí Odvolací soud vyšel ze zjištění, podle nichž Ing. V. U. jako zhotovitel uzavřel dne 26. 4. 2011 s žalovanou jako objednatelem smlouvu o dílo (dále též jen „smlouva o dílo“),…
27/09/2016 / Jiří Remeš 0

Feedback